Akatsuki rising II

Natsuki Yoake

Stála som na neďalekej budove a sledovala som ten... zápas. Trochu šokovane a ohromene no doslova som to hltala očami.

Cloud

Byl jsem jako mrtvý.Moje hlava se bezvládně naklonila ke Yuuovi.Ale po chvíly se na ní vytvořil blbý úšklebek a já se začal smát.skočil jsi mi na to...ale poté jsem se přestal smát a vykašlal jsem trochu krve.měl by ses vrátit do boje...nebo někam jinam...až vyřídíš toho zmr*a tak za mnou přijď...ale je tu něco co ti chc-nedokončil jsem větu a bylo vidět jak mi ochabli svaly a já tám bezhnutě ležel.byl jsem mrtvý.Ale po 5 vteřinách jsem zase udělal ten blbej xicht a řekl.zase jsi mi na to skončil... každopádně ti chci říct aby si mu i za mě nakopal pr*el!řekl jsem a vyprostil se z jeho sevření a opřel se o stěnu.

Kira


Celá moje "trampolína" se vypnula a já bezradně padal k zemi, to už mě ale zavalil sníh. V rychlosti se mi na levé ruce vytvořil "vrták" z bariéry, který byl asi v poloměru půlmetru a dlouhy přes 2 metry. Nic velkýho jen na to, abych si provrtal cestu sněhem tak velkou na to abych se tam vešlo mé tělo. Brodil sem se pomalu sněhem a to už sem cítil, jak se něco řítí z vrchu směrem ke mě. Všechno to proběhlo hrozně rychle. Dal sem do téhle bariéru většinu své chakry... Sám sem neviděl co se děje, ale Sněhový bodák narazil do bariéry, který se v pár setinách zbarvila do červena pak se zavlnila a nakonec se rozpadla, ale tím, že sem do toho vložil dost chakry sem bodák vychýlil ze své dráhy. Už sem neměl vrták tak sem co nejrychleji kopal do předu. Ze sněhu sem rychlostí vyskočil a mé dlaně byli celé fialové - promrzly, necítil sem je a asi už nikdy neucítím. Ukázazal sem na Sendokageho bezvládnou pravou dlaň ale nic se nestalo.... Má schopnost nefungovala. S naštvaným výrazem a zároveň s respektem sem se na tebe díval.
Na Kageho to vůbec nebylo špatný.
Vydechoval sem zhluboka... Bylo to zvláštní celý život sem se spoléhal na svou vrozenou schopnost... V životě mi jí nikdo nevyblokoval... Chakry sem měl ještě sice trochu, ale neměl sem jí na co použít... Jen tak sem tam tál a díval se co se bude dál dít... Vážně sem zvažoval útěk, ale nevěděl sem, jak na tom je můj parťák.

Dante

Trochu udiveně jsem se koukl na kiru když vyskočil ze sněhu.Vypadalo to že snad přežije všecko ale potom ukázal tu fialovou dlaň.A je v pytli. pomyslel jsem si a postavil se.Viděl jsem zraňeného clouda který na tom byl hůř než já.Seskočil jsem z baráku a vydal se k němu.Když jsem dopadl v té ráně mi škublo a bolelo to jako sviňa.Nemohl jsem na sobě nechat znát bolest jinak by mne asi odvlekli do špitálu.Když jsem se dostal ke cloudovy tak jsem si k němu přidřepl.Asi sme na tom stejně kámo. řekl jsem mu tichým hlasem a usmál se na něj.

Yuu

Zasmál jsem se.
Pokud tady zemřeš.. Je to pouze tvoje vina.. řekl jsem a jak se opřel, tak jsem došel za Sendokagem.
Mám ho znehybnit? zeptal jsem se potichu, tak aby to Kira neslyšel.

Dante

Sledoval jsem Yuua jak ochází od clouda a já si kněmu přisedával.Bude to ještě zajímavý řekl jsem mu klidným hlasem a znovu si stoupl abych lépe viděl co se bude dít.Cítil jsem jak je to ovinadlo nasáklé krví ale necíil jsem že by mi rána krvácela což bylo dobře.Nejspíš sem tím ovinadlem a kapesníkem zabránil krvácení.
Kousek odtud byla nemocnice takže jsem tam mohl odnést Clouda.

Simon

Hmmm. Myslím, že pre mňa budú lepšie tímové práce a nie s ľudmi, ktorých nepoznám. Vyskočil som sa na stechu, keď som uvidel techniku Sendokaga. A pozeral, čo sa bude diať ďalej.

Sendokage

Yuu co byl u mě si mohl všimnout, že jsem značně vyřízený a to mohlo logicky poukázat na to, že jsem schopný tak dvou slabších jutsu. "Ne, on sám už je vyřízený a teď už záleží jen na tom, kdo déle vydrží. Skončim to s nim." Řekl jsem Yuuovi, při čemž jsem se rozešel směrem ke Kirovi. "Tak co? Už ti došlo, že na Suichu se nevyplatí útočit?!" Zařval jsem na něj naštvaně. Jelikož byl celou dobu v tom sněhu, tak jsem lehce tušil co je jeho bariéra zač, ale nedával jsem to najevo. "Jak jistě víš, tak je zde hlavní vězení, zřejmě to tam navštívíš!" zařval jsem naštvaně a v tu chvíli jsem se kousl do prstu. "Kuchiyose no jutsu!" V tu chvíli se vedle mě objevil sněžný medvěd vysoký asi 1,5 metru a s obrněnými tlapamy jakýmsi železem. "Vem si ho." Řekl jsem a v tu chvíli se sněžný medvěd rozeběhl přímo proti kirovi a máchl proti němu jeho tlapou.

Dante

Ostře jsem sledoval sendokageho.Když udělal Kuchiose no jutsu okamžitě jsem si zapamatoval pečetě a věděl jsem jakou techniku chci.I když ten jeho medvět nebyl třikrát simpaťák musel jsem se tu techniku naučit.Věděl jsem že dostanu jiné zvíře ale i tak.Cloude počkej tu.Něco zařídím. řekl jsem mu a odskákal k sendokagemu.Sendokage-sama.Je tu spoustu raněných co snimi?? zeptal jsem se ho poslušně a uklonil se.

Yuu

Udělal jsem krok dozadu a pozoroval Sendokageho pohyby.
Tenhle tatík Eimi nemá nikdy dost.. Docela mu i závidím. řekl jsem si a usmál se.

Creepy

Ku...
stihl jsem už jenom říct když mě Sendokageho klon srazil stranou a já měl najednou plnou pusu sněhu.
Pff, proč to tu rovnou nepojmenovat Yukigakure?(Yuki=sníh
začal jsem prskat když se mi podařilo vydrápat se na nohy a rozhlédnout se. Ani jsem nevěděl co se stalo auž bylo očividně po boji. Sendokage ho dostal nějakou technikou a teď přivolal medvěda. přesto jsem byl ale stále připravený vpálit to do toho chlápaka svou Shinsou pěkně z dálky kdyby dělal problémy.

Kira

Nemohl sem použít katanu, takže sem použil své nohy. Přikrčil sem a pak se odrazil na pravou stranu od medvěda, ten máchl na prázdno. To už sem mu ale dal kopačku ze zadu do ramena, bylo to docela silné.
Kde se Keiko fláká.

Sendokage

Podíval jsem se na Danteho. "Všechna vážná zranění ošetřili moji kloni, takže tu neumřou a už jsou na cestě lékařští ninjové." Řekl jsem, ale to už jsem se rozešel směrem ke Kirovi. V tu chvíli však můj lední medvěd dostal ránu a mírně se zapotácel, ale byl mnohem mohutnější než Kira, takže sice ho to zabolelo, ale rozhodně ho to nepoložilo. Využil toho, že je lehce přikrčen a snažil se mu drápnout po obličeji.
Mezitím už jsem já vytáhl z boku dýku, která měla bílou čepel a byli na ní pečetě, které znamenaly "Nikdy na tebe nezapomenu".

Dante

Když sendokage šel pryč kápla mi z obvazu kapka krve do sněhu.Rychle jsem seskočil dolu a běžel směrem k nemocnici.Zachvilku jsem tam byl tak na půl cesty a vyhlížel ty lékařský ninji. Kde ksakru jsou? rozčiloval jsem se.

Cloud

lékařští ninjové jsou na cestě?takže tady neumřu jako hrdina...k četu s tím...pomyslel jsem si a znechuceně jsem se zatvářil.

- zapoměl sem na kakuzu sry : Jaganem si neviděl žádný známý element, ale nějaký sem měl... Ten byl zrovna hrozně slabej... Ale každou chvílí byl silnější.

Kira

Medvěd mě trefil do tváře, kde se mi udělala jizva, kterou pravděpodobně ponesu celý život. Pomalu sem cítil, jak se mi vrací zpátky síla, ale pořád to nebylo ono. Odskákal sem trochu dozadu... Znovu nabití mé schopnosti byla otázka několika desítek vteřin.

Yuu

Pane! zařval jsem na Sendokageho.
Došlo mi, že Akatsuki neútočí samotní! Bývají přece ve dvou!
Je 50% šance, že je tu ještě jeden, který vyčkává! zavolal jsem na Sendokageho.

Cloud

Jelikož byl ke mě Kira otočený zády tak jsem vyndal poslední dva kunaie a hodil je po něm.Jelikož byl ke mě otočený zády tak ho mohly zasáhnout.Dál jsem už nic nedělal a jen se opíral o svěnu.

Simon

Zaujímavé. Medveď vs. Akatsuki. Tak to sa asi zapíše do dejín. Zasmial som sa a v duchu si povedal. čo ten náš Kage ešte nevymyslí. Myslím, že zachvílu tá Kira alebo kto to je bude kaput. Pozrel som sa na Nimeshiho ako je stále schovaný na tej streche a pomaly som sa vydal za ním.

Creepy

Chvíli sem ho jen tak sledoval než mi došlo co se děje.
BACHA NABÍJÍ NĚAKOU SCHOPNOST
zařval jsem když jsem si uvědomil že jeho chakra sílí a vybarvuje se. Zároveň jsem po něm střelil svou Shinso.

Nimeshi

Trochu mě vystrašilo to, co jsem slyšel od Creepyho a tak jsem si vytvořil vodního klona, který seldoval situaci a sám jsem se raději vzdálil od místa souboje. Ach jo, jestli se něco stane mému klonovi, tak se na ten souboj nedokoukám a fakt chci vidět, jak dopane...

Sendokage

V tu chvíli jsem poskládal pečetě, před tim jsem však zabodl kudlu do země. Najendou se zvedla sněhová vlna, už docela menší a napálila to na Kiru, aby neviděl útoky ostatních ninjů. Má poslední chakra, teď už se mohu jen bránit pomocí taijutsu, ale pomoc je na cestě.Pomyslel jsem si a uvědomil si, že je ještě jeden člen Akatsuki. Sakra, ten jde po 7mi ocasém.

Kira

Už sem to cítil... Síla je zpátky, uviděl sem ale hodně útoků ze všech stran, tak sem nechtěl, aby mi jí zas zrušili. Rozběhl sem se proti vlně a ta mě sejmula... pak sem nakoncentroval špetku chakry do nohou a vyskočil ze sněhu asi do výšky 20 metrů.... Ruce sem nastavil před sebe a se slovy
Čaute chcípáci
Mi z rukou vyletěl proud chakry tvořený z bariéry, který mě doslova vykopl obrovskou rychlosti směrem od Suichu pryč.

Creepy

Měl jsem chakry tak akorát na tři možná jenom dva výstřeli když vyskočil do vzduchu a chtěl odletět pryč.
Ať to stihnu
lehce jsem se pomodlil v duchu načež jsem vystřelil druhou Shinsonad něj a pokusil se ho srazit zpět k zemi, mezitím se mi původní čepel zkrátila.

To už ale Creepy bohůžel nestihl a tvá technika jen srazila zbytky bariéry.