Čas splatit dluh, příteli.

Mion momentálně vedl chudou část Konohy, protože byl pravou rukou Suiza. Muž, který vypadá jak tři velcí muži dohromady a rozhodně by ho nikdo nechtěl naštvat. Jednal s nově vzniklou Akatsuki, od kterých dostal úkol zaútočit na Jira Kentiriho. Seděl v Suizově kanceláři a přemýšlel nad tím, proč mají zaútočit. Suizu mu dal jasný pokyn, že bez něj nemají nic dělat, že bez něj nesmí zaútočit, ale najednou zde byly dvě hrozby. První hrozbou bylo to, že jim vyhrožoval Jiro, že musí dovést ty, kteří pomohli zničit Konohu jinak Suizova dcera zemře, proto SuiSui odešel, aby je nalezl nebo něco vymyslel. Druhou hrozbou bylo to, že Akatsuki se nedá podceňovat, už jen z toho důvodu, že jim zde předvedli svou sílu, které se nemohou postavit. Pokud zaútočí na Jira, tak by to mohlo znamenat, že tím podepíší rozsudek smrti jeho dceři, což nemohli, protože Suizu byl pro ně vůdcem, který je dostal z té nejhorší doby a pomohl jim postavit se na nohy. Bez něho by byla polovina mrtvá a další polovina by žila na ulici. Bylo časné ráno dne, kdy měli zaútočit na Jira, jinak večer přijde Akatsuki a podle jejich slov všichni zemřou. Celou noc nespal, protože ani nemohl, jelikož nevěděl, co má dělat, byl úplně vyřízený. Najednou mu někdo zaklepal na dveře.

"Vstupte." Promluvil a otřel si oči, aby se trochu probral, protože se mu samy zavíraly, jak začínal být unavený. Do kanceláře vešel patnáctiletý chlapec, který byl shodou okolností Mionův syn. Došel ke stolu, před který si sedl na židli. Měl několik modřin, protože se zde všichni již od malička perou. Ne že by se neměli rádi, ale spíše je to jejich zvyk. "Copak je Paii?" Zeptal se ho a Pai mlčel. Hleděl do země. Najednou mu steklo několik slz na zem a teprve pak se podíval na svého otce. "Co se děje?" Zeptal se ho znovu a teprve pak začal Pai mluvit. "Nechci, aby kvůli nám umřela." Vypadlo z něho a Mion hned věděl o čem mluví. Suizova dcera byla v jeho věku a byla Paiova přítelkyně. Trávili spolu veškerý čas, dokud ji Jiro před několika měsíci nezadržel, aby měl na Suiza páku. "Nechci, aby zemřela a SuiSui byl smutný. Nechci, abychom útočili na Jira jen protože nám to přikázali nějací neznámí lidé. Nemůžeme to udělat." Mion zakroutil hlavou. Bylo těžké takhle vidět svého syna, který byl vždy dost úderný a ničeho se jen tak nezalekl. Dnes ho poprvé viděl takto na dně. Pai však pokračoval. "Suizu nás dostal z toho nejhoršího, bez něho bychom byli mrtví. Dlužíme mu své životy." To když Pai řekl, tak Mion kývl hlavou jako souhlas. Dokonce i Suizovi jednou řekl, že za něho každý klidně položí život, pokud to bude třeba.

"Já jsem Suizu Suikafuurado! Jsem ninja a nebojím se to tu před vámi říci! Vím, že to nikdo nikdy neřeknete, protože se mnou přišel nový život! Společně tu vytvoříme vlastní komunitu, která se bude řídit vlastními zákony a nebudeme se bát nějakých tupých lovců! Nejste zvířata! Jste lidi! A lidi se nikdy ničeho nebáli! Tak pojďte se mnou a společně to tu změníme. Kašlat na ty mistry v těch jejich nablýskaných domech! Pojďte jim společně se mnou ukázat, že nejsou o nic lepší jak my." Zvolal Suizu uprostřed trosek, kde se nacházela původní chudá čtvrť než ji celou předělali. Bylo to skoro před 11 lety. Stál na jednom kusu kamene, pod kterým byl probodnutý jeden z vědců společně s dalšími pěti lovci, kteří si sem přišli pro děti, aby z nich vytvořili lovce. Byli mrtví a Suizovy ruce byly celé od krve. U jeho nohy stála jeho mladá dcera, která se rukama držela za jeho nohu a jen tak tak vykukovala, protože se bála. Před ním stála stovka lidí v otrhaném oblečení, špinaví a na pokraji zhroucení. Dcerka hleděla přímo před sebe, kde stál Mion a jeho mladičký Pai. Koukali na sebe a nechápali, co se to vlastně stalo. Mion v tu dobu byl muž, kterému zrovna chtěli odvést syna do služby, takže jako první vystoupil z řady a poklonil se Suizovy.

Vzpomněl si Mion na den, kdy k nim Suizu poprvé přišel a pustil se sám do boje s lovci, i když to nebyl jeho boj a hlavně mohl být zajat. Udělal to pro úplně neznámé lidi, kterým nic nedlužil. "Je čas splatit náš dluh." Řekl tiše a poté se zvedl, došel k Paiovi a otřel mu slzy z tváře. "Neboj, nezemře." Mion byl muž, který byl šíleně čestný, nikdy by neudělal křivárnu, i když od prvního pohledu vypadá jako grázl, ve skutečnosti je mužem, který vždy splní svůj závazek a takový byl i jeho syn Pai, protože vyrůstal hned vedle svého otce. Nenávist lidí k Jirovi je obrovská, rádi by se do Jira pustili, ale jejich čest je pro ně důležitější a každý zde věřil, že je Suizu zachránil. Každý byl ochoten za něj podat život. Mion společně s Paiem vyšli z pokoje a svolali všechny obyvatele chudé čtvrti.


Čas plynul a slunce pomalu začalo zapadat, blížil se čas, kdy se měl vrátit někdo z Akatsuki, aby zjistil, zda byl Jiro napaden nebo ne a pokud ne, tak měl přijít trest. Skutečně bránou pomalu přišla osoba zahalená v černém plášti, na kterém byly rudé mráčky. Osoba pomalu přicházela a před sebou na náměstí viděla kolem šedesáti lidí, kteří zde stáli a hleděli přímo na osobu, která se blížila. Byly zde děti, dospělí, ale i starší lidé, kteří se opírali o své hole. V jejich čele stál Mion se svým synem a odvážně neodvraceli pohled od blížící se osoby. Akatsuki člen pomalu došel a pozvedl pravou ruku, aby Mion začal mluvit. Mion udělal krok dopředu a spustil. "Nebudeme poslouchat rozkazy nikoho jiného než Suiza. Jiro Kentiri je muž, kterého chceme všichni zabít, ale má v zajetí Suizovu dceru, proto odmítáme zaútočit, neboť by to byl její konec a to si nezaslouží. Ona tohle nevyvolala, není součástí této války. Jen se narodila do špatného světa." Začal. "Všichni dlužíme Suizovy život, a proto si dělejte co chcete, my vás poslouchat nebudeme." Dodal a pak si pomalu klekl. Postupně si za ním klekl každý přítomný. Dal synovi ruku na rameno. "Suizu, tohle je pro tebe a tvou dceru. Chceme, aby jsi měl lepší život a netrpěl kvůli tomu, že chceš udělat ze světa lepší místo." Řekl a každý dal ruku na rameno osobě, které seděla vedle něj. Osoba z Akatsuki nic neřekla a jen složila pečetě, při čemž se za každým objevil klon té osoby. Pai začal brečet a otec mu více stiskl rameno, aby cítil, že je to v pořádku, že za chvíli bude dobře. Poté se Mion podíval k nebi, aby si užil ten krásný západ slunce a následně tiše šeptl. "Čas splatit dluh, příteli." V ten moment si každý klon sáhl za záda a vytáhl bílou katanu, kterou provedl ladný švih a každému propíchl přesné místo, kde je srdce a následně nohou kopl obětím do zad, aby vytáhl katanu a těla padla nehybně k zemi. Pak už každý klon zmizel a zůstal jen ten jeden, který si dal katanu zase zpět za záda a poté pomalu odešel.

Ne zemi zůstala pouze mrtvá těla téměř všech obyvatel chudé části vesnice. Nebyli zbabělci, kteří by se báli vzbouřit, ale jejich sílu už jednou pocítili, proto nechtěli vyvolávat nepokoje, které by mohli vyústit v to, že Jiro nebo někdo jiný ohrozí Siuzovu dceru. Byli ochotni položit za Suiza i jeho dceru život, protože on jim jeden nový dal. Byla to ukázka jejich cti.