Vězeňský život II. (Montaro a Saburo)

Akuma

Pomalu jsem se probudil ze spánku, který přišel hned po příchodu Sabura. Noc proběhla v tichosti a v klidu, ikdyž sem tam se někdy ozvaly jakési výkřiky, což je tu však normální. Jenže už od rána zde byl jakýsi povyk, jakoby se mělo něco stát. Já jsem hned poznal, že se blíží Souboj titánů. Přešel jsem ke spícímu Ramarovi a ťuknul mu do čela. "Vstávej, musíš se připravit." Řekl jsem mu.

Saburo -> Objevil se nad tebou když si spal svalnatý muž, který tě ze spánku probudil pevným uchopením za tvůj krk a natlačil tě k mříži, na kterou tě pomalu vytáhl do vzduchu a začal tě škrtit.

opravdu originální probuzení


Saburo

Nějakej chlápek mě začal škrtit, a tak jsem jednou rukou dával suinatarskou vodu do jeho ruky, zatímco druhou rukou jsem se natahoval pro mou katanu, kterou jsem měl skoro na dosah...

Montaro Yuurinshi

Co .. co ? ... zamumlal jsem a pomalu jsem si sedal na postel .. co e děje ?? .. řekl jsem a mžoural jsem si oči

Saburo -> "Voda?" Řekl, protože to ucítil a v tu chvíli si všiml, že se natahuješ pro zbraň, takže tě praštil pěstí do břicha, byl fakt mohutný.

Akuma

"Právě jsem se dozvěděl, že se dnes konají Souboje titánů, takže msíš být dostatečně probraný. Hlavně nesmíš zapomenout na udělování bonusů za zabití kroshinů." Řekl jsem mu a podíval se skrz mříže, při čemž jsem uviděl, jak tam někdo Sabura mlátí. "Koukni Modrý draku, Sabura právě prochází zkouškou Bílý lišky, jestli se taky zúčastní souboje titánů. Buďto teď zemře nebo vyhraje, což pochybuju a bude bojovat v Souboji titánů."

Montaro Yuurinshi

Co ?? ... Už dnes ? .. řekl jsem a začal jsemse rpotahovat abych se probral ..
Pák jsem kouknul na celu se Saburem .. On vyhraje ... nato je silný dost .. řekl jsem a pak jsem si ještě řekl .. Snad nebude proti mě ..
Bonusy ? .. Jaký bonusy myslíš ? .. zeptal jsemse Akumy a dál jsem se protahoval

Saburo

Spadl jsem do pokleku a vykašlal trochu krve. Jednou rukou jsem si strhnul obvaz ze zavázanýho oka a druhou rukou jsem udělal pečeť, která "aktivuje" vodu v ruce té gorily.
Suinatar!!!
Řekl jsem a mé zdravé pravé oko se přeměnilo v suinatar a také jsem otevřel oko druhé.
Mělo by to zastavit chakru v celé jeho ruce, čímž jsem se dostal do výhody. Poté jsem složil další pečeť, tentokrát oběma rukama a díky mému druhému oku, které bývá zavázané, jsem si připravil svou techniku.
Poté jsem údeřil pěstí směrem na břicho té gorily, nicméně to byl pouze klamný výpad a můj hlavní úder přišel druhou rukou, která mířila na gorilí ruku, aby s mou suinatarskou vodou udělala krátký proces...

Saburo -> Jenže on chakru vůbec nepoužíval a to jak byl nakorbený a svalnatý, tak Suinatarská voda se do něj skoro vůbec nedostala. Teď Saburovi mohlo dojít, že Akuma měl pravdu s tim peklem, protože zatim jsi se nesetkal s nikym, na koho by Suinatarská voda nezabrala. Horší bylo, že on tě stále držel pod krkem ve vzduchu (Nikde jsem nepsal, že tě pustil a ty nikde, že jsi se z toho dostal), pomalu jsi začal vidět rozmazaně, protože ti docházel vzduch, tudíž jsi také přicházel o sílu. Sice jeho ruka lehce ochabla kvůli té vodě, ale pořád byl schopný tě držet ve vzduchu. V tu chvíli ti dal další pěstí do břicha.

Akuma

Sledoval jsem Saburův souboj. Tak tohle je jasný, tenhle tu zemře. Pomyslel jsem si směrem k Sbaurovi a pak se podíval na Montara. "Bonusy do boje v aréně, prostě nějaké výhody, které ti pomohou v boji. Předem ti neřeknou, jaká to bude výhoda, to zjistíš až v boji." Řekl jsem mu a pak ukázal na Sabura. "Rozluč se s kamarádem." Řekl jsem mu po pravdě.

Saburo

Tohle už začínal být opravdu velký pronlém...
Rukama jsem ve vzduchu poskládal pár známých pečetí.
Suiton: Mizu rappa!!!
Pomyslel jsem si a z mého hrdla jsem vypustil nepřerušovaný proud vody přímo do jeho obličeje. Chtěl jsem docílit toho, aby mě pustil.
Ihned po doskládání pečetí jsem se druhou rukou natahoval pro katanu, se kterou by potom to byla hračka.

Saburo -> Opravdu ho ta voda lehce odstrčila, ale byl tak mohutný, že to s nim skoro nehlo, kort když tě držel pod krkem, odkud voda vychází. Ale ano pustil tě na chvíli. Jenže na katanu si mohl zapomenout, jelikož ji hned odkopl pryč a zle se na tebe podíval. "Zemřeš." řekl naštvaně a narazil vedle tebe do mříží a jednu tu železnou tyč vyrval uplně s přehledem a snažil se tě s ní přetáhnout přes obličej. Právě tě škrtil asi minutu a dvakrát tě praštil silou do břicha, nejsi hned v pořádku.

Montaro Yuurinshi

Cuklo ve mě a ja už jsem chtěl otevřit "mřiže" a vyběhnou mu napomoct .. ale když jsem se chytnul za ty mřiže tak jsem se zastavila prosebně kouknul na Akumu .. Mam mu pomoct nebo ne ? ... proce jenom jeto skouška lišky .. pak jsem se uklidnil .. on to zvládne .. musi .. řekl jsem a sledoval ho

Saburo

Život jako takový mě vycvičil tak, že jsem prostě věděl, že odpočinout si můžu až pak. Zhluboka jsem se nadechl.
Složil jsem jednu jednoduchou pečeť a vedle mě se objevili dva vodní klony. Třetí klon se objevil za tou gorilou.
Plně jsem se soustředil na své klony a jejich sílu a pohyb. Jeden z klonů se vrhl na chlápka a snažil se zastavit jeho úder.
Bylo mi jasné, že to stačit nebude, a proto druhý klon uchopil katanu a třetí se na něj vrhl zezadu. Skočil někam k oblasti krku. Jeho úkolem bylo být pouze otravným hmyzem.

Saburo -> Vytvořil jsi dva, takže třetí útočit nemohl. Jeden chytl pěst, ale ta do tebe s tyčí stejně narazila a už to byla třetí rána, takže jsi se musel pohybovat značně pomalu. V tu chvíli na gorilu zaútočil klon katanou, jenže on to do sebe nechal bodnout a pak jak tě držel za krk, tak tě odhodil do strany a sám se prudce otočil, při čemž rozsekl klona s katanou a katanu si vytrhnul z těla a jen se zle zasmál a odhodil ji z cely pěkně daleko. Teď jsi stál v cele proti němu. Věděl jsi, že má pěkně tuhý kořínek.

Akuma

Nepomůže mu? Asi to nejsou takový kamarádi. Pomyslel jsem si a vyšel ven z cely, když kolem mě proletěl ten Saburův meč a letěl ještě dál. "No jak myslíš, Modrý draku." Dodal jsem.

Montaro Yuurinshi

Ano opravdu jsme zase takový kamarádi nebyli ale šlo spíš o to že to byl jeho souboj a já jsem se mu doněj nechtěl plest ... Jeto jeho souboj ... řekl jsem .. v krajních mezích mu pomůžu ale jinak jeto jeho skouška .. řekl jsem kapku nervozně .. a vyšel ven z cely

Saburo

Pomalu jsem se hýbal, ale skládat pečetě jsem ještě mohl v dost slušné rychlosti.
Suinatar bushin no jutsu!
Řekl jsem po doskládání pečetí. Přede mnou se objevil klon, do kterého jsem dal celkem slušnou část své chakry, a proto jsem se ho snažil ovládat co nejlépe jsem dovedl.
Potom jsem zaslechl kousek Montarových slov...
Krajní meze to začala být už když mě poprvý začal škrtit...
Vzal jsem do ruky kunai, který ležel kousek ode mě a hodil jsem ho té gorile směrem na hruď, ale jelikož jsem byl vyveden z míry, tak kunai letěl o trochu výš a mířil přesně na krk. I když má velkou výdrž, tak pokud ho podřežu, tak to už nevydrží...
Pokud by se chtěl pokusit na mě opět zaútočit, tak mě klon bránil, a také přes dotyk s mým klonem se do něj vpouštěla suinatarská voda...

Jenže v tuhle chvíli na zem dopadl Montaro a poslední co viděl, byla ruka Bílé lišky, která na něj ukázala, když v tom usnul.
To samé se stalo Saburovi, najendou viděl chlapa před sebou rozmazaně až najednou neviděl nic.

Saburo -> Probral jsi se v nějaké temné místnosti bez světla a nic jsi u sebe neměl, jen tu svoji zbraň. Avšak jsi necítil žádná zranění, která ti udělal ten chlápek a měl jsi zase plně doplněnou chakru.

Montaro -> Byl jsi v jakési kleci uprostřed temné místnosti, před sebou jsi měl zeleně světélkující schody, kolem kterých plápolal zelený oheň. Najednou mříže praskly a ty jsi mohl vyjít ven, směrem po schodech.

Montaro Yuurinshi

Pomalu jsem se probral ... Co to ? .. ne to snad ne ... řekl jsem a pomalu sem se zvedal a protáhnul , zatnul jsem pěsti a pomalu jsem šel schod po shodu ven ...

Saburo

Probral jsem se uprostřed temnoty.
Ihned jsem aktivoval Suinatar a tasil svůj meč. Mým prvním úkolem bylo si nějak rozsvítit a až potom hledat něco dalšího...
Se suinatarem jsem se rozhlížel dokola, jestli neuvidím nějakou vodu poblíž...

Montaro -> Čim výš jsi stoupa, tim větší jsi slyšel křik a dupání nohou o zem, jakoby jsi kráčel na popravu, jenže najendou tě osvítilo denní světlo a ty jsi se objevil v obřím koloseou, které mělo písečný povrch a všude byla mrtvá těla a krev. Došlo ti, že právě nastal čas Souboje titánů! jenže to už se před tebou začala ze země vynořovat jakásí železná koule, do které by se vešli klidně dva lidé.

Saburo -> Vodu jsi nikde neviděl, ale najednou to s tebou nějak silně cuklo. Jakoby jsi vyjížděl nějakou rourou nahoru. Pak jsi se zastavil a koule ve které jsi byl tak prasknula a ty jsi vypadl na písečný povrch. Před tebou několik metrů stál Montaro.

Montaro Yuurinshi

Todle je ten souboj titánů ? ... řekl jsem si pro sebe a otáčel jsem se všude kolem a prohlížel jsem si okolý ...
Když v tom najednou se oběvila koule co to je ? .. řekl jsem si a najednou jsem uviděl sabura jak vypadl z koule .. a dopr... řekl jsem si a moje zorničky jka u zeleného tak modrého oka se rozšířili

Saburo

Levé oko jsem měl radši zavázané, protože by mi to zbytečně bralo chakru a tady bude každý kousek chakry dobrý...
A co má bejt zase tohle???
Řekl jsem udiveně a ještě zaostřil na tu kouli, jestli v ní neuvidím vodu. Ale také jsem si dával pozor, jestli není něco/někdo za mnou...

Saburo -> Ty jsi byl v té kouli a né před ní, když si z ní vyšel, tak před tebou byl Montaro. Vypadlo to, že asi lidé čekají, že budete bojovat.

Jenže najednou se ozvalo chrastění řetězů a hlasitý smích. Montaro už tenhle smích jednou slyšel.

Sorry, špatně sem to přečetl


Saburo

Co???
Řekl jsem překvapeně. Rozhodně jsem nechtěl bojovat proti Montarovi.

Montaro Yuurinshi

Co ???.. prodloužil jsem akusticky očko protože se mě zmocnil vztek .. že by ten šílenec ? .. řekl jsem si a vpoměl jsem si jak jsem sem do věznice dorazil .. na něho .. mam mu co vracet .. doufám že to je on ... řekl jsem si sebevědomě s a sledoval jsem vychod kudy měl přijít

Jin Marakashi

Vztoupil jsem do arény s velkym úsměvem na tváři a díval se kolem sebe. "Ha, to je ten ubožák co mu musel Akuma pomoct!" Zvolal jsem s velkym výsměšnym tónem.

Bílá liška

Jenže v tu chvíli jsem z tribuny promluvil já. "Montaro Yuurinshi porazil Uklízeče, tudíž jsem mu dal výhodu v boji a to, že jsem mu poskytl Sabura, jako pomoc." Pak už jsem mlčel a čekal, že začne boj.

Montaro Yuurinshi

Odseknul jsem ... Dneska budou tobě pomáhat dozorci aby odnesly tvoje mrtvý tělo .. řekl jsem odhodla ně a kouknul jsem se na Sabura ... Takže mi má pomoct .. super .. prohlásil jsem si ... předpokládám že ty mi nepomůžeš ... řekl jsme is v nitru ale žádný hlas se neozval