Sjednocení týmu 2

Máte to tu.

Hiro

Takže ideme na lúku nie ? Povedal som celý šťastný pretože som konečne niečo pochopil. Vyrazily sme teda spolu z Jun-om na lúku a po ceste som si veselo popiskoval avšak som nevydržal dlho bez toho aby som niečo hovoril. Hej Genbu, myslíš že budú tý naši parťáci taký fanatici ako otec ? V hlase som mal značné obavy čo bolo u mňa veľmi nezvyčajné.

Genbu

Celou dobu při chůzi směrem k louce jsem přemýšlel, co teď Jiro dělá, jestli se furt s někým objímá nebo už někdy zalezl.. Až po otázce kladenou mým bratrem, respektive dvojčetem Hirem jsem byl teprve schopen ze svých rtů vydat nějaká slova. "Ne.. Rozhodně ne.. o Senseiovi toho moc nevím, ale našim budoucím parťákem rozhodně. Není to žádnej fanatik, ale racionálně přemýšlející člověk. Mimochode, trošku od tématu. Víš kdo byl ten člověk na náměstí, okolo nějž se tak rychle sešli všichni lidi z vesnice, nebo seš zas psychicky trošku pozadu?" Zakončil jsem otázkou, trošku se ušklebil, to už jsme se však oba dobelhali až k tréningové louce našeho budoucího týmu.

Hiro

Racionale, hmm to bude niečo zo zeleninou. Človek na námestí ? Premýšľal som úporne. Nóóó nie že by som to nevedel alé zakecával som to nejako som na to pozabudol. Nahodil som nevinný úsmev a snažil sa spomenúť čo sa tam stalo. Asi myslý toho týpka čo sa zjavil ako boh a všetci tam okolo neho plakaly. Bol to nejaký boh ? Opýtal som sa nakoniec a pokrčil ramenami.

Genbu

"Ne, ale ty budeš asi debil.." Odpověděl jsem mu okamžitě a po chvíli začal dodávat.. "Takže ho určitě neznáš.... no... jak se dalo čekat, prostě praktickej Hiro. Snad časem se tvoje uvažování zlepší, doufám. Měl bys konečně méňe myslet na svoje břišňáky a snažit se trošku používat i ten mozek, kterej snad furt vlastníš." Dokončil jsem a taky se zasmál, s jeho inteligencí ani všechna slova nemohl pořádně pochytit.

Hiro

ÁÁÁÁ zakričal som a skočil rýchlo pred neho. Mama ti zakázala volať ma tak ! Kričal som po Genbovy a vyhrážal sa mu pri tom pasťou. A aby si vedel, moje brušáky su super a rovnako aj môj mozog zatváril som sa dôležito a sprisahanecky pošepkal ale skrývam svoju pravú inteligenciu aby som tým zmiatol nepriateľa. Bolo jasné že si vymýšľam a len sa snažím skryť to že som debil. Ale vedel som že si somňa genbu len uťahuje keďže to bol môj super brat, teda dvojča.

Genbu

"Pfů.. Nezájem..." Řekl jsem mu nezaujatě, což ho mohlo i trošku naštvat, že mu nadávám ani kousek své přítomnosti. "Tak co bude? Budem tu čekat jak největší zevláci, než ti dva přijdou, nebo máš nějakej dobrej nápad nápad? Čekám.." Dokončil jsem a hned na to si v hlavě pomyslel.. On a mít nápad? To jsem zas pro jednou zavtipkoval..

Hiro

On chce asi dostať na klapačku ! Keď vravýš že ja som debil tak si to vymisly sám ! Povedal som nahnevane a stále sa mu vyhrážal pasťou. Myslý si že je borec keď je múdry ale ja mu ukážem ! Bol som nahnevaný lebo mi Genbu povedal že som debil a to som nemal rád, popravde ma to vedelo riadne naštvať.

Genbu

"Seš no.." Odvětil jsem mu krátce s menším posměškem na jeho osobu a zahleděl se směrem k obloze.. "Všechno se změnilo, co? To je jenom dobře.." Řekl jsem si tiše a opatrně si sundal tričko.. "Pfůů.." Vydal jsem pouze ze sebe a stále zůstával zahleděný na krásně modrou oblohu, nevídaný to pohled na ni.

Hiro

Prestal som sa mu vyhrážať a pozrel sa na tú oblohu. Nič zaujimavé som tam nevydel a tak som zase začal rozprávať Nič sa nezmenilo brácho, stále som ten silnejší z nás dvoch a to je len dobré zopakoval som koniec jeho vety. Usmial som sa prešiel si rukou cez vlasy.

Genbu

"Věř mi, že bych s tebou vytřel zem.." Řekl jsem mu s naprostým klidem.. "Ty možná máš nějakou hlubší zálibu v Taijutsu, ale to ti dává oproti mě právě tu výhodu. Nedokážeš používat ani pořádně základní techniky, což se o mě říct nedá.." Dokončil jsem docela spokojeně sám sebou s nulovým zájmem o jeho osobu. "Nevím, kdo ti vsugeroval, že seš nejsilnější, ale měl bys tomu radši utnout hřebíček.."

Hiro

Chceš si to skúsiť ? Opýtal som sa ho tajnostkársky. A aby si vedel ja som v ninjutsu dobrý ale zastavil som sa v polovici vety a strelil mu pesťou do hrude. Vzhľadom na to že je odmňa pomalší a nečakal to kvôly mojej nevyspitateľnosti nemohol sa uhnúť. Nebola to bomba ale ale taký bratský úder.
Po tele sa mi začala rozlievať pečať a ja som sa stále usmieval. Prvá úroveň : Brána prípravy . Peste som dal do bojového postoja a zamrmlal Kuikku hari.

Genbu

Nebo spíše naopak.. Čtrnáct let vyrůstání se svým bratrem mě donutilo od něj čekat prakticky cokoliv a navíc díky mému sluchu, jsem dokázal uslyšet pěst válející se přímo k mému hrudníku, proto jsem jen levou dlaní jeho pěst srazil a podskákal trošku dál.. "Už otevíráš brány? To seš teda silák.." Řekl jsem mu na rovinu a mezitím se dal do mého obraného postoje, ani si toho nemusel všimnout, ale po mých zádech se pomalu rozšiřovala pečeť, avšak nešlo to z jeho pohledu vůbec vidět.

Hiro

Á ja pako som na to zabudol, uškrnul som sa a vytiahol si špunty z ucha a dal si ich do vrecka. Ono človek hneď počuje lepšie. Vrhol som sa na neho v plnej rýchlosti a zakričal Kōkatsuna ! Kopol som ho silno do kolena a keď sa od bolesti zohol udrel som ho pesťou do hlavy. Nie je pekné biť brata...

Genbu

"Hmmm.." Vydal jsem ze sebe vážně a při jeho technice vycházející z první brány jsem se jen lehce zamračil.. Kopanec do kolena mu možná vyšel, ovšem díky mému postoji mohlo dojít k okamžité obraně, když totiž byla jeho pěst již téměř nachystaná k ráně do mé brady, sejmul jsem mu svým závážím loketní kloub ruky, kterou mě chtěl udeřit a tak jeho techniku vlastně z poloviny zničil. Poté jsem už opět o pár kroků odskákal.

Hiro

No, aspoň má jednu nohu zranenú. Nevykašleme sa na to ? Ďalšia moja technika mieri na 8 citlivým miest na tele a ja ti nechcem ublížiť... Rozhodil som rukami pri rozhovore a trocha sa mračil. Ak sa mama dozvie že sa zase bijeme dostaneme obaja, a čo je horšie budeme bez večere.

Genbu

"To by se ti ani nepovedlo.. Ještě jsem ani nezačal a popravdě si mi teda moc do čumáku nedal.. Ale jak chceš.." Řekl jsem mu a nechal pomalu aktivující pečeť stáhnout zpět do původního tvaru. Moc nezesílil... za tu dobu.. Problesklo mi v hlavou při pomyšlení, jak jsme kdysi oba dva společně trénovali a trénovali.

??? někde za loukou

Za hnědým stromem, který byl najednou celý obrostlý listy se krčily dvě osoby zahalené v bílých pláštích. Pláště byly kompletně celé bílé a jen na koncích byly načernalé, jelikož se ušpinily od bahna. Což naznačovalo, že osoby jdou z daleka, protože zde už dlouho nepršelo a ani sníh nevytvořil bahno. Jedna osoba se jen lece pousmála a pravou rukou ukázala na Juna a Hira. Nejdříve na Hira a až pak na Juna. Druhá osoba kývnula hlavou, při čemž se nenápadně zvedla a odešla pryč. Nebyli vidět, protože když odcházeli, tak odcházeli za stromem, tak aby jste si jich nevšimli a v dálce vyskočil do vzduchu, kde zmizel. Teď už tam zůstal jen ten první, který ukazoval prstem. Byl to muž střední postavy a s docela dlouhými prsty. Ostatní nešlo poznat přes ten bílý plášť. Jen pomalu zesilte a my si pro vás pak přijdeme. Už brzy začne, to co pro vás otec přichystal. Pomyslel si a pak z ničeho nic zmizel.

Hiro

Vďaka svojmu silnému sluchu som počul nejaké zašuťanie zamnou, tak som sa otočil a pozone si to obzrel avšak okrem stromu som tam nič nevydel. Otočil som sa teda k Junovy a prehodil Nepočul si niečo braček ? Tam vzadu, dokončil som sa ukázal na to miesto prstom. Možno ďalší člen nášho týmu, alebo sensei ? Alebo dokonca nepriateľ ?

Montaro Yuurinshi

Vyšel jsem od Sendokageho rovnou přez náměstí na louku. Jsem zvědav co budou zač. Nestýkám se s ostatními členy. řekl jsem si a doufal jsem ,že to nebudou ti druhý fanatičtí Yuurinshi co ohrožujou mě se Suizem. Vynořil jsem se s keřů a uviděl jsem 2 bratry. Viděl jsem ,že nemaj pásky přez oči a tak jsem pocítil první ulevu. Mířil jsem přímo k nim. Byl jsem o něco vyšší než oni ,přece jenom jsem byl o několik let starší než oni.

Hiro

Znova som niečo počul a tento krát to na 100% boly kroky. Otočil som sa teda smerom k tomu prichádzajúcemu a obhliadal si ho. Bol odomňa vyšší a vyzeral starší. Čo tu chce ? Asi to bude sensei. Zakýval som mu teda a zakričal Ahoj ! Ty si náš sensei ?Musím sa teraz tváriť drsne Pomyslel som si.

Montaro Yuurinshi

S usměvem jsem k nim přišel a kouknul jsem se na toho chlápka co mě oslovil Senseiem. Ne. řekl jsem a zasmál jsem se. Suizu je ted v nemocnici já jsem Montaro Yuurinshi , Modrý drak ze Suichugakure. řekl jsem své jméno a i svou přezdívku tak jak mi lidé začly říkat a podal jsem mu svou ruku na pozdrav. Jsem váš parták.

Hiro

Nadšene som mu potriasol rukou a spustil otázky Ja som Hiro, Hiro Yuurinshi a môžeš ma volať Yuu. Hmm takže si z nášho klanu čo ? Viem že si slávny brat to vravel ale ja neviem prečo pokrčil som ramenami ale aj tak ťa rád poznávam. No, takže sme traja ! Povedal som natešene. A čo teraz ?

Genbu

Po příchodu Montara na naši louku jsem se jen ušklíbl a nahodil výraz jako "já to věděl, že to bude on..", když k nám s Hirem natáhl ruku k potřesení, tak jsem jen jeho pozdrav přijal a spustil. "Já se jmenuji Jun Yuurinshi, ale všichni mi říkají Genbu." Vydal jsem ze sebe v naprostém klidu a na otázku, že Suizu, nebo-li náš budoucí sensei tu není, jsem ani neodpověděl.

Montaro Yuurinshi

Lehce jsem se poumál ,ale na oázku co ted jsem opravdu neveděl co říct. No Suizu , tu bude snad brzy. řekl jsem pousmál jsem se. Ten už bude vedět , ale pokud máte nějaké navrhy co dělat či se něco dozvědět tak jsem pro zatím k dispozici. řekl jsem a sednul jsem si do trávy ,na čež jsem si z ramene aodvázl starou pásku přez oči ,která byla značně potrhaná. Já jsem jenom rád ,že jste nová generace Yuurinshi a nezastáváte starý systém. řekl jsem potichu a tázavým pohledem jsem sledoval svojí starou pasku