Poslední úder

Ukončuji filler, aby jsme se zase pohnuli.
--------------------------------------------------

Nad Suichu svítilo krásně pálivé slunce, které svoji teplotou pálilo kůži některým lidem. Ve vesnici se roznesla zpráva, že je Sendokage nejspíše mrtvý, ale bylo to typu "Jedna bába povídala", ale i někteří lidé tomu věřili, jelikož Sendokageho neviděli a včera se našlo u vesnice nějaké tělo, které Poslední jednotka odnesla do nemocnice, tak aby nikdo neviděl kdo to je. Následně kvůli tomu vznikly i nepokoje, protože nikdo nevěděl, kdo by se mohl stát kage. Přece jen Jiro se vzdal kariéry ninji a nyní pracuje v Suinatarské kovárně a nikdo jiný není tak chytrý a silný, aby se dostal na takový post.

???

"Vypadá to, že Haiko pomalu vymírá a má šance na vybudování velké vesnice je velmi malá. No, pokud zničim Suichu, tak bych mohl dostat aspoň toto pole, ale nevypadá to tak nadějně, že bych získal i ostatní vesnice." Řekl jsem si tiše a následně vykašlal velké množství krve a otřel si rty. "Není čas, musim to zvládnout než mě zabije nemoc a pak to přenechám jednomu z bratrů." Dodal jsem a seskočil z velké skály a přede mnou se tyčila Suichugakure.

Hiromi
Takže je Sendokage-sama mŕtvy? Čo keď to nie je pravda? Ale, mala by som tomu veriť. Rozmýšľala som.
Prechádzala som sa dedinou.
V tom som odbočila z cesty a sadla som si pod strom.
Vytiahla som knihu a začala som si čítať.

Sora

Když jsem se procházela všel jakým davem,tak jsem zaslechla že je Sendokage mrtvý,ale já jsem tomu zdaleka moc nevěřila.Sendokage je mrtvý? To né... Pomyslela jsem si,a dál se procházela davem.

Jiro Kentiri

Zrovna jsem koval speciální zbraň pro jednoho z mých budoucích synů. Byla to opravdu nádherná práce a nikdo nevěřil svým očím tomu co to umělo, jelikož to bylo něco opravdu neobyčejného. V tu chvíli se mého ramene dotkl Satoshi Matsumoto z Poslední jednotky a když jsem se otočil tak Satoshi tiše řekl "Sendokage je mrtvý, vy Jiro jste jediný možný následník." Řekl jen a já nevěřícně pohlédl do jeho očí. V tom případě nás Tsuchikage zachránil. Pomyslel jsem si a podíval se znovu na Satoshiho. "Musíte najít někoho jiného. Během tohoto měsíce se mi narodí mé děti, nemohu dopustit, aby vyrůstali bez svého otce." Řekl jsem mu po pravdě a Satoshi sklopil hlavu a tiše dodal. "Dobře, já vás chápu Jiro." S těmito slovy Satoshi odešel.

Ulquiorra a Hiyori

"Budem muset pro věci do Zvířecí vesnice. Už sice počítají s tim, že tu budeme, ale furt tam mám své výzkumy a já je chci mít zde." Řekl Ulquiorra Hiyori a ona se jen plácla do čela. "A to tam musim i já?" Zeptala se Ulquiorry a odplivnula si o kus dál. Jediné čeho se od Ulquiorry dočkala bylo kývnutí hlavou a to odstartovalo jejich krátkou cestu pro věci do Zvířecí vesnice.

???

Cože? Jiro odmítl být Sendokage? A taky už nehodlá být ninjou? To je pro mě výhodou. Pomyslel jsem si a došel jsem před brány Suichugakure, kde už mě zastavili jednotky a namířili na mě své zbraně, ale následně padnuli k zemi s dírama v hlavách a já si konečně mohl sundat kapucu a má dlouhé bílé vlasy opět uviděl svět. "Jsem Samuel Kaguya, se mnou si hrát nikdo nebude." Řekl jsem mrtvolám a plivnul na ně svoji krev.

Yuu

Vracel jsem se ze souboje z Rukiou do vesnice. Procházel jsem bránami Suichu celý popálený. Šel jsem směrem k nemocnici si své rány vyléčit. Po 15 minutách mě usadili na pokoj, kde jsem zůstal s obvazama po celém těle.

???

Došel jsem až doprostřed Suichugakure a všiml si mě Utakata Kentiri a hned aktivoval první stupeň Suinataru. "Ty jsi ten z Haiko! 13ka!" Zvolal Utakata, ale v tu chvíli mu břichem proletěla kostnatá tyč a on padl k zemi a pod nim se vytvořila malá kaluž krve. To už ale lidi utíkali, ale také padali mrtví k zemi po mých útocích. Vypadalo to, že vše proběhne hladce, ale najednou se ozval zvul alarmu a ozvaly se zvuky běžících lidí. "Tak a je to tady." Řekl jsem si tiše.

Kin
Zacula som krik.
Co sa deje???
Vyskocila som a isla sa pozriet co sa deje.....

Masaru Suikafuurado

Procházel sem se po vesnici se sklopenou hlavou.
Sendokage je mrtvý... nestihl sem to, nedokázal sem ho zachránit... Byli sme moc pomalí, kdyby sme sejmuli Dvoku dřív nemuselo se to stát... Je to všechno moje vina.... Měl sem všechny varovat a říct jim o té kytce.
Pak se ozval alarm a já zpozorněl. Vytvořil sem jeden větrný klon a poslal ho do středu Suichugakure.

Suirou

Seděl jsem doma na pohovce, byl jsem stále rozčílený proto, že jsem zatím nezjistil nic o tom, co to se mnou je. Celkem mě to dopalovalo a cítil jsem, že bych kontakt s ostatními asi nevydržel v klidu. Cítil jsem se jako stvůra. Ať už je to cokoliv, mohlo by to ovlivnit moje myšlení a pak bych mohl někomu ublížit... Ksou! Ksou! Přece tady nezůstanu celej den... Co se může stát? Vstal jsem a pomalu vyrazil do vesnice, když se ozval alarm. Hm... Teď je možná šance, jak najít něco bližšího... Začal jsem hledat nějakou skupinu lidí, kteří by byli z klanu Kentiri, abych zjistil, odkud to asi přiběhli.

Hiromi
Čo to bolo? Pomyslela som si a schovala knihu.
Vytiahla som kunai a pribehla som k miestu kde som to počula.

Yuu

V klidu jsem odpočíval na pokoji se zavřenýma očima, když se najednou ozval alarm. Otevřel jsem oči a řekl jsi Nejdřív dvojka! Pak smrt Sendokageho! Teď tohle? a zůstal jsem ležet, protože jsem byl obvázaný.

Sora

Když jsem slyšela alarm,tak mi bylo hnedka jasné,že je někde nebezpečí.Další souboj...achjo ani není čas na trénování.Pomyslela jsem si a rozeběhla jsem se směrem střed Suichu.

Montaro Yuurinshi

Bly jsem na cestě za vůdcem Yuurinshi ale vtom se ozval Alarm .. a já už stal před dveřmi .. Ksoo , co se zase děje ! .. žekřičel jsme pro seba otočil jsem se ..

13

Uviděl jsem jak se kolem mě schází různí ninjové z této vesnice a jen jsem se usmíval. Pak jsem si odepnul plášť a ten mi po nohách sjel až k zemi a já ho překročil a podíval se na všechny. "Jste nadšení, že vidíte vůdce Haiko, Samuela Kaguyu, jinak známého jak 13?" Zasmál jsem se a ukázal na Utakatu. "Takhle dopadnete, pokud mi budete stát v cestě a nenecháte mě zabít Jira a zbytek vesnice." Řekl jsem a ze zad jsem si vytáhnul kostnatý meč.

Hiromi
Zarazila som sa.
On... Zabil len tak Jounina? Bez jediného škrábanca? Kto to je? Rozmýšľala som.
Po chvíli som na lístok dala výbušný lístok a hodila som to po ňom.

13

Otočil jsem se na kunai a najednou se mi na prsou vytvořil kostnatý povrch a z nohou mi vyjelo několik kostí, které se zabodaly do země, abych ustál výbuch a najednou to vybuchlo a já byl zahalený v dýmu. Nechal jsem do sebe zase zajet kosti a když zmizel dým tak jsem tam jen tak stál. "Ten trapácký Suinatarista." Ukázal jsem znovu na Utakatu. "Není ještě mrtvý." Dodal jsem, ale v tu chvíli už na mě ze vzduchu letěl Suizu Yuurinshi s jeho obrovskýma zlatýma rukavicema a napálil mi ji do obličeje a v tu chvíli jsem se rozletěl na několik malých kostí, které se zabodaly do Suiza a já pravý jsem se objevil přímo za nim a seknul ho kostnatym mečem do lýtka a on zařval a odskočil pryč, seběhlo se kolem něj asi 5 lékařských ninjů. "Jak ubohé, naletět ta kostnatého klona."

Hiromi
Toto nie je obyčajný ninja. Pomyslela som si a odskočila som dosť ďaleko.
Na boj nie som, ale dúfam že aspoň trochu pomôžem. Rozmýšľala som.

Můj klon už tam byl a stál vedle geninů, já sem běžel trošku pozdějc, když sem tam došel schoval sem se do stínu jednoho domu a sledoval je.

Klon

Co největší rychlostí sem se rozběhl proti 13 a snažil sem se jí dat pěstí.

13

Jakmile se na mě ten klon rozeběhl tak jsem na něj ukázal a chtěl na něj vystřelit kost, ale ve chvíli kdy už měla letět jsem vykašlal krev a málem jsem dostal pěstí, ale stihl jsem vystřelit z mého ramene kost, která zničila klon. "Hm, tak tady taky někdo používá klony jo?" V tu chvíli mě však ruku pořezal větrný sekáček ze zničeného klona, což jsem nečekal.

Yotsuke

Stojím a před mýma očima má zase umřít celá vesnice.
Zase.
Probudil se ve mě vztek, který mi dodává velkou sílu.
Není čas přemýšlet, musíme zničit nepřítele který chce ublížit nevinným.
"Shoyo" řeknu a udělám svůj klasický útok za zády protivníka.
Miluju ten moment překvapení.
Kunai letí na kus řeči s jeho (její???) ledvinama.

Ve chvíli kdy si trefil můj klon objevil sem se za tebou pomocí shunshinu a bodl tě do levé ruky.
Jak ubohé, naletět na větrného klona.
Zopakoval sem jeho frázi. Pak sem se jakžtakž vyhnul utoku toho genina, který zrovna utočil na 13

13

Bodnul mě a já se prudce otočil, že mu jednu vrazim, ale místo toho se tam objevil Yotsuke a proto ránu dostal Yotsuke a já uskočil pryč a strhnul ze sebe své tričko a jelikož jsem k vám stál zády tak jste uviděli na mých lopatkách dva černé rozdílné symboly. Najednou jeden z nich začal zářit a mě obalily černé pečetě a z lopatek mi vyrostly kostěné křídla a kostěný ocas, na rukou i nohou jsem měl drápy a z pusy mi vylezly dva delší špičáky. Druhý symbol na druhé lopatce zůstal pořád stejný. "Áaaah!" Zařval jsem bolestí a vyplivnul dost krve, která se najednou začala proměňovat v černou. "1 prokletá pečeť aktivována." Řekl jsem jinym hlasem, hrubějším než předtim a hlasitě jsem se zasmál a pak se otočil a mé oči byly najednou černé.

Masaru

Kosti.... co to je za schopnost, jakou to má asi slabinu.
Přemýšlel sem, když sem se na něj díval, ten jeho pohled se mi nelíbil.
1 prokletá pečeť aktivována... Jak to asi dlouho vydrží a co zvládnou další pečetě.
Uvažoval sem.

Yotsuke

Dostal jsem ránu a odletěl kousek dál.
Hned jsem vstal a díval se co to vlastně dělá.
Při tom vyndavám z výbavy kunai na lanku a roztáčim ho v ruce.
"Nesmíme ho nechat se zastavit. A kde je vůbec nějaký jounin?"
Sami to nezvládneme.
Hodím po něm z dálky kunai a když vidím že mám šanci zasáhnout, posílám lankem do kunaie trochu raitonu.

13

Zasmál jsem se. "Však už tady dva jouniny máte." Ukázal jsem na Utakatu a Suizu. Najednou na mě letěl kunai a já máchl ocasem a kunai trefil tak, že změnil dráhu letu a zabodl se do stěny za mnou. Následně jsem chytl lanko a silně s nim škubnul tak, aby se Yotsuke rozletěl ke mně. Ale v tom se ozvalo "Goukakyuu no jutsu!" a mě sežehla ohnivá koule a mé kosti zčernaly. Následně jsem se podíval odkud to vyšlo a tam stála Akki Yorio z Poslední jednotky ve svém druhém stupni a proto vypadala jako poloviční drak. "Mrcho jedna blbá!" Zvolal jsem a rozletěl jsem se na ní a ona na mě a vypálila po mě pár ohnivých koulí, ale ty mě minuly a já ji chytl svými drápy a prásknul s ní o zem. Ve chvíli, kdy jsem ji chtěl bodnout mě k zemi strhnula písečná vlna, kterou na mě poslal Satoshi, velitel Poslední jednotky. Ten rychle popadl Akki a odnesl ji o kus dál a zjistil, že je v bezvědomí. "Přišel jsem vám pomoct geníni a chuuninové." Řekl Satoshi a díval se jak vylézám z písku.