Kage Wars RPG - Navždy spolu
 
PříjemPříjem  PortalPortal  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  RegistraceRegistrace  PřihlášeníPřihlášení  
Najdete nás na facebooku: Sledujte náš portál

Share | 
 

 Suichu vs. Konoha!

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2
AutorZpráva
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Wed Jun 08 2016, 19:50


Všichni

"Budete uspáni a ponořeni do chakrové tekutiny, která vás udrží při životě do té doby, než vás svět bude potřebovat." Řekl tiše Zanchi Kaguya v jakési podzemní laboratoři. Naproti němu stáli skoro nazí Kisuke Uchiha a Lorenzo Hyuuga. Kisuke měl na zádech svůj velký meč, který našel kdesi v řekách, kde ho nechal Suigetsu, který se při svém stáří proměnil ve vodu, aby byl součástí přírody i po své smrti. "Ten meč si nemůžeš vzít Kisuke." Dodal Zanchi a převzal od něho meč, který následně dal na velký kamenný stůl. "Víte, co je v nebezpečí, že?" Zeptal se, aby si ujasnil, zda vědí, co se děje a co budou muset za několik let udělat. Lorenzo pochopil, že chce, aby to ještě jednou řekli, proto se dal do řeči. On byl vždy ten, kdo ze silné dvojice spojené z jednoho člena Hyuuga klanu a jednoho člena Uchiha klanu, mluvil.

"Budeme probuzeni v době, kdy to půjde s ninji z kopce. Všechno začalo ve chvíli, kdy jsme začali být loveni ostatními ninji. Nejdříve byli vyvražděni Uchihové, aby si mohli jejich oči vzít jiní ninjové. Později byli loveni i Hyuugové, protože se lidé dozvěděli o finální podobě jejich kekkei genkai. Pomalu se schyluje k tomu, že se ninjové začnou lovit navzájem, aby získali oči těch druhých, kteří je už někomu sebrali a vznikne další válka. Válka, která dopadne tak špatně, že ninjové upadnou." Řekl tiše a Zanchi kývl hlavou. "Jste nejsilnější ze svých rodin. Máte nastudovanou celou historii a máte sílu, jaká se nikomu ještě nezdála. V Konoze bude zapečetěný Kyuubi, který vám dá sílu, abyste otevřeli svůj celý potenciál a byli jste schopni vymýtit všechno špatné. Nemůžeme to udělat teď, protože svět je tak nebezpečný, že není šance někomu věřit. Vy se probudíte do doby, kdy bude téměř vše u konce a poznáte, komu můžete věřit. Hlavně ty, Lorenzo." Ukázal na bělovlasého muže a oba přikývli. Pomalu si vlezli do jakýchsi kádí s hustou vodou, která v sobě měla chakru. Ani se nemuseli nadechnout, protože se v té podivné vodě dalo dýchat. Zanchi je oba zavřel a zamkl, aby se při otočení neotevřela dvířka a nevytekla tekutina, což by je mohlo probudit dříve. Poté pomalu přešel k jakémusi přístroji, který začal ovládat a obě nádoby se pomalu začaly zvedat do výšky.

Klikal dobu za jakou se mají oba probudit, ale v ten moment se mu do krku zarazila jakási šipka a on se skácel k zemi, protože ho uspala. Lorenzo i Kisuke začali mlátit do skla, aby se z něho dostali, ale nemohli, protože bylo udělané tak, aby ho nic nerozbilo a neohrozilo je to na životě. Řvali a mlátili, aby se dostali ven, protože věděli, že je něco špatně. Z temnoty vyšel zahalený muž v plášti Akatsuki. Kisuke ho hned poznal, ale nemohl nic dělat. Muž zvedl Zanchiho a strčil ho do jedné z dalších nádob, kde ho uzavřel a následně ho nechal zvednout do výšky stejně jako Lorenza a Kisukeho. Poté přešel k přístroji, kde začal naklikávat různé věci. Pak se podíval směrem ke Kisukemu a Lorenzovi. "Mysleli jste si, že mi v tom zabráníte." Řekl temným hlasem a podíval se zpět do přístroje, kde nastavil, že se nemají probudit nikdy. "Ale to se pletete. Až vás někdo někdy vzbudí, tak se probudíte do doby, která už nepůjde zachránit. Celý svět mi bude ležet u nohou a vy dva nebudete mít nikoho, na koho byste se mohli spolehnout. Nechám vás žít život plný utrpení. Život, který si zasluhujete, protože jste pokazili můj plán s Misuteri." Řekl a Lorenzo i Kisuke bouchli do skla a jejich ústa vypadala, že řvou něco na způsob "Ne!" Muž bouchl do jakési páčky, která způsobila to, že všichni v nádobách usnuli.


O několik desítek let později

"Daisuke, Daisuke." Ozývalo se Daisukemu v hlavě. Seděl zrovna na molu, kde čekal až se vrátí Kokai z průzkumné cesty, jelikož hledal mladého Kira. Vedle něho seděl Sayaru, protože s ním projednával něco ohledně pokusů a dcery. "Co? Cos říkal?" Zeptal se nechápavě Daisuke, ale Sayaru nic neříkal a jen na něj blbě hleděl. "Daisuke, potřebujeme tě." Slyšel a rozhlížel se z místa na místo. Zvedl se, aby se podíval pořádně, ale nikde nikoho neviděl. "To to neslyšíš, Sayaru?!" Zeptal se nechápavě a začal trochu vyšilovat. Sayaru se zvedl a začal se taktéž rozhlížet. Viděli však jen mladou Yuki, která se procházela po pláži a koukala na různé škeble, které chtěla využít k pokusům. Kousek od ní trénoval Kaishin. "Mám to v hlavě. Někdo nebo něco mě volá." Řekl a dál se rozhlížel. Sayaru ho chytl za rameno. "Myslíš, že?" Nedokončil větu a Daisuke kývl hlavou. "Jdu pro Naza." Odpověděl Sayaru a rozeběhl.

Sayaru, Daisuke i Nazo se rozešli směrem k Misuteri, kam kdysi schovali spící těla Kisukeho, Lorenza a Zanchiho. Museli je schovat sem, protože to bylo jediné místo, kam se každý bál. Slezli dolů přes velké lano, které si sem donesli a došli k místu, kde byli uspaní ninjové. Daisuke přešel k nádobě, ve které ležel Lorenzo. "Co se mi snažíte říct?" Řekl tiše a pak se opřel o nádobu. V ten moment jako kdyby jím projel blesk a byl v křeči. Ocitl se v nějaké bílé místnosti. Byl tam jen myšlenkově. Sayaru a Nazo se mu snažili pomoct, ale něco ho drželo u nádoby. Mezitím se u Daisukeho v hlavě objevil Lorenzo. "Váš svět je v nebezpečí." Řekl mu dost tajemně. Daisuke přikývl. "Ninjové jsou loveni lidmi." Vysvětlil Hyuugovi a čekal, co se bude dít. "Ano, dlouho jsme čekali na situaci, kdy budeme moct povstat. Pomůžeme vám s tímto problémem, ale potřebujeme k tomu sílu prastarého proroka, který si říkal Rikkudou Sennin. Na zemi je několik amuletů, když je spojíš, tak tu sílu nalezneš a to je naše cesta k vítězství. Ninjové opět povstanou." Vysvětlil Lorenzo Daisukemu. Daisuke moc dobře věděl, že jsou z minulosti, takže jim věřil, jelikož byli moudří a souhlasil se vším. Pak ho Lorenzo pustil a Daisuke se vrátil do svého těla. Sayaru koukal na tělo Lorenza a v hlavě se mu točily myšlenky na vytvoření bytosti, která bude schopná ovládat hlavu druhým lidem a komunikovat přes samotné myšlenky. Tak vznikla první myšlenka o Ryuuovi, kterého později Sayaru vytvořil. "Vím, co mám dělat. Nazo, zůstaneš tu a budeš je chránit? Vím, že dokážeš udělat silné zabezpečení." Zeptal se ho Daisuke a Nazo přikývl, protože byl nadšený, že bude moct provádět pokusy na těch spících, což by ale Daisuke nikdy nedovolil, ale teď byl v euforii z toho, co se všechno dozvěděl. Společně se Sayarem odešli z Misuteri a začala Daisukeho honba za amulety, která trvala několik let. Během těch let dál navštěvoval Misuteri a komunikoval s Lorenzem, který mu vyprávěl o minulosti.



"Za všechno." Uslyšel, když dostal první ránu. Poté dostal druhou, třetí a další. Jeho obličej byl celý od krve. Neměl zlomenou ani jednu kost, protože je měl silné, ale jeho obličej byl úplně zničený. Vždy když dostal ránu, tak se pomalu zvedl a podíval se Kaishinovi do očí. Kokai sebou cukal a řval ať Kaishin přestane. Viděl, jak jeho nejlepší kamarád trpí rukou jeho vlastního syna a nikdo nemohl nic udělat, protože byli v šachu. Kokai si uvědomil, že tohle Daisuke nezvládl, že se poprvé stalo, že s něčím nepočítal a byl odepsán k smrti. Jiro Kentiri všechny převezl a dnes každý uvidí, jak Daisuke padne. Muž, který ninjům obětoval část své rodiny a zároveň svou povahu, protože se musel stát tajemným. Poslední Kaishinova rána byla tak silná, že Daisuke spadl k zemi a zůstal ležet. Vypadalo to, že Kaishin ukončil jeho trápení. Jenže pak se Kaishin otočil a rozhodl se zaútočit na Jira.

"Ne!" Zařval Kokai, ale v ten moment už vyletěly první šípy. Šípy se rozdělily na několik menších a letěly přesně na své cíle. Jakési lazery jen označily cíle, na které mají šípy letět. Kaishin letěl na Jira. Ten se trochu pousmál a nastavil na Kaishina svou ruku, kterou ho chtěl chytit. Nebyl hloupý, aby nepočítal s variantou, že Kaishin podlehne své rodině a nakonec se otočí proti Jirovi. Kiro se pokusil určitě také zaútočit, ale do proti útoku mu šel samotný Malekai, který měl ve tváři svůj klasický šílený výraz, protože se těšil až Kira zabije. Yuki měla před sebou několik šípů, které byly naváděny přímo na ní. V ten moment uviděla, jak se ji pokožka změnila na modré šupiny, které byly velmi silné a některé šípy by to mohlo odrazit. Kokai se vzepřel lovcům a prudkým pohybem jednomu z nich zlomil vaz, ale druhý mu udělil ránu do obličeje, při čemž k němu mířilo několik dalších šípů. Jenže pak se všechny šípy spálily na uhel a dopadly na zem. Jiro jako kdyby úplně zamrzl a Kaishin mu udělil takovou ránu, že ho odhodil několik metrů dozadu, kde se zastavil až o rozbitou zeď. Malekai byl od Kira odhozen, jako kdyby ho chytla nějaká síla a zahodila ho. Yuki se vrátila normální pokožka a lovec u Kokaie padl k zemi se šílenou bolestí. Dva lovci za Daisukem padli taktéž v bolestech k zemi. Teď konečně každý mohl vidět to, že Daisukemu bíle září hruď, kde měl značku Rikkudou Sennina. Každý viděl, jak se Daisuke pomalu zvedá a následně přetrhl pouta, která zahodil k zemi.


Zvedal se skutečně pomalu. Když zvedl hlavu, tak všichni viděli, že jeho tvář je úplně uzdravená a jeho oči září krásně bíle, podobně jako zářily Lorenzovi, když zachránil Yuki v Misuteri. Pozvedl ruce k nebi a hleděl na zvedajícího se Jira. "Přichází čas ninjů. Teď teprve uvidíš, kdo je tu špatný a kdo je tu dobrý. Konečně každý spatří tu pravdu." Řekl tiše a podíval se k nebi. Lorenzo, je čas. Pomyslel si tiše a v ten moment ho zezadu ozářila neuvěřitelná bílá záře, která všechny oslepila. Jen Yuki zůstala v klidu díky svým očím. Jako první uviděla, že ze záře vyšel Lorenzo Hyuuga. Pak uviděli i ostatní a Kiro poznal, že Lorenzo v ruce drží dýku i meč patřící Saiovi. Tedy zbraně, které jedince posílají do očistce. "Nechť sám život rozhodne, kdo je na této planetě ten špatný." Řekl Daisuke a přestaly mu bíle zářit oči. Rozerval si své tričko a každý viděl, že mu září celá hruď a byl na ní symbol, který měl i Kiro v Očistci.

Jiro se pomalu zvedl a chtěl se rozejít směrem k Daisukemu, kterého chtěl zabít, ale v ten moment se kolem jeho nohou udělal led a Kokai si oddechl, protože dokončil své pečetě. "Můžeš Lorenzo." Řekl tiše Daisuke a podíval se přímo do očí Kaishina, pak Yuki, pak Kira, přejel i na Jira, ale poslední pohled věnoval svému nejlepšímu příteli - Kokaiovi. "Je mi to líto." Řekl a v ten moment mu hrudníkem projel Saiův meč, který mu tam vrazil Lorenzo. "Dostanete možnost na vykoupení." Řekl Lorenzo a v ten moment Daisuke zvedl hlavu k nebi a z úst mu vyletělo několik bílých světélkujících paprsků. Paprsek dopadl na Jira, Malekaie a letěly do všech možných směrů. Dopadly do všech lovců, kteří rádi zabíjeli ninji. Vynechali však lovce, kteří byli jen nuceni do své práce. Paprsky letěly celým světem.

Jiro rozbil led a rozeběhl se přímo proti Daisukemu, jenže jako kdyby mu vyplo a třískl sebou o zem, kde zůstal ležet v bezvědomí. Pak odpadl i Malekai a odpadli i další lovci. Lorenzo vytáhl meč a zasunul si ho do pouzdra na zádech. Daisuke přestal zářit bíle a udělal krok směrem k mladým ninjů. Rána se mu zahojila a pak padl na kolena, při čemž mu z úst vytekla krev. Hleděl přímo na Kaishina. "Omlouvám se, že sis o mně musel myslet něco takového." Řekl tiše a vyplivl krev. "Daisuke!" Zařval Kokai a rozeběhl se k němu, při čemž ho chytl za záda a položil si ho na stehna. Chtěl mu ještě něco říct, ale Daisuke už jen nehybně hleděl do nebes. Nedýchal a ani se nehýbal. Naposledy vydechl ve chvíli, kdy skrz své tělo nechal projít takovou sílu, která dokázala dostat všechny zlé lovce do Očistce, kde dostanou šanci na své vykoupení. Lorenzo se podíval na Yuki a Kira. Na oba kývl a stál opodál.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Wed Jun 08 2016, 22:13

Kiro "47" Suikafuurado

Protočil meč a pevně ho uchopil. Už to mělo přijít. "Tak si se dočkal Malekaii." Pověděl Kiro odevzdaně. Po posledních chvílích neměl sílu bojovat s cizími myšlenkami a dalším cizím přesvědčením. Druhou dlaní přejel po Rothiusovi. Nejdřív práce, potom zábava. Zopakoval si slova, kterému on sám řekl. Udělal jeden, dva kroky a pevně sevřel meč. Jenže nezaútočil nemusel. Bylo to jako kdyby Malekaie někdo odhodil. Hm ? Podivil se Kiro. A napřímil se, jelikož byl původně v předklonu, kvůli útoku. Kiro se překvapeně otočil na Yuki, která byla za ním. Ta byla překvapená jako Kiro, jen nevěděl proč. Viděl však, že kolem ní byla hromádka šípů. Uvědomil si, že nezná tak úplně její schopnosti a tak se tomu tolik nedivil. Věděl, že je šikovná a nějak si s tím poradila. Rozhodně byl za to rád, protože neměl ani možnost splnit slib, který si sám dal. Pak svůj pohled věnoval Daiskemu, který se dostal ze sevření. Byl jiný a vyzařovala z něho síla. Čekal kdy to přijde. Kdy použije svojí moc. Kiro ho poslouchal a pak musel přivřít oči a dát si před ně dlaň jako stínítko, protože ta záře byla oslepující. Lorenzo ? zeptal se překvapeně Kiro, když vyšel zpoza světla. A překvapeně koukal na jeho zbraně. Někde jsem se už vi.... pak mu to došlo a došla mu celá situace zpočátku to vypadalo, že Lorenzo přišel, aby poslal Daisukeho do očistce, ale ten pohled, co jemu a ostatním věnoval Daisuke byl jiný. Byl to opravdu jeden z těch posledních. Uviděl značku očistce. Takovou, kterou on sám měl. To je ono. To je váš plán. Pomyslel si Kiro a viděl jak ho Lorenzo probodl až Kirovi zatrnulo. Potřeboval si k tomu Daisukeho, proto byl tím klíčem on. Zvedl hlavu a meč vrátil do krytu. Sledoval paprsky, které vzlétli z Daisukeho.

Kirovi se objevili úsměv na tváři. Nebylo to něco co jsem si vždy přál ? Pomyslel si. Nevinní byli ušetřeni. Krev nebyla prolita a všichni dostanou právo na to se vrátit a napravit své činy. I ty Malekai. Dopověděl si Kiro a pohlédl na ležícího muže, který svým velmi extrémně krajním způsobem pro něho dost znamenal. Když se nad tím tak zamyslel tak to opravdu tak bylo. Kiro tak chvilku paralyzovaně stál a uklidnil svojí mysl. Zavřel oči a na nic nemyslel. V tu chvilku nemyslel na nic. Nemyslel na rodinu, Aiko ani na to co bude. Chtěl prostě potichu pozorovat paprsky, které posílali lidi do očistce. Děkuji Daisuke. Děkuji Lorenzo Zakončil a zhluboka se nadechl. S Daisukem to vypadalo špatně, ale Kiro se s tím smířil. Pro něho právě odcházel hrdina a ten kdo tvrdil opak byl hlupák. Zachytil slova, mířená Kaishinovi. Nevěděl jak to na něho může zapůsobit. Jeho jednání do teď nechápal a doufal, že on sám si uvědomí co vlastně udělal , o co se pokusil a hlavně co povídal. Pro Kira teď nebyl. Otočil se na Yuki a doběhl k ní, byla to jedna z prvních věcí co ho zajímala. "V pořádku?" Zeptal se jí a položil jí ruku na rameno. Jenže najednou uslyšel Kokaiovo zvolání. Otočil hlavou a pak věnoval Yuki poslední pohled, alá promiň, ale musím ještě něco udělat. Když se otočil a udělat krok směrem k Daisukemu a Kokaiovi tak zachytil Lorenzovo kývnutí. To a to, že stál opodál nasvědčovalo Kirovi, že přišla ta chvíle o které se sním nedávno bavil. Kiro došel Ke klečícímu Kokaiovi s Daisukem chtěl být první kdo k němu promluví. "Tati..." Začal a klekl si. Poklekl na své koleno a podíval se svému otci do očí. "Teď je to na tobě. Daisuke udělal vše proto, aby ta chvíle mohla nastat. Musíme lovcům ukázat, že nejsme plný nenávisti a pomsty. Je čas to uchopit pevně do správných rukou. Začít znovu. Pokorně" Poslední slovo zdůraznil. Oči vypadali dost prosebně. Viděl jak otec byl jedním z těch co se zároveň zastali Malekaie. Pro něho to právě teď byl perfektní člověk, který to může uchopit pevně do svých rukou a předat hondoty, které Kiro zastával.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Wed Jun 08 2016, 23:38

Yuki Igaku

Len tam tak stála a musela sledovať ako Kaishin vykonáva svoj rozsudok. Bola si úplne vedomá toho že ak by sa čo i len pohla, ak by spravila krok, znamenalo by to koniec. Koniec pre ňu, pre jej brata, otca, pre Kira, koniec pre všetkých. Nemohla dopustiť to aby kvôli nej zomreli jej blízky, ruky zatínala v päste a čakala kedy konečne skončí, snažila sa pripraviť na to kedy príde na radu ona. Keď sa kaishin rozhodol tak ako sa rozhodol, mal by to urobiť on, mal by vykonať rozsudok na každom z nich. Sledovala ako Daisuke padá k zemi. Bol koniec, no žil, aj keď bol dosť zničený o čom vypovedala jeho tvár. No po tom čo nastalo, po tom ako Kaishin otočil ostala len stáť a hlavou sa jej hnala myšlienka. Skvelý plán, najskôr prizabiť Daisukeho a potom sa vrhnúť na Jira. Ak by sa nespamätala stála by tam skorej z otvorenými ústami. Mohla vidieť to ako sa Kiro a Malekai chystajú navzájom do seba pustiť. Chcela skočiť k Daisukemu, pomôcť mu, dať mu nejaké lieky na uzdravenie. No to videla ako na ňu letí pár šípov. Na úskok nemala veľa času a jej zbroj by tiež veľa škody neobmedzila. Čo... Sa... To... Hnalo sa jej hlavou keď videla že jej pokožka sa mení na modrú šupinatú, presne na takú ktorú mal Nazov výtvor. Alebo ktorú mal Ryuu, experiment jej otca. Ostala ako obarená. Bola zmätená a nevedela sa pohnúť. Hlavou sa jej hnala otázka. Čo to znamená? Myšlienka čo ak je aj ona len experimentom svojho otca znovu vyplávala na povrch. To nemôže... Snažila sa presvedčiť samu seba o opaku, že je jeho dcéra, nie experiment, medzi tým ako sa od jej tela odrážali šípy, ktoré končili na zemi okolo nej. Svet sa jej začínal rúcať. Začínala sa strácať vo vlastných myšlienkach, strácať spojenie z realitou. Z jej myšlienok ju vytrhlo bolestné výkriky lovcov, ktorý skončili z bolesťami na zemi. Všimla si že vyzerá normálne, ako by to bola len nejaká jej vidina, niečo čo sa ani nestalo, no o to viac jej bolo v tvári vidieť ako veľmi je zmätená, neupokojil ju ani pohľad Kira. Jednoducho nevedela čo sa stalo a celú túto vec prežila len akoby zázrakom. No to čo teraz pútalo jej pozornosť bol Daisuke vstávajúci zo zeme.

Pohľad čo sa jej naskytol, bol tak povedomí, tie oči už raz videla, ten obraz mala jasne pred sebou, obraz ako ju Lorenzo zachraňuje v Misuteri, pred démonom. Nezaslúžiš si takú silu, Kaishin. Prebehlo jej hlavou pri spomienke na to že má niečo čo by malo byť jeho súčasťou. Celé miesto zaplavilo biele svetlo, ktoré podla toho čo mohla vidieť očividne všetkým ostatným spôsobovalo značné problémy. Videla ako z toho svetla vyšiel Lorenzo a ona tomu celému chápala čím ďalej tým menej, no Vyzeralo to tak že Daisuke má dosť solídny plán. Tie slová čo hovoril snáď ani nevnímala, tak silná bola atmosféra toho všetkého čo sa teraz dialo. Ucítila jeho pohľad, ten pohľad, akoby v ňom videla všetko to čo si musel Daisuke vytrpieť a to že je pripravený obetovať sa, zomrieť ako pravý hrdina. Videla ako mu na perách visia tie slová, slová ľútosti. jeho hrudníkom prešiel meč, meč ktorý v rukách držal Lorenzo. Bola to súčasť niečoho väčšieho nejakej techniky, ktorej nechápala, ako celému tomu čo sa tu vlastne v tak krátkej chvíli udialo. No aj napriek tomu to vyzeralo krásne, tie svetlá, ktoré každé jedno vedelo kam má ísť, ako zasahovali tých ktorých mali. Dodržal svoje slovo. Povedala a bola rada, že tu nestála armáda mŕtvych ktorý by bojovali namiesto nich. No to už všetci ich nepriatelia padli k zemi a Daisuke skončil v náručí svojho starého priateľa. Bol mŕtvi, vydýchol a už mu nebolo pomoci, aj keby mala niečo čo by mu pomohla nestihla by to. Na Kaishina ani nepozrela, dobre vedela že to takto neplánoval už od začiatku a že názor zmenil až z jej slov, zo slov ktoré ho vrátili späť na zem, že by musel ukončiť životy svojich blízkych.

Zaregistrovala to ako sa jej Kiro pýta či je v poriadku. Bola v poriadku, teda aspoň po fyzickej stránke, no jej odpoveď by bola zrejme že nevie, no nechcela ho nijako znepokojovať. Nič mi nieje. Dostala zo seba a pokusila sa o úprimný úsmev, no nevedela presne či sa jej úplne vydaril. Nechala ho ísť, vedela to že ho Jeho otec teraz potrebuje a všimla si aj to ako na ňu Lorenzo ktorý stál trošku bokom pokývol. Mala v pláne ísť za ním, no prvé jej kroky teraz smerovali k niekomu inému. K mužovi ktorý zachránil ich všetkých, jej blízkych, všetkých ninjov. Musela si uctiť nejako jeho pamiatku. Prišla až k nemu a zohla sa. Ľudia by sa mali dozvedieť o tom čo pre nich urobil. Povedala potichu, len tak aby ju počuli tí dvaja a jej pohľad skĺzol na mŕtve Daisukeho telo. Chvíľku tam tak mlčky ostala no potom sa zodvihla a rozišla sa smerom ku Kaishinovi. Už od pohľadu bolo vidieť že z objatím za ním asi nejde, keďže vyzerala dosť nahnevane a desivo. Nečudovala ak by pred ňou o pár krokov cúvol. Mlčky prišla k nemu a bez žiadneho upozornenia mu päsťou vrazila do brucha. Keďže lektvar na posilnenie ešte účinkoval, mohlo to byť silnejšie ako by sa dalo od nej čakať. No nebolo to nič smrteľné, ani niečo čo by mu spôsobilo nejaké vážne zranenia. To máš za to že si taký blbec. Precedila medzi zuby a otočila sa smerom k Lorenzovi. Mňa to bolí viac ako teba. Pomyslela si pričom sa jej po líci na zem skotúľala slza. Ďalšiu si už zotrela rukávom a Prišla k Lorenzovi, pričom čakala na to čo jej povie, alebo než sa k nim Kiro pripojí.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Nero
V.I.P
V.I.P
avatar

Počet příspěvků : 1808
Datum založení účtu : 31. 05. 10
Věk : 24
Bydliště : Česká Lípa

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Thu Jun 09 2016, 21:04

Kaishin Suikafuurado

Jeho černá pěst mířila přímo na Jira, ale ten jakoby to skoro čekal a pokusil se ho uchopit svou mechanickou rukou. V tu chvíli se ale stalo něco zvláštního, Jiro jako kdyby ztuhnul a zůstal stát úplně neodkrytý. Neviditelné síly taktéž pomohli všem kolem ale v tu chvíli to Kaishin ani nepostřehl protože skokem nabral celkem slušnou rychlost. Tím že se cíl ani nepohnul, Kai udeřil plnou silou a to Jira odhodilo několik metrů do zadu.
"Co to..." Pomyslel si překvapeně, protože tohle vůbec nečekal. Ihned co Jiro odletěl, se Kai vzpřímil a rozhlédl se kolem aby vůbec zjistil, co se stalo. Důvod toho všeho pro něho byl víc než nepochopitelný. Zničeho nic začala jeho hruď ostře zářit, že světlo bylo až oslepující. Kaishin tedy nachvíli odvrátil svůj pohled stranou tak, že ke světlu nastavil jen půlku své tváře kde měl pásku přes oko. Potom ale svůj zrak překvapeně upnul na Daisukeho, za kterým vyšel bělovlasý muž.
"Lorenzo?" Zopakoval si jeho jméno které Daisuke zmínil a pak už jen sledoval jak muže, kterého Kai nejvíce nenávidí, probodává nějaký týpek kterého ani nezná. Daisukeho poslední slova však patřila Kaishinovi, který jen nechápavě sledoval celou situaci. Z jeho úst začala vyletovat světélka která zasahovala jen lovce a úplně je odzbrojila.
"Co to sakra..." Znovu mu proběhlo hlavou když sledoval onu ultimátní techniku.

Nastalo ticho a klid. Kokai se ihned rozeběhl za mrtvým Daisukem a všichni si mezi sebou vyměnili pohledy, aby se ujistili, zda jsou v pořádku. Opravdu stáli při sobě a ničeho se nebáli a to Kaishina celkem překvapovalo. Jen tam chvilku tak postával a sledoval jejich truchlící pohledy. V tom se ale Yuki zvedla od mrtvého těla a pomalu se vydala přímo k němu. No už od pohledu bylo jasné že za ním nejde s otevřenou náručí a ani nijak přátelsky. Naopak její výraz vypadal tak útočně, naštvaně a i celkem děsivě. Kaishin ale nebyl tak hloupý aby čekal objetí a když byla jen kousek od něho, tak jeho celé tělo zčernalo i včetně obličeje. No takže v tu chvíli vypadal ještě děsivěji než ona a ona udělala přesně to co čekal. Potřebovala ten vztek ze sebe dostat nějakým způsobem, takže bylo jasné že to odnese Kaishin. Když použil onu techniku, tak se nemohl hýbat protože jeho tělo bylo opravdu dost těžké. To ale ničemu nevadilo, Yuki ho udeřila do břicha a místo nějaké reakce, se Kai jen trošku prohnul do předklonu, protože tak silná rána měla i velký tlak. Nazvala ho hlupákem a ihned poté se ale otočila a vrátila se ke "svým" což Kaie trošku překvapilo, protože čekal ještě další rány. Jeho barva kůže se vrátila do normálu a on s kamenným výrazem pohlédl na osoby před sebou. Kiro ho úplně ignoroval což tak trochu čekal, ale to také v tu chvíli nijak zvlášt neřešil. Pro někoho byl blbec jen protože zastával svůj vlastní názor a nebál se kvůli tomu vybočit z řady a pro někoho to teď byl člověk, kterého už nikdy nevezme zpátky. No i přesto že neudělal nic špatného tak teď ten špatný byl, protože mlátil muže kterého nazývali vůdcem a vzal si na sebe to černé oblečení. Zřejmě vůbec nepochopili to co říkal, stejně tak jako jeho pohled na věc což ho trochu mrzelo. Možná i trochu bolelo, ale to teď bylo úplně nepodstatné. Nechtěl odpuštění, nebyl důvod ho chtít protože za tím co říkal si pořad stál a byl přesvědčený pro svou věc. Nebyl tedy důvod se tam dál zdržovat když ted po lovcích byl terčem nenávisti on. Pomalu se tedy otočil a mlčky se rozešel směrem pryč. Válka byla u konce rychleji než by čekal a zřejmě mu to v tu chvíli ani nedocházelo.
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Mon Jun 13 2016, 21:04

Lovci padli k zemi, protože je zasáhlo jakési bílé světélko. Suizu jen nechápavě hleděl na bezvládná těla. Ninjové se k těm tělům pomalu rozešli a zjistili, že jsou lovci v bezvědomí. Ihned pozvedli zbraně k nebi a začali vítězně skandovat. Byli nadšení. Suizu na nic nečekal a rychle se rozeběhl skrz vesnici k místu, kde měl Jiro údajně držet jeho dceru v zajetí. Byla pro Jira jakási pojistka, že Suizu nebude klást žádný odpor společně s chudou čtvrtí. Nemohl si dříve dovolit Suiza vykázat, takže ho musel držet v šachu skrz jeho dceru. Během svého běhu si uvědomoval to, že všichni jeho přátelé, které tu poznal, jsou mrtví a on nevěděl, že za to mohla Akatsuki. Myslel si, že to všechno udělal Jiro, takže ho sžíral vztek.

Doběhl k budově. Vykopl dveře a rozeběhl se po schodech dolů. Zde byly další dveře, které byly uzamčené, takže nabil svou ruční zbraň a dveře odpálil. Vešel dovnitř a zde v posteli ležela jeho dcera. Nebylo ji vůbec ublíženo, pravděpodobně se k ní chovali velmi dobře. „Tati?“ Vypadlo z mladé dívky a zvedla se z postele, při čemž se rozeběhla k Suizovi a skočila mu do náruče. Suizu ji pevně držel a udělal s ní jednu otočku, při čemž mu sjela slza z očí, jelikož měl nepopsatelnou radost. „Už tě nikdy neopustím.“ Řekl ji tiše do ucha a stále ji nepouštěl.

Kiro přišel ke Kokaiovi, který stále nevěřil tomu, že je Daisuke mrtvý. Za poslední dobu přišel už o dvě velmi blízké osoby. Nejdříve o Maeko a teď přišel i o Daisukeho. Když ho Kiro chytl za rameno, tak se jeho ruky dotkl svoji rukou a dal mu tím najevo, že je rád, že tu je. Pak mu však řekl něco, co nečekal. Kokai pohlédl na Kira a kývl hlavou. „Ano. Daisuke vždy říkal, že já jsme z nás dvou ten lepší člověk. Ale není to tak. To Daisuke byl tím lepším člověkem, který na sebe vzal vše špatné, aby svůj lid dovedl až k velkému vítězství.“ Řekl tiše a pak se opět podíval na svého mrtvého přítele. Přišla i Yuki, která také řekla silná slova. „Dozví se o tom, věř mi.“ Ubezpečil ji, ale v ten moment se Yuki rozešla proti Kaishinovi a udeřila ho. Kaishin se rozhodl, že odsud zkusí odejít, ale toho si Kokai všiml a složil pečetě, při čemž se přímo před Kaishinem vytvořila ledová stěna. „Kam myslíš, že jdeš?“ Zvolal na něj Kokai a položil Daisukeho hlavu na zem, při čemž se rozešel ke svému synovi.

Sayaru Igaku stál s ninji někde v podzemí, kde byli obklíčeni spoustou lovců, kteří na ně mířili svými zbraněmi. Sayaru už měl v hlavě vymyšlených několik možností, co by mohli udělat, ale každá obnášela spoustu mrtvých ninjů, což si na triko vzít nechtěl, proto raději čekal, jak se to celé vyvrbí. Jenže to už místem proletělo několik bílých paprsků, které dostaly lovce do bezvědomí. Sayaru k jednomu přišel a trochu do něj kopl, aby zjistil, zda žijí. Žili, ale byli v bezvědomí. „Očistec?“ Zeptal se tiše Sayaru a v ten moment už se ninjové rozeřvali radostí a někteří se podívali ke stropu podzemí, protože věřili, že to byla vůle boží.

Kokai dorazil ke Kaishinovi a vypadal dost naštvaně. Skoro by si Kaishin mohl myslet, že ho jde potrestat. Když byl kousek od něj, tak roztáhl ruce a silně ho objal. Kaishin ucítil, že mu po zádech steklo několik otcových slz. „Nemám ti to za zlé. Tahle válka byla pro všechny velkým zmatením a jsem rád, že sis našel vlastní cestu, i když bude pro ostatní dost nepochopitelná.“ Řekl tak, že to slyšel jen Kaishin. Pak ho pustil a chvíli na něj hleděl. „Nemohu tě nutit, abys s námi šel do Suichu Kyanpu, protože ses tam nevrátil s Daisukem z určitého důvodu a dokud to nemáš vyřešené, tak tě do ničeho nechci nutit.“ Řekl tiše a kývl na něj. Jenže to už jejich rozhovor vyrušilo zařvání Suiza, vedle kterého stála jeho asi 16ti letá dcera. „Daisuke?!“ Zvolal nechápavě a viděl, že je mrtvý. Hned kousek od něj byl samotný Jiro, který bezvládně ležel na zemi. „Ty hajzle!“ Zařval Suizu. „Ne, Suizu!“ Zkusil ho zastavit Kokai, ale nestihl ani jedno jutsu, protože už Suizu namířil svou rukou na Jirův obličej a odstřelil mu ho svým hořícím projektilem.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Mon Jun 13 2016, 22:24

Kiro "47" Suikafuurado

Kokai mu dal poměrně diplomatickou odpověď. Teď už si byl naprosto vědom co pro něho Daisuke znamenal. A my v jeho odkazu budeme pokračovat. Pomyslel si a usmál se. Nechal svého otce vstát a když se zaměřil na Kaishina tak ho nechal jít. Ještě jednou pohlédl na ležícího Daisukeho. Zvedl mu zápěstí a rozvázal si jednu ze tří červených stuh. Uchopil jí za konec a tu stuhu přivázal Daisukemu na zápěstí. Nečekal jsem, že jedna bude patřit tobě. Ještě před nějakou dobou jsem tě plánoval jít proti tobě. Nevěřil jsem ti a nevěřil jsem tvým pravým úmyslům. Promiň, že jsem se tak mýlil. Zasloužíš si jí. Pomyslel si a usmál se. Pustil ruku, doutáhl červenou stuhu a vstal. Musel přiznat, že ho celá ta situace docela dojala. Za posledních několik dní on sám poznal několik nových emocí a v podstatě se mu otevřel nový svět od té doby co přišel z očistce. Potkal Yuki, Lorenza a více poznal Daisukeho s Kokaiem. Nekoukal na vše černě jako dříve. Nebyl tichý. Nebyl negativní vůči okolí. Kiro vstal a rozhlížel se po okolí. Viděl radující se ninji nad vítězstvím. Viděl Kokaie jak objal svého syna, a i když byl na Kaishina strašně naštvaný, tak Kokaie chápal. I kdyby zradil sebevíc on prostě nějaké to pochopení najde. Takový náš otec je. Pomyslel si a usmál se. Co bude teď ? Pomyslel si Kiro. Vždy chtěl cestovat. Poznat svět. Sám se divil, že přišel do boje v první linii. Ještě před nějakou dobou by se držel svého cíle. Bál by se jít, protože nechtěl způsobit krveprolití nechtěl zabíjet obyčejné lidi, protože oni jinak nemohou. Nechtěl mít na rukou další krev. Nakonec to opravdu dopadlo podle jeho představ. Pak pohlédl na Lorenza u kterého už byla Yuki. Na nic nečekal a pomalu k nimi šel. Kiro se trochu usmíval což nebylo zvykem. "Říkal jsem si kdy přijdeš, ale že bych měl někdy pomyslet na to, že se objevíš s těmi prokletými zbraněmi..." Zakýval nevěřícně hlavou. Byli to ty samé co Kira poslali do očistce. "Předpokládám, že v nich také tvoje chakra. Sai musel pořádně koukat, když tě viděl." Řekl a trochu se usmál. Nevěřil, že by mu Lorenzo nějak ublížil a taky věděl, že ho Sai musel znát, nebo alespoň o něm slyšet. To už si dal dohromady. Kiro došel k nim a trochu se uklidnil a zvážněl. Podíval se na Yuki a pak na Lorenza. "Měl si s Kisukem nějaký plán Lorenzo. Měli by jste se toho chopit. Můj otec.. vám s tím určitě pomůže. Je to jeden z nejlepších lidí co znám." Řekl vážně, protože věděl, že teď budou potřeboval někoho koho moc dobře lidí znají. Musel se toho chopit někdo silný. A pak se zadíval do země. Chvilku si to promýšlel, než se Lorenza zeptá. Byl to vlastně důvod, proč to všechno odkazoval na svého otce. Chtěl si najít chvilku na cestování. Chtěl najít ji. "Teď když máš zbraně. Myslíš .. víš, jestli Aiko .. No však víš. Jestli to zvládla."   Zeptal se pomalu, protože trochu bál. Nevěděl jak to má formulovat a trochu se styděl, protože ho jeho touha dohnala se zeptat, přes všechny ty vážně věci kolem.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Tue Jun 14 2016, 15:23

Yuki Igaku

Keď sa zbadala že jej rana z Kaishinom nič neurobila prehnalo sa jej hlavou len Pfff. Také malé odfrknutie, chcela aby to zobral ako príučku, ako nasmerovanie kam sa má vydať, no on mal na všetko celkom iný názor. Keď pozorovala ako odchádza nebolo jej to jedno, no zastaviť ho určite v úmysle nemala, bolo to jeho rozhodnutie, či správne to nevedela, ale zdalo sa jej tak trochu ako keby chcel utiecť pred zodpovednosťou. Chytla sa medailóna v ktorom bol zapečatený päťchvostový démon a sledovala ako sa s ním lúči, Kokai, teda aspoň tak jej to prišlo. Jedna jej časť vedela, že ten démon patrí nemu, no on ju presvedčil o opaku. Presvedčil ju o tom že mu túto časť ktorá teraz visí na jej krku nikdy nedá. Nikto by nemal mať takú moc. Povedala potichu, pričom zopakovala práve jeho slová. Určite chcela démona preskúmať, ale čo potom? Nevedela sa rozhodnúť, či ho niekde skryť, alebo si ho napokon nechať. No toto boli posledné myšlienky ktorými by sa teraz mala zaoberať. O všetkom rozhodne čas. Pomyslela si a pustila medailón pričom si ho nechala dopadnúť na telo. Všimla si že k nim prišiel aj Kiro, pokývla naňho a počúvala čo hovoril Lorenzovi. Vlastne len tam tak stála a sledovala čo sa deje okolo nej, To že mali nejaký plán vedela, no nevedela čo bolo presne jeho náplňou, snáď len že lepšia budúcnosť. Potom Kiro spomenul nejakú Aiko. Hmm. Vydala zo seba, nespomínala si či jej ju niekedy spomínal, stalo sa toľko vecí a niektoré myšlienky sa jej z hlavy mohli stratiť. Nebolo by to nič zvláštne, avšak jedna myšlienka jej v hlave ostala a to ako vidí Daisukeho uprostred zničenej Suichu. To už sa zrejme nestane. Povedala a zakrútila pritom hlavou. Tým dvom to mohlo prísť celkom divné o čom to zase hovorí, keď to zjavne vôbec nesúvisí s tým čo sa tu teraz stalo. Celú dobu pozerala na Jira, na to ako tam leží a nikto sa oňho nezaujíma, nikto sa nestará čo s ním a nikto sa nechce ani nejako pomstiť. No už len počula ako Suizu naňho volá, to ako ho chce Kokai zachrániť a výstrel. Videla to ako sa jeho hlava rozletela na okolie. Keby nestojí ďalej, možno by schytala aj nejaký ten kúsok z jeho vnútra rovno do tváre, ale takto mala pred očami pohľad na telo bez hlavy, okolo ktorého bola krvavá škvrna. Nemohla na seba skryť výraz prekvapenia a toho že bola šokovaná, no na slová sa nezmohla. Nebolo jej ho nijako ľúto. Zaslúžil si to, veď vďaka jeho lovcom tu teraz vedľa nej nestála jej mama, vďaka jeho rozkazom boli ninjovia po celom svete utláčaný. Jiro, sa už vykúpenia nedočká. Dostala nakoniec zo seba.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Wed Jun 15 2016, 15:16

Lorenzo Hyuuga

Kiro se ho zeptal na Aiko. To mohl lehce zjistit. Vytáhl meč a položil si ho na dlaně. "Ano, zde je také má chakra a jestli je Aiko v pořádku ti hned zjistím." Řekl a rozzářily se mu bíle dlaně. Netrvalo to dlouho a dlaně přestaly zářit. "Aiko je pryč z Očistce. Dobrá duše zvítězila." Řekl mu s klidem v hlase a na to se i trochu pousmál. Bylo mu jasné, že všichni teď potřebovali nějaké povzbuzení. Yuki pak řekla něco, co Lorenzo moc nepochopil, ale nemohl to řešit, protože Suizu Jirovi odpálil hlavu. Normálně by tohle chtěl dál řešit, ale musel mít pro tohle pochopení. Nevěděl v jakém světě teď ninjové žili, takže chápal, že se někdo chtěl tomuto muži dost pomstít. Byl to velmi odpudivý pohled, protože Jirův mozek byl úplně všude, proto odvrátil pohled na Kira a Yuki. Co to měla Yuki za pokožku? Když jsme ji projel Byakuganem, tak jsem viděl pár zvláštností, ale tohle bylo zvláštní. Jako kdyby to vůbec nebylo lidské. Pomyslel si a dál na ní hleděl. Pak se však odvrátil pohledem na Daisukeho a pomalu se k němu rozešel. Jenže to už k němu došel Suizu a Lorenza odstrčil. Klekl si k Daisukemu a hleděl mu na tvář. Nemohl uvěřit tomu, že je mrtvý. Muž, který mu změnil život k lepšímu a zachránil život jeho dceři. Mávl na svoji mladou dceru, která k němu přiběhla. "Kdo to je tati?" Zeptala se a Suizu se na ní s uslzenými oči podíval. "Tohle je muž, který ti zachránil život." Řekl ji a pomalu se zvedl s tím, že se na ní usmál. Suizu se pak otočil na Kira, který mohl být překvapený, že jeho strýc má dceru. "Daisuke si zaslouží pohřeb v Suichu. Nechci, aby tu jen tak ležel na tomhle hnusném místě." Řekl mu a chytl dceru kolem ramen. "Ale ty na něj ani nesáhneš Bělásku." Pohrozil Lorenzovi a ten pak udělal pár kroků zpět s tím, že pozvedl ruce, aby bylo vidět, že to chápe.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Wed Jun 15 2016, 16:26

Kiro "47" Suikafuurado

He ? Podivil se Kiro, když uslyšel křik a pak Yuki, která situaci celkem suše okomentovala. Otočil hlavu a podivil se. Suizu doslova rozmašíroval Jirovi hlavu. Kiro se nezlobil, teď už s tím nic nenadělá a ani nechtěl. Nebyl mu přímo lhostejný, ale jestli existoval někdo kdo je tak špatný, že si nezaslouží ani to vykoupení byl to on. Pak se podíval na Lorenza, který ho potěšil zprávou, že to může lehce zjistit. Věřil tomu od začátku, ale teď byl blíže. Usmál se hleděl na jeho dlaň, která zářila jako kdyby v ní hledal veškeré odpovědi. Zpráva, kterou od Lorenza dostal ho zahřála u srdce. Ze široka se usmála vypadal, že je strašně rád. Zvládla to. Pomyslel si šťastně a tak přituple omámený pohled Kiro asi nikdy předtím nepředvedl. Pak se trochu oklepal a už se usmíval normálně. "Děkuji Lorenzo. Děkuji." Řekl blaženě. Viděl jak Lorenzo hledí na Yuki, ale nic neřekl sám byl ponořen ve svých myšlenkách. Doufám, že se brzy uvidíme... Pomyslel si a pak se vydal společně s Lorenzem zpátky k Daisukemu. Na druhé straně se objevil Suizu s dívkou, kterou nikdy předtím nepoznal. To je dcera Suiza ? Pomyslel si překvapeně. Suizu na něho pohlédl a objal svou dceru kolem ramen. "Zaslouží. Dostane se mu pocty v Suichu. O to se postarám Suizu, Slibuji." Řekl Kiro a usmál se na oba. Jak na Suiza tak na jeho dceru. Zpočátku nechápal, proč zrovna kouká na něho, ale nebyl tu Kokai a nikoho jiného zase tolik neznal, ale to jak objal svou dceru a jak se k ní choval vypovídalo o tom, že jí neviděl hodně dlouho. A vůbec by se nezlobil, a ani by se nedivil, kdyby se Suizu s ním do Suichu nevrátil a chtěl se svojí dcerou strávit čas mimo dění. Má na to právo. Pomyslel si a usmál se. Bylo to na něm. "Vypravíme se zpátky do Suichu, ale někdo by tu měl zůstat. I kdyby se Konoha měla převrátit kámen po kameni. Je ještě spousta věcí co se musí vykonat." Kiro mluvil klidně  a vážně. Po poslední zprávě měl velmi dobrou náladu. Navíc teď se návratu do Suichu nebránil, protože tam mohl potkat Aiko, jak se s ní domluvil. Pak trochu zvážněl. Pohlédl na Daisukeho a uviděl meč s červeným Diamantem, který měl stále na zádech. Byl to takový opak Kirova Rothiuse. "Chci tě požádat o poslední věc Suizu. Ten meč. Určitě víš, že je velmi mocný.." Přeci jenom Daisukeho znal velmi dobře. "..je to památka na Daisukeho a zároveň jeho odkaz. Mělo by se s ním nakládat opatrně." Dál to nedořekl. Bylo mu blbé něco navrhovat. Chtěl prostě, aby Suizu rozhodl co s ním bude. Pro všechny případy věděl, že je tu Lorenzo, který se sice musel držet dál, ale věřil, že pokud bude potřeba tak do toho vstoupí a pomůže. Předpokládám, že tvoje chakra je i v tomto meči. Možná proto svítili, který jsme s nimi naposled bojovali mezi sebou. Navíc jsou si dost podobní. Pomyslel si pro sebe Kiro a prosebně vzhlédl na svého strýce.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Thu Jun 16 2016, 11:13

Yuki Igaku

Sledovala Kira ako je spokojný, prišlo jej to až trocha smiešne. Bol to zvláštny pohľad, no ten jej prezrádzal všetko, vedela že to je preňho niekto veľmi dôležitý. Celá táto situácia jej vlastne vytvorila mierny úsmev na tvári. No nemohla si aj nevšimnúť toho ako na ňu Lorenzo pozerá. Čo sa mu deje v hlave? Spýtala sa samej seba, ten pohľad by jej mohol prísť možno až nepríjemný, už sa ho chcela spýtať, prečo sa tak pozerá, už otvárala ústa, no to sa rozišiel k Daisukemu, kde mal menšiu potýčku zo Suizuom. Za Daisukem a Suizuom sa vydal aj Kiro, no ona ostala stáť na mieste a len to sledovala z diaľky. Keď Lorenzo o nejaký ten kus cúvol a dal najavo že sa vzdáva rozišla sa k nemu. Zastala vedľa neho a pozrela naň. Uhm, Lorenzo. Oslovila ho opatrne a hľadala slová ktorými by vyjadrila to čo chce povedať. Pri tom ako na mňa leteli šípy sa stalo niečo zvláštne. Povedala potichu. Nemala potrebu to kričať na pol Konohy, lebo mala nejaké to tušenie kam by to celé mohlo smerovať. Čo si videl? Spýtala sa opatrne. Vedela že niečo videl. Už len ten pohľad s ktorým na ňu pozeral vypovedal o tom že niečo videl a niečo sa mu nezdalo, nebolo by to prvý krát.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Aspi
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 8281
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 24
Bydliště : Kolín

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Thu Jun 23 2016, 17:48

Kiro promluvil a řekl něco o Daisukeho meči. Suizu pokynul hlavou. To už se ale vrátil Kokai, který pomalu poklekl k Daisukemu a rukama ho podebral pod zády, při čemž ho pomalu zvedl a držel ho v náručí. „Já ho ponesu.“ Řekl tiše a dost sklesle. O meči vůbec nic neřekl. Pak se pomalu otočil na Suiza a trochu se pousmál. „Mám na tebe jednu prosbu. Jsi jeden z mála lidí, kterým věřím. Nikdy bys neudělal něco, co by ninji ohrozilo a v Konoze jsi strávil dost času, takže pro místní nebudeš neznámým člověkem. Chci, abys tu zůstal a stal se z tebe nový Hokage, který navrátí ninjům slávu tím, že znovu otevře akademii. Uděláš to pro mě?“ Zeptal se ho a Suizu se podíval na svou dceru, která se jen usmála a kývla hlavou. Poté se znovu podíval na Kokaie. „Spolehni se.“ Odpověděl mu a pak kývl i na Kira, při čemž pomalu odešel pryč.
„Mizíme.“ Řekl Kokai a to už tam přiběhli ostatní. Přiběhl i Sayaru, Kaizen a další ninjové, kteří se podívali na mrtvé tělo Daisukeho. Nikdo nemohl uvěřit svým očím. Přiběhli všichni s úsměvem od ucha k uchu, ale když uviděli svého mrtvého vůdce, tak se vše změnilo. „Vše vám řeknu v Suichu.“ Řekl smutně Kokai a pak kývl na Sayara, který si stoupl přímo doprostřed všech ninjů a na zem hodil asi deset malých kuliček, které se při tvoření pečetí rozletěly do všech stran, dokud nevytvářely pomyslný kruh kolem všech ninjů, kteří se měli vrátit do Suichu. Mezitím se Yuki zeptala Lorenza. „Vše ti řeknu v Suichu. Něco s tebou není v pořádku. Vypadalo to jako kdyby tvá chakra vůbec nebyla lidská. Chová se nějak divně. Respektive to vypadá spíše tak, že tvá chakra má vlastní mysl a chrání tě, když ty nemůžeš. Není to jako nějaký démon, tohle je něco jiného.“ Řekl ji, ale to už Sayaru dokončil pečetě a kuličky začaly zářit a točit se kolem dokola. Pak se všichni objevili přímo před Suichu hradem, kde už je vítali ninjové, kteří tu zůstali na obranu. Hodně ninjů zmizelo v hradě, protože si chtěli sundat zbroj. Zbytek už se pomalu scházel u přístavu, kde měl proběhnout pohřeb Daisukeho.
Lorenzo pomalu přišel ke Kirovi a vedl sebou i Yuki. „Musíš ten meč získat. Ten meč nemůže skončit někde v moři.“ Řekl dost tajemně, aniž by něco vysvětloval, ale u Lorenza nešlo brát nic na lehkou váhu.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Juto
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 825
Datum založení účtu : 29. 05. 11
Věk : 25
Bydliště : Letničie

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Sat Jun 25 2016, 12:56

Yuki Igaku

Mohla počuť to ako Kokai spravil zo Suizusa nového Hokage. Prišlo jej to rozumné, predsa tu značnú časť svojho života prežila ľudia ho prímu jednoduchšie ako by prijali niekoho o kom nemajú najmenšie tušenie. No medzi tým sa zbehli do centra všetkého toho diania, sily ich tábora. Celkom ju zarazilo to že Brat ani otec nešli hneď k nej, aby zistili či jej náhodou niečo nieje. No pochybnosti, ktoré sa jej vynárali v hlave, to potlačili. To čo jej Lorenzo povedal, ju nijako neupokojilo, skorej naopak. Že by to bola pravda? Ozval sa jej v hlave tichý a neistý hlások. Tá myšlienka, ktorú kedysi zavrhla, že by mohla byť pokusom jej otca sa vynárala postupne na povrch. Hlodala jej podvedomie a zneisťovala ju, vrhala tieň na jej otca. Tú techniku ktorú teraz dokončil a preniesla ich do Suichu pred tým nevidela, vlastne, nebola si istá čo všetko jej klan vlastne dokáže, no bolo toho viac než dosť. Celú dobu čo išla z Lorenzom bola potichu a rozmýšľala nad tým čo jej povedal. Nebola ľudská. Zopakovala si v hlave. To o akom meči hovoril Kirovi netušila, nevedela že aj Daisuke má nejaký podobný meč aký mal Kiro. Pozrela na Lorenza. Tá pokožka, ktorá sa na mne objavila. Povedala a na chvíľku sa odmlčala. Uhm, vyzerala ako pokožka, ktorú má experiment môjho otca, alebo akú mal ten tvor v Misuteri. Dokončila s tým že Kiro nemohol vôbec vedieť o čom to teraz hovorí, teda ak sa nevydal na misiu pre meč.

____________________________
Návrat nahoru Goto down
Ramaru
Admin
Admin
avatar

Počet příspěvků : 4301
Datum založení účtu : 28. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Praha/Stružnice

PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   Tue Jun 28 2016, 22:26

Kiro "47" Suikafuurado

O krok odstoupil, aby udělal prostor svému otci. Zaposlouchal se a myšlenka, že Suizu by měl být Hokage, což Kirovi připadalo jako vůdčí postava, se zamlouvala. Nikdy neslyšel o tomto titulu, ale bylo mu docela jasné co to znamená. Suizu mu odpověděl a kývl. Kývl i na Kira, který mu to oplatil a usmál se, jenže ho mrzelo, že se nedostal k žádné odpovědi. Bylo to pouhé kývnutí ještě než přišel jeho otec a přerušil je. Beru to tedy jako souhlas. Pomyslel si a otočil se na patě. "Sbohem Suizu. Sbohem sestřenko." Dodal ještě nakonec, protože neznal její jméno a pak následoval ostatní. Už se nemůžu dočkat, až se vrátím a popovídám si se Suizem, v klidu. Otevřu novou kapitolu.. Na chvilku se ještě porozhlédl a pak pokračoval.... Kruh se tedy uzavřel. Pomyslel si. Byl to skoro až dokonalé vítězství, kterému pořád nemohl přijít na chuť, jelikož první nával euforie a pohody už zmizel, tedy skoro vše bylo dokonalé. Opravil se, když zavzpomínal na bratra. Sám ve svých myšlenkách pozoroval padající kuličky. Promiň. Nechtěl jsem zabíjet, ale ani jsem neměl příležitost. Budeš muset vyčkat. Pomyslel si, protože Rothius byl nedotčený. Což v tomto případě byl další problém, který se mohl objevit. Najednou, ale kuličky zazářili a roztočili se kolem nich. Kiro už byl zvyklí na různé způsoby cestování. On sám by něco podobného chtěl umět. Zatím to uměl jen několik metrů. Dotáhl si červenou stuhu na pravé ruce, protože tu druhou věnoval Daisukemu.

Bylo to rychlé a bezbolestné. Uviděl známé místo. Byl opět ve svém táboře. Chvilku posečkal, neboť ostatní byli rádi, že se vrátili a šli dělat to co bylo potřeba. Kiro se ještě jednou rozhlídl, ale ze zadumaní ho dostal Lorenzo. "Hm.." odvětil mu nepřítomně Kiro a skoro to vypadalo jako kdyby ho před chvílí nevnímal. Jenže bylo to jinak. Kiro rozpoznal tu tajemnost v jeho hlase a tíhu situace, která nastala. "Vím. Mám v plánu ho získat." řekl vážně a kývl hlavou. Právě teď to mělo být dostačující. Kiro sledoval jak se skupinka s jeho otcem, držícím Daisukeho, pomalu přesouvala k přístavu. Nemůže nebo nesmí ? Zeptal se pro sebe Kiro, protože to pro něho mělo obrovský význam. I kdyby na to Lorenzo nenaléhal stejně to chtěl dělat. Sám pro sebe věděl, že ten meč musí získat. Lehce zatnul pěst "Nemám strach z krveprolití, ale z toho co z něho vzejde. ... Věz však tomu, že jestli přežiji a my vyhrajeme, nebude to konec. Bude to teprve začátek naší cesty. Postavím se komukoliv, kdo by chtěl ohrožovat mír svou mocí." To byli slova Kira, který ještě před bojem hleděl na moře a hledal v něm útěchu. "Budu při tobě vždy stát. Původně jsem nechtěl, ale vidím, že jsi rozumný muž a jsem rád, když jsem v rukou někoho takového." Tyto slova mu tehdy dost pomohli. Byla to slova Rothiuse, který se nečekaně zjevil a on doufal, že svůj postoj ještě nezměnil. Nejdříve práce, potom zábava. Ta moje ještě neskončila. Zopakoval si slova, která se mu zaryla do paměti. Když se podíval na Yuki bylo vidět, že jí moc nevnímal, proto ani nevěděl, jestli ta slova byla mířená na něho nebo na Lorenza. On si však myslel, že na onoho druhého zmiňovaného. Trochu se usmál, protože se chystal odejít. Lehce pokývl hlavou na pozdrav Yuki, ale na slova se nezmohl. V hlavě se mu odehrávalo tolik myšlenek, že nemohl vymyslet jak se pro teď rozloučit. Pak se otočil a pomalu mířil za svým otcem, který nesl Daisukeho, kolem kterých byla skupinka ninjů. Bylo to opravdu pomalé, spíše si držel odstup, dokud nedošli až na místo a on je nedošel.

____________________________
Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Suichu vs. Konoha!   

Návrat nahoru Goto down
 
Suichu vs. Konoha!
Návrat nahoru 
Strana 2 z 2Jdi na stránku : Previous  1, 2
 Similar topics
-
» Konoha nemocnice
» Konoha archiv

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Kage Wars :: Kage Wars: Vyhnanství :: Suichu Kyanpu :: Herní místnost-
Přejdi na: