Kage Wars RPG - Navždy spolu
 
PříjemPříjem  PortalPortal  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  
Najdete nás na facebooku: Sledujte náš portál

Share | 
 

 Je to vůbec člověk? (Tamae)

Goto down 
AutorZpráva
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Feb 27 2016, 13:56

Pokračuj zde >
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Feb 27 2016, 17:37

Tamae Itazuki

"Nemám jinou možnost." pomyslela si nahlas, protože mrtví neslyší. Vstala od mrtvoly a pohlédla na spoustu stop, které jak předpokládala tu byli. Zhluboka se nadechla a ještě jednou se zhluboka nadechla a rozhlédla po městě, které lehlo popelem. "Co se tu stalo...." povzdechla si a pák následovala stopy do lesa. Bylo jich tolik, ale jenom jeden mrtví. Navíc jsem viděla jak ho odvádí pryč. Zvláštní. Pomyslela si a hledala způsob jakým ho přiměli k tomu, aby se takhle vzdal. Má nějaký plán ? Zeptala se sama sebe. "Každopádně mi ho nikdo nevezeme!" řekla rozhodně a pokračovala po cestě do lesa. Nesnažila se být ani tak nenápadná, protože měla jasný cíl a šla si za ním. Odhodlaně a neohroženě. Hlavně čekala, že ta armáda půjde neohroženě vpřed a nebude si hlídat záda. Jestli zatkli Sanira, tam mohli splnit jediný úkol. To byli však její domněnky. Okolí si však hlídala, jestli nezaznamená něco nebezepčného.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Feb 27 2016, 18:04

Šla si po široké lesní cestě která byl celkem dlouhá. Stopy pokračovali a nedělo si nic zvláštního. Po několika minutách si zahlédla v dálce nějaké dřevěné barikády přímo na cestě u níchž stály dvě postavy blízko sebe. Zřejmě spolu kecali takže nekoukaly na cestu čímž neměli šanci tě v dáli zahlédnout. Vypadal to jako nějaký malý tábor uprostřed lesíka. Vzhledem k tomu jak mizerně byl chráněný bylo celkem jednoduché tam proniknout z lesa bez použití cestičky. Vypadalo to, jakoby žádnou společnost ani nečekali. Kdo by taky čekal když v okolí byla jen Tokai a tam se bojovalo.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Feb 27 2016, 18:18

Tamae Itazuki

Hm překvapeně pohlédla na cestu před sebou a skočila za nejbližší strom vedle cesty. Barikády. Takže tu mají tábor. Musí tu být jejich tábor. Třeba na zásoby Pomyslela si a ještě jednou si prohlédla dva lovce. Radši to vezmu horem. pomyslela si, ale ještě odběhla trochu dál do lesa, aby nešla vedle cesty. Pak se rozhodla skočit na silnou větev stromu a pokračovat blíže k táboru, aby zjistila další informace. Ani armáda se tu pořádně nemůže schovat pomyslela si, ale teď už byla opatrná. Pokud  tohle byla nějaká zastávka či přechodný tábor, je možné že tu ještě ta celá armáda bude. Proto už si dávala pozor na okolí, protože to mohli být další hlídky, i když si asi všichni mysleli jak úspěšně dobývají tábor. Pomalu přeskakovala z větve na větev, aby si udržela i nějaký ten rozhled a zároveň maskování

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Feb 28 2016, 15:22

Běžela si mezi stropy a potom si skákala z větve na větev takže ses celkem rychle dostala k táboru. Nikde si nezahlídla žádné pasti nebo stopy po hlídkách. Vypadalo to, že na ochranu tábora kašlou v domnění že jí nepotřebují. Když si dorazila na kraj tábora tak si z jedné větve měla celkem hezký výhled na celou mýtinku kde bylo rozestaveno pár stanů a nějaké bedny se zásobami. Po armádě nebyla ani stopa. Bylo zde cca 20 lovců rozmístěných po táboře a každý z nich si dělal svojí práci. Hned tě ale praštila do očí jedna věc. Přímo uprostřed tábora klečel Saniro s rukama za zády a spoutaný. Z pout vedly dlouhé a silné řetězy jako kdyby měly držet kotvu u lodě. Řetězy byly připevněny k nějakým 2 generátorům které byly vedle Sanira z obou stran. Vypadalo to, jakoby ty řetězy blokovaly Sanirovu chakru. Před ním ale stála žena, která byla dost hlasitá. U ní staly další 2 lovci s rudými doplňky.



Hime

"Mocný Saniro tu předemnou klečí v řetězech... To je tak krásný pocit!" Zvolala nadšeně a ohlídla se na své dva společníky kteří se nacvičeně zasmáli.
"Mám za úkol tě přivést do pevnosti kde budeš použit k výzkumným účelům, ale za to co si mi provedl si tě tu pořádně vychutnám než tě předám!" Řekla rozzuřeně a udeřila tvrdě Sanira do tváře s kterým to moc nepohlo. Jen klečel a mlčel.
"Víš o tom, že máš na účtě 4789 lovců, 345 lidí žijících s námi a 4 vysoce postavé osoby včetně mé sestry?!" Znovu zařvala na celé kolo a zase udeřila Sanira. Tentokrát ještě silněji a svou druhou rukou na které měla nějakou černo-kovovou rukavici. To už Sanirem trochu hýblo a hlavu nechal odkloněnou na stranu. Pořád nic neříkal a to možná Hime štvalo ještě víc.

"Saniro..." Pověděl Osore zkroušeně a pohlédl na svého přítele který se zrovna vrátil jakožto člen úderné jednotky.
"Mae... Byla s hlídkou přepadena..." Pokračoval a to už ho Saniro tvrdě chytl pod krkem a přitáhl si ho blíže.
"Co?! Co se stalo?! Kde je!" Zařval Saniro naštvaně a zděšeně a čekal na odpověď staršího muže.
"Její tělo nebylo nalezeno.. Jen pár mrtvých z její skupiny.. Saniro, je mi to líto.." Řekl potichu a sklopil hlavu jakoby se tím cítil provinile.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Feb 28 2016, 17:32

Tamae Itazuki

Nechal se zajmout ? zeptala se sama sebe a skrze hustého porostu na větvi pozorovala tábor. ...15..16..17..18..19 počítala a hodnotila situaci ... a ona. Není to ta Hime o které Tokai mluvil ? Zamyslela se a prohlédla si pořádně tu ženu. Páni.. tolik? pomyslela si a podivila se. Byla spíše v šoku, bylo to pořádně lidí a nevěděla co si o tom má myslet. Tak či tak se to nejspíše dalo považovat za úspěch. Ta žena ho udeřila a on nijak nereagoval. Co se tu děje ? To ho mají odvést do pevnosti. Vždyť si ani nemůže hýbat. Bylo poměrně zmatená a naštvaná. To jim nedovolím. rozhodně tomu nemohla přihlížet. Složila pár pečeti. "Mizu Bunshin no Jutsu" pošeptala a vedle ní se objevila druhá Tamae, která zůstala na stromě. Ta pravá seskočila na zem a schovala se za keřem. Protáhla si propletené prsty a vložila obě dlaně do země. Zavřela oči a soustředila se. "Doton: Kami no te" pošeptala a chvilku se nic nedělo. Pak jako kdyby praskla zem a kolem Sanita se objevili dvě mohutné dlaně každý vyrážejícím opačným směrem od něj. Každá dlaň spojila prsty a když byli dostatečně vysoko tak nezaútočili na tu ženu nebo na lovce, ale na oba generátory s tím, že je zničí. Pokud by měli vybouchnout tak to nevadilo, protože by se výbuch zastavil o ty ruce. Vysvobodím tě pomyslela si a doufala, že mu to pomůže.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Feb 28 2016, 23:34

Saniro a Hime

Ze země se vyřítili velké dotonové ruce které ihned celkem lehce servali jakési generátory a vyrvaly je ze země. Saniro ihned poznal techniku své dcery a byl z toho celý v šoku.
"Tamae?! Co tu... jak mě našla? Sakra.. to mi úplně zničilo plán!" Pomyslel si ale na přemýšlení teď neměl moc čas. Řetězy padly na zem a přestaly mu blokovat chakru. Saniro se postavil na nohy a pouta z řetězů roztrhnul vejpůl jako by byly z papíru.
"Co to?! Spoutejte ho rychle!" Vykřikla překvapeně Hime která naprosto nechápala co se to mohlo stát. Bylo jí jasné že to neudělal on protože díky blokované chakře nemohl. Odskočila skoro jak ninja několik metrů od Sanira zatímco ti 2 kapitáni se rozeběhli přímo na něho. Z rukou jim začaly vyjíždět čepele, ale to už nestihli nic udělat. Saniro se před nimi zjevil než k němu doběhli a oba je chytl pod krkem, pevně stiskl načež jim oboum zlomil jednou rukou vaz. Mrtvé těla pohodil stranou jakoby se nechumelilo a to už se začali sbíhat ostatní lovci ze všech stran. Hime se jen rozhlédla kolem a jen koutkem oka zavadila o tvůj Bushin na větvi. Bylo to zvláštní, měla hodně dobrý zrak a než si se nadála, na ruce se jí rozevřela malá kuše kterou na tu dálku střelila klona přímo do hlavy. Černá šipka letěla velmi rychle a když zasáhla klona, proletěla hlavou a ještě i tím stromem který byl za ním. Klon se tedy rozprsknul a ona opět pohlédla na Sanira.
"Hm, máš tu záchranu od malé holky? Myslím že od mé pomsty tě nezachrání ani pánbůh!" Vykřikla se smíchem a Saniro se jakoby pomalu "rozhlídl" kolem sebe.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Mon Feb 29 2016, 18:19

Tamae Itazuki

Na koutku úst se jí vykouzlil úsměv, protože takhle nějak si to představovala. Převzala informace, které nashromáždil klon. Opravdu měla dobrou trefu, ale to jí nepomůže před ní a Sanirem. Myslela si, že to bude také ninja, ale podle zbraně které užila si nebyl jistá. Vyndala ruce ze země a nechala doton se rozpadnout. Složila několik pečetí. "Mizu Bunshin no Jutsu" Vedle ní se objevili další dva klony. Bylo to na chakru náročnější, ale nemělo by jí to tolik ublížit. Nehodlala se přímo účastnit boje a oni pořád nevědí, kde je. Pravá Tamae odskočila z místa, aby jí nikdo neodhalil. Jeden klon odskočil doprava a pár vteřin se nic nedělo. Pak vyšel klon z jihu to byl první a ten druhý co odskočil doprava vyšel z východu. "Ta malá holka právě zabila Tokaie a přišla si pro svého otce." Promluvil jeden a pak v podstatě za jejími zády promluvil další klon. ...Celý tvůj ubohý plán proti ninjům skončí právě tady a teď....." Vteřinu nic a pak oba dva klony promluvili zároveň "...Hime." Tamae se cítila poměrně silně hlavně, protože porazila Tokaie a teď tu bylo společně s otcem. Věděla, že její otec má něco v plánu jinak by se nenechal zajmout a hlavně neznala způsob jakým by poznali jestli je vůbec jedna z nich pravá. Čekala co bude dál, protože se nechtěla plést do cesty svému otci.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Mon Feb 29 2016, 18:48

Saniro a Hime

Saniro se hrdě usmál když si řekla že máš na svědomí smrt Tokaie - zrádce vesnice a dál mlčel. Zřejmě čekal na reakci Hime která byla docela překvapená z Mizu Bunshinů. Pak se ale začala hlasitě smát na celé kolo a namyšleně si prohrábla vlasy.
"Otče? Takže ty si jeho dcerka? No to je ještě lepší než jsem čekala! Vypadá to že to bude pomsta oko za oko. No popravdě smekám že si porazila Tokaie který měl tak velký potenciál." Řekla a úchylně si olízla rty jakoby na něco narážela.
"Můžete být silní jak jen chcete ale nemůžete vyhrát. A víte proč?" Řekla a pohladila si nějaký zvláštní třpytivý přívěšek na krku.
"Protože jste pořád jen ninjové..." Znovu se zasmála a pevně stiskla náhrdelník který začal modře svítit. To už si ale zahlédla něco, co si nikdy neviděla. Šokovaný výraz v Sanirovi tváři. Udělal pomalu krok do zadu a zmateně se začal ohlížet kolem sebe. Hime nastavila druhou ruku kde se jí taky udělala malá kuše a z každé vystřelila jednu šipku od obou tvých klonů. Ti se rozprskly a ona pak ukázala na keř, kde si byla schovaná.
"Tam je, chopte se jí. On je můj.." Řekla a znovu se zasmála. Lovci se rozeběhli tvým směrem a Saniro jen zmateně stál na místě a naštvaně zatnul zuby. Ucítila si v tu chvíli divný pach ve vzduchu. Byla to chakra která vycházela z přívěšku ve velkém množství. Byli to jako neviditelné vlny ale hrozně silné protože takhle si chakru v okolí ještě necítila. Lovců bylo fakt hodně, ale vypadali že tě nechtějí zabít, jen zajmout. Přibíhali ze všech stran takže si během chviličky byla obklíčená a kolem keře se nahromadili hroty ostrých kopí.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Tue Mar 01 2016, 22:13



Tamae Itazuki

Co to bylo ? Podivila se, když oba její klony explodovali do několika suitonových koulí. Měla zvláštní pocit z vůně, která prořízla vzduch a poměrně ho zhustila. Co se to děje ? Zeptala se Tamae sama sebe zmateně, nikdy se s tím nesetkala. Co se děje? Zeptala se sama sebe znovu, ale odpověď nenašla. To už jí ta žena prozradila. Bylo zvláštní, že jí byla schopná zpozorovat. Nějaký přístroj na hledání chakry? Podivila se a to už se za ní mezi stromy hrnuli lovci. Tamae nečekala a po několika nejbližších vystřelila suitonové koule. Tohle ne! pomyslela si, protože věděla, že je nemá smysl ustřílet. Bylo jich hodně a koule byli maximálně odzbrojující nebo nepříjemné, ale teprve při několika zásahů do hlavy by možná způsobili omráčení. Lovci se přibližovali a Tamae jich napočítala 20. Je jich moc přiznala si Tamae, která by za normálních okolností všechny kolem podporovala a sama se udržela vysoko se sebevědomím.

"Proč se na mě tak dívají?" Zeptala se malá holčička. Na koleni měla rudý strup, který se jí vytvořil když zakopla a spadla. Muž, který jí držel za ruku tak zareagoval a podivil se. "Kdo Tamae?" Zeptal se opatrně. Byl velmi mladý a měl pásku přes oči a když se podíval na Tamae tak se hrdě usmál. "Oni." řekla sladkým hlasem a ukázala prstem na starší muže v hloučku, který pohrdavě zakroutili hlavou. Tamae vůbec nechápala o co se jedná. Ten mladý muž se už vůbec neusmíval. Teď se mračil a klekl si k Tamae. "Už jsme skoro doma je to hned za tím rohem." Řekl a ukázal směr cesty. "Jenom si půjdu něco vyřídit a uvidíme se doma zlato, dobře?" Zeptal se jí a nakonec se usmál. Tamae se nejdříve podivila, byla zmatená celý den a ještě k tomu tohle. Zakývala hlavou na znamení, že to chápe a neohlížejíc běžela domů. Sedla si na židli v kuchyni a čekala. Židle byla pro ní moc vysoko tak si vesele kmitala nohama. Po chvilce do domu vešel mladý muž s páskou přes oči. "Ahoj. Tak jsem doma!" Zvolal s úsměvem na Tamae, která v tu chvilku vykřikla radostí, protože ho konečně viděla svého otce. Seskočila ze židle a utíkala ho objat, jako kdyby ho neviděla celé roky. Byla radostím bez sebe, ale když ho objímala tak si všimla černé skvrny na jeho kloubech, která po chvilce zmizela. V tu chvilku se v ní něco pohnulo a uvědomila si, že je něco špatně.  

Bylo to zvláštní. Otec mě vždy bránil a chránil. Je čas mu to oplatit. pomyslela si a vystřelila ještě pár koulí na několik lovců a pak se rychle dotkla země. Dvě ruce se najednou objevili neohrabaně pod nohy dvou lovců a snažili se je zastavit. Věděla, že to jednou přijde. Neměla ráda boj zblízka, ale všichni v jejím klanu byli mistři v boji na blízko. Měli na to vlohy což Tamae neměla. Taijutsu trénovala hodně, ale nikdy ho nepoužila, protože se tomu vždy chtěla vyhnout. Tati...... povzdychla si, protože nevěděla jak z toho vybruslí nevěděla žádné informace o Sanirovi, který byl za touto velkou skupinou lovců. Zbytek lovců už byl několik metrů od ní. "Nikdy se nevzdám. Nikdo mi v mé cestě nezabrání." Potichu šeptala a zpoza zad vytahovala zkrácené katany, které se jí rovnali podél paží. "Máte poslední šanci se vzdát. Pak už nebude cesty zpět." Varovala a doslova čekala na poslední metr. Narovnala si zkrácené katany pevně uchopila a čekala na první úder zbraní, aby se mu mohla akrobaticky vyhnout a zaútočila. Po té se odrazila, aby skupinku přeskočila a zaútočila na ně z druhé strany. Měli kopí takže hodně bodali, ale Tamae byla opravdu mrštná a ohebná, aby se efektivně dokázala vyhnout.Snažila se sekat do těla, či při nějaké akrobatické pouze do noh. Nemířila tak, aby je zabila. Byla poměrně dál, nepředpokládala, že Hime bude střílet náhodně do lesa.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Tue Mar 01 2016, 22:41

Hime a Saniro

Lovci se u tebe shlukovali a ty si po nich mrštila jednu suitonovou kouli za druhou. Moc jim to nevadilo ale nevadilo. Ti kteří dostali zásah, se hned oklepali a běželi dál jakoby to nebyli ani lidé. Dala si se tedy do potyčky na blízko což bylo i pro ně celkem překvapující. Lovci tedy neúnavně útočili a ty si se úspěšně vyhýbala jejich útokům. Jelikož si ale na Taijutsu nebyla zvyklá, po nějaké chvíli proti přesile si ucítila únavu v končetinách zatímco oni byli jak neúnavní. Pár se ti jich podařilo znehybnit a někteří dokonce utrpěli i smrtelný zásah. Potom však jeden lovec z boku bodnul na místo tvých zbraní místo na tvou pozici. Zasáhl hrotem tvou zkrácenou katanu, kterou ti vypinknul z ruky a to už tě další silně kopl do zad, čímž tě shodil na zem.

"Tamae!" Vykřikl Saniro hlasitě když slyšel, že budeš bojovat pokud se nevzdají a udělal krok vpřed. To už si ale mohla zahlédnout, jak Hime ze své kuše vystřelila 3 černé šipky zasebou přímo na Sanira. Spatřila si snad poprvé v životě povrchové zranění na těle Sanira. Šipky se zabodali do jeho hrudi jako 3 kůly a on překvapeně zakašlal. Nebyla však vidět žádná krev z úst ani z ran.
"Zmlkni a pozorně poslouchej jak ten hlásek volá o pomoc..." Řekla Hime v klidu a znovu se zasmála. Když si byla na zemi, přistoupil k tobě lovec který ti přiložil hrot kopí ke krku jako náznak, že pokud se o něco pokusíš tak tě zabije. Hime k tobě pomalým a aristokratickým krokem došla a dala ti též silnou facku z které se ti až mohla zamotat hlava.
"A ty se dívej! Tvůj tatínek umírá a chci aby sis to vychutnala." Pověděla se zvráceným úsměvem a před tebe střelila další šipku ze své kuše která se zabodla do země. Na nějakých místech se otevřela a ty si zaslechla slabé syčení. Jakoby unikal plyn. Uběhlo několik vteřin a ty si zjistila, že tvůj tok chakry se zcela zastavil, čili zablokovala jakékoliv ninjutsu které bys mohla použít.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Wed Mar 02 2016, 18:35

Tamae Itazuki


Tamae bojovala statečně a několik soků zranila, ale to nestačilo. Bylo jasné, že časem najdou skulinku a přemohou jí. Napadlo jí tisíce způsobů jak se z toho pokusit dostat. Nehodlala si vzdát a už vůbec nějaké ženské, která si tu hraje na šéfa. Jenže pak pocítila jak se tok její chakry zastavil a ona zalapala po dechu. Ne... pomyslela si a zvedla hlavu. Přední stála Hime, která jí předtím ještě uštědřila rána. Tamae si utřela krvavý ret. "Maximálně si vychutnám tebe." Odpověděla jí a flusla na ní krev. Stále se to naženu neslušelo, ale situace byla ospravedlňující. Co teď ? Pomyslela si. Přeci to jen tak nevzdáme. Otče....Tati..... Co si měl v plánu ? Přemýšlela. když se ho snažila zachránit byl v poutech a byl zajatec. Doufala, že to všechno mělo důvod. Trochu začala panikařit, protože nevěděla co dělat. Saniro jí vždy ochraňoval a pomáhal. Nikdy to neměla ráda, ale teď si přála, aby jí zachránil.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Wed Mar 02 2016, 19:29

Hime a Saniro

Znovu tě tvrdě udeřila když si na ní plivla krev a uraženě se otočila, načež vyrazila přímo k Sanirovi který se už skácel na kolena. Šipky měl zabodnuté velmi hluboko v těle, ale to Hime nestačilo.
"Hm, takže šipky napuštěné tvojí krví dokážou proniknout tvým tělem líp než jsem čekala. Co asi dokáže tohle.." Řekl se svým ďábelským úsměvem a kuše na její ruce se rozložila. Nějakým divným mechanismem se zase složila a místo kuše měla na ruce dlouhou černou čepel s kterou došla přímo k Sanirovi.
"Řekni sbohem ty ubožáku...!" Vykřikla a zaútočila přímo na Sanirovo srdce. S její přesností to nebyl problém takže hrot skutečně mířil na střed jeho hrudi.



Její ruka byla rychlá a přesná, když v tom se stalo něco divného. Zastavila se těsně před Sanirovim tělem, jakoby do něčeho narazila.
"Co to..?" Pomyslela si překvapeně Hime a to už vytřeštila oči protože viděla ještě něco zvláštnějšího. Celé jeho tělo se obalilo černou chakrou v podobě plamene a na místě střetnutí s jejím ostřím se ve vzduchu vyrýsovala jakási kost, která nápadně připomínala žebro. Čepel v půlce křupla a zlomila se vejpůl načež Hime reagovala úskokem asi 5 metrů zpátky.
"Co je tohle za triky?!" Vykřikla na něho naštvaně a to už Sanirovi po tváři z pod pásky ztekla slza černé krve. Tamae poprvé spatřila Sanirovu krev a ta byla ještě mnohem temnější a černější než kdy u Itazuki viděla.
"Nikdo...." Řekl Saniro pološeptem a po jeho tváři se spustilo několik dalších krvavých slz.
"Nikdy... nebude ubližovat mojí holčicce.." Řekl rozzuřeně a pozvedl hlavu, že jeho pohled směřoval přímo na Hime která stála jak přibitá šokem. Páska na jeho očích se uvolnila a pomalu sklouzla z jeho obličeje.
"Amaterasu!" Řekl svým hlubokým hlasem a před ním se vytvořila velká ohnivá koule z černých plamenů která rychle vyrazila přímo na pozici kde stála Hime. Ta se díky své rychlosti pokusila uskočit do strany - což se jí taky povedlo, ale tam kde stála, koule explodovala a všude kolem šlehnuly černé plameny. Ty zasáhly její nohu a ona ze skoku dopadla na záda s hlasitým bolestivým křikem. Saniro se pomalu postavil na nohy a úmyslně si vyrval šipky ze svého těla, takže se mu z jeho ran vyvalila spousta tmavě černé krve, která vytvořila kaluž pod jeho nohami.

"Hime-sama!" Zařvali lovci vyděšeně a rozeběhli se přímo na Sanira který pomalým krokem šel k té ženě, která se válela na zemi v bolestech. Tamae si v tu chvíli vůbec nevšímali. To už si ale zahlédla další zvláštní věc. Kaluž krve pod Sanirem začala bublat a hýbat se. Během několika vteřin se vznesla do vzduchu a začala kroužit kolem jeho těla jako vodní bič. Když se lovci dostali do jeho blízkosti, krev vyšvihla jako ona bič a jednou ranou každému zlámala kosti v těle. Všech 19 popadalo a jeden se dal včas na útěk. To už ale krev začala znovu bublat ve vzduchu a pomalu se zformovala do dlouhého, černého bodce který vyletěl přímo za lovcem. Provrtal ho skrz na skrz a uvnitř něho krev explodovala. Jeho tělo se roztrhalo na kusy na což nebyl moc hezký pohled.

To už ale Saniro pomalu dokráčel k Hime která se snažila oheň na své noze uhasit rukou. To už jí ale začala hořet i ta ruka a začala řvát ještě víc.
"Opakuji... nikdo... nikdy.. jí nebude ubližovat." To už se ale po jeho levé tváři spustilo velké množství krve, že v tu chvíli měl půlku obličeje černou. Hime při pohledu na něj vytřeštila oči a to už celá vzplanula v černých plamenech, že pomalu ani nešlo vidět její tělo. Ještě pár vteřin se ozýval křik který ale pak ustál. Zbytky jejího těla zůstaly hořet a Saniro se bolestí chytl za své levé oko. Jeho oči byli zvláštně rudé s černým křížkem uprostřed který vypadal dost děsivě. Ještě děsivější bylo, že místo bělma měl černé oči. (Jako při Edo-tensei) Kolem očí měl tmavě černé stíny se spoustou malých jizviček jakoby by je měl vypálené. Jeho pohled ale zůstával nepřítomný a slepý. Odvrátil hlavu na tebe a natáhl ruku jakoby tě chtěl obejmout.
"Tamae.."
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Thu Mar 03 2016, 20:20

Tamae Itazuki

"Arg.." zavrčela, když dostala druhý úder a z pusy jí vyteklo pár kapek krve. Byla vyčerpaná z předešlého boje a to, že necítila chakru jí bylo strašně nepříjemné, jelikož na to nebyla zvyklá. Žena odcházela tak povrchně a nadřazeně, že by po ní Tamae nejraději skočila a udeřila jí, ale nemohla. Hrot byl stále velmi blízko a ona neměla chakru. Žena došla až k Sanirovi, který na tom byl také špatně a z její kuše se složila Katana. "Ne ... ne ... neeee." Zvýšila hlas a zavřela oči když viděla jak se katana přibližuje k jeho srdci. Byla v šoku a nemohla se pohnout.  



Tamae se odrazila od stěny a pěstí buchla proti muži, který měl pásku přes oči. Byla poměrně rychlá a svižná a podle postavy byla na prahu dospělosti. Saniro zvedl ruku a odrazil její pěst. Tamae rychle přenesla těžiště na druhou stranu a podle zaútočila do slabin u žeber. Povedlo se. pomyslela si a udeřila muže, jenže s ním to nic neudělalo a jelikož v tu chvilku se Tamae nemohla bránit tak jí silně odstrčil. Ta se zapotácela a naštvaně odfrkla. "To není fér!" zaprotestovala a ruce si přiložila k ústům a vystřelila několik modro černý koulí. Muž se usmál a uhnul tělem ze strany na stranu tak akorát, aby se dvoum vyhl a třetí vykryl svou vlastní rukou, jako kdyby to nic nebylo. Za kousky suitonu, které se rozprskly po jeho vykrytí se objevila Tamaenina tvář a další úder tentokrát do obličeje. Saniro udělal krok do strany. Byl zatraceně rychlý a postrčil jí, aby nabrala ještě větší rychlost a Tamae málem nabourala do zdi místnosti. "Sakra!" vykřikla naštvaně a už měla dost. "Kdyby si mě alespoň udeřil! Oplatil ránu." Vyčítala mu a on se jen usmíval jako kdyby si to užíval. To jí ještě více dopálila. Utřela si pot na čele a pak po něm hodila mokrý ručník. "Si hroznej! Nejsem žádná slečinka." Postěžovala si naposled a naštvaně kolem něho odešla. Bylo to tak furt nabízel se že s ní potrénuje, ale nikdy jí doopravdy neublížil. Nikdy nezaútočil a to jí dopálilo nejvíce. Ještě se zastavila mezi dveřmi a prohlédla si jeho usměvavý obličej. "Nemusíš to furt dělat! Prostě bojuj. Neochraňuj mě nebo prostě nedělej radši vůbec nic." Horlivě vyvalila jelikož to v sobě měla dost dlouho. Nevěděla jestli se jí to zdálo, jelikož jí připadalo, že se snad ještě více usmíval. Doufám, že mě nebude furt takhle otravovat pomyslela si a odešla pryč.


Tati... pomyslela si a do očí se jí hrnuli slzy, jenže to už jí probudil výkřik Hime a Tamae překvapeně otevřela oči. Viděla jak po tváři jejího otce stéká černá krev. Kolem Sanira hořela černá chakra a zvláštní kost vykryla tu katanu. Co se to děje ? Nechápala a myslela si, že se jí to zdá. Najednou páska spadla z jeho očí. Hime vzplanula a lovci, kteří chtěli pomstít svojí paní přišli rychle o život tak, že to Tamae pomalu ani nepostřehla. Viděla jen jak se ten poslední rozprskl a jí se udělalo špatně. Předklonila se a chtělo se jí zvracet. To už dnes však za sebou měla a tak vydala dávivé zvuky. "Tati..." pošeptala, protože jí děsilo to co se právě stalo. Mezi Sanirem a jí leželo spousta zdevastovaných těl a Sanira obklopovala černá krev. Chtěla jí za ním. Zjistit jestli je to stále on. Jestli se za tu dobu, co měla zavřené oči něco nezměnilo. Něco co nedokázala postřehnout. Měla strach. Pak se, ale přece jenom zvedla. Ušla pár kroků a klopýtla. Spadla na kolena, ale bylo to už jenom pár metrů. Konečně pohlédla na Sanira, který jí pohled oplatil. Jeho tvář byla od krve. Černé krve, kterou nikdy v životě neviděla. A oči ? Nikdy takové neviděla. Na chvilku se zarazila. Byla v šoku, jelikož si přehrála celý masakr co právě viděla na vlastní oči. Pak, ale Saniro natáhl ruku, protože chtěl svojí dcerku a mít u sebe. "Tati!" Vzdychla jako kdyby si oddechla, že je v pořádku, že na ní reaguje a rychle se zvedla. Těch pár metrů už dokulhala. Minula jeho ruku a rovnou s otevřenou náručí ho objala jako kdyby ho neviděla celou věčnost. Byl vyšší a i přesto, že byl celý od černé krve tak se mu dostalo vřelého obětí. Tamae ho pevně stiskla a položila si hlavu na jeho hruď a slyšela jak mu bije srdce. Byli tu jenom oni dva. Nemusela si hrát na hrdinu. Nemusela se přetvářet ani se povyšovat. Chtěla to ze sebe dostat. Po tváři jí stékalo několik slz. A Tamae popotahovala. Nebylo to ani tak proto, že jí zachránil, ale protože byl on v pořádku. Byl poslední koho měla a pokud by ho ztratila nevěděla co by dál dělala. Stisk byl pevný jako kdyby chtěla obejmou nějakého medvěda. Nic neříkala, nezmohla se na to. Byla šťastná, ale přesto brečela.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Fri Mar 04 2016, 21:07



Saniro Itazuki

V jeho tváři byla vidět neskutečná úleva, když se Tamae vydala k němu a nakonec ho obejmula. Silně tě objal a stiskl, jakoby tě už nikdy nechtěl pustit. Zavřel oči a dlouze ti dal polibek do vlasů.
"Už nikdy, kvůli mě neriskuj svůj život Tamae. Nedokázal bych bez tebe žít už ani minutu." Řekl potichu, upřímně a to už ve své hlavě uslyšel krátký, hlasitý tlukot svého srdce. Bolestí se chytl za hlavu. Přesněji na místo oka, které krvácelo. Pomalu sklouznul vyčerpáním na jedno koleno a znovu tě k sobě přitiskl, takže si ho mohla konečně objímat kolem krku místo pasu. V tu chvíli se ale stalo něco zvláštního. Objímala si ho celého zakrváceného a ucítila si něco, co ještě nikdy předtím. Jeho krev ti voněla jako ten nejkrásnější parfém. Když se dostala do styku s tvou kůží, tak si ucítila neskutečné vzrušení a nabuzení. Jako kdyby tě krev nabíjela něčím nepopsatelným.
"Odpusť mi... Odpusť že si mě musela takhle vidět. Jsem zrůda." Řekl zkroušeně a mírně sklopil hlavu. Přesto tě však pořád držel v objetí aby si se nemusela dívat do jeho očí. Byl zároveň hrozně šťastný, že si k němu i přesto všechno šla.
"Slíbil jsem sám sobě, že ty oči už nikdy nepoužiju. Kdybych je ale nepoužil, zabila by mě a potom by zabila Tebe. A to bych nikdy nedopustil." Vysvětlil svou "potupu" a pomalu povolil svůj stisk, aby si mohla odstoupit pokud bys chtěla.
"Měli by jsme jít. Pokud sem dorazí ta armáda co mě sem dovedla, tak nevím jak bych tě v tomhle stavu mohl ochránit." Řekl trochu ustaraně a rozhlédl se kolem sebe svým nepřítomným, slepým pohledem.
"Musíme si toho tolik co říct. Oba máme co vysvětlovat."
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Mar 05 2016, 00:12



Tamae Itazuki

Objímala ho dost podobně, jako kdyby ho už nikdy nechtěla pustit. Nevadilo jí, že krvácel, protože to nebylo tak podstatné. Žije.. pomyslela si a slzy jí stékali po tváři, kde se míchali rudou krví od odřené tváře a po té dopadali do černé kaluže, ve které se ztratili jako světlo v naprosté temnotě. Saniro sklouzl dolů a tím jak ho Tamae objala kolem krku tak ho zároveň chtěla přidržet. Hlavu měla položenou na jeho rameni a dlaní držela šíjí jeho hlavy a tudíž prsty měla zabořené v jeho vlasech. Tvář měla černou od krve a poslouchala co se jí snaží říct. Bylo to snad poprvé po velmi dlouhé době co se takto objali. Nebylo to jen vřelé přátelství. Bylo v tom něco více, jako kdyby něco co Tamae potlačovala všechny ty roky se snažilo dostat ven. Celou dobu ho neustále odmítala, i když ho měla ráda. Nikdy nevěděla jak moc ho potřebuje, aby tu s ní byl. Myslela si, že je nezávislá a poměrně úspěšně o tom přesvědčovala okolí. Teď však bylo tak šťastná za tento okamžik. Možná byla ještě v šoku a nebyla při smyslech, ale o to se nestarala. Žila, aby mohla sdílet tento okamžik. Byli to roky, kdy se nejspíše odmítala smířit, že on je jediný kdo tu s ní je. Bála se mu ukázat nějakou náklonost, protože si musela udržet svoje postavení. "Nejsi zrůda. Jak bys mohl. Ochraňuješ mě, i když nejsem k tobě milá. Staráš se o mě i když ti říkám, že to nepotřebuji." Mluvila pomalu a občas jí o přeskočil hlas. "Přišla jsem za tebou, protože jsem tě nechtěla ztratit, protože jsem se bála a byla jsem připravená obětovat celý svět, jen abych tě zachránila." Dostávala ze sebe pomalu, což musela šeptat přímo do jeho ucha. Celá se uvolnila, jako kdyby ze sebe dostat to co dlouho chtěla. Odsunula hlavu, ale stále měla ruce kolem jeho ramene. Bylo vidět, jak pozoruje jeho oči, ale nepřeměřovala si ho jak by si mohl myslet. Nebála se jeho černých očí, neděsili jí. Neměla z nich strach, protože to byli jeho oči a ona je viděla poprvé. Nikdy je neviděla a někdy si o pomyslela zda je dokonce má. Saniro se rozhlédl kolem, nevypadalo, že se na něco přímo soustředí. Byl opravdu slepý. Vyslovil své obavy. Byl opravdu vyčerpaný, ale hlavně zraněný. "Já bych tě ochránila. Klidně před celým světem." Zopakovala ještě jednou. Tentokrát to bylo o něco hlasitější a mnohem sebejistější. Nevěděla co jí to popadlo, asi byla štěstím bez sebe a bez rozumu, ale jak se nepřítomně rozhlížel kolem tak na malý moment zahlédla něco co nikdy nespatřila. Saniro vypadal zranitelně a ustaraně, poprvé u něho viděla obavy, možná i dokonce strach. V tu chvilku jí připadal jako poraněná laň, která je zmatená a potřebuje uklidnit, aby se neporanila ještě více. Naklonila se a políbila ho na jeho rty. Přišlo jí to správné, jako kdyby se to od ní očekávalo, chtěla ho uklidnit, že vše bude v pořádku. Nebylo to úplné intenzivní, ale ani letmé. Měla zavřené oči a po pár vteřinách jako kdyby si to uvědomila. Odstoupila nebylo to náhlé, ale spíše jako kdyby si uvědomila co vlastně dělá a cítila se trochu zvláštně, protože nevěděla co si teď o ní asi pomyslí. Byla už na nohou. "A-ano měli bychom jít. Už by mohlo být po boji." řekla poměrně zmateně a za uši zastrčila pramínek vlasů.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sat Mar 05 2016, 12:33

Saniro Itazuki

Pozorně poslouchal každé tvoje slovo a cítil se trošku zvláštně. Chtěla si ho ochraňovat a to on nezná. Nikdo ho nikdy neochraňoval a ani nechtěl takže to teď slyší poprvé a ještě k tomu od své dcery. Byl tak šťastný že tu teď s ním je a že to co se tu stalo je ještě víc zblížilo po těch letech. Jen mlčel a užíval si ten krásný pocit doteků, který od tebe už pěkně dlouho nezažil. Když si se odtáhla a pohlédla mu do očí, tak se trochu styděl. Odvracel pohled ale Tamae zůstala u něho i přesto že vypadal víc jako démon než člověk. Pak ale přišlo něco co vůbec nečekal. Políbila si ho na rty a ihned si z něj vycítila klid a úlevu. Všechen stres z něho spadl a byl naprosto v klidu jakoby váš polibek byl v tuhle chvíli celý svět. Nic kolem neexistovalo, vnímal jen tebe. Rukama ti sklouzl k pasu za který tě chtěl silně uchopit, ale bál se tvé reakce, takže své ruce zvedl směrem od tebe a trochu je zatnul v pěst. Jakoby v tu chvíli bojoval sám se sebou. Přišla ale další nečekaná věc při vašem polibku. Ucítila si jak ve tvém těle začíná proudit chakra jako šílená a cítila si jak do tebe skrz něho proudí energie spojená s vášní. On zřejmě cítil to samé, takže když ses odklonila, byl trochu v šoku a i přes krev na obličeji bylo vidět, že se červená.
"T-tamae.. " Vydal ze sebe po takové době a kývl na tebe když si řekla, že by jste měli jít. Pomalu se vyhrabal na nohy a lehce ti položil ruku přes lopatky, jak kdyby chtěl aby si pořád zůstala v jeho blízkosti.
"A já myslel, že mě po tom všem nenávidí. Je úžasná." Pomyslel si a na tváři se mu vytvořil malý úsměv.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 15:30

Tamae Itazuki

Byla k němu zády a tak se nemusela stydět za svoje slzy, které teď tekli po tváří. "Tati..." odpověděla a bylo vidět, že bude pokračovat, to se však nestalo. Nevyšel z ní jediný hlásek, protože nevěděla co by se slušelo říct, nebo co by mu měla povědět. Byla zmatená zároveň šťastná a ještě před chvilkou málem zemřela. Navíc cítila spoustu energie a vzrušení i díky tomu, že se její chakra rozbouřila. Musela však přes to přejít. "Musíme jít....." Pověděla a pak se nadechla. "...Já tu budu vždy." dořekla a usmála se, to však neviděl, protože byla stále zády. Musela rozdýchávat své vzrušení ohledně celé situace. Neví proč se tak zachovala a proč to tak udělala, ale svým způsobem byla spokojená.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 16:25

Saniro Itazuki

"A já tu budu vždy pro tebe ..." řekl potichu že si to sotva slyšela a ještě pořád se snažil trochu uklidnit z toho co se stalo. Vydali jste se tedy na pomalou cestu zpátky do Tokaie a Saniro se o tebe jen lehce přidržoval ikdyž měl co dělat s normální chůzí po svých.
"Mám na tebe pár otázek Tamae, prosil bych upřímné a pravdivé odpovědi. Když odpovíš, zodpovím ti já cokoliv budeš chtít. Co ty na to?" Řekl v půlce cesty a s úsměvem se na tebe podíval. Doufal že mu odpovíš, protože chtěl osvětlit pár věcí které mu opravdu nešli do hlavy. Po chvilce chůze jeho ruka nenápadně sklouzla níž a chytil tě kolem pasu jakoby prostě už neodolal.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 16:43

Tamae Itazuki

Pár otázek ? Pomyslela si a trochu se obávala toho co přijde. Samozřejmě i ona překypovala spoustou otázek na něho. Jeho očí, myšlenek a chování. Chtě se toho hodně dozvědět, ale nechtěla ho unudit otázkami. "D-dobře ptej se." odpověděla mu a na chvilku se zarazila, jelikož jí chytil kolem pasu. "Pokusím se odpovědět jak nejlépe budu moci a pravdivě." odpověděla mu na jeho původní prosbu. Jelikož šli vedle sebe a on měl ruku kolem jejího pasu tak si ona hlavu položila na jeho rameno, protože byl vyšší.
Doufám, že ve vesnici už dobojovali. Jenže tam teď nemůžeme zůstat. Vědí o nás. Přemýšlela na chvilku, aby se zbavila veškerých nemístných nebo nevhodných myšlenek. "Já se tě pak taky zeptám." Nakonec zakončila a čekala na jeho otázky

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 17:19

Saniro Itazuki

Usmál se když si souhlasila s jeho návrhem.
"První otázka zní... Jak si mě vůbec našla? Dal jsem si záležet aby mě nikdo nesledoval. Trošku si mi tím zkazila plány." Zeptal se znovu s úsměvem aby si to nebrala nijak zle. Moc ho netrápilo protože teď se po tolika letech cítil opět šťastný. Bylo mu takřka jedno vše co se dělo.
"Pak mě zajímá, jak to bylo s tím Tokaiem kterého si zmínila. Zradil?" Zeptal se trochu vážněji protože ho i to celkem překvapilo. I přesto jaký Tokai byl, nikdy by si nemyslel že by mohl zajít takhle daleko.
"A poslední otázka..." Zastavil se a otočil tě k sobě čelem a "podíval" se ti do očí. Trochu se nadechl. Bylo to těžké ale musel se zeptat. Byla to teď ta nejdůležitější věc.
"Co ke mě cítíš?" Řekl potichu a přiložil ti ruku na tvář.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 18:48

Tamae Itazuki

Vyslechla všechny jeho otázky. Některé z nich čekala, některé ne. Rozhodla se jít popořadě, protože od konce by to asi nezvládla. Opravdu bych měla ? pomyslela si a zhluboka se nadechla. "Měla jsem vize. Už od začátku. Stál si nahoře nad jeskyní a kolem tebe byla armáda lovců. Nevěděla jsem co se děje a hlavně jsem v tu samou chvilku bojovala s Tokaiem." Pověděla a pak se nadechla. Nevěděla co s rukama a tak je nechala svěšené kolem těla. "Pak jsem měla další vize. Třeba tu jak tě odvádějí. Nemohla jsem to dopustit. Musela jsem si to ověřil. Bylo to jako kdybych tě pozorovala z nebe." Promluvila a dlaní přejela po nebi jako kdyby to bylo nějaké plátno. Pak se, ale trochu zamračila. "Ano on to celé rozpoutal. Byl spolčený s tou Hime. Přivolal přímo ve vesnici asi 30 lovců. Pořád mi říkal, že je můj otec a snažil se mě nalomit, ale já tomu nevěřila a on se choval jako slaboch. Donutila jsem ho bojovat podle mě a zabila." Pak se na chvilku odmlčela. "V tu chvilku se ukázalo, že je to Tokai." zakončila a pak přišla poslední otázka na kterou doufala, že po dlouhém vysvětlování zapomene. Jenže s tím by asi neuspěla. Opatrně ustoupila o krok dozadu a napůl se otočila čímž odstoupila od jeho ruky na tváři. Pozorovala ho svýma nazelenalýma očima jako poraněné štěně před kostí, co se bojí zakousnout, protože neví jestli může. "Copak já vím ?" Zeptala se překvapeně. "Celý život se o mě staráš a dáváš na mě pozor." Začala. "Si naprosto úžasný, že si to zvládl a... a si velmi silný. Všichni tě respektují a váží si tě." Pak se zpátky o krok přiblížila a objala jeho dlaň svými, pak ji pozvedla a přiložila si jí na tvář jako kdyby to byl příjemný polštář. Po té se střeli jeho černé démoni oči s jejími nazelenalýma a jí polil ruměnec. "Zjistila jsem, že tě ve svém životě potřebuji a nedovedu si to bez tebe představit. Když jsem ti dala polibek, tak jsem cítila něco velmi zvláštního. Něco krásného." Dopověděla. Chvilku jí to trvalo sem tam šeptala anebo se styděla.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Sun Mar 06 2016, 21:59

Saniro Itazuki

Pozorně tě sledoval a poslouchal každé tvé slovo. Když si mluvila o svých vizích tvářil se dost zamyšleně a ihned si to spojil i s tvou třetí odpovědí.
"Takže se to přeci jen stalo? Po tak dlouhé době, zrovna u nás? Tomu se mi ani nechce věřit." Pomyslel si a ihned na to se k tobě přitáhl a dal ti další polibek na rty který pro tebe měl stejný efekt jako ten předtím. Následovně se odtáhl a znovu se tebe usmál jak na boží obrázek.
"Tamae... To vše je díky tobě. To díky tobě jsem tak silný. Díky tobě jsem se dostal tam, kde teď stojím i přesto všechno co jsem udělal. Nemám čisté svědomí a na mých rukách je i krev nevinných lidí kteří mi prostě jen stáli v cestě." Rozmluvil se a pořád s tebou držel oční kontakt.
"I přesto že si mě dlouhé roky odmítala, staral jsem se o tebe a ochraňoval tě protože jsem věděl, že tahle chvíle přijde. Že přijde chvíle, kdy si ke mě najdeš cestu. Potřebuji tě víc než si umíš představit. To ty si můj život." Řekl rozvášněně ale nechtěl tě vyděsit tak tě chytl za ruku a zase se dal do chůze.
"No.. a co se Tokaie týče. Nikdy jsem si nemyslel, že by mohl zajít až takhle daleko. To je asi teď náš nejaktuálnější problém. Nevím co všechno sdělil lovcům o naší vesnici a tak musíme jednat. Až se dostanem domů, sjednám radu a tam řeknu všem jaké byli moje úmysly ať to nemusím říkat dvakrát. A taky prohlásím, že Tamae Itazuki je novou členkou úderné jednotky." Řekl a usmál se. Byl teď trochu stydlivý a tak chtěl být rychle mezi lidmi protože nevěděl co si všechno si k tobě může dovolit. Nechtěl být unáhlený ale... chtěl.
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Mon Mar 07 2016, 01:12

Tamae Itazuki

Dostala polibek, který jí opět rozproudil chakru a poměrně dost opil. Zhluboka se nadechla a červenala se. Takže to beru jakože je spokojen. pomyslela si a pak trochu ustoupil. Poslouchala ho s plným nasazením. Byla to asi ta nejdelší konverzace co spolu vedli a ona si užívala každé slovo.  Chytl jí za ruku a dali se do chůze směrem k jeskyni. Nepřerušovala ho a jen klidně vedle něho kráčela. Všechno jí to pomalu začalo docházet. To co se vlastně stalo, to co se právě teď děje. "Uderná jednotka ? Paráda." Pomyslela si. Nevěděla v jaké míře to teď bude fungovat, jelikož vesnice zranitelná, ale těšila se teď o něco více na další dny. Nejenom, že našla v Sanirovi pořádnou oporu, teď už bude něčím konečně významná. Pevně stiskla ruku. "Rozhodně o nás vědí. Pochybuji, že by další útok nechal dlouho čekat. Snad se nebudeme muset stěhovat." pomyslela si, protože by to bylo velmi nebezpečné a složité, ale teď věděli jejich polohu a to bylo ještě horší. Byla nabytá pozitivní energií. "Já bych jim to vrátila. Vědí, kde teď jsme a čas, kdy jsme se schovávali pominul. Takhle se na nás připraví větší a větší armáda, která nás jednou dostane." Řekla a vypadala zamyšleně. Těšila se až se vrátí do vesnice a všechno jim sdělí, aby se všichni mohli dohodnout na tom co bude dál.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 23
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   Mon Mar 07 2016, 17:28

Saniro Itazuki

Líbilo se mu tvoje zapálení a tak se na tebe jen mile usmál. Rozhlížel se přitom kolem a bylo na něm vidět že je stále ostražitý. Také sis mohla všimnout že rány po kůlech se mu zcela zacelily a on byl jako nový až na stopy po zaschlé krvi.
"Samozřejmě že o nás vědí když se dostali tak daleko, ale Hime je mrtvá a chvilku bude trvat než se někdo další chopí iniciativy v její pevnosti. Myslím že máme čas na to jednat." Odpověděl a pak negativně zakýval hlavou.
"Problém je, že my nevíme kde ta pevnost je." Řekl a to už jste vyšly z lesa před vchodem do jeskyně. Pomalu ti pustil ruku i přesto že na něm šlo vidět, že to je ta poslední věc co by chtěl udělat. Utrhl si rukáv z trička a omotal si ho kolem očí.
"Mé oči nikdo znát nemusí." Řekl aby vysvětlil jeho počínání a ustoupil ti z cesty aby si prošla první. Nechtěl riskovat ani tu vteřinu co by si byla venku zatímco on už uvnitř.
"Na tvé otázky ti zodpovím doma. Teď máme ještě práci" Dodal a následoval tě.
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Je to vůbec člověk? (Tamae)   

Návrat nahoru Goto down
 
Je to vůbec člověk? (Tamae)
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Kage Wars :: Kage Wars: Vyhnanství :: Tokai Kyanpu :: Okolí Tokai-
Přejdi na: