Den posledních přání a modliteb

Pokračování zde....

Tatsuya

Seděl jsem na lavičce, byl jsem celkem zničený tím, co se stalo. Stále jsem z toho vinil sebe, ale zároveň jsem chtěl toho, kdo to Sayarovi udělal, najít a zabít... Něco mi však ještě říkalo, že všechno musí počkat, jak už nářky, tak hněv... "Je na čase vyhrát zkoušky," řekl jsem směrem ke Kiteisochimu, který taky nesl špatně tuto nastalou situaci.



Akito

Jako každý den, tak i dnes jsem v sídle klanu snažil jednoho ze starších přesvědčit o tom, že už jsem dost starý na to, abych mohl konečně aktivovat Whimitar, ale sám to nezvládnu. Bohužel mi nikdo nechtěl vyhovět a tak jsem si jen lehl do zahrad klanu, kde jsem pozoroval oblohu a myslel na nic a přitom na všechno.



Ushio

Rozhodl jsem se, že je na čase najít senseie a vyprášit mu kožich, tedy zasoutěžit si s ním, protože jsem potřeboval zesílit a to co nejdřív a tak jsem se ho vydal hledat.

Yumi

Prechádza sa po Sore a príde k Yamamotovmu domu. Počká či vyjde...

Aiko

Je s ostatnými na hotelovej izbe a pozerá telku. Pozrie sa na Amakiho. čo ruky? spýta sa.

Mia

Sklamane chodí po Sore...

Moroshi Maitre

jakmile procházel Ushio kolem parku uvyděl zavěšéného Moroshiho na stromě jak spí.

Yamamoto Herushi

najednou něco vylétlo z okna s hrozným řachotem.dopadlo to vedle Yumi a ona si všimla že je to Yamamoto.vadná pavučina...procedil jsem mezi zuby.postavil se a oprášil se.potom jsem si všiml Yumi.oh...ahoj...řekl jsem jí a usmál se.

Yumi

Zasmeje sa na ňom. ahoj... usmeje sa. spiderman... zaškerí sa.

Ushio

Měl jsem tak akorát chuť najít senseie a tak jsem nějakýho "netopýra" na stromě ignoroval, i když jsem věděl, že je to na stoprocent past a tak jsem se raději připravil na další trapný útok Moroshiho.

Deidara iwa

lietal som nad dedinou na svojom ílovom vtákovi
a rozmýšla som nad skúškami

Iwashi suichu

prechádzal som sa aj z bratom po dedine

Sayuri gojo sora

plakal som doma od návratu z skúšky som nevyšla z domu

Renji Hagane - Iwa

Dnes ma prepustili z nemocnice. Môj tým nepostúpil. Viacmenej som to čakal, ale možno som trochu dúfal, že motyka vystrelí. Bolo strašné sa dívať na to, k akým nečistým a často aj podlým praktikám sa musia shinobi uchýliť. Prelepili mi pár škrabancov, ale našťastie som nemal nič zlomené, ale brucho po tom bodnutí ma stále pobolieva. Kto vie ako sa majú ostatní? Idem sa po nich pozrieť.

Yamamoto Herushi

eheh...zasměju se taky.

Moroshi Maitre

ani se nehnu.vážně spím.

Ushio

Už jsem byl dost daleko od něj a stále jsem senseie nenašel. Kde ten blbec je, když ho člověk potřebuje? Ach jo... To je otec, ani čas na mě nemá... No nevim, nevim.

Yumi

Čo dnes plánuješ? opýta sa ho a pozrie sa na nebo. bude nuda... povzdychne si.

Shinju

Seděla jsem pořád na tom našem "bojisšti". Slzy mi stále tekli z očí prodem...
Bylo mi v tu chvíli hodně jedno že už mám aktivovaný Suinatar v obouch očích.Přišla jsem o svého bratra.
Proč on? Proč jsem o něj přišla sotva jsem zjistila že je to můj bratr?!PROOOČ?! PROOOOOOČ??!! Zařvala jsem nahlas. Poté jsem si ale vytřela oči. Musím vyhrát zkoušky... Musím to udělat pro něho... Pomstím tě neboj Sayaru.

Yamamoto Herushi

hmmm...kromě trávení času s tebou mě nic nenapadá....řekl jsem a po hlavě mi sjela anime kapka.

Moroshi Maitre

najednou jsem se probudil a hned jsem začal menší cvičení takže jsem se přitahoval k větvi.

Tatsuya

Shinju je asi ještě tam... Měl bych za ní zajít... Musím jí být oporou jako ona byla mně, i když o tom nejspíš ani neví.

Došel jsem tam, kde se to stalo. Když jsem ji uviděl, tak jsem se musel dost přemáhat, aby mě smutek, který opanoval to místo také nedostal. Pomalu jsem přešel k ní a klekl si vedle ní se slovy: "Je mi to líto... Byl to tvůj bratr... Nevím, jaké to je, ale vím, že to musí bolet."

Reiza

Zvedl jsem se z postele a kráčel jsem směrem ke dveřím. Jdu se projít. prohodil jsem směrem k Amakimu a Aiko. Šel jsem ven, procházel jsem se po vesnici a přemýšlel jsem co nás čeká v 2. zkoušce.
Doufám že to Amaki a Aiko zvládnou, sakra dost to odnesli.. přemýšlel jsem nad různýmy věcmi. Potom jsem se usadil v restauraci a dal jsem si jídlo po namáhavém souboji.

Kaname

Vyšiel som von z nemocnice.
Nebol som na tom zrovna najlepšie ale musel som si zapáliť.
Tá chuť na cigaretu sa nedala zvládnuť.

???

Znovu ta samá scéna. Spojení rukou do zvláštní pečeti a vyvolání obří pandy.

???2

Sledoval jsem letící shurikeny

???

Na poslední chvíli jsem vytasil kunai, otočil se a všechny shurikeny vyblokoval.

Shinju

Nic jsem neříkala ale otočila jsem na něj svou hlavu. V obouch očích jsem měla Aktivovaný Suinatar.
Já nebudu ta koho to bude bolet...To ten chlap a zaplatí on i celá jeho organizace.... řekla jsem hodně naštvaně. Jsem ráda že si tu ale já teď musím být silná i bez cizí pomoci...

Masaru

Yosh.... takže ten druhej sleduje z téhle strany... musím se ujistit, možná tu jich je víc. Poodběhl na druhou stranu a hodil po něm shuriken.

Nami

Když vyvolaly zase tu pandu pomocí Sasado:senbon jsem proti nim vyslal ještě dalších 20 jehel.Poté jsemzačal útočit techniko diamantové pěsti.Musím Masarovi získat čas!

Spoiler:

Sora

hm... další panda otočila na ???2 hlavu furt to sleduje jako by se koukal na televizi bylo to hodně divné,tak jsem se rozeběhla po střeše.Doběhla jsem až k ???2 a hodila po něm 3 shurikeny byloto hodně z blízka a rychle pokuď to je tak jak myslim tak by jsem ho měla zasáhnout protože nikdo jinej ho nesleduje pomyslela si

Tatsuya

Obejmul jsem ji. "Je na čase dospět... Pomsta není vše, ale bude muset přijít, ale až příjde, nebude to pomsta, ale souboj o čest... O čest naší a Sayarovu." řekl jsem s mírně roztřeseným hlasem: "A k dospívání patří i jiná část... Vím, že se to teď nehodí, ale ta pauza... Už o ní nemám zájem... Chci být jen s tebou a být tvojí oporou... Jako tvůj přítel a partner." řekl jsem to upřímně, ani jsem se nečervenal.

Shinju

Chtěla jsem si hrát na silnou holku, ale nevyšlo to. Rozplakala jsem se ještě víc než předtím když jsem to takhle zadržovala.Nic jsem neříkala akorát jsme mu brečela na triko...

Saburo
Byl jsem nedaleko onoho Osudného bojiště a sledoval jsem Shinju...
Potřebovala,aby na ní někdo dohlížel...
Potom tam přišel Tatsuya...
Tak jsem šel k nim...
Boj o čest...Blbost...Ten chlápek za to zaplatí...Tady už nejde o čest...Ale o pomstu...Každopádně vám chcu něco říct...Na druhý zkoušce do toho musíme dát všechno...Nejde o to,proti komu budem bojovat...Prostě všechno...
Řekl jsem...


Tsuchikage
Prohlížel jsem si místo konání druhé zkoušky...Samozdřejmě tam se mnou byli i moji strážci...Ten boj s tím chlápkem byl dost divnej...

Tatsuya

"Omlouvám se vám oběma, ale pomsta je jen malichernost... Musíme ochránit čest Sayara tím, že se ukážeme jako silní a čestní soupeři... Pokud to tak nepůjde... myslíte si, že by byl Sayaru rád? Kdyby jste bojovali jen kvůli pomstě? Já chci bojovat za památku Sayara... to je to přednější a taky... Chci se postarat o Shinju... Je to to jediné, co mám, a zároveň byla Sayarovi sestrou... Takže je to ten nejcennější poklad, který mám." Pomalu jsem Shinju objal trochu víc, aby cítila to, co jsem cítil já ve svém srdci.