Meiki_Ookami Akatsuki
Počet příspěvků : 3464 Datum založení účtu : 28. 02. 10
| Předmět: Inumine Reiko Wed Mar 28 2012, 17:19 | |
| Jméno:Inumine ReikoVěk:12 let Hodnost:GeninOblíbené:Vzdušné oblečení z přírodního materiálu; sarkasmus; lidé, kteří vědí, co chtějí; sladké a ostré jídlo; žlutá, modrá a zelená barvaNeoblíbené:Lidé, kteří dokáží lhát svým přátelům do očí; postele s nebesy; lidé, kteří se jí rádi zbytečně pletou do životaRodina:Inumine Iyuko - Matka - 45 let - se svou matkou má Reiko poměrně vlídný, vřelý a upřímný vztah, ačkoliv nesouhlasí s prací své matky, ta sice vyrábí i protijedy, primárně ale zastává úlohu výrobce jedů pro ninjy z vesnice. Iyuko chtěla původně to, aby Reiko po ní převzala řemeslo, ale tolerovala její rozhodnutí stát se kunoichi. Inumine Ikkin - Otec - 37 let - s otcem se Reiko moc často nestýká, už jenom kvůli tomu, že pracuje jako posel věcí všeho druhu. I přes svůj pokročilý věk patří stále mezi velmi žádané, protože zatím nebylo zásilky, kterou by nedokázal rychle a bezpečně doručit, jediné, v čem silně pokulhává, je jeho úloha jako otce, a krom pár výjimek se o něm jeho rodina dozvídá hlavně tehdy, když přijde Iyuko část peněz, které Ikkin za své služby vydělal. Inumine Ryuu - Bratr - 17 let - Ryuu má svou sestru velice rád, za to ona jej nemůže vystát. Často se o ni stará až příliš a leze jí tím vyloženě na nervy. Reiko jej nemůže vystát hlavně kvůli tomu, že je její bratr až moc ochranitelský a chová se skoro jako kdyby byl její otec. Ryuu je i přes svůj věk stále pouze chuuninem, hlavně kvůli tomu, že jako jounin by neměl čas na to se starat o svou rodinu, která jej, podle něj, potřebuje. Inumine Chen - Bratr - 15 let - Chen je v podstatě pro Reiko spíše sestrou, baví se s ním o nejrůznějších věcech, se kterým by se bavila spíše se svou kamarádkou, než-li bratrem, a Chen toto často otevřeně přijímá, někdy snad i vyhledává. Je to ale způsobeno tím, že narozdíl od Ryuua si uvědomil, že jeho sestra potřebuje oporu jenom někdy a že pokud nechce, není radno se ji plést do věcí, o kterých sama nemluví. Chen pomáhá matce ve výrobě protijedů a jedů, ačkoliv v tomto oboru již dlouho pracuje, stále nepatří mezi nijakou elitu a ani mezi znalce, často mu uniknou i známější jedy a díky své občasné roztržitosti se na úroveň své matky jen tak nedostane.Povaha:Reiko je upřímná a otevřená. Patří mezi ten typ lidí, kteří to, co mají na srdci, mají rázem i na jazyku, přesto jsou ale věci, které si nechává pro sebe. Často je možné si všimnout, že se pohybuje v oblasti spíše sarkastického projevu a jeden takový sarkastický projev používá jako výraz velkého znechucení, ale vzhledem k jeho povaze je opravdu potřeba jej brát s rezervou.Výroky"Co byste řekli na čaj a sušenky u nás doma? Zvu vás." - v tomto smyslu většinou oznamuje své pohoršení anebo znechucení tím, na koho tento výrok míří.Historie:Kapitola I. - Hořké začátky - smutnější konceTak jako začíná život každého člověka, i Reiko se narodila své matce. Byla dcerou své matky, ale nebyla již dcerou svého otce. O svém otci jako malá holčička slýchávala pouze od svých bratrů a ti si často svá vyprávění velice přibarvili. Reiko byla velmi zvědavá, kdože vlastně její otec je, ale kdykoliv se zeptala matky, vymluvila se na nějakou práci, respektive se ani tak nevymluvila, jakože tolik práce skutečně měla a měla-li si vybrat mezi tím pracovat a vykládat své dceři, že nejspíše svého otce vlastně ani nikdy neuvidí, volila vždy práci. Reiko se ale nakonec dočkala, když jí byly teprve čtyři roky, poprvé uviděla tvář svého otce jinde, než-li na obrázku. Když jej však přivítala vřelým obětím, ucítila chlad, její otec ji vlastně neznal, nevěděl, kdo je ta dívenka, která jej tak vroucně objímá a volá na něj "tati". Chvíli tam stál jako poleno, posléze dívenku lehce odstrčil a prohlédl si ji. Dřepl si k ní a přidržel si ji za její ramena. Dívala se na něj a on na ní. Pak se ozval hlas Iyuko: "Má tvoje oči," nic víc ale svému muži neřekla. Ačkoliv to Reiko nechápala, tak cítila ten chlad, který vládl jak mezi její matkou a otcem, tak také ten chlad, který vyzařoval z jejího otce směrem k ní. Ikkin se nakonec odhodlal jít dovnitř, ale jen co vešel, musel se zeptat: "Čí je to děvče?" Iyuko už na to byla zvyklá, stejná reakce přišla, i když uviděl chlapce poprvé, pokaždé stejné, u obou z nich: "Čí je ten kluk" a teď se zeptá: "Čí je to děvče" Iyuko si asi zvykla na to, že její muž je natvrdlý anebo žárlivý, ale nemohla si zvyknout na to, že přijde, vyspí se s ní a když se vrátí, tak si nedokáže dát ani dvě a dvě dohromady. "To děvče se jmenuje Reiko, jsou jí čtyři roky a deset měsíců, tak dlouho už jsem tě neviděla, a první, co mi řekneš, když se vrátíš, je zase to, čí je to dítě?" Tentokrát byla její reakce tvrdší, než-li v případě chlapců, nejspíše proto, že tehdy ještě věřila, že to bude právě Reiko, která ji nakonec zastoupí v jejím řemeslu. "Promiň, promiň," zmohl se Ikkin na jediné, což Iyuko tak akorát ublížilo. "Žádné - miluji tě, chybělas' mi, jak jsou na tom chlapci? Nic?" Iyuko se takřka dala do pláče, ale slzy zadržela, nechtěla brečet před někým, koho v podstatě vlastně neznala. Nejenom teď, ale i předtím. Vzít si Ikkina musela, byla to domluvená svatba, nebyla z lásky, ale přesto doufala, že někdy láska zaplane u obou z nich, ale cítila, že sebevíc Ikkina miluje, on ji vidí jenom jako "tu ženu, kterou si musel vzít". Iyuko z toho ale nechtěla vinit své a Ikkinovi rodiče, nedokázala z toho ale vinit ani Ikkina, vinila hlavně sebe, že jej nedokázala udržet doma, probudit u něj lásku, kterou možná potlačoval. "Připravila jsem ti pokoj pro hosty, aby se to překvapení už nemohlo opakovat," řekla nakonec a odešla za Reiko ven, kde již Reiko brečela, protože nedokázala pochopit, proč se k ní její otec choval jako k cizí. Ikkin byl však také zaskočen, nečekal, že Iyuko, která vždy vypadala, že to bude právě ona, která najde v donuceném manželství cit, jej vyžene z jeho vlastní ložnice. Nedokázal ji podezírat, že by měla milence, vždyť si sám uvědomoval, že Reiko měla jeho oči, musela to být jeho dcera, ale proč tedy necítil nic k ní a ani k Chenovi a Ryuuovi, ke svým synům? Dokonce ani k Iyuko necítil lásku anebo ji nechtěl cítit, protože ji neviděl jako někoho, koho by miloval, a aby byl upřímný sám k sobě, nebyl Iyuko zrovna dvakrát věrný. Kapitola II. - Sladké snyReiko nakonec přestala vnímat otce jako otce, ačkoliv si stále uvědomovala, že její otec je muž, který ji dovolil se narodit, byla to její matka, která jí skutečně život dala, devět měsíců ji nosila, porodila a vychovávala a krmila. Její otec se v takovýchto ohledech ukázal naprosto nepoužitelný, nezaujatý, ignorující podstatu toho, že je otec a že má rodinu. Reiko brzy na tyto strasti zapomněla, když začala navštěvovat akademii pro kunoichi a shinobi, sice to nebylo k libosti její matky, ta si ale nakonec uvědomila, že chce jenom štěstí své dcery a pokud to znamená, že nebude následovat její cestu životem, bude v podstatě jenom ráda, protože by nerada viděla, jak se její dcera trápí stejně tak, jako se trápí ona sama. Reiko nebyla sice výjimečnou mladou studentkou, ale měla velmi široký rozhled ve všech oblastech života ninjů, dokonce znala i základy z používání jedů a jejich odstraňování, přesto je však nikdy skutečně nepoužila a v podstatě ani nehodlá, protože boj pomocí jedů neshledává férovým, ačkoliv neříká ani to, že by to bylo něco, co se vůbec nesmí, toleruje to, že někdo si takovou cestu vybral, ona po ní ale kráčet nehodlá.Cíl:Neudělat stejnou chybu, jakou udělal její otec. Vzít si někoho z lásky a také tuto lásku udržet až do smrti.Klan:--___________ Podstata:DotonHlavní atribut:Vysoká odolnost vůči genjutsuZbraň:ZVN (6 kunaiů, 10 shurikenů, 4 výbušné lístky, obvazy, železné lanko)Specializace:Ninjutsu - 50% Taijutsu - 30% Genjutsu - 20%Schopnosti:Genjutsu Kai
E techniky Kawarimi no jutsu, Henge no jutsu, Nawanuke no jutsu, Bunshin no jutsu, Kakuremino no jutsu
C techniky Doton: Moguragakure no JutsuFoto: | |
|