Protiúder!

Nad Amegakure no Sato se zjevil černý bouřkový mrak. Lidé byli zvyklí na zdejší podmínky a častý déšť. Zrovna teď, ale bylo slunečno, ten mrak zakryl slunce. Vypadal, že je zvěstí něčeho špatného, protože z něho nepršelo. Lidé zanechali své práce a sledovali oblohu a ptali se samy sebe jestli je to normální. Byl to velmi zvláštní úkaz ještě když z něho vyletěl blesk až někam za horizont. Celá Amegakure byla v tu chvilku osvětlená. Industriální město vrhalo stín svých vysokých budov na jezero vedle vesnice. Blesk problikl a jen přesunul své místo dopadu. Tentokrát udeřil do lesa vedle Amegakure. Zazněl hrom, jako kdyby pukla skála a nikdo nechápal co se děje. Bouřkový mrak se rozplynul a slunce zalilo svým světlem temné industriální město.

Druhý blesk splnil svůj účel. Rozlámal stromy v okruhu deseti metrů a celkově nadělal paseku. Zanechal zde, ale dva cestovatele. Ženu, Raikage Soru Raguki a muže, Hokageho Kokaie Uzumakiho. Žena stála na místě a pustila svého spolucestujícího, kterému se udělalo nevolno. Udělal pár vrávoravých kroků a ustál ten šok z cestování. "Zvládl si to dobře." pochválila Raikage Hokageho, který na chvilku zblednul, ale pak se dal dokupy. Ten se jen usmál. Mezi několika stromy byla vidět mýtina a na té jeden muž. Byla to pouze silueta, ale všem bylo jasné kdo to je. Nic, co se dělo kolem jejich cíle Ichira Hyuugy, nebyla náhoda. Kývli na sebe a minuli několik stromů než došli na mýtinu. Byla poměrně velká rozhodně, ale nezůstane stejná po dnešku. Oba nově příchozí se zastavili a osoba, která na ně čekala seděla na velkém kameni opřená o koleno a usmívala se. "Ichiro..." poznamenala tiše Raikage a potvrdila jejich cíl, který hledali. Hokage vypadal více uvolněněji a pohlédl na Raikage na kterou se usmál. "Mám na něj plán, jak mu zablokovat oči." pošeptal jí, protože stáli vedle sebe. Jenže to už Ichiro luskl prsty a Hokage zmizel. To Raikage nečekala, ale nedala to na sobě znát. Pohlédla na osobu na kameni a k jejímu překvapení se opravdu usmíval. "Těšil jsem se na setkání s vámi." řekl Ichiro a vstal, aby si prohlédl Raikage. Té se trochu zúžili bíle zorničky. Když zrovna potřebuji déšť tak v Amegakure neprší? postěžovala si a pohlédla na pěkné bezmračné počasí. Nevěděla jak, ale bylo to jako kdyby přišla do předem připravené hry. "Přišla jsem si pro odpovědi!" řekla a zamračila se když se viděli naposled měla pásku přes oči. Teď ukazovala své bíle oči světu, daň za její sílu. Nepůjde to hladce a ona byla připravená. Narovnala si svůj Kage klobouk, který symbolizoval její silu a pozici. Natáhla ruku za sebe a ve dlani se jí objevil modrý blesk, který hledal formu oštěpu. Než jí, ale našel už byl vhozen do nebes kde vybouchl a zalil oblohu skřehotavými zvuky. Po chvilce se zhmotnily černé mraky. Stín vrhly na celou Amegakure a Okolí a přišlo počasí, které Amegakure moc dobře znala. Déšť.

Ichiro Hyuuga

Stál na velké bahenní louce, ze které pozoroval Amegakure, kde si lidé užívali jeden z mála dní, kdy tu neprší. Vypadalo to, že tu na někoho čekal, protože stál úplně klidně a vždy se jen ohlídl k lesu. Pak se ale zablesklo a celou Amegakure ozářila bílá záře. Ichiro se pousmál a otočil se směrem k lesu. Konečně. Pomyslel si, když uviděl přicházet Hokage i Raikage. Viděl z dálky, jak Hokage něco šeptá Raikage a bylo mu jasné, že jde o nějaký plán, jelikož byl Hokage dost inteligentní a měl vždy něco v úmyslu. To ne, Kokaii. Proběhlo mu hlavou a následně luskl prsty, při čemž Kokai ihned zmizel, jako kdyby ho vymazal, ale ve skutečnosti ho poslal úplně do jiné dimenze. "Těšil jsem se na setkání s vámi." Zvolal na Raikage a začal si ji více prohlížet. Ve chvíli, kdy vyvolala jakési jutsu, tak ji jen sledoval a nejevil známku strachu nebo ostražitosti, jako kdyby tušil, že se nejedná o útočné jutsu. Začalo pršet. Ichiro se podíval k nebi a kontroloval si zda je v dešti nějaká chakra nebo ne, protože by to během chvíle poznal. Poté přešel blíže k Raikage. "Chcete odpovědi? Jaké?" Zeptal se a čekal, co z ní přesně vypadne. Věděl, že Raikage je dost nevrlé povahy, takže se snažil působit klidně, aby se necítila v nebezpečí a nejednala nějak agresivně, čehož se sice nebál, ale úplně netoužil po rozzuřené ženě. Proto ani nechystal žádnou podlost.

Raikage: Sora Raguki

Ichiro mohl vycítit chakru v kapkách, ale jen zlomek. Byla to spíše jen stopa, že je to někoho jako je Raikage. Jiné to bylo v té bouřce, ale to spíše mohl vidět rovnou pomocí byakuganu, protože všechny ty mraky byli napuštěné chakrou. Zvláštností také bylo, že když se podíval na Raikage tak u člověka je vidět odkud chakra proudí a kudy proudí. Jenže Raikage svítila celá jako kdyby se skládala jen z chakry. Sledovala jeho oči, aby jí nic neuniklo. Je si vším strašně jist, že by byl Káčko poblíž? pomyslela si, ale nedala nic najevo. Dávala si pozor, aby se nedostal až moc blízko, považovala se za tu nejrychlejší, protože nic nebylo rychlejší než samotný blesk, alespoň fyzicky. "Zajímá mě kdo vlastně jsi." Pověděla mu, ale tvářila se pořád neutrálně. "Přišel si ke mě, aby byla Konoha v bezpečí, ne před Káčkem, ale přede mnou. Pustil jsi jeho bratra, Malakaie. Po tom co tě Kokai převezl si se stáhl jsem" pověděla mu. Kapky padali na její Kage klobou, a díky tomu její obličej zůstával stále suchý. "Tvoje úmysly mi, ale nejsou stále jasné." pak se nakonec přeci jen usmála. "Navíc vlastníš něco co by se mi hodilo." řekla nakonec sobecky, myslela s tím jeho schopnost se přesunou bez povšimnutí přesouvat různě po světě. Přisuzovala to nějakému předmětu.

Ichiro Hyuuga

Proč celá září? Že by dosáhla maxima svých technik a naučila se s nimi souznít? Přemýšlel, ale pak ho něco nepadlo. Ona chtěla vědět, kdo vlastně je. Ichiro nebyl ten typ člověka, který řekne protivníkovi celý svůj plán, jelikož věří v to, že by ji zabil, ba naopak, je ten typ člověka, který svůj plán klidně řekne, protože nikdo nepozná zda lže nebo říká pravdu díky jeho schopnostem, které dokáží vytvořit dokonalé genjutsu nebo jinou realitu. "Takže vy chcete vědět, kdo jsem a jaké mám úmysly ano?" Zeptal se a přešel k ní blíže. Sklonil hlavou a koukal na padající kapky do bahna. "Původně jsem myslel, že vám jen předvedu svou sílu, abyste po mně stále nešli, jelikož je to zbytečné, ale asi vám ukáži, kdo jsem a proč jsem tady - jenže to znamená, že vás nemohu nechat odsud odejít." Ve chvíli, kdy to dořekl, tak zvedl hlavu a Raikage uviděla zvláštní oči: http://img03.deviantart.net/0e57/i/2008/119/7/e/demon_eye_by_sugargrl14.jpg
Poprvé totiž Ichiro nepoužil genjutsu k tomu, aby si lidé mysleli, že má Byakugan, ale ukázal své pravé oči. "Poznejte budoucnost." Dodal a to bylo poslední, co Raikage pocítila, protože se dostala do silného genjutsu díky bahnu ve kterém stála. Ichiro nebyl hlupák, věděl, že přijdou a že přijdou právě tihle dva. Kokai byl moc inteligentní na to, aby se nechal převést takovým genjutsu, ale Raikage je výbušná a Ichiro tušil, že půjde hned na věc a rozvíří bahno, které celou dobu vedlo Ichirovu chakru, která dostala Raikage do genjutsu, kde ji chtěl ukázat, co je zač.



Raikage se najednou objevila na jakési poušti. Kolem ní bylo jen několik kostí různých zvířat, ale i lidí. Nebyly to obyčejné kosti, právě naopak - některé lidské bytosti tu měly v lebce tři otvory na oči nebo zvláštně tvarované kosti a tak podobně, jako kdyby byly nějak zmutované. Kolem ní bylo několik trosek budov a zapíchaných zbraní. Jednu budovu najednou poznala, protože to byla část její kanceláře. Pomalu ji docházelo, že se jedná o trosky Kumogakure, ale ne z minulosti, naopak z budoucnosti, protože viděla na velkém kameni, kde se tesala jména Raikagů, své jméno a pak jejího nástupce jehož jméno znala, protože ho nad ním přemýšlela ve svém důchodu.

Pak se ale přesunula někam jinam, stála opět na poušti, ale trochu jiné - byla to písečná vesnice. Zde byla poušť normální, ale když na ní stála, tak se ji začínala lehce točit hlava a dělalo se jí špatně, jako kdyby na ní ten písek zvláštním způsobem působil.

Jenže to už se přesunula k místu, kde byla před malou chvílí, byla to samotná Konohagakure, kterou poznala podle zničené kanceláře Hokage a velké skály, kde se ještě před příchodem Ichira tyčily podobizny všech Hokage, kteří zde vládli. Konoha byla trochu jiná než ostatní vesnice, protože zde stálo ještě pár budov, které ale neměly střechu, jen nějaké igelity a podobné věci, jelikož nic jiného kolem nebylo. Nebyly zde stromy, potoky ani nic podobného, co dříve Konohu charakterizovalo. Najednou uviděla, jak z rozpadlých domů začali vylézat lidé - no moc jako lidi to nevypadalo. Měli na sobě otrhané oblečení a jakési výrůstky na těle, jako kdyby byli něčím napadeni, nějaký virus nebo radioaktivita. Pomalu lezli po čtyřech nebo se belhali k samotné Raikage a prosili jí o jídlo a různě ji osahávali. Musela se cítit dost špatně, když ji na jednu stranu bylo těch "lidí" líto a na druhou stranu se o sebe mohla dost bát. Pak už ji ale ohodila krev, protože jedné z těch osob proletěl hlavou černý šíp. V dálce uviděla několik lidí zahalených v černém s rudou maskou ďábla. Ale to už se zase přesunula, tentokrát stála v normální Konoze, jakou ji zná.

Před sebou viděla skálu, kde bylo několik nových tváří. Byl zde Kokai a pak další dva, které neznala. Viděla kolem sebe běhat spokojené děti a vše vypadalo přesně tak jak mělo. Pak uviděla muže, který ji dost připomínal chlapce, který k ní přišel s Ichirem před několika dny do Kumogakure - Montara. Ten vypadal, že je mu kolem 35 let a vedle něj kráčel malý chlapec, který se stále uculoval a koukal se kde co lítá. V očích už měl Byakugan, což bylo zvláštní, protože mu mohlo být tak pět let. "Ichiro, nekoukej, kde co lítá a pohni, ať na nás máma nečeká." Zvolal Montaro s úsměvem a Ichiro nadskočil a popoběhl. Jak za nimi šla, tak viděla velmi spokojenou rodinku, jenže to už došli za roh, kde zůstali jak Montaro, tak i Ichiro stát na jednom místě a koukali k zemi. Uviděli totiž Montarovu mrtvou ženu a tedy mrtvou matku Ichira. Byla celá opuchlá a vypadala, jako kdyby ji napadl nějaký virus nebo tak něco. Raikage se opět přesunula.

Nyní už stála v lehce posmutnělé Konoze, kde před všemi lidmi stál Montaro Hyuuga s Hokage kloboukem na hlavě a vedle něj už stál starší Ichiro, kterému mohlo být kolem 17 let a měl zvláštní oči - přesně ty, které viděla předtím než se objevila u zničené Kumogakure. Lid k těm dvěma vzhlížel a čekali, co jim poví. "Všichni zachovejte klid. Je tomu již několik let, co se objevil virus, ale stále se snažíme přijít na nějaký protijed. Nemohli jsme počítat s tím, že Furankeni vypustí virus do celého světa! V mém synovi byl nalezen protijed a je tedy jeho krev zkoumána! Vše dopadne dobře." Zvolal Montaro, ale to už mu prolétl šíp ramenem a skácel se k zemi. Ichiro se hned rozhlížel, kdo to byl a jen v dálce uviděl přicházející muže v rudých maskách. "Ne! Jeho ne!" Zvolal Ichiro a rozeběhl se proti nim. Jenže to už Ichira zastavil lid, protože jeden z maskovaných promluvil. "Jdeme si pro Montara, pokud nám ho vydáte, tak vám poskytneme lék." Lid byl tak zoufalý, že jim Montara vydali a Ichira uvěznili.

Opět se přesunula a uviděla už tak 25 letého Ichira, který seděl v nějakém bílém pokoji a měl zde obrovskou mapu světa s různými známými jmény, ale jména, která jsou aktuální v době, kdy žije Raikage. Uviděla tam několik osobních informací o svém životě, nějaké její techniky. Samozřejmě tam byly i různé události, které se dějí v tuto chvíli - útok v Yukigakure, nedávný útok v Otogakure a pak uviděla bod i v Kumogakure, který značil nějaký velký boj. Zároveň viděla dvě vesnice, které ani neví, že existují - jakási Tsukigakure a Suichugakure. Ichiro se zvedl od svého stolu a prošel kolem ní, oblékl se do bojového a společně s Raikage se objevili venku na náměstí Konohy, kde už byly různé rozpadlé baráky a pochodovali zde lidé v rudých maskách, kteří mlátili lid postižený nějakým virem. Ichiro hleděl na to vše kolem sebe a kroutil hlavou. "Kdyby tenkrát nechali vést svět Káčkem a zrušili veškeré náboženství, tak se tohle nestane. Nepřišel bych o svou matku, sestru a nikdo by nevymyl mozek mému otci. Teď nebo nikdy." Řekl tiše Ichiro a aktivoval své oči "Byanatar!" A v ten moment už se i s Raikage objevil v Konoze, kde teprve Kokai pomalu přicházel na post Hokage. "Nejdříve vyhledat Káčko, pak převzít Konohu a můžeme začít." Řekl si tiše a rozeběhl se do lesa.

Pak už jen Raikage viděla, jak stojí někde u rozbitého domu, kde se Ichiro baví ještě s mladým Káčkem a podávají si ruku. Další skok v čase viděla chvíli, kdy ji letí kunai na rameno, propichuje jí a padá k zemi.

To už se ale Raikage probrala a pocítila, jak se ji zrovna zabodl kunai do ramene. "Už chápete, co tu dělám? Je mi jedno, že si všichni myslíte, že nemohu jen tak pozabíjet kage, kteří nic nedělali v době, kdy přišly výhrůžky o viru. Přišel jsem do minulosti kvůli tomu, aby zabil líné a neschopné, aby vládl Káčko, který je jediný schopný konkurovat rodině Furanken." Zvolal a prokřupal si klouby.