Počátek všeho

Všichni na své pozice! Zakřičel hlas muže, který se skrýval v lese. Měl na sobě masku a pod svojim velením 20 mužů. Mužů kteří věřili jeho velení a kteří věřili vítězství jejich strany. Začínalo pršet a těchto 21 shinobi z Konohagakure vyčkávalo.
Tak se všichni uklidníme. Složte své zbraně. Řekl hlas, který držel vůdci těchto mužů u krku kunai. Všichni své zbraně složili a poté byly spoutáni technikou ANBU z Kirigakure a poté odvedeni do Kirigakurského vězení. Těsně předtím než je všechny zavřeli do cely, z které podle všeho nebylo úniku byl jejich kapitán propuštěn. Omlouvám se chlapci, ale peníze bohužel mají svojí váhu. Přátelství už ale ne. Některým mužům bylo k pláči, byl jejich vůdcem od samého počátku, některé z nich vedl celých 13 let a on je zranil bez jediného mrknutí. Tohle je bylo zklamání a oni bez jediného slova byly zavedeni do cely. Po tomto činu začali neskutečné muka pro všechny z nich. Mučení, ztráta přátel a zrada.

Po pěti nekonečných měsících v cele zde bylo pouze 6 mužů. 6 mužů z 20 přežilo. Někteří byly propuštěni za to, že daly informace které Kirigakure potřebovala, někteří umřeli protože nesnesli nátlak který na ně byl vydáván. To vše ale mělo skončit. Takhle to dál nejde. Musí být cesta ven. Řekl muž, který stál u mříží cely s rukama strčenýma ven. Byl to vice-kapitán tohoto oddílu. No, teď už kapitán. Musíme se odsud dostat. A já přijdu na to jak. Moje rodina na mě čeká, vím to. Nemohu je zklamat. A hlavně nemohu zklamat vás jako jsem zklamal ty, kteří padli. Na to k němu přistoupil jeden starší muž. Ty si nás nezklamal Yoshi. To on zklamal. Nejspíše zklamal i sám sebe. Poté přistoupil v cele muž v kápi a nakonec si jí sundal. Máš pravdu Takeru. Zklamal jsem sám sebe. Tak málo.. Tak málo vás zbylo. Řekl to tak znechuceně a nakonec celu otevřel. Než ale vyšli ven, musel jim něco říct. Řekl mi, že vás pouze vyslechnou a poté vás pustí. Vy jste se ale nevraceli a já už jsem nedokázal sám se sebou žít. Oni zradili mě. Já zradil vás ale i sám sebe. Proto udělám poslední dobrou věc. Běžte pořád po téhle chodbě. Dostanete se k vašim zbraním. Řekl a poté všichni vyšli ven a rozeběhli se tam, až na Yoshiho. A co ty? Zeptal se ho. Přesto co udělal, znal ho tak dlouho, pořád ho měl rád. Už jdou. Běž! Neodpověděl na otázku. Udělal co musel. Zachránil zbytek svého týmu. Když už vyšli ze zbrojírny, on zrovna padal k zemi. Katana mu projela srdcem jakoby nic. Ten muž. Jeho tvář si Yoshi zapamatoval. Ten jeho úsměv. Nikdy neměly v plánu se spojit s jejich kapitánem doopravdy. Celých 5 měsíců na tohle čekali, čekali až je budou moct všechny zabít. Po této chvíli nastalo peklo v Kirigakure. Byly zmobilizovány všechny jednotky a měli za úkol najít těchto 6 mužů.

Přes noc přespali ve staré nemocnici, která už pár měsíců byla opuštěná. Hned z rána stál ale v obrovských dveřích do nemocnice ten muž. Všichni už vstávali a vytahovali zbraně. On ale zvedl ruku, jako kdyby se jim snažil říct "STOP!" Jste tu všichni. Skvělé. No, přišel jsem v míru, nenamáhejte se. Popravdě, věděl jsem že ten idiot vám přijde nakonec na pomoc. Nečekal jsem ale že vás ještě zbude tolik. No, to je jedno. Všichni umřete. Už od té doby co jste v Kirigakure, jste totiž všichni mrtvý. A já vám slibuji, že padnete. A nebude to pěkné. Všechny po jednom vás dostaneme a zabijeme. Budete trpět a už nikdy neuvidíte ty které milujete. Získali jsme informace které jsme potřebovali a teď už jen stačí zničit Konohu. No vlastně, možná že pro některé z vás mám něco speciálního. Uvidíme jestli se mi někdo z vás v mé velkolepé hře zalíbí natolik, aby si tohoto pohodlí mohl nechat zlíbit. Poslední co vám řeknu asi je. Že to já jsem hračkář. Vy jste pouze hračky, s kterýma si budu hrát. HRA ZAČALA! Říkal to s klidem v hlase až z toho mrazilo po zádech. Po jeho proslovu následoval smích, který nepasoval žádnému psychopatovi kterého znaly. On, byl prostě blázen na špatném místě. Na špatném místě pro ně. Poté zmizel ve stínu a oni se sbalili a vyrazili dál.

Už dva dny procházeli stíny. Jako by bloudily. Vyhladovělí a dehydratovaní hledali hledali spásu která nepřicházela. Největší záhadou bylo že si jich zatím nikdo z Kirigakure nevšímal. Tohle bylo opravdu divné. Jejich tým tvořilo 5 lidí, kteří bojovali pomocí ninjutsu a jeden muž který se specializoval na kenjutsu a taijutsu. Nebyl zde nikdo, kdo by mohl určit polohu, tudíž žádný senzibil. Ani nikdo kdo by se specializoval na genjutsu. Yoshi nebyl idiot a něco mu začínalo docházet. Stále to ale držel ve své hlavě před ostatními. 3 ráno od útěku se Yoshi nad tím vším zapřemýšlel. Co když vede své lidi na- "Yoshi, Yoshi! Někdo se blíží, vstávej!" Byl to Takeru kdo ho vzbudil z jeho myšlenek. Opravdu se blížil první souboj. Přicházelo asi 20 chlapců, vypadali tak na 16 let. Nejspíše chuunini. Nejhorší na tom bylo že to doopravdy všechno byly chlapci. Nikomu z nich nemohlo být více jak 18 let. Nevypadaly že jsou nějak silní. Samozřejmě že týmu Yoshi se bojovalo blbě proti někomu takovému.

A tak začala bitva. Přichází Zvolal muž, který držel v ruce katanu. Jmenoval se Yuki. Byl to nejmladší muž ze skupiny, bylo mu pouhých 23 let a neměl tady co dělat. Tohle si Yoshi říkal každý den. Neměl tady co dělat. Tohle byla jeho první mise v ANBU a on byl nucen tohle vše prožít. No, přišel první útok, který směřoval na Yukiho. Vyletěla na něj vlna vody, kterou smetl ze své dráhy obrovským větrem který vytvořil máchnutím jeho katanou. Za tím vším ale na něj skočilo 5 nepřátel s kunaiema s kterýma začal bojovat. Yuki! Zakřičel Yoshi, ale to už bylo pozdě. Na něj a Takera letěla obrovská koule, která byla tvořená Dotonem. Takeru nebyl pouze stařík. Byl opravdu silný a díky jeho technikám dokázal být ještě silnější. Složil pár pečetí a jeho paže jako by zesílily. Chytil tu kouly do rukou a hodil jí nazpět nepříteli. Smetl 2 chlapce, kteří už se nezvedli. Mezitím se Yuki vypořádal s prvním nepřitelem. Boj pokračuje chlapy! Nepolevujte na ostražitosti! Musíme dokončit to, co jsme začali! Nesmíme dopustit to, aby zemřeli zbytečně. Řekl Yoshi a vyrazil na dalšího nepřítele. No, tomu přispěchali na pomoc další 3 a všechny dokázala složit jednou ohnivou koulí.Ten křik. Bylo to něco s čím musel Yoshi žít, přesto ale pokračoval boj, dokud je do posledního nepozabíjeli. Po tomto boji si většinu těch tváří Yoshi prohlédl. Poté, když se všichni seskupily se rozhodl říct něco, co všechny zaskočilo. Dobře. Jak vidíte, ten "Hračkář" si s námi opravdu pouze hraje. Proto ho najdeme a zabijeme. Poslal sem tyto chlapce na smrt. Skoro se nebránili. Byly to pouze jeho další hračky. Chce nás psychicky složit na zem, ale to se mu nepovede. My mu to nedovolíme. Je vám to všem jasné? My, se od něj na kolena nenecháme složit. Najdeme je všechny, všechny ty kteří mučili naše lidi a nás. Zabijeme je a poté se vrátíme domu. SPOLEČNĚ! Z Yoshi teď opravdu mluvilo vůdcovství. Tohle nebyla otázka ostatním. Ale rozkaz. Jeho oči zaplnila pomsta, přesto ale nikdo neměl námitek a tak vyrazili.

YOSH! Omlouvám se za ty gramatické chyby, doufám že se to i s nimi dá číst. Doufám že jste to dočetli a jestli jo, řekněte jestli má cenu pokračovat, nebo ne. Dík