Cesta do Suichugakure ( na Chuuninské zkoušky )

Nero

Démon je sice výhoda..ale na chuuniských zkouškách..obávám se Uchihů..klan z Listové vesnice který ovládá oční kekkei genkai Sharingan...i jednotlivci můžou být dost silní..v boji proti nim to nebude snadné a na démona se moc spoléhat nemůžu..buďte opatrní... Řekl jsem vážným hlasem abych je trošku upozornil že zas tak lehké to nebude.. Ale potom jsem se opět usmál a zahleděl jsem se do nebe.. Ale co,my z Kumogakure to zvládnem levou zadní ne ? Řekl jsem dost optimisticky protože na pesimistický řeči jsem neměl náladu..a nejspíš ani moji dva nový kamarádi ne.

Fenris

PChe, Uchihové nemaj nic víc než historický jméno, k čemu je jim že vidí tvé pohyby, když nejsou schopni stíhat tvé útoky? Jen si krásně prohlédnou ránu kterou jím zlomíš ty jejich nafoukaný frňáky nic víc
pokračoval jsem v smíchu.

Nero

Jen pokud si rychlejší než on.. Zareagoval jsem na něj s úsměvem ale potom už jsem raději nic neříkal..

Fenris

Pche, ti ohniví hošani ani nebudou vědět co je zasáhlo
prohlásil jsem sebevědomě.

Daisuke

Plácl mě po zádech a já zadržel tu bolest v sobě, abych nevypadal, jako bábovka. Jenže pak se strhla řeč o Uchihách a já je jen poslouchal. "Uchihové, podle mých informací minulou zkoušku neudělali, takže teď jdou na zkoušky znovu, a proto budou silnější. Avšak to zvládneme." Řekl jsem s úsměvem. "Akorát jsem zvědavý jestli se na zkoušky dostaví někdo z toho Suichugakure klanu Kentiri. Prý mistrovsky ovládají Suiton, tak jsem zvědavý."

Hiromi
Počúvala som ich rozhovor, ale zapojovať sa mi do neho nechcelo.
Aspoň mám nejaké to menšie info. Uškrnula som.
Ale doraziť by sme tam už mohli...

Akimatsu Michidori

ďalej som len mlčky kráčala.
Ako inak by to vlastne mohlo byť?
Ani pozdraviť som ich nemohla.
Dosť ma to trápilo, oni sa tam rozprávali a smiali sa...
Hmm... sklonila som hlavu a zavrela som oči.
Veľmi mi to nevyšlo a potkla som sa.

Pomalu jste v dálce uviděli větší domy a opravdu vyspělější vesnici...ano, před námi v celé své kráse stála Suichugakure no Sato..

Kiyoshi Yuichi

Tak jsme tu.. Řekl jsem trošku znuděně ačkoli ta cesta byla dost vyčerpávající...

Hiromi
Potešila som sa e už konečne vidím Suichu.
No v tom som zbadala ako sa nejaké dievča potklo.
Podišla som ku nej.
Si v poriadku?

Akimatsu

S anime kvapkou na tvári som sa postavila.
Prikývla som dievčaťu a chcela som jej poďakovať.
No nemohla som...
Vtedy ma napadlo, že v puzdre mám malý blok.
vytiahla som ho a napísala som jej:
Ano, ďakujem... prepáč, nemôžem hovoriť...
a ukázala som jej ho.
Cítila som sa strašne trápne.

Hiromi
Buď si to vymýšľa alebo má niečo s hlasivkami. Pomyslela som si pričom som prikývla hlavou.
Čo sa ti stalo? Spýtala som sa dievčaťa.

Yotsuki

Aaaa, támhle to je, místo největšího triumfu Kumogakure od jejího založení
zasmál jsem se a ukázal na vesnici rýsující se v dáli.

Daisuke

Pomalu jsme šlápnuli na první sněhovou pokrývku a z dálky už jsme viděli obrovskou arénu, velké vězení a pak zbytek vesnice. Pomalu jsem se pousmál, protože nebyla taková zima, jak jsem si myslel. Zřejmě to je nějaké jutsu, které způsobuje, že sníh nevypouští tolik zimi, jako normálně. Napadlo mě, když jsem si sáhl na sníh, který byl studený, ale teplota kolem byla normální.

Bunzo

Šli jsme pomalu k Suichu. Konečně jsme tady, ta cesta byla otrava. řekl jsem si a následoval skupinu. Poté jsem vstoupil na sněhovou pokrývku a zpozoroval jsem, že sníh nevypouští tolik zimy. To je zvláštní. řekl jsem si a pokračoval za davem.

Nero

Usmál jsem se když se Yotsuki zasmál protože z něj ta radost přímo zářila..když v tom mě chytla silná bolest hlavy....
Nechápu proč to neřešíš...nechápu proč to bereš na lehkou váhu!! Takovej ubožáček jako Ty dostane přes hubu hned od prvního trapáčka kterýho potkáš ! Ozývalo se mi v hlavě a já jsem se chytl za hlavu a hlasitě jsem zakřičel bolestí..Áááááárh !vtom jsem upadl na kolena a zrychleně jsem dýchal.... bolest po tom hlasu začala ustupovat..

Likku

Nádhera, je to prostě nádhera, musím uznat, že architektura této vesnice daleko přesahuje ty naše slátaniny. Zamyslel jsem se nad monumentální vesnicí. I ten sníh se mi líbí, je to tu takové hezky melancholické...

Daisuke

Byl jsem plný radosti, že jsem konečně dorazil do té legendární Suichugakure, když v tom jsem uslyšel křik Nera, který byl vedle mě. Když jsem se otočil, tak už klečel v bolestech na zemi. Je to přesně to samé, jako u mě a Rudého blesku! Pomyslel jsem si, při čemž jsem nabral ledový sních a dal ho rychle Nerovi za krk, protože mně vždy od bolesti způsobené démonem pomohlo leknutí, protože sjem náhle myslel na něco jiného. "Snad to pomohlo,", doufal jsem, že ho hlava přestala bolet.

Nero

Když mi Daisuke přiložil sníh ke krku lekl jsem se a spadl jsem na zadek...hlava mě už skoro přestala bolet.. a usmál jsem se na něj.. D..děkuju..už je mi líp..

Daisuke

Jen se mi na tváři objevil velký úsměv, při čemž má dlaň namířila směrem k němu, že mu pomohu se postavit. "Znám ten pocit, kdy ti démon do všeho kecá, ale můj sensei mi pomohl se ho zbavit, ikdyž u tebe to bude asi těžší." Řekl jsem mu při tom, mezitím už jsme viděli brány do Suichugakure u kterých stáli dva strážný.

Yotsuki

S pozvednutým obočím jsem sledoval jak Jinchuuriky padl na kolena.
V pohodě chlape?
zeptal jsem se jen s mírnou starostí v hlase.

Akimatsu Michidori

Opäť som napísala odpoveď:
No... ja nemôžem rozprávať... už od malička... napísala som a ukázala som jej odpoveď.
Potom som sa pozrela smerom k Suichu.
Jéj... to je... pekné...

Hiromi
Aha. Povedala som pričom som trochu pridala do tempa aby som tm dorazila čo najskôr.
Musím ich splniť! Pomyslela som si.

Nero

Podal jsem ruku Daisukemu a úsměvem jsem se postavil... Děkuju.. Koukl jsem na Yotsukiho a pozitivně jsem kývnul .. Jo jsem v pořádku.. Byl jsem celkem rád že o mě mají starost ale zároveň jsem jim určitě nechtěl být přítěží.. i přes menší bolesti které mi v hlavě zůstali jsem se usmíval a dělal jsem jakoby nic...

V tu chvíli už nás stráže mile přivítali a dali každému jakousi malou mapu vesnice. Tímto pro nás všechny začala nová životní etapa.

Pokračujte ve složce Chuuninských zkoušek