Boj o přežití (Yoshiro, Masaru a Keiko)

Masaru

Dost sem si oddechl.
Sem rád, že ste v pořádku...
Řekl sem a podíval se na obra.
Proč tam jen tak stojí?...

Yoshiro

Mlčel jsem a koukal přímo na Masara. "Tobě to asi nedochází, Masaru." Řekl jsem tiše a zakroutil hlavou, při čemž jsem se na něj podíval svym arogantnim pohledem. Nikdy tenhle pohled neviděl a hned od toho si mohl všimnout, že koukám stejně jako Keiko. "Tobě nepřišlo divné, proč když jsem tvrdil, že si pro tebe Keiko přijde, proč jsem ho nezabil, jako dítě aby jeho budoucí já nikdy nebylo? A proč jsem přišel uplnou náhodou až po smrti Jira? Je vidět, že ještě nejsi tak opatrný, jako v budoucnosti." Řekl jsem a najednou si Masaru mohl vybavit, jak jsem všude tvrdil, že je Keiko nepřítel a proč jsem mu nikdy ani neřekl o jeho schopnostech. "Mé jméno je Keiko Kentiri. Támhleto je můj bratr Yoshiro." Řekl jsem krutou pravdu. Když v tom jsem duělal pečeť a na Masara se z vrchu vyřítila velká fosforová ruka.

Masaru Yukisha

Naštvaně sem odskákal dozadu.
Myslel sem jednoduše, že mu chceš pomoct a né ho zabít.
Řekl sem naivně...
Proto ta kytka... Takže je tvoje.. Dvojka je mrtvá.
Ujistil sem se. Byl sem celkem naštvaný... uvnitř... Na venek sem byl klidný, ale už em to nemohl vydržet, jako by mé tělo samo říkalo "Démone vem si ho".. Chakra už prosakovala z mého těla, ale pak přestala.
Nemůžu se v téhle formě ovládat a nechci je zabít.

Keiko

Jen jsem se pousmál a Yoshiro ve fosforovém obrovi se dál přibližoval. Mezitim já šel pomalu k Masarovi. "Dvojka je živá, v budoucnosti byla furt uvězněna ve vězení a já ji jednoho večera sebral a slíbil ji, že pokud mi vysvětlí, jak to jutsu použít, tak že ji tady v přítomnosti pomůžu utéct a jelikož ještě nebyla v tom velkém vězení, tak to nebyl problém a Dvojka už je zase na svobodě." Řekl jsem dost arogantně a dost se zasmál. "Yoshiro skoncuj to." Řekl jsem a udělal pečeť, když v tom už se na Masara vyřítila obří fosforová vlna, která hořela.

Masaru Yukisha

Bezva ne jen, že jednoho bych sám nedal, teď sou dokonce dva... Musím zničit tu květinu, to je moje jediná naděje.
Problesklo mi hlavou. Začal sem utíkat do zadu, naschromáždil sem chakru do noh a vyskočil na strom.
7 ocasí, mohl bych si půjčit trochu z tvé chakry? Moc tě prosím.
Zeptal sem se v mysli. Mezitím sem udělal pečetě na klony.

Keiko

V tu chvíli masitá fosforová vlna spadla na zem a vytvořila dost velké opálené místo, kterému Masaru utekl jen tak tak. Já jsem si v klidu překráčel přes tu ohořelou půdu a šel směrem k Masarovi, když v tom jsem z dálky uviděl, jak tam září něco žlutého. najednou byl Masaru obalen žlutou chakrou a spoza stromu mával jeden žlutý ocas. Fajn, je to tady, to velké finále. Pomyslel jsem si když v tom Yoshiro dopadl vedle mě. Masaru si mohl všimnout, jak Yoshiro má u očí slzy, nechtěl Masarovi ublížit, ale byl ovládnutý tou hnusnou technikou.

Masaru Yukisha

Kazebunshin!
vykřikl sem a vytvořil jeden klon, který stál na stromě a sledoval pravého Keika. Soustředil sem se a ocas vyletěl přímo na obra, obmotal mu pas, takže ho to trochu spomalilo... Mezitím sem už měl v obou rukách připravené chakra kunaie.
Taju: Chakra Kunai!
Vykřikl sem a z obou ruk mi vyletělo po 5 kunaiích, všechny okolo mého ocasu do urovně břicha, to udělalo trhliny. Soustředil sem se na ocas a ten začal škrtit obra a protože v něm byli trhliny tak by ho to mělo začít trhat.

Keiko a Yoshiro

Yoshirovi v obrovi z očí tekly slzy, jelikož nechtěl Masarovi ublížit. Ve chvíli kdy se na něj rozletěl ten ocas už obr chtěl máchnout rukou, ale najednou se ta ruka zastavila a ten ocas zasáhl to co chtěl a to samé i ty kunaie. "Co to děláš?!" Řval Keiko na Yoshira, protože Yoshiro se nějakým způsobem vzepřel Keikovýmu ovládání. Když v tom Yoshiro odletěl na zem a obr znovu zajel do země. Jenže to už Keiko použil Shushin a objevil se přímo vedle Masara, při čemž mu z ruky vyjel dřevěný trám, který se vepředu rozdělil na dva a měl chytnout Masara pod krkem a přichytit ho ke stromu.

Masau Yukisha

Protože se můj první klon hned po shunshinu rozplynul věděl sem, že mam něco čekat. Když mi okolo krku obrostlo dřevo měl sem stále volné ruce. Udělal sem v rychlosti pečetě a přiškrceným hlasem vykřikl.
Kazebunshin.....
okolo mě se objevili dva klony a rychle vytasili katanu. V rychlosti bodli do Keika.

Keiko

Bodli do mě oba, ale v zápětí ucítili, že ty katany něco vytláčí, když v tom jim katany vyletěly z rukou a na ně se rozletěly dva trámy dřeva z míst, kam mě bodnuly. Ty trámy byly od krve, protože se jim povedlo mě trochu bodnout. Jenže mezitím už dřevo obalilo i pravého Masara nohy a začalo se sápat i na jeho ruce. Mezitím se na klony rozletěly fosforové jehly, které oba zničily. Já jsem pak jen v klidu šel směrem k Masarovi a na konečcích prstů mi vyjely ostré dřevěné jehly, takže jsem měl teď prodloužené dřevěné nehty. Hodlal jsem tě seknout, když v tom mě ze stromu sejmula obří hliněná koule a na mé místo dopadla.



"Ahoj Masaru, dlouho jsme se neviděli." Řekla Shika Herini a několika ladnými seky kunaiem přesekla dřeva, které tě držely.

Masaru Yukisha

Už sem se připravoval na to dřevo použít ocas démona. To už ale přišla Shika.
Děkuju vám..... Přišla jste v čas.
Zalhal sem.
Yoshiro... chci říct Keiko, používá stejnou techniku jako vaše sestra a ovládá Yoshira!
Stihl sem říct. Ocas démona mi vlál nad hlavou.

Keiko, Yoshiro a Shika

Shika se jen pousmála. "Já o tom vim, proto jsem taky zde. Přišla bych dříve, ale uvěznil mě v lese pomocí jedné bariérové techniky." Řekla Shika tiše. "Vem si Keika, já si vezmu Yoshira a pokusim se mu sundat ten květ, protože vim jak na to." Řekla znovu Shika, ale to už skočila přímo před Yoshira.
Mezitím už se ze země dole pod Masarem zvedl Keiko, který měl ve tváři dost naštvaný výraz, jenže to už doskládal pečetě a země se začala třást, najednou se ze země vyřítil dlouhý dřevěný had, který se rozletěl přímo na Masara. "Mokuton: Muuka no jutsu!" Zařval do toho Keiko.
http://fc06.deviantart.net/fs33/f/2008/310/1/d/Kakashi_x_Tenzou_training__by_iurypadilha.jpg

Masaru Yukisha

Jako had vyrazil i můj žlutý ocas přímo naproti tomu dřevěnému. Mezitím sem už koncentroval chakru do levé ruky.

Keiko

Bylo to jako z nějakého filmu, protože v tu chvíli jakoby se pro nás dva vypnul veškerý zvuk a zpomalil čas. V tu chvíli jsi viděl, jak se hadovi otevřela huba a v ní se tvořila jakási černá koule plná chakry a kolem ní poletovaly malé černé a bílé kuličky. "Démoní bomba!" Zařval jsem a v tu chvíli se na tebe rozletěl mohutný chakrový paprsek (Poloviční takový jako vystřelil Kyuubi na Naruta).
V tu chvíli ti mohlo přijít divné, kde jsem vzal tolik chakry, ale najednou sis mohl vzpomenout, jak jsem ti odsával chakru a došlo ti, že jsem měl uplně vše promyšlené už od začátku. Už od začátku jsem tě jen využíval.

Masaru Yukisha


Rozevřeli se mi oční víčka. Měl sem k smrti vyděšený výraz. Ta koule musela mít obrovskou sílu. Můj ocas najednou přestal směřovat k hadovi ale sám se zachytil o strom. Rychle mě to vymrštilo na pravou stranu. V Té rychlosti sem proti tobě ještě stihl hodit Chakra Kunai.

Keiko

Byla to obrovská síla, takže se tu fakt tak lehce nedalo vyhnout, jenže to už se ti objevily další tři ocasy, které se změnily v křídla a najendou jsi zvlétnul nad stromy a ze shora jsi viděl, jak ten paprsek ustřelil asi 10ti stromům v řadě jejich koruny, bylo to fakt neuvěřitelné. Jenže to už ti ty křídla zmizela a dopadl jsi na zem, kde jsem stál i já a zhluboka vydechoval, stejně jako ty, protože ta démoní síla tě dost oslabila, jelikož nejsi zvyklý.

Masaru Yukisha


Díky... ale prosimtě nech mě v kontrole. Moc mi na tom záleží....
Pomyslel sem si a ztěžka vydechoval. Podíval sem se na Keika. V očích sem měl nenávist, zabít sem ho ale nemohl.

Keiko

V tu chvíli jsem si strhnul svůj plášť a ty jsi najednou viděl, jak mi z těla vyjíždí dřevěná tyč, co jsem ti ukazoval minule a zářily na ní modré pečetě. Vytáhl jsem tyč, při čemž jsem se rozeběhl přímo proti tobě s úmyslem tě praštit.

Masaru Yukisha

Tohle by si předchozí majitel té tyče přál? Aby si s ní zabil člena své vesnice?!
Řekl sem a vytáhl svou katanu. Chtěl sem tu tyč přeseknout... I Když sem čekal, že bude pevnější jak normální dřevo.

Keiko

"Jenže Suichugakure není má vesnice. Nesnášim ji!" Zvolal jsem naštvaně a ve chvíli kdy jsem byl blízko u něj, jsem tyčí udeřil do země a modré znaky zazářily, když v tom se země rozletěla přímo proti tobě a já se pomocí shushinu přemístil vedle tebe, při čemž jsem stál těsně vedle dopadů kamenů a hlíny a zároveň jsem se snažil tě pomocí dřeva ze země přidržet na místě.

Masaru Yukisha

Udělal sem pečetě a vykřikl.
Fuuton: Shou Shyu!
Nakonecntroval sme do toho pořádnou dávku démoní chakry, tak by to mělo být sílnější.

Keiko

Začalo se kolem Masara tvořit tornádo, což mě nepřekvapilo a já se nenechal dvakrát nachytat na jednu a tu samou techniku. Jenže tentokrát to tornádo bylo mnohem silnější a trhalo kusy kamenů kolem sebe, což mě mohlo dost zranit. Jenže to už jsem vyskočil do vzduchu a poskládal pečetě. "Mokuton: Bokkusu no jutsu!" Zvolal jsem, ale tu už se kolem Masara vynořily trámy dřeva a kolem něj se vytvořil jakýsi čtverec z tří metrových trámů dřeva, při čemž se nahoře spojily a dole taky, takže to vytvořilo jakousi bednu. Jenže to už sis všiml, jak ty trámy rudě září a tvá chakra se do nich vsává, teda spíše ta démoní chakra. Mezitím jsem se rukou držel jednoho z těch trámů a plnil se jeho chakrou.

Masaru Yukisha

Děkuju
Řekl sem démonovi a pak sem si klekl na kolena. Absolutně sem vypnul kontrolu nad svou chakrou, přerušil její tok.
Kai
Řekl sem potichu a hlasitě vydechoval.

Jenže v tu chvíli se z dřevěných stran rozletěly tři trámy tenkého dřeva a jeden tě bodl do pravého stehna, druhý do levého stehna a třetí ti mířil na hlavu, když v tom se těsně před tebou zastavil a ty jsi najednou uslyšel tlumeně. "Je konec bratře."

Najednou se dřeva z tebe rozjely zpět a bedna ve keré jsi byl, upět zajela do země, při čemž jsi uviděl, jak Keiko padá k zemi. Před tebou stál Yoshiro a za nim Shika, ze které tekl pot jako nikdy předtim. "Je mi líto sensei, že to takhle muselo dopadnout." Řekl Yoshiro a šel k tobě, jenže najednou jsi uviděl jak se ležící Keiko mění v dřevěnou figurínu a z boku letí na Yoshirovu hlavu dřevěná tyč.

Masaru

Chakra mi zase nastartovala v těle. Snažil sem se co nejrychleji vykrýt tu dřevěnou tyč. Měl sem v rukách svou katanu.