Ame Kyanpu

Amegakure byla známá svým deštěm. Dříve byl déšť ninji upraven, aby v sobě měl chakru vůdce, což fungovalo jako defenzivní stránka této vesnice. Po vyhnání ninjů se nad vesnicí sice drží mračna, ale už zde neprší. Několik desetiletí zde nepadla ani jedna kapka. Ninjové z této vesnice utekli na opuštěný ostrov, kde si postavili malou vesničku s názvem Ame Kyanpu a živí se primárně lovem ryb, při čemž jsou chráněni ze všech stran širým mořem, na kterém by ihned viděli, že se blíží nezvaný host. To však nevěděli, že vývoj všech technologií šel dávno kupředu a lidé se již nemusí přepravovat pouze po vodě, ale lze to již pod vodou.

O Ame Kyanpu dlouho nikdo nevěděl, dokud ji neobjevil vůdce Kumogakure - Malekai Kentiri, který je zároveň synem Jira Kentiriho. Malekai není muž, který by se snažil vymyslet různé vynálezy nebo jedy, ale muž, který nyní vede Kumogakure dost přísně a většina lidí, která tam žije, tak je buďto vojákem nebo něčím, co může v boji pomoct. Je přesným opakem svého otce - miluje chaos a dokáže udělat ninjům ze života skutečné peklo. Je to tím, že stojí za vyhubením několika rodin a každý ninja už o něm slyšel a bojí se toho, že ho někdy potká.

V Ame Kyanpu žijí dvě rodiny. Jedna rodina je mistrem v užívání Suitonu a jsou známí tím, že podepisují smlouvy s žabím národem, který bojuje po jejich boku. Druhá rodina je naopak potomkem samotného Kisameho a říká se, že jen oni vědí, kde je schovaná Samehada. Mají své příbytky schované napůl ve vodě a napůl na souši, díky čemuž kontrolují na 99% okolní vody. Proč na 99%? Protože se vždy může něco pokazit.


"Něco se děje Saigo!" Zvolal jeden z potomků Kisameho, který zrovna vyplul z vody. Jenže v ten moment se v okruhu kilometru od ostrovu zablesklo. Záblesky v jednu chvíli vystřelily z vody všude okolo ostrovu. Ninjové tohoto táboru jen uviděli, jak něco bílého letí k nebi a následně to rychle padá zpět do vody. "Všichni z vody!" Zvolal vůdce táboru Saigo, což je dobrý přítel Daisukeho ze Suichu Kyanpu, jelikož si tyto dva tábory dost často pomáhají a shromažďují se. Saigo měl na krku žábry a na dlaních blány, což mu pomáhalo v rychlém plavání. Bylo však pozdě. Zvláštní bílé věci spadly zpět do vody a v ten moment se všechna voda okolo ostrovu zableskla a pokrylo ji několik blesků. Netrvalo to dlouho a na hladinu začala vyplouvat bezvládná těla členů Saigovi rodiny. Těl bylo desítky, všichni pravděpodobně mrtví.

Mezitím pod vodou plavaly jednotky lovců z Kumogakure, o kterých nikdo nevěděl, jelikož všichni živí ninjové, kteří dříve hlídali vodu, tak byli najednou mrtví. "Připravte se! Budeme napadeni!" Zvolal Saigo a u pobřeží se shromáždila velká skupina ninjů, kteří byli připraveni na nelítostný souboj. Chvíli bylo ticho, ale pak se najednou zvedla obrovská vlna, která mířila na ostrov. Ninjové ovládající vodu si stoupli dopředu, složili pečetě a vlnu těsně před nimi zastavili. Ale v tom vlnou proskočilo několik lovců, kteří zapíchli svá kopí do první ninjů, které viděli. Jakmile do nich zapíchli svá kopí, tak je paralyzovala hromada blesků. Poté svá kopí vytáhla a dali se do nelítostného boje s ninji. Lovci to dost prohrávali, protože ninjům nestihli zablokovat chakru, ale pak se stalo něco neuvěřitelného. Do zad ninjů vběhlo pět jejich vlastních lidí, kteří měli všichni na krku nějaké číslo. Nikdo nečekal, že by ninjové mohli zradit vlastní lidi, takže zbytek bojujících ninjů padlo na kolena, že se vzdávají. Jediný Saigo stále bojoval a máchal kolem sebe svým modrým trojzubcem a nehodlal se vzdát. "Nevzdávejte se! Bojujte!" Řval na ostatní, aby to nevzdávali a ještě naposledy se vzepřeli svému osudu. Jenže to nikdo z nich neudělal, protože viděli mrtvá těla svých rodin a doufali, že je lovci z Kumogakure nechají naživu. Co však bylo zarážející, že se k lidem z Kumogakure přidalo pět ninjů z Ame Kyanpu. Saigo dostal nejdříve zásah kopím do pravého ramene, poté dostal ránu obrovskou vodní koulí a poslední rána byla šípem do levého stehna, což už ho položilo na pravé koleno a musel se opírat o svůj trojzubec.

Všichni se na něj najednou rozeběhli a Saigo věděl, že tohle je jeho konec, když v tu chvíli se ozvalo "Dost!" Skrz zastavenou vodní vlnu prošel muž, kterého se každý obával. Byl to samotný Malekai Kentiri.


Prošel skrz své lovce a následně pět ninjů, které poklepal po rameni a lehce se usmál. Následně se dotkl svého černého amuletu na krku a všech pět ninjů ihned omdlelo. Poté si dřepl před Saiga a dlouze se mu podíval do očí. Jeho rudé oči působily jako kdyby se Saigo koukal do očí samotné smrti. "Bolí tě to?" Zeptal se Malekai a v ten moment se dotkl šípu, který měl Saigo v levé noze a pořádně mu ho přitlačil víc do nohy. Saigo nechtěl dát znát svou bolest, takže zatnul zuby a podíval se k zemi. "Dívej se na mě, když s tebou mluvím!" Zdůraznil Malekai a ještě víc zatlačil na šíp. To už Saigo nevydržel a z posledních sil se pokusil dát Malekaiovi pořádnou pěstí do obličeje, jenže to už obdržel další šíp přímo do ramene a to ho povalilo k zemi. Malekai si stoupl a postavil se přímo k němu. "Saigo, Saigo. Víš jak zachráníš zbytek svých lidí?" Promluvil a díval se na něj svými rudými oči. Saigo neodpovídal. "Samozřejmě, že ty už jsi mrtvým mužem, ale zbytek tvých lidí by mohl dál žít. Sice asi ne moc spokojeně, ale žili by." Saigo naznačil dlaní, aby šel Malekai blíže, protože už sotva mluvil. Ve chvíli, kdy se Malekai přiblížil tak dostal flusanec plný krve přímo na obličej. V ten moment se zatvářil dost naštvaně a dupl Saigovi přímo na břicho. "Chci jen vědět, kde najdu toho hajzla Kaita!" Zařval na něj a čekal odpověď, kterou nedostal a místo toho viděl jen úsměv. Úsměv umírajícího muže, který rozhodně neměl v plánu mu cokoliv říct. Na to Malekai zareagoval úplně jednoduše. Vzal si trojzubec, kterým následně bodl Saiga přímo do krku a tím ukončil jeho trápení. "Pane, co se zbytkem?" Ozval se jeden z lovců při pohledu na ostatní ninji. "Zabít." Řekl Malekai a následně si dal do pusy kyslíkovou bombičku a ponořil se zpět do vody.