Kage Wars RPG - Navždy spolu
 
PříjemPříjem  PortalPortal  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  
Najdete nás na facebooku: Sledujte náš portál

Share | 
 

 Jsme otci našich činů!

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next
AutorZpráva
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Thu Feb 04 2016, 19:38

Yuki -> Ve chvíli, kdy Kaishin odběhl směrem ven před hrad, aby pomohl lidem, tak se najednou její otec opět probral.
Sayaru Igaku

"Eh," Vypadlo z něho nejdříve než se pořádně rozkoukal. Konečně začal chápat, kde se to vlastně vůbec nachází. Začal pomalu hýbat svými prsty a následně i zbytkem těla, každopádně zůstával ležet. "Kam šel?" Zeptal se, ale dál mluvil "Ten kluk, Kaishin, přitáhl do hradu tělo lovce. To to tělo způsobilo ten povyk. Musíš to jít oznámit vůdci." Řekl. Nechtěl Kaishinovi nijak ublížit, ale bál se, že to tělo opět něco spustí. Bál se, že by mohl být tábor opět v nebezpečí a to si nepřál.

Kaishin -> Vyběhl jedním vchodem ven. Viděl, že je vchod úplně rozbitý, na nějakých místech ještě stále doutná a někde se zase ještě drolí. Přímo před vchodem bylo strašně moc krve, utrženého oblečení a bůh ví čeho ještě. Byl krásný den, takže mu slunce pálilo do očí a teprve až když se rozkoukal, tak uviděl ninji, jak tahají za ruce ostatní ninji někam stranou, kde už běhá rodina Igaku a snaží se je svými léky vyléčit. Někteří zase zašívali ostatním rány a další naopak nevěřili svým očím a jen brečeli nebo řvali, protože je totálně zachvátila panika. Kaishin pak uviděl krásnou zrzavou díku, která byla špinavá od cizí krve, jak se snaží odtáhnout jednu starší paní, která měla zaseknutý kus kamene ve svém stehně. Bijin ji za boha nemohla odtáhnout dál od hradu a přímo nad stařenkou se začal odlamovat další kus hradu.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Thu Feb 04 2016, 22:37

Kaishin Suikafuurado

Vyběhl ven před hrad jedním vchodem kterým to bylo možné a uviděl tu tragédii. Bylo to víc než děsivé a bylo to ještě horší než si představoval. Všude byla panika, krev a spousta zraněných.
"To-tohle je má vina..." Promítlo se mu v hlavě jako první věc když spatřil to okolí. Rozhlížel se kolem kde pomůže jako první, když v tom zahlédl krásnou zrzku která byla jako magnet na jeho oči. Viděl se jak se snaží pomoci starší ženě která má kus kamenu v noze. Na nic nečekal a rozeběhl se rovnou k nim. Odrazem od nejbližšího kusu hradu se odrazil a skočil přímo k nim, což bylo rychlejší než běh. Nějak neřešil že by je to mohlo vylekat ale vypadalo to, že nemají času nazbyt. V tom ale Kai zpozoroval že se nad nimi bortí další kus hradu a pokud se odlomí, spadne přímo na ně.
"Sakra..." proběhlo mu hlavou a jeho ruku obalila chakra, jakoby to bylo úplně běžné vyvolat takovou koncentraci. Jedním úderem zasáhl kus kamene trčící z nohy té paní a ten se roztříštil. Ty největší kusy odpadly a pár menších ještě zůstalo v noze. Na to už neměl Kai čas a chytl krásku kolem pasu jednou rukou přičemž druhou chytl starší paní. I přesto že to byl celkem silák tak by neuskočil s dvěma dospělýma, takže mu zbývalo jen se odrazit a jakoby je spíše "odtlačit" z místa kam padal velký kus kamene. Držel obě pevně aby mu nevyklouzli a chodidlami museli trochu brousit po zemi. Když se s nima takto dostal do bezpečné vzdálenosti, obě si je pozorně prohlédl.
"Jste v pořádku?!" Řekl hlasitě a znovu si odhrnul svou ofinku z obličeje aby mu šlo vidět do očí(oka).
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 05 2016, 11:41

Yuki Igaku

To čo Yuki počula ju šokovalo. Ostala nehybná. Ale... Veď... On... Zachránil môjho otca. To mu nemôžem urobiť. Hnalo sa Yuki hlavou, inokedy by jej to bolo ukradnuté a išla by hneď splniť to čo jej otec povedal, no tento krát to bolo iné. Mala zradiť svojho hrdinu? Veď ešte pred chvíľou jej utrel slzy z jej tvárí. No nebola hlúpa vedela že telo lovca v laborátoriách nemôže spôsobiť nič dobré, čo jej potvrdzovala aj situácia vonku. No stále tam len stála a nevedela čo má robiť. Pozerala na svojho otca a krútila hlavou. Nie... Nie... to mu nemôžem urobiť. Vôbec nevedela čo urobí. Dobre. Povedala vystrašene svojmu otcovi a rozbehla sa von z izby. Nemala zamierené za vodcom. Jej kroky smerovali von. No keď vybehla z hradu akoby skamenela. To utrpenie, mŕtvi, ranený. Všetci sa snažili nejako pomôcť. Ostala tam stáť a svet okolo nej akoby zrýchlil, zhlboka dýchala a v tom sa otočila a vrátila sa naspäť do hradu, čo mohlo vyzerať ako by bola zbabelec. Dúfam že ešte stále bude u seba. Pomyslela si a rozbehla sa hradom smerom ku kancelárii vodcu. Ponáhľala sa ako najviac mohla. Až dobehla k jeho dverám. Na nič nečakala a otvorila ich, neklopala, ani sa nepozrela či je niekto vo vnútri, len vydala zo seba. Dole... Dole v laboratóriu je telo lovca. Povedala a lapala po dychu. Prehltla. To ono spôsobilo tú skazu.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 05 2016, 13:44

Bijin Goyoshi

Přiskočil k nim nějaký muž s fialovými vlasy, což bylo podivné, protože takovou barvu na klukovi nikdy neviděla. To, že k nim skočil ji nijak nevyděsilo, protože se předtím pekelně soustředila, aby odtáhla ženu. Neznámý muž ji pomohl, ale pak udělal něco podivného, když odpálil kus kamene, který ženě trčel z těla. To bylo pro ženu tak bolestivé, že kvůli tomu omdlela. Následně si zkusil Kaishin zahrát na supermana, ale místo toho, aby hrdinsky vzlétl, tak je poskočil a obě odtáhl do bezpečí. V ten moment bylo vidět, že jsou všichni lidé mimo bezpečí. Na jedné části placu se již léčilo a na druhé straně placu se hromadily trosky, aby se pak mohlo začít s výstavbou. Další skupinka ninjů koukala na vchod a hledala, kde mohlo dojít k tomu problému. K starší paní už doběhl někdo z rodiny Igaku a začal ji podávat léky. Bijin se pak otočila na Kaishina. "Eh, kdo jsi?" Zeptala se, ale v ten moment na ní zavolal Yoi, aby mu pomohla s výstavbou hradu, aby se nemohlo stát, že se zhroutí další kusy. "Já jsem Bijin!" Zvolala, když odbíhala ke vchodu.

Daisuke Ryugo

Yuki doběhla ven, kde se zastavila a prudce otočila. Jenže to už čelem narazila do Daisukeho hrudníku. Daisuke byl opravdu kus chlapa. Byl vysoký, namakaný, měl dlouhé rudé vlasy a když promluvil, tak většinou všichni poslouchali, protože měl zdravě hrubý hlas. Nemusela tedy běžet až do jeho kanceláře a řekla mu to rovnou tady. Zatvářil se dost nevěřícně, protože nechápal, co by tu mrtvé tělo lovce mohlo dělat a hlavně jak se sem dostalo. Neměl teď moc času na to, aby se zamyslel, kdy koho z ninjů poslal za skálu. Prostě jen plácl Yuki lehce po zádech, aby běžela s ním. "Poběž!" Zvolal. Ani nevěděl, proč ji s sebou bere, ale asi kvůli tomu, že mu to oznámila a hlavně je z rodiny Igaku, kterým laboratoře patří, takže by mohla vědět, kde co přesně je. Doběhli dolů, kde bylo několik hliněných zdí. "Hliněné zdi? Někdo tušil, že se něco děje?" Zeptal se tiše. Poté mu z kloubů vyjely kosti, které mu obalily pěst. "Bacha." Upozornil ji, aby trochu ustoupila a následně praštil pěstí do stěny, která se rozletěla do všech stran a oni mohli v klidu projít. Kosti mu opět zajely zpět do ruky. "Kde to je?" Zeptal se.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 05 2016, 18:58

Kaishin Suikafuurado

Tím že rozdrtil kámen, ženu uvedl do mdlob. Ničemu to nevadilo, naopak alespoň nemusela trpět bolestí. Jeho pofiderní skok s 2 osobama se mu povedl a vyhnuli se tak nebezpečí. Pomalu se narovnal a opět se pokusil o vynucený úsměv. Vypadalo že má napilno ale při útěku si stihla představit.
"Kaishin..." Řekl potichu že to sotva mohla slyšet a vážným pohledem se vydal směrem do hradu. Mířil zpátky do laboratoře kde bylo tělo kterého se musel zbavit.
Tolik zraněných.. to snad ani nemůže být pravda... Kde je vůbec rodina? Bratr? Pomyslel si nervózně a v rychlosti se mihl kolem Bijin která doběhla ke vchodu odkud jí volal Yoi.
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 05 2016, 20:43

Yuki Igaku

Bežala spoločne z Daisukem do podzemia k laboratóriám svojej rodiny. Ak tam niečo bolo snáď sa o to bezpečnostný systém postaral. Pomyslela si no to už im cestu zastavili nejaké steny, na otázku sa rozhodla nereagovať, teda skorej tvárila sa že nič nepočula. Pomohol mi. Keby niečo mám sa na čo vyhovoriť. Ubezpečovala seba samu vo svojom vnútri. No to už Daisuke rozbíjal tie steny, takže sa trošku kryla rukami aby neschytala jej tvár úlomky. Bolo úžasné s akou ľahkosťou ich dokázal odstrániť. Našťastie, to čo bolo za nimi už bolo preč. Teda v to aspoň dúfala. Nasledujte ma. Povedala neistým hlasom a hneď za to dodala No mali by sme byť opatrný. Keď to dopovedala pomaly sa vydala dolu schodmi k otcovmu laboratóriu, pre istotu si nachystala nejaký základný protijed, ak by sa niečo malo stať.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 07 2016, 15:22

Yuki a Kaishin ->
Daisuke Ryugo

Doběhli s Yuki do laboratoře. Daisuke si nasadil jakousi černou masku přes ústa a nos, aby se něčeho případně nenadýchal, když Yuki řekla, že by měli být opatrní. Do laboratoře vešel první. Hned to uviděl. Uviděl ležící mrtvé tělo, které mělo rozevřené břicho i hrudník a jeho tvář byla ošklivě popálená. Když přešel blíže, tak viděl, že i vnitřek těla je popálený, což bylo zřejmě kvůli plynu, který z něj vyšel. O tom se Daisuke dozvěděl až ve chvíli, kdy si všiml té krabičky u srdce, která byla prasklá a prasklotina byla zbarvená do fialova. "Takže tohle to způsobilo? Někdo sem dotáhl tělo lovce?!" Řekl a naštvaně si sundal svou masku, při čemž se ujistil, že už se mu tu nic nestane. "Kdo to byl Yuki?" Zeptal se ve chvíli, kdy se k ní otočil. V ten samý moment doběhl k laboratoři i Kaishin a střetl se tváří v tvář s naštvaným Daisukem a Yuki.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 07 2016, 21:19

Kaishin Suikafuurado

V rychlosti doběhl do laboratoře Sayara, kde se tak trochu zasekl ve dveřích když spatřil něco, co nečekal.
"Yuki-san... Daisuke-sama..?" Vydal ze sebe vyděšeně a nějak nevěděl jak má zareagovat. Jeho zdrcený pohled se změnil na tak trochu nervózní, ale pak jen svěsil hlavu a zahleděl se do země.
"Takže už jste ho našli koukám..." Bylo mu jasné že musel Sayaru něco říct Yuki, jinak by sem nikdy vůdce nešel jentak pro nic za nic. No nezlobil se na ní, chápal to a stejně věděl co musí přijít.
"Mohli by jste jít semnou prosím ven? Chtěl bych vám něco říct.. i těm lidem co tam jsou..." Řekl zkroušeně a pomalu se připravil k odchodu na místo, odkud právě přiběhl.
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 07 2016, 22:06

Yuki Igaku

Keď prišla do laboratória uvidela to znetvorené telo. Samozrejme, niečo už pitvala, pár zvierat, no nikdy nie človeka. Nemala k tomu príležitosť a ani ju k tomu nič nelákalo. No ostala trošku opodiaľ, nechcela sa k tomu telu priblížiť, tak trošku zo strachu a tak trochu z opatrnosti. No videla aj tak ako bolo telo spálené, tak tvár aj z vnútra, no už z diaľky vedela rozoznať že zranenia neboli rovnakého druhu. Ako mohol byť taký zabednený? Pýtala sa seba samej v hlave stále dookola. No to už sa naštvaný Daisuke otočil na ňu z otázkou kto sem dotiahol to telo. Yuki sa celá roztriasla a v hlave jej šrotovalo. Čo mám robiť? Čo teraz? malo by mi to byť jedno, no nieje. Prečo sa to deje? Neprestávala sa triasť a ticho zo seba vydala J... Ja... Trhane hovorila a pri tom sa jej kotúľali veľké krokodílie slzy po lícach. Začala vzlykať a ako keby sa zasekla. Ň... Ni... Ne... Pokračovala, no v tom sa tam zjavil Kaishin a ona ostala len ticho pridusene vzlykať pričom jej slzy rozmazávali už tak dosť poznamenané líčenie.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 07 2016, 22:40


Kokai Suikafuurado

V době, kdy vybuchly východy u hradu, tak byl Kokai u věže, kde hlídal vstupní cestu. Neměl tušení, co zrovna jeho syn způsobil a jen se díval do dálky, při čemž si povídal s Kaitem. "Myslím, že dnes je ideální den, abych kluky vzal na plavbu. Kiro si začal vzpomínat a Kaishin potřebuje zase trochu rozptýlení, na poslední misi vypadali oba dost nevrle." Řekl Kokai a podíval se na Kaita. "Jo, vezmi je k ostrovu, pověz jim tu legendu o ostrově, mohlo by je to zajímat a trochu si odpočinou od toho reálného světa." Poradil mu Kaito, jenže v ten moment vybuchly vchody a oba se jen podívali směrem k hradu, kde viděli ležící lidi a doutnající vchody. "Sakra!" Zařval Kaito, ale Kokai ho plácl rukou do hrudi, když viděl, jak tam chce běžet. "Buď zde, někdo musí hlídat, já mám lepší schopnosti na tohle." Řekl mu Kokai a bez dalších slov se rozeběhl k hradu. Za běhu začal skládat pečetě. "Suiton: Maitori no Sato!" Zvolal a plácl o sebe svými dlaněmi. V ten moment se nad jedním z východů vytvořil černý mrak, který začal hasit oheň.

Doběhl k hradu, kde viděl, jak Kaishin pomáhá jedné stařence, ale nikde neviděl Kira. Věděl, že Kiro by byl mezi prvními, kdo by byl venku, takže hledal dál, zda není někde mezi sutinami. Nenašel ho, takže ihned začal všem pomáhat. V ten moment uviděl, jak Daisuke odchází s Yuki dolů do sklepa. Přišlo to ze sklepa? Pomyslel si, ale tu myšlenku mu ihned potvrdil Kaishin, který se rozešel směrem do hradu. Koukal kam jde a viděl, jak schází schody přímo do sklepa. Kaishine, do čeho jsi se to zapletl. Pomyslel si. Rozeběhl se přímo do hradu, jenže tam ho zastavila Maeko. "Ta, ta mrtvola lovce." Pošeptala mu, aby to nikdo jiný neslyšel a pak dodala. "Poslala jsem pro ni Sayara, protože mu věřím, ale asi se to zvrtlo. Musí to být ono." Řekla a podívala se se slzami v očích na Kokaie, na kterém bylo vidět, jak se snaží přemýšlet. "Postarám se o to, miluji tě." Odpověděl ji, poté ji dal pusu a s vážným výrazem se rozešel přímo směrem ke sklepu. Maeko si otřela slzy a jen hleděla, jak jde Kokai po schodech dolů.

Kokai akorát sešel poslední schod, když uslyšel, jak Kaishin říká "Chtěl bych vám něco říct.. i těm lidem co tam jsou..." Než stihl něco říct Kaishin nebo Daisuke, tak už kolem Kaishina prošel Kokai. Chytl ho za rameno a kývl na něj, což značilo, že je vše v pohodě, že se o to postará. Byl to pohled, který zároveň říkal, aby mlčel, protože u toho trochu stáhl obočí a vypadalo to dost varovně. Následně přešel pohled na Daisukeho. "Můj syn nezvládá tajemství. Přinesl jsem do tábora tělo lovce, protože jsem chtěl, aby Sayaru přišel na něco z jejich těla, abychom se konečně mohli postavit Konoze. Můj syn se to dozvěděl, protože mě viděl, jak v noci táhnu tělo, ale řekl jsem mu ať mlčí." Řekl a dál držel Kaishina za rameno. Hned jak domluvil, tak mu rameno zmáčkl, aby pochopil, že má podpořit jeho verzi. Kokai se pak podíval i na Yuki dost přísným výrazem, aby ani ona nic necekla.

Daisuke sklopil hlavu a chytl se za čelo. Následně povzdechl a opět se podíval na Kokaie. "Víš, co to znamená, že?" Zeptal se Daisuke, ale Kokai se jen otočil zády a dal své ruce za záda. Daisuke k němu přišel, dotkl se oběma rukama jeho zápěstí. V tu chvíli mu z dlaní vyjely kosti, které silně obalily Kokaiova zápěstí a těsně ho spoutaly.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Mon Feb 08 2016, 17:09



Kaishin Suikafuurado

Než stihl cokoliv udělat, dostavil se Kaishinův otec a snažil se zachránit situaci - respektivě jeho. Hodil na sebe vinu a chtěl se nechat spoutat. V tom před něho ale skočil Kai a pevně stiskl ruku v pěst.
"To by stačilo tati..." řekl potichu a sklopil hlavu. Oko mu začalo mírně slzet a to už na zem dopadla první slza. Nebylo to z pocitu viny, ale z toho že tak moc zklamal otce. Nikdy si nemyslel že by k něčemu takovému mohlo dojít... K takové nezodpovědnosti.
"Daisuke-sama... Můj otec lže..." Řekl opět potichu a tentokrát i zatnul zuby protože mu začalo docházet, jak ho tím moc naštve.
"Nebyl to on, kdo přinesl tělo do vesnice. Byl u toho když jsme toho lovce porazili.... a taky byl u toho když jsem tělo vzal. Nesouhlasil s tím, ale bylo to mé rozhodnutí. Věděl jsem a znal jsem riziko dost dobře..." Pokračoval už trochu hlasitě a mírně zvedl bradu aby se na Daisukeho mohl podívat.
"Jsem už dospělý a nejsem žádné malé dítě aby za mě můj otec musel žehlit problémy. Nedokázal bych žít s pocitem, že můj vlastní otec odnáší trest který náleží mě. Chtěl jsem být po tolika letech nekonečného tréninku taky nějak užitečný. Myslel jsem, že z toho těla získám něco užitečného... Něco co by mohlo Suichu pomoci." Ale to už mu po tváři ztekla další slza kterou si vzápětí utřel.
"... ale zklamal jsem. Zklamal jsem Vás, mou rodinu, všechny lidi tady v okolí a jsem připraven za to nést následky. Trest ať už je jakýkoliv... Jen z toho prosím neviňte mého otce nebo Sayara. To vše spadá na mě." Řekl vážně a nastavil před sebe ruce aby byl spoután on. Následovně se podíval na Yuki, což ho také zabolelo, protože i jí právě zklamal. Přikývl aby též doznala jeho pravdu, protože o tom zřejmě také věděla od Sayara.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Mon Feb 08 2016, 19:06

Kokai Suikafuurado a Daisuke Ryugo

Před Kokaie si stoupl jeho vlastní syn. Nemohl tentokrát nic udělat, nějak ho stavit, neboť měl spoutané ruce. Jen se otočil a hleděl na Daisukeho. Co to děláš Kaishine? Pomyslel si, protože věděl, co se dál bude dít, jelikož tu nikdy nic neřešili, tudíž vězení de facto neexistuje, jen jedna místnost, která byla určená pro budoucí delikventy, ale nikdy nebyla využita. Věděl, jak to teď bude fungovat, protože systém trestů sám sestavil. Jenže Daisuke v Kaishinovi uviděl to, že fakt nelže a viděl v jeho očích lítost kvůli činu, který spáchal. Kokai se podíval na Yuki, která tam jen mlčela. "Daisuke, komu věří..." Nedokončil Kokai větu, protože na něj Daisuke zařval. "A dost! Já tu nejsem pro žádnou srandu. Nebudu tu poslouchat, jak se dohadujete, kdo to byl. Na tvém synovi vidím, že nelže a u tebe vím, že ses ho chtěl zastat jen, protože víš, co ho čeká." Zařval naštvaně Daisuke a luskl prsty, při čemž se kosti z Kokaiovi ruky přenesly na Kaishinovi ruce, které to pořádně utáhlo, aby s nimi nemohl hnout. "Zavedu tvého syna do cely a ty nic nezkoušej. Víš, že to musím udělat. Kdyby to byl můj syn, tak udělám to samé!" Řekl Daisuke důrazně a popadl Kaishina za rameno, při čemž ho pomalu vedl pryč od laboratoří. Vedl ho po schodech nahoru až do nejvyšší věže, kde byly jen jedny dveře. Tam ho strčil a zavřel za ním dveře, které přejel prstem, objevil se na nich znak a tím se uzamkly. Kaishin měl v cele jednu postel, záchod a jedno okno, kterým viděl na celé okolí Suichu a mohl vidět, co provedl. Okno bylo opatřeno mřížemi. "Brzy tě čeká soud, chlapče." Řekl mu Daisuke zpoza dveří a šel pryč. Mezitím Kokai nevěřícně stál ve sklepě a koukal na Yuki. Nevěděl, co má říct. Nebyl na ní naštvaný, protože nic neřekla, jen prostě mlčel a koukal na ní. Bylo na něm vidět, že je dost nervózní a docela i smutný.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Tue Feb 09 2016, 12:20

Yuki Igaku

Stála tam a len mlčky pozorovala to čo sa deje, to ako Kaiov otec berie vinu na sebe, ak chce ochrániť svojho syna aj za vysokú cenu. No stále tam len stála aj keď vedela že pravda je niekde inde, teda aspoň si myslela. Slzy jej už netiekli, bola pokojnejšie. No to sa Kai priznal, doznal svoju vinu a ona konečne vedela pravdu. Ako keby mi to nemohol povedať hneď. Nahnevane si pomyslela no nedala to na sebe nijak poznať. No pocítila zvláštny pocit, pocit úľavy. Už sa nemusela rozhodnúť medzi tým či bude klamať, alebo zradí niekoho kto prakticky zachránil život jej otcovi. Aj keď to bola vlastne jeho chyba. Vlastne, teraz cítila že ona urobila dobre, v konečnom dôsledku. Medzi tým ako samu seba uisťovala že urobila správnu vec, Daisuke už viedol Kaia preč, niekam, no ona sama nevedela kam. Ostala tam stáť len ona a Kokai, ktorý na ňu pozeral. Ten pohľad jej začínal byť nepríjemný. nebol nejaký bodavý, ani vyčítavý. Taký pohľad videla len pár krát u svojho otca, keď stál pri hrobe jej matky. Niekto by sa toho tela mal zbaviť. Povedala potichu a pozrela smerom k stolu na ktorom ležal ohňom, značne poznamenaný lovec. Prišla k tomu telu bližšie, no zrazu sa zastavila. Otočila sa a mlčky odišla z laboratória. Odišla od Kokaia, preč z hradu. Išla von a zamierila k oceánu.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Wed Feb 10 2016, 20:40

Kaishin Suikafuurado

Při odchodu se podíval na svého otce pohledem co říkal "to bude v pohodě". Nechtěl aby se tím otec nějak trápil. Šel tedy s Daisukem který ho odvedl do vězení. Vůdce mu při tom oznámil, že brzy bude soud a tak jen mlčky kývnul na souhlas. Sedl si do rohu a zahleděl se do zdi.
"Všichni platíme za své chyby..." Pomyslel si a na tváři se mu po dlouhý době objevil upřímný úsměv. Byl rád že to nakonec dopadlo tak jak to má být. Nedokázal by žít s pocitem že to bylo nějak utajeno nebo že by to jeho otec vzal na sebe. V tom se ale zamyslel, a začal přemýšlet nad tím, co to bylo za hlas v jeho hlavě. Měl teď dost času uvažovat o všem co se stalo.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Thu Feb 11 2016, 19:42

Yuki → To že odešla Kokai vůbec neřešil. Byl stále v šoku z toho, co se právě teď vlastně stalo. Yuki došla k přístavu, kde nebyla žádná loď a ani neviděla žádnou v dálce. Okolo hradu již vše utichlo, protože se všichni ranění přesunuli na ošetřovnu a začaly opravy všech vchodů. Náhle se však něco stalo. Yuki se zapotácela až z toho spadla do písku. Nemohla se však vůbec hnout. Začaly ji pálit oči a najednou jako kdyby viděla úplně něco jiného. Uviděla, jak stojí v nějaké kanceláři. Viděla očima někoho jiného. Před ní u stolu stál velký muž, který měl na sobě honosné oblečení. Bylo to Jiro Kentiri – momentální vůdce Konohy. „Jděte do lesa, kde se pohybuje ten Kokai Suikafuurado a konečně ho někdo oddělejte. Přestává mě bavit, že nám furt zabíjí lovce. Zároveň to tam okoukněte, abychom se připravili na útok na Suichu Kyanpu.“ Zařval Jiro na muže, jehož očima Yuki viděla. Pak se probrala a zjistila, že leží hlavou v písku a kousek od ní na ní kouká nechápavě Bijin.

Kaishin → Přemýšlel nad hlasem, který měl v hlavě ve chvíli, kdy se stala celá ta věc s mrtvým tělem. Nemohlo ho absolutně nic napadnout, protože tohle nikdy nezažil a hlavně se o ničem takovém nikdy nic nedozvěděl a ani o tom nic neslyšel. Přišlo mu úplně nereálné, aby k němu někdo mohl takto promlouvat. Hleděl na holou zeď, kde po delší době hledění uviděl několik škrábanců, které byly přímo v kamenech. Jako kdyby do nich někdo schválně drápal svými nehty. Nevypadalo to, že by se někdo tak snažil utéct, ale spíše se zbláznil nebo nevěděl, co dělat. Ale jak to bylo možné, když v téhle cele údajně nikdo nebyl, protože zde nebyly dříve žádné problémy. Pak však uviděl jakési jméno. Jméno, které bylo vyrytou těmi škrábanci. Uviděl ho až asi po hodině, co hleděl na celou tu stěnu a začal si dávat dohromady všechny škrábance, které dohromady vytvářely jedno určité jméno. Najednou v hlavě uslyšel hlas „Suizu Suikafuurado. Známý jako SuiSui, jeden z nejlepších uživatelů Suitonu.“

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 12 2016, 15:57

Yuki Igaku

Nohy ju niesli samotné, ani sama netrvala koľko jej to trvalo, či to bolo dlho, alebo krátko, no ako keby automaticky prišla k oceánu a tam zastala. Pozerala do diaľky, ako keby chcela vidieť až za obzor. S prístavu bol pekný výhľad na pomník jej matky, ku ktorému sa akosi nepriblížila. Nebola ešte pravá chvíľa. No tu zrazu pocítila ostrú bolesť hlavy a jej oči akoby zaplavil rozžeravený kov. Vykríkla od bolesti a padla k zemi. Skončila vo vlhkom piesku, no to už akoby nebola vo svojom tele. Ten muž, muž ktorého videla, akoby z neho išiel strach, dosť kričal, no viac ju znepokojovali slová čo hovoril. Ale... keď chcú zaútočiť, tak... predsa bude môj braček v nebezpečí, rovnako ako otec. Formovali sa jej v hlave myšlienky, ktoré napĺňali jej srdce neistotou, strachom, zúfalstvom. Nechcela prísť o tých pár ľudí ktorých milovala. Nechcela prísť o svoje jedinečné laboratórium ktoré budovala niekoľko rokov a len teraz z ním bola spokojná. Za tento deň sa stalo tak veľa špatného a akoby to hýbalo zo samotnou povahou Yuki. S tým aký je človek a akým človekom chce ďalej byť. Prebrala sa. Ústa mala plné piesku, rovnako ako oči tvár a vlasy. Ihneď sa začala utierať a vypľúvať ten piesok ktorý bol tak nepríjemný. Keď sa jej podarilo pretrieť si oči všimla si Bijin ako tam stojí a len nechápavo pozerá. Akoby sa zasekla. Yuki z vyplazeným jazykom s ktorého dostávala hrubé množstvo piesku skamenela a rovnako nechápavo pozerala na Bijin. Čo to bolo? Prehnalo sa jej hlavou. Bola zmätená a značne dezorientovaná, čo na nej bola očividne celkom jednoducho poznať. Nevedela čo povedať, nevedela nič, nevedela čo sa stalo, koho očami videla tú scénu. Jediné čo ostalo bol strach zasiaty v jej srdci. Tak tam len sedela na pláži a rovnako nechápavo pozerala na Bijin ako ona na ňu.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 12 2016, 17:47

Bijin Goyoshi

"Co se stalo?!" Zvolala Bijin a běžela k Yuki. Doběhla přímo k ní a pomohla ji vstát ze země. Ve chvíli, kdy ji už skoro zvedla, tak se Yuki udělalo opět nevolno. Zase ji zabolela hlava a začaly pálit oči. Jenže tentokrát neviděla očima někoho jiného, ale uviděla v dálce sama sebe, jak kráčí k místu, ze kterého sálá neuvěřitelně modrá záře. Kolem je sníh a v zemi je velká trhlina, ze které vycházela záře. Viděla, jak ona sama pomalu do té záře vchází až úplně zmizela a zář se změnila na rudou. Poté se však zase probrala. Tentokrát se však probrala u sebe v pokoji, kde ležela v posteli a u ní seděl její otec Sayaru. "Co se stalo Yuki?" Zeptal se ji a pak kývl na Bijin, která netrpělivě čekala u dveří, protože se o Yuki bála.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 12 2016, 21:57

Yuki Igaku

Jej stuhnutie prerušil až hlas Bijin ktorá k nej bežala. To dievča ma ani poradne nepozná a chce mi pomôcť. Čudovala sa vo svojom vnútri. No to už ju to ryšavé dievča pomáhalo dostať sa na nohy. Ja. Niečo som... Snažila sa povedať no nedokončila vetu, lebo ten pocit sa vrátil, vrátila sa bolesť. Do očí jej vyhŕkli slzy, ktoré ju oslepili a ona uvidela seba. Videla ako jej vlastné ja kráčalo k trhline s tak modrou žiarou. Nie. stoj. Snažila sa kričať vo svojej hlave, no žiadny hlas sa neozýval, bolo počuť len praskanie vetra. Bolo neskoro. Ona sama vošla do trhliny, na miesto kde mali vstup zakázaný a ona sama tomu taktiež nemohla zabrániť. Svetlo sa zmenilo na červené, až nasilu zatvorila oči. Bola tma. Temnota sa zakrádala do jej srdca a snažila sa pripojiť k strachu ktorý už klíčil v jej srdci, akoby ho chcela ovládnuť. Otvorila oči, ktoré jej zaplavilo svetlo, strašná žiara jej znemožnila čokoľvek vidieť. No netrvalo dlho a začala sa pri nej črtať postava, rysi boli najskôr hrubé a mohol to byť každý. Priateľ? Nepriateľ? Obraz sa zaostroval a začínala spoznávať známu tvár. Bol to jej otec. Bola v bezpečí. Tento raz ležala vo svojej posteli. Čo sa stalo? počula jeho slová Čo sa stalo? Čo sa stalo? Opakoval hlas v jej hlave a ona len zmätene pozerala po miestnosti akoby sa snažila nájsť pevný bod, niečo čo by ju spojilo z realitou. V tom ju uvidela, uvidela stáť Bijin vo dverách čakala tam, mala o ňu starosť, rovnako ako jej otec. Ja. povedala slabým hlasom. Niečo som videla. Snažila sa posadiť na posteľ. Neviem ako, ani prečo, ale... V tom ostala potichu, premýšľala, akoby chcela nájsť slová, ktoré zabudla. Neviem kde začať. Povedala vystrašene a v očiach jej bolo vidieť zúfalstvo, zúfalstvo ktoré v sebe nechala jej prvá vízia. Bol, tam muž. Povedala a prehltla. Kričal, chcel vidieť Kokaia mŕtveho. Dokončila vetu a znovu sa odmlčala akoby hľadala pokračovanie tohto príbehu. Chcel zaútočiť na Suichu. Pri týchto slovách pozrela na Bijin akoby žiadala o pomoc. V očiach jej bol vidieť strach. Znova si ľahla na postel a pozrela na svojho otca. Videla som ešte trhlinu s ktorej vychádza modrá žiara. Povedala neistým hlasom.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Fri Feb 12 2016, 22:50

Kaishin Suikafuurado

Tupě zíral do zdi a pomalu začal vidět divné věci. Nejprve to byli obyčejné škrábance, které byli neobyčejně reálné vzhledem k tomu že tahle cela nikdy nebyla použita. Pomalu tedy Kai přišel blíž a zahleděl se na zeď ještě víc. V tom se ze škrábanců vytvořilo jméno. No než ho však stihl přečíst sám, už mu ho nějaký hlas přečetl v hlavě a dostal k tomu i vysvětlivku.
"Suizu Suikafuurado? A co mě je po něm?" Pomyslel si hlasitě a nechápavě zakýval hlavou. Měl v hlavě spoustu myšlenek, na to co je asi s otcem, co bude s ním, jestli ho nenávidí i Yuki a tak podobně. Opravdu neměl náladu na to, přemýšlet nad jménem někoho ze Suikafuurado a ještě k tomu nad někým, kdo ovládá vodu kterou nesnáší. Opět si sedl do rohu a pohled odvrátil na jinou stěnu. Došel k závěru, že přemýšlet nad hlasem v jeho hlavě je teď dost šílený a už tak si připadá jako blázen.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sat Feb 13 2016, 15:55

Yuki -> Sayaru Igaku

Sayaru pozorně poslouchal vše, co mu jeho dcera řekla. Pak se podíval na Bijin, která tam stála se strachem v očích. Teprve přišli do vesnice a už se tu děli takové věci. Sayaru pohladil Yuki po tváři a lehce se na ní usmál, aby ji dal pocit bezpečí. "Už je to v pořádku, můžeš se uklidnit." Povzbudil ji. "Misuteri." Řekl tiše a pak se na ni znovu podíval. "Misuteri je trhlina v zemi nedaleko odsud, je zákaz tam chodit od té doby, co se tam jeden ninja ztratil a už se nevrátil. To místo tě pravděpodobně nějak láká." Záměrně nemluvil k její první vizi, protože nevěděl, co k tomu říct. Bylo jasné, že pak určitě zajde za Daisukem, aby mu tohle řekl. Mohl to být jen její nějaký blud, ale když mu řekla i o Misuteri, tak se trochu lekl, protože zrovna jejich rodina je tím místem dost posedlá a dost je to místo láká. Co teď? Pomyslel si, protože neměl nejmenší tušení, co budou dělat. Pořád ho v hlavě napadalo, že by ji vzal a šli spolu k Misuteri. "Máš chuť na trochu porušování zákonů?" Zeptal se s úsměvem a narážel na to, že by se šli společně podívat k Misuteri.

Kaishin -> Jenže hlas nepřestával. "SuiSui je vaše jediná šance." Ozval se znovu podivný hlas. Jenže ten hlas už nechtěl jen takhle mluvit. Štvalo ho, že to Kaishin úplně ignoruje a přemýšlí nad něčím, co mu stejně teď může být ukradené, jelikož sedí sám zavřený v jedné z cel. V cele, která nebyla údajně použita a přesto je zde vyryté jakési jméno. Jméno, které zároveň ani nikdy neslyšel. Žije v Suichu takovou dobu a nikdy se neseznámil s nikým, kdo by nesl toto jméno. "Šance na to, abyste přežili to, co se chystá." Ozval se znovu hlas a Kaishin stále nemohl přijít na to, zda jde o ženský nebo mužský hlas. Bylo to něco hodně temného a zastřeného. Jako kdyby k němu ani nemluvil nějaký člověk. "A tebe nezajímá, co nebo kdo jsem já?" Ozvalo se opět v jeho hlavě a najednou pocítil, jak ho pálí místo, kde měl dříve oko.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sat Feb 13 2016, 18:26

Yuki Igaku

To pohladenie jej dodalo pocit bezpečia, akoby sa v jej srdci znovu rozlievalo teplo a pomaly porážalo tú temnotu a strach. Všetko je v poriadku. Zopakovala v hlave slová jej otca. Bolo jej trocha ľúto Bijin, ktorá si zrejme myslela že je v bezpečí no nieje. Keďže už od pohľadu sa Yuki zdala vystrašená rovnako keď nie viac ako ona sama. Bolo to zvláštne, zvláštne čo sa stalo a bolo aj zvláštne že zrovna jej rodina má nejaké spojenie s tým miestom. S trhlinou v zemi, s Misuteri ako sa dozvedela zo slov jej otca. Misuteri. Potichu zopakovala to slovo, musela si ho dobre zapamätať. No potom prišlo niečo čo vôbec nečakala. Chuť porušiť zákon. Prebehlo jej hlavou. Nechápala, veď čo by sa mohlo stať? Jedno porušenie zákona za deň nestačí? Pýtala sa samej seba, veď mala ešte stále v živej pamäti čo spôsobilo to keď Kai pritiahol do hradu telo lovca. Nemôže sa stať niečo špatné? Opatrne a neisto sa spýtala svojho otca. Na jednej strane chcela zistiť viac, viac o tom miesto, no strane druhej z neho mala rešpekt, veď jeden človek sa už odtiaľ nevrátil. Nechcem byť ďalšia. Povedala úplne potichu, ako keby to mala počuť len ona sama a slová by nepatrili nikomu inému len nej.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 14 2016, 16:02

Kaishin Suikafuurado

Hlas v jeho hlavně neustával a pořád se opakoval. Nechápal co to může znamenat, ale srozumitelnější slova už ho začali zajímat víc a tak se na ten hlas začal soustředit.
"Kdo sakra si? A jaktože mi dokážeš mluvit do hlavy? Přeci jen, tohle nejsou mé myšlenky.." Pomyslel si v duchu a chytl se za oko které ho začalo pálit. To se ještě nikdy nestalo, takže z toho pocitu byl celkem nesvůj. Začal si rukou přejíždět po své pásce a nervózně se rozhlížel kolem jestli zde někdo není s ním. Pomalu vstal a opřel se o zeď kde byli vyryty škrábance. Nevěděl, co si má o tom všem myslet a začalo mu to v hlavě šrotovat čím dál víc.
"Ukaž se.. ať si kdo jsi..!" Znovu si řekl a zatnul ruku v pěst přičemž s ní udeřil do zdi.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 14 2016, 18:04

Sayaru Igaku

Yuki působila dost nejistě, pravděpodobně z toho místa měla velký strach. No a bodeť by neměla, když je zakázané a ví, že tam už kdysi někdo zemřel. Sayaru ji nechtěl nijak přemlouvat, nemusely ty vize vůbec nic znamenat, jen mohla být z dnešního dne unavená nebo se stala součástí nějakých těch otřesů, což mohlo způsobit určité halucinace. Jenže to už se ozvala Bijin. Bijin dříve ve vesnici neměla skoro vůbec přátele, protože jejich rodina byla považovaná jako nějací přistěhovalci, co tam nemají co dělat, proto si vážila toho, že s ní Yuki takto mluví a je její kamarádkou. „Kde je to místo? To Misuteri?“ Zeptala se Sayara, který se na ní ihned podíval. „Po cestě k horám.“ Odpověděl ji, jenže ji chtěl říct ještě něco, ale to už se Bijin otočila na patě a rozeběhla se z pokoje s tím, že běžela pryč z hradu a pravděpodobně mířila k té trhlině, o které Sayaru mluvil. Až tak moc byla ráda, že má konečně kamarádku, že byla schopná kvůli ní něco takového udělat. Kort když věděla, že jsou v táboře noví a nikdo tohle nebude řešit, jelikož jim bude tvrdit, že ještě nebyla obeznámena s tamějšími zákony.

Kaishin → Ve chvíli, kdy udeřil, tak pocítil jakési malé zemětřesení. Jako kdyby se jeho cela začala hýbat. Viděl, jak najednou začaly škrábance ve zdi svítit modře. Jenže to už pocítil další bolest v očích. Tentokrát i v místě, kde oko měl. Začalo ho to tak pálit, že musel oko zavřít. Jen cítil jakési šimrání po celém těle. Připadalo mu to tak, že po celém jeho těle leze hromada mravenců, kteří ho neskutečně šimrají, ale zároveň koušou. „Chceš mě vidět, budiž.“ Ozvalo se v jeho hlavě a pak se vše uklidnilo. Jediné, co cítil byl jakýsi slabý větřík, který si hrál s jeho vlasy. Když otevřel oči, tak uviděl obrovské jezero. Vedle jezera však byla jakási suchá mýtina, na které stálo několik velkých bílých kamenů. Byly velké asi jako on a uprostřed byl vysoký bílý kámen, který mohl mít tak 8 metrů. Vedle mítiny byl hustý les, který připomínal jakousi džungli, nad kterou byla právě bouřka a hustě tam pršelo. A za hustým lesem uviděl obrovskou sopku, ze které vycházel černý dým. Vypadalo to jako místo, kde je najednou veškerý ekosystém. Až ve chvíli, kdy nad sopkou viděl jak se honí mraky a vytváří se tam jakési oko, ze kterého pomalu k zemi padal jakýsi pramínek vzduchu, což značilo jakési tornádo, tak mu došlo, že vidí všechny elementy na jednom místě. Jezero jako voda, mýtina s kameny jako země, džungle s bouří jako blesk, sopku jako oheň a vznikající tornádo s vánkem na jeho tváři jako vítr. „Tohle jsem já.“ Ozvalo se za jeho zády.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 14 2016, 20:17

Yuki Igaku

Na otázku kde to je, vyvalila na Bijin len oči. Čo si akože myslí? pomyslela si nazlostene a už jej chcela niečo povedať, no nestihla to. Bijin vyštartovala z izby ako strela. Počkaj! Nechoď! Zavolala za ňou no nemalo to žiadny efekt. Yuki bola prekvapená sama zo seba, že si také dievča obľúbila, že si vôbec niekoho obľúbila, bolo to prvý raz čo mohla niekoho nazvať priateľom. Vlastne ju mala rada, zažívala niečo nové a preto nechcela aby sa jej niečo stalo. Musíme ísť za ňou. Rýchlo vyhŕkla na svojho otca. Skôr ako sa jej niečo stane. Dodala potichu a z jej hlasu bola cítiť zmes strachu z neistotou. Ako to povedala pokúsila sa vstať a hľadala kde má svoje pilulky. Bolo na čase aby si dala z jednej špeciálnej. No celú dobu žasla nad sebou samou ako je možné že to dievča má rado. No vedela jedno, už patrila k nej a nedovolí aby sa jej stalo niečo špatné. Keď už konečne našla jednu jej guľôčku praskla ju v prstoch a vdýchla do seba dym ktorý sa z nej uvoľnil. Bola pripravená, nebolo zase až tak zoslabnutá aby nevydržala nejakú tu cestu. Teda aspoň to si myslela.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   Sun Feb 14 2016, 21:32

Kaishin Suikafuurado

Naštvaně udeřil do zdi a začalo jakési zemětřesení.
"Co..to?" Pomyslel si vyděšeně a to už ho hodně začali pálit oči. Bolestí a mravenčením hlasitě zasyčel a začal si po nich zběsile přejíždět rukama.
"Co se to děje s mým tělem!" Vykřikl v duchu naštvaně a to už vše ustalo a on ucítil jemný vánek který mu rozházel ofinku. Pomalu otevřel oči a ruku svěsil vedle těla. Byl úplně někde jinde, skoro jako v ráji. Nevěděl co se to děje ale bylo to nádherné místo kde se začal rozhlížet všude kolem sebe. Viděl všechny přírodní jevy a elementy což mu přišlo příhodné s živly, který ninjové používají.
"S..sugoi..!" Pomyslel si nadšeně a to už se ozval hlas za jeho zády. Vylekaně se pomalu otočil aby viděl podobu té osoby, která k němu celou tu dobu mluví.
"Kde to jsme?" Zeptal se přitom.
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Jsme otci našich činů!   

Návrat nahoru Goto down
 
Jsme otci našich činů!
Návrat nahoru 
Strana 3 z 4Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Kage Wars :: Kage Wars: Vyhnanství :: Suichu Kyanpu :: Herní místnost-
Přejdi na: