Akira

Akira
(Jen a pouze Akira. To je jeho jméno, příjmení totiž nemá, protože nemá rodinu.)

Přezdívka
Neutrální. Nepozná moc svět moc mimo laboratoř, takže neví, jak má v některých situacích jednat.

Věk
16

Hodnost
Gennin

Vyznání
----

Fobie
Nemá žádnou. Celé dětství žil beze strachu. Žádná fobie se u něj neukázala, ale to pro něj je pouze plus.

Sen
Předtím měl sen, dostat se z jeskyně a poznat svět venku a ten se mu splnil. Momentálně si nedal jiný sen.

Rodina
Yoshiaki – Měli dobrý vztah i po tom, co mu všechno jeho otec udělal. Bral to tak, že jako otec může, ale jakmile zjistil, že to není jeho pravý otec, vše se změnilo, a když se ho Akira pokusil zabít, tak utekl neznámo kam.
Skutečná rodina – Nic o ni není známo. Ani neví, kde se nachází a jestli je vlastně naživu někdo z rodiny.

Kekkei Genkai
Kuroi chi / Černá krev

Schopnosti Kekkei Genkai
Kuroi chi, je KG, která se nedědí nebo něco podobného v pokrevní linii. Není jisté, zda-li se má nazývat jako KG, ale on to tak převzal. Vznikla v jeho těle uměle a vytvořil ji u něj jeho tzv. otec (co se dělo s ním a tak, bude popsáno v životopise). Kvůli tomu, co to s ním udělalo se jeho tělo trochu změnilo. Pozměnil mu jeho DNA a už neměl chakru, jako ostatní a nejde jeho tělo už vrátit do původního stavu. Když se snažil v dlaních vyvolat chakru, místo toho se ukázalo takové černočervené záření a klasická chakra je modrá. Ani funkci chakry moc to černočervené nemělo. Ale jako klasická chakra, i tohle se může spotřebovat a pak se musí čekat, než se opět doplní.
Například při lezení po různých objektech a tak se mu z chodidel tvoří takové malinké chapadla a ty ho drží na tom objektu. Ale pak ztrácí možnost se učit většinu chakrových technik a musí si vytvářet své vlastní. Jedna z normálních technik ale mu přece jen zůstala a to přeměna (Henge no Jutsu) ale trochu jinak a s jiným jménem (naučí se časem).

Jeho KG je rozdělená na tři třídy. I jeho krev je zvláštní, je černá. Díky ní má lepší regeneraci. Např. řezná rána, co by se léčila týden, u něj se zahojí komplet za 3 dny. I uzavření rány se stane během pár vteřin, ale to jen u menších. U těch větších už to bohužel trvá déle. Ale nedokáže uzdravit všechny zranění, jen ty, co nejsou moc životu nebezpečná a u kterých hrozí pouze vykrvácení, ale záleží na jaké úrovni v KG je. Nijak mu neublíží pády z výšek, protože to z nějakého důvodu jeho tělo vydrží a vytvoří se ty malinké chapadlíčka a náraz pohltí.

Jeho KG přeměňuje jeho tělo na zbraně z jeho krve. Černé zbraně. Jeho celou ruku na obří meč, nebo pařát s drápy. Když se to tak promění, ta černá krev zareaguje a ztvrdne to. Může to být tvrdé jako ocel, ale díky té jeho černočervené chakře takzvané, to mé efekt jako ve zbrani posílené chakrou = silnější a průbojnější, takže když někomu dá třeba ránu jen přeměněnou pěstí, není to jako rána pěstí, ale několika násobně tvrdší a na to by mohl někdo doplatit. Dokáže se i za soustředit a v jednom místě to nechat část těla ztvrdnout, že přes ni jen tak nic neprojde. To ztvrdnutí jde jen u části, které je přeměněná a dál se rozhoduje na úrovni jeho KG. Při přeměně se objeví v části jeho těla menší prasklina a z ní začne unikat červené světlo. Záleží na tom, jakou část promění a tam se vytvoří a dle velikosti přemění se zvýší intenzita. Když vytvoří něco menšího, tak to může i oddělit úplně od svého těla, ale pak to ztvrdne a nemůže to přijmout zpátky. Může to například vrhnout v před nebo podobně.

1.Třída – Shishi
Je to úplně ta první třída, co dokáže ovládat. V této třídě dokáže měnit pouze své končetiny. Ale může vždy změnit jen jednu. Takže změní jednu ruku v meč a dál takovouhle větší proměnu nemůže, ale nějakou menší ano. Do téhle třídy i patří ta jeho základní regenerace s krví. Patří do toho i to ztvrdnutí části jeho přeměněného těla. Ale když nechá ztvrdnout např. přeměněnou paži, jeho soustředění musí být úplné a nemůže při tom útočit a jen čekat na zásahy. Takže si musí vybrat jestli útok, a nebo obranu.


2.Třída – Zenshin
Už mu umožňuje změnit obě dvě ruce a tak je využít v boji + navíc proměnu i jeho těla. V téhle třídě se i o něco zvýší rychlost přeměny. Tady se jeho schopnost tvrdnutí zlepší. Může mít jednu ruku k útoku a druhou ztvrdnout, jako případný štít, ale stále je v nevýhodě. Stále se na to musí být dost soustředěný a tak není jeho boj na 100%.


3.Třída- Kinjo
Poslední třída a zároveň nejsilnější. Zde už ovládá proměny na maximum a dokáže je přenášet do prostoru, např. vést podzemí a pod (když tak časem více popíšu). Jeho rychlost přeměny je bleskurychlá. V téhle úrovni se mění už i rychlost regenerace a nyní je ještě rychlejší. Nyní dokáže celkem rychle zregenerovat i nějaké orgány, ale je to otázkou hodin, ne minut nebo tak. Tady už může používat tvrdnutí normálně při boji a nijak ho to neovlivní.

To KG možná budu ještě upravoat.

Specializace
Jeho specializace je boj na blízko. Ale i nějaké ty útoky na dálku zvládne i na střední vzdálenost. Ale je raději za boj tělo na tělo. Nikdy není jisté, v jakou zbraň promění své ruce, nebo nohy a dokáže to být i dost nečekané. Když nechce přímo použít zbraň, nechá si jen trochu proměnit pěstě a jde na boxerský styl, ale to díky té přeměně není dobré pro protivníka. To samé může udělat i s nohama, že není poznat ta proměna. Zkráceně, boj se zbraní, co je jeho celé tělo a to kombinuje s taijutsu. Stále a stále se učí.

Taijutsu – 50%
Ninjutsu – 50%
Genjutsu – o%

Dodatečná specializace
Používá boj tělo na tělo a po nějakém čase bude umět i nějaké útoky na dálku. Je tedy dost dobrý v Taijutsu, ale musel se v něm trénovat sám a tak dělá dost chyby. Má se ještě toho spousta co učit a on to ví a proto cestuje. Je rychlí a to se k jeho způsobu boje velice dobře hodí. Ta síla už tolik ne, ta by mu mohla být přítěží, kdyby včas neuhnul. Ta jeho jakoby chakra, má docela velkou zásobu ji, ale je tu jedna zvláštnost, nepatrně se po každém boji ta zásoba zvětšuje, jakoby se jeho síla živila z ubližování a zabíjení. Používá v boji hlavu, měl spoustu času si přečíst desítek knih z bojů, kde byli různé strategie a podobné.

Vybavení
Používá jen zbraně ty, co vyvolá na svém těle. U sebe pak nosí dva obyčejné nože a malou lékárničku. Časem možná najde víc věcí, které si k sobě vezme do výbavy.

Hlavní schopnost
Rychlost a obratnost

Podstata
----

Koníčky
I když se to nezdá, tak rád čte a trénuje. To bylo totiž jediné, co mohl v té jeskyni dělat. Knihy mu tam stále jeho tzv. otec nosil nové a on se z nich aspoň dozvídal o okolním světě. A když poprvé spatřil noční oblohu, líbilo se mu i počítat hvězdy. Věděl, že je nikdy nepočte, ale bavilo ho to a díky tomu většinou usnul.

Oblíbené
Kvůli svému dětství má rád tmavé místa, kam ani slunce nedolehne. Slunce je mu spíše takové nepříjemné, ale dokáže ho snést. Tmavá a vlhká místa, jeskyně, tam se cítí asi nejlépe a do toho ještě stín. Nějaké oblíbené jídlo nebo tak neřeší, sní všechno, není vybíravý. Má rád zvířata. Myši mu vůbec nevadí, protože ty mu dělali společnost po dlouhou dobu, kdy byl zavřený.

Neoblíbené
Jak jsem zmínil, nemusí moc sluníčko, ale přímo ho nesnáší. Moc nemusí křiklavé barvy, protože ho bijí do očí. Co nesnáší je bezmoc. Když přišel jeho tzv. otec a začal z ničeho nic zabíjet myšky, o které se on tak pečlivě staral a ochočil si je. Díky tomu i poznal zuřivost a ta se nejednou stalo pro jeho tzv. otce osudné. Každý holt někdy ztratí nervy.

Vlastnosti
Je hodný. Jak se staral o ty myšky, tak to bylo poznat. Dělil se s nimi o jídlo, hrál si s nimi a další. Neměl vlastně potuchy o jiných emocí nebo tak. Poznal i zuřivost, když jeho tzv. otec ty myšky pozabíjel. Tehdy mu málem rozdrtil hrdlo, ale pomocí slov ho zase uklidnil. Poznal i smutek po své rodině, když se dozvěděl pravdu, ale nevěděl, kde má hledat, takže se s tím smířil. K ostatním lidem je moc nedůvěřiví, protože ho ze začátku spíše využívali, když utekl. Ale naučil se po těch pár zradách, že někteří lidé nejsou to, za co se vydávají. Ale jedna věc se nezapře. Má rád zabíjení od doby, co poprvé zabil. Nemiloval to, to zase ne, ale nevadilo mu vzít lidský život.

Příběh
-Část první: Narození a náhlé zmizení-
Akira se narodil dne 8.6 rodině Midorinotō a ten den bylo škaredé a deštivé počasí. Už při narození měl ten divný klikyhák pod levým okem, ale neohrožovalo ho to na životě, a tak se o to moc nezajímali. Jeho rodina, která se skládala ze čtyř členů, a to byli: matka Aiko, otec Hotaka, nejstarší sestra Haru a pak o něco starší sestra jak on Hikaru. Byli šťastná rodina, ale po půl roce, když se Akira narodil, se něco přihodilo.

Bylo 12.12. Zvláštní datum a pro rodinu Midorinotō ještě horší. Venku padal sníh a občas zafoukal i silný vítr připomínající vichřici. Z komína jejich domu stoupal dým, jak si uvnitř topili a nikoho nenapadlo jít v tomhle počasí ven. Z ničeho nic zaslechli mohutný blesk, jak udeřil vzadu za domem. Bylo to neobvyklé v tomhle počasí, ale běželi tam a Akiru nechali v domě. Blesk neudělal žádnou škodu, ale když se vrátili zpátky, Akira nikde. Hlavní dveře byli dokořán a ve sněhu byli lidské stopy. Matka se složila s pláčem a otec se chtěl vydat po těch stopách. Jenže se počasí nehorázně zhoršilo a začalo tak moc sněžit, že nebylo vidět víc jak 1metr před sebe. Stopy ihned zmizeli a tak to otec vzdal. Ráno bylo sice už hezčí počasí, ale věděl, že je to už zbytečné.
A tak Akiru unesl neznámí muž, kdo ví kam.

-Část druhá: Kousek jeho dětství, když byl ještě malý kluk-
Akira se naučil chodit. Ale byl držen v tmavé jeskyni s pár svíčkami, takže zde nebylo moc světla. Ven ho jeho otec Yoshiaki nepouštěl, protože mu nalhával, že stačí být jen zde, že venku je to špatné, samé zabíjení a podobné. Na svou pravou rodinu zapomněl, protože byl hodně malý, když ho sem přivedl a tak přijmul svého jediného otce, Yoshiakiho. Když mu byli přibližně tři roky, tak jeho otec začal s experimentem. V jeskyni se nacházela ještě jedna místnost, kde bylo lehátko a pár zvláštních přístrojů. Dále jehly, nějaké trubičky, různé bylinky a látky připomínající zvířecí krev. Další věci nedokázal on sám pojmenovat.
Poprvé ho jeho otec položil na lůžko a tehdy to začalo. Začal dělat experimenty s jeho tělem a DNA. Sám nevěděl, o co se má pokusit, ale šlo mu o jediné, ať udělá cokoliv, aby jeho „pokusné morče“ přežilo a bylo nějak zvláštní. Akira neznal jinou otcovskou péči, než od svého otce, takže ze začátku chvilku vzdoroval, ale pak ho Yoshiaki přesvědčil, že to je normální a poddal se tomu. Nyní tam trávil skoro každý den na tom lůžku a jen pozoroval, co s ním jeho otec dělá. Některé zákroky byli dost bolestivé a tak se díky tomu naučil mít větší práh bolesti.

-Část třetí: Knihy, trénink a malý přátelé-
Měsíce, léta šli a on byl každý den několik hodin na lůžku. Jen díky tomu poznal, že ten den uběhl. Protože jeho otec se vždy vracel na odpoledne s obědem, večeří a snídaní na druhý den. A večer vždy zase odešel. Akira už chtěl jít několikrát s ním, ale Yoshiaki ho vždy přesvědčil, že nemůže, že je to tam příliš nebezpečné. Akira se začal v jeskyni nudit. To mu bylo asi 5-6let. Yoshiaki byl přesvědčen, že ho musí nějak přesvědčit, že má pravdu, že je to venku nebezpečné a tak naučil Akiru číst. Když ho naučil písmenka a čísla, začal mu nosit různé knihy, aby se dále zlepšoval ve čtení. Jenže nenosil mu žádné pohádky, nebo zábavné příběhy. Bylo to to nejhorší čtení, kde tekla krev, zrada a podobné věci. Byli tam i záznamy nějakých bojů a jak tak čet, dočetl se i o tréninku, který zdokonaloval jeho tělo. Bylo tam i pár obrázků a tak poprosil otce, aby mu přinesl nějaké dřevo a podobné, lehce sehnatelné věci. Jeho otec mu vyhověl a tak Akira začal potají trénovat. Kliky, dřepy, sklapovačky. Pak zkoušel různá salta, ale dopady na skálu ho naučilo to, že se musí zlepšit rychle, nebo se zmrzačí. Z peřiny, v níž byla sláma, tu dal na kus dřeva, co mu přinesl otec a udělal si z toho takového panáka na boj a učil se bojovat. To zahnalo jeho nudu a tak většinou stále trénoval, když tam jeho otec nebyl. A když přicházel, všechno to náčiní skryl.
Při jednom tréninku uslyšel pískání. Když se ohlédl, byli tam tři myšky a zřejmě měli hlad. Běhali tam tak dokolečka a dívali se na Akiru. Akira jim z prve hodil jídlo, které mu zbylo od večeře, a pak si jich nevšímal. Ale ty myšky se k němu den co den přibližovali, když je stále krmil. Nakonec se ho nebáli vůbec, že byli stále s Akirou. Akira si je pojmenoval Eri, Aya a Kiku. Hrál si s nimi a tak si našel aspoň nějaké menší kamarády. Vždy ho při trénování pozorovali a svým pískáním ho podporovali k větším výkonům.

-Část čtvrtá: První krev = zuřivost, otcova práce se prokazuje být úspěšná-
V jeho věku okolo 8-9let, on si sám nebyl jist svým věkem, už byl celkem vysoký. Měřil asi 150cm a stále rostl. Na jeho těle už začínalo být znát, že trénoval. Bolest mu nedělala problémy a jeho ruce a celkově tělo začalo vykazovat menší svaly. Nebyl moc svalnatý, ale byl spíše šlachovitý. Což mu vyhovovalo z důvodu, že to na něm není tolik vidět ten trénink. Jeho otec se rozhodl přitvrdit, co se týče experimentů a přinesl další věci. Píchl do něj injekci a nechal mu těla proudit několik látek najednou. Akira byl po těch různých experimentech a pokusech na jeho těle zvyklí na bolest, ale na takovouhle bolest ne. Svíjel se tam, ale byl připoután k lůžku a tak mu to bylo na nic. Tohle probíhalo asi měsíc. Den co dnes toto podstupoval, ale stále si nemohl zvyknout na tu bolest. Jakoby to bylo horší a horší.
Dokonce i myšky se o něj báli a tak ho jednou přišli navštívit na lůžko. Když je jeho otec ale zahlédl, smetl je na zem a zabil je botou. Akira jen viděl tu krev. Ucítil něco nového, co ještě nepoznal, byla to zuřivost. Jeho jedna ruka trochu zčernala, vyškubl obě ruce z těch popruhů a držel svého otce pod krkem. Ten se smál, protože to, o co mu šlo, vyšlo. Ale když začal Akira přitvrzovat a skoro mu rozdrtil hrdlo, začal se bát a s tichým a dusícím se hlasem mu to začal rozmlouvat. Akira na chvíli zaváhal a pak ho pustil. Ten den otec odešel a už se ten den nevrátil. Akira pohřbil tělo myšek do spáry ve zdi a dal tam kamen. Nyní byl už dále sám.

-Část pátá: Nejistota, černá krev, bolest-
Od smrti jeho maličkých přátel oběhlo asi půl roku. Stále mu vrtalo hlavou, co se ten den stalo. Den za dnem si prohlížel své ruce při trénování. Byl to takový zvláštní pocit, když mu zčernali. Snažil se rozpomenout, jak to udělal, ale nešlo to zopakovat. Jeho otec mu přinesl knihu s informacemi, že i mezi lidmi ve světě jsou tací, který mají zvláštní schopnosti, takzvané Kekkei Genkai. Stále mu vrtalo hlavou, co to přesně je. Nebyli tam informace o uživatelích nebo o tom, co některé KG umí, jen nějaké všeobecné informace. Stále mu to nedalo, ale trénoval.
Jednou měl sen. Zdálo se mu o těch myškách a o té krvi, co z nich vytekla. Byla rudě červená, ale když si on pamatoval, jeho krev byla černá, čistě černá. Ta mu většinou tekla z kloubů, když dával rány do tvrdého povrchu. Začalo mu to vrtat hlavou víc a víc, protože si začal všímat, že všude v knihách se píše jen o rudě červené krvi a on měl černou. Chtěl se zeptat svého otce, ale vzdal to. Raději to nechal být.
Při jednom tréninku, když boxoval do dřeva, si vzpomněl na tu událost s myškami. Krevní oběh se mu zvýšil, jedna ruka trochu zčernala a on to dřevo prorazil. Díval se na svou ruku. Předtím než se to stalo, tak cítil bolest, ale nyní ne. Jakoby ho bolela ta přeměna a ta přeměna se stala při tom, když se mu rozbouřila krev. Napadlo ho, že to je díky té krvi a tak si tu svojí menší schopnost i sám pro sebe pojmenoval. Kuroi chi, tak se jmenovala.

-Část šestá: Krutá pravda o otci a útěk do neznámého světa-
Když mu bylo nějakých 11-12 let. Zpevnil a zesílil své tělo, co jen šlo, a sám dokázal. Chtěl zkusit s někým trénovat, ale prostě nemohl ven. Měl sen, dostat se ven odsud, ale stále nevěděl jak. Jeho otec mu tam přinesl várku knih a pak nastal zase čas experimentů. Bolest z nich už mu vůbec nevadila z tohoto. Jakoby se jeho tělo natolik změnilo, že tohle už ignorovalo, jakoby víc už jeho tělo změnit nešlo. Poté se dal do čtení knih, co přinesl a tam našel i nějaký deník. Byl zvědaví a zjistil, že to je jeho otce. Prohlížel a četl a někde uprostřed našel obrázek. Byl tam Akira, poznal sebe podle toho znaku pod levým okem. Dále tam byli další lidé. Jeho dvě sestry a pravá matka a otec a k tomu článek, který ho zaujal. „Dne 12.12 mám vyhlídlí subjekt, který se hodí k experimentům. Malý kluk, půl roku starý jménem Akira. Pochází z jedné rodiny a dnes večer zahájím plán o falešném blesku a následném únosu toho chlapce.“ Pár řádek, ale to mu stačilo.
Když tam následný den jeho tzv. otec přišel, Akira ho vzal pod krkem a ukázal mu obrázek Akirovy rodiny. Akira měl chuť ho zabít, ale on ho od sebe odkopl a utíkal pryč a pak se zastavil a zmizel v obláčku prachu. Cestu do jeskyně nechal otevřenou a tak Akira poprvé vylezl na denní světlo. Slunce bylo dost oslnivé a tak si ještě chvilku zvykal na slunce. Z jeskyně si vzal hnědý plášť po otci, malou lékárničku a dva nože, co se tam váleli. Nějaký batoh, lepší oblečení a tak. Celou dobu měl na sobě jen potrhané oblečení. Tyhle hadry mu sem stále jeho otec nosil, ale Akira to vzal tak, že jsou zbytečné, ale teď si je vzal na sebe. K narozeninám dostal i rukavice, a tak si je navlékl a vyšel ven do neznámého světa.

-Část sedmá: Cizí lidé, zrada a zabití-
Nejdřív chodil různě lesem a živil se rybami, nebo bobulemi. Vším, co se dalo jíst, a tušil, že mu to neublíží. Občas potkal i nějaké lidi, ale před nimi se skryl. Četl ty knihy o bolesti, ale i měl pochybnosti kvůli tomu, že mu jeho otec lhal. Ale prozatím se rozhodl schovávat, aby ho žádný člověk neviděl.
Jednou usnul večer u jednoho stromu. Ale ráno ho probudilo nějaké šumění. Bylo to šumění slov. U něj stáli tři lidé a něco si šeptali a dívali se na něj. Akira se stáhl, nevěděl, co má čekat. Ale jeden z nich mu nabídl jídlo a pití. Akira tedy usoudil, že v těch knížkách píšou lež. Že lidé nejsou zlí a krvežíznivý. Přijmul to a šel do vesnice. Tam nějakou chvíli trávil se zdejšíma lidmi, ale poznali na něm, že až moc jim důvěřuje. Toho využila jedna skupinka lidí. Rozhodli se, že za ně udělá špinavou práci.
Ve vedlejší vesnici, ve skladu byli zbraně, nové zbraně a on jim je měl přinést. Věřil jim a tak šel, ale pak ho obyvatelé druhé vesnice začali honit a chytili ho. Pak se dozvěděl, co udělal. Zmlátili ho a poslali ho zpátky. Když se vrátil, tak ho též zmlátily. Za to, že nesplnil to, o co ho žádali a chtěli, aby mlčel a tak se ho rozhodli zabít. Zatáhli ho do lesa a šli na něj s nožem. Akira pochopil, není to tak, jak si myslel. Krev se více mu rozproudila v žilách a jedna jeho ruka zčernala. Naštěstí to nebylo vidět přes ty rukavice. Přetrhl provaz a toho jednoho ze tří umlátil k smrti. Ti dva tam stáli a dívali se na něj. Jeden se po něm rozběhl a Akira ho chytil pod krkem a rozdrtil mu hrdlo. Na toho třetího byl nejvíc naštvaný. Sundal si rukavici a ta jedna ruka se mu proměnila v drápy a tím ho roztrhal na malé kousíčky. Byl celý od krve, když se odcházel umýt do potoka. Nevadilo mu vzít život, ale cítil se tak zvláštně. Pak se ještě na chvilku vrátil do vesnice.

-Část osmá: Odchod z vesnice a cestování-
Poté, co je zabil, se začalo řešit, kdo to mohl být. Toho, co byl roztahaný, to svedli na medvěda, ale ty další dva věděli, že to byl člověk. Začalo být ve vesnici pro něj trošku dusno a tak odešel. Uměl spousty věcí, co se týče plodin a podobné. To mu stačilo k životu tam venku. Začal cestovat po okolí a podobně. Vesnicím se spíše vyhýbal, dal přednost lesům, loukám, skalám, a nebo potokům. Ale jednou ho cesta dovedla až k místu, kde byl kus od vesnice Kyokugakure no Sato. Do které se pak vydal.

Obrázek postavy


Techniky
Název: Kuronotsurugi
Úroveň: C
Typ: Ninjutsu
Popis: Z jedné ruky se začne pomalu tvořit meč, ale nemusí to být nutně ruce, ale i nohy. Meč je metr a půl dlouhý a jde se sním velice dobře ohánět. Ten meč, nebo spíše pařát je dost ostrý a navíc, nikdy není přesně známá jeho délka. Během boje s přísunem jeho síly ho může ještě o pár centimetrů prodloužit, takže to může oklamat nepřítele.


Název: Baishū no keitai
Úroveň: D
Typ: Ninjutsu
Popis: Tato technika jde použít jen na mrtvé tělo. V okamžiku, kdy je u mrtvoli, se musí toho těla dotknout. Tím dojde přeměně na toho mrtvého a tomu mrtvému se znetvoří přitom tělo, protože se na tu proměnu použije jeho krev. Pak tedy nejde poznat, čí to je tělo jen tak z pohledu. Při proměně se okolo něj začne vířit černo červená mlha a ta ho vlastně mění.

Název: Kuro ken
Úroveň: D
Typ: Ninjutsu
Popis: Jednoduché technika na blízko. Během ní se zpevní části těla, jako pěsti nebo chodidla. Ty pěsti pak mohou být tvrdé jako ocel a díky tomu mají tu obří sílu. Není moc výhodné jít proti tomu v boji na blízko jen pěstma, nebo kopy. Tato přeměna těla je téměř okamžitá díky tomu, jak je jednoduchá. Dá se to velice dobře použít proti některým zbraním. Kunai, shuriken a další tyhle věci si může nechat zasáhnout do té zpevněné kůže a nebo je tím může v klidu odrazit.