Akatsuki rising

Sendokage

Dorazil ke mně Yuu, Eimi a dokonce i Cloud. V tu chvíli vešel i kulhající Darui, o němž nikdo nevěděl co má dělat. "Fajn, mé jutsu zaznamenalo pohyb daleko od vesnice, vypadá to na nepřátelské ninji, váš tým společně s Daruiem půjde naproti tomuhle týmu a máte za úkol je zajmout." Řekl jsem. "Fajn, vyražte. Jo a prosim, nezabíjejte je a moc jim nevěřte, mohou klidně lhát." Dodal jsem -> Pokračování v misi "Krvavé časy"

Utakata

Objevil jsem se před Nimeshim a pomalu k němu přicházel. "Nastav ruku." Řekl sjem přísnym hlasem. Nimeshi se mohl značně vyděsit, protože to nebyl zrovna klidní a milý tón, jaký jsem měl jinak vždy.

Sestřička u Danteho

"Prosim vás, máte ještě tak dvě minuty, pak odejděte slečno. Dante musí odpočívat." Řekla jsem klidně a tiše.

Yoshiro

Masarovi se podařilo objevení prvního ocasu a já jen zvolal. "Pomůže ti ve stabilitě můj klon." Zvolal sjem a přiběhl tam můj klon, který dal ruce k tvým a čekal až tam zečnete formofat ty kunaie.

Simon -> Zašel jsi za roh a uviděl, jak světlo mizí, jakoby do podzemi, ale tam byla jen země, jakoby bylo něco pod ní.

Simon

Čo to je? Kde je? Vyskočil som a hodil tam, kde bolo svetlo výbušný kunai.

Dante

Mno Natsuki potřebuju nějaké rameny a taky svitkya hodně jehlic vše ti zaplatim.řekl jsem a vytáhl kousek papírku.Napíšu ti seznam.Sto padesát jehlic,Dvact ramenů(instatnt),Deset svitků,dva obří shurikrny. říkal jsem si to nahlas a pak jsem jí podal seznam.A přiveď prosim senseie děkuju
Usmál jsem se vytáhl jsem peníze a ještě dodal.Drobná si nech!

Dante -> Nic jsi nevytáhl nemohli jsi se kvůli sesterčinýmu jutsu ani hnout ..

Simon -> Vybuchlo to docela málo, ale uslyšel jsi jakési zaskřípání, protože když opadl prach tak jsi uviděl černý poklop, na jeho výku zářila bílá ruka, jakoby ta ruka byla nějaký zámek nebo co.

Natsuki

Akonáhle začal hovoriť "zoznam" toho čo potrebuje tak som sa vyparila a ešte pred tým som stihla doktorovi poďakovať za to že sa mi postaral o ruku. "Uff.. som zvedavá čo budem ešte dnes robiť, kto vie, možno ma sensei bude chcieť naučiť niečo z toho svitku, ale to by som ho najprv musela nájsť". hovorila som si v duchu a začala som snoriť kade tade po dedine a hľadala som senseia aj keď som nevedela kde začať.

Dante

Huh?kde je??To snad neni pravda!Ja cu senseie!Docela se ndim a ci sa naučit pečetit věci do
svitku!Za bručel jsem a nahodil naštvaný výraz.Ehm.Sestro prosím mohla by ste uvolnit to jutsu?Ja už nic neudělam!

Nimeshi

Provinile jsem koukal do země a snažil se být poslušný, i když to ranilo mojí hrdost tak jsem bez jedinné námitky okamžitě podal senseiovi ruku.

Masaru Yukisha

Přikývl sem na to a udělal pečetě.
Kazebunshin no jutsu!
Znova sem energeticky vykřikl a vytvořil 4 klony, všichni opakovali postup jako předtím, byli ale zase o hodně opatrnější.

Simon

Pomaly som prichádzal k ruke. A chytil ju mojou rukou. Ktovie, čo sa stane? Pomyslel som si.

Utakata

Vypadalo to, že jsem dost naštvaný, ale v tu chvíli jsem se jeho ruky dotkl a zavřel oči, když v tom se jeho ruka změnila na vodu. "Přesně jak jsem si myslel. Zřejmě se tvá chakra v těle zbláznila z toho zkapalňování, proto jsi se typuju někdy sám od sebe změnil na vodu, že?" Zeptal sjem se ho už zase mile a klidně.

Yoshiro

Můj klon přiložil ruce a najednou Masaru viděl, jak z kunaiů jde jakýsi šlahoun žluté chakry do mých rukou. "Pohlcuji přebytečnou chakru, která začínala ten výbuch a ty nehody, takže by to mělo proběhnout v klidu." V tu chvíli se ti začal v ruce tvořit větší kunai, skoro o velikosti Fuuma Shurikenu. "Fajn, teď máš vytvořený základy. Přidej tam vítr." Řekl jsem mu.

Sestřička

Naprosto jsem ho ignorovala. "Chováš se jak idiot a malé děcko. Takže zůstaneš v paralíze." Řekla jsem Dantemu narovinu.

Natsuki -> Z dálky jsi na louce viděl jak sensei kope do vzduchu, což vypadalo jako trénink.

Simon -> Nic se chvíli nedělo, ale v tu chvíli tě něco zapálilo a na ruce se ti vytvořil jakýsi bílý znak, nějaká pečeť. Čim blíže jsi šel k poklopu s tou rukou, tim víc ta pečeť na tvé dlani zářila.

Dante

To snad neni pravda!Tohle je šikana!Nemůžete mne jen tak držet.Musim trénovat.Aspoň tai.
řekl jsem sestřičce.dajte mi aspoň najíst plosím. hezky jsem požádal.

Natsuki

Uvidela som senseia čo ma dosť prekvapilo no potešilo zároveň. Podišla som bližšie a zamávala som na neho. "Sensei !!" oslovila som ho ešte pretože som si nebola istá či ma videl a nechcela som schytať kopačku do brucha alebo do hlavy," Dante.. je v nemocnici, ževraj ho znova niečo ovládlo, nejaká druhá osobnosť či čo .. a .. no a trocha tak .. ma napadol.. a skončil v nemocnici ,, alee.. to je jedno tak naučíte ma niečo nové? alebo proste niečo? viete nemám čo robiť tak som rozmýšľala že zvyšný čas zabijem tréningom", hovorila som a po tom som čakala na jeho reakciu.

Nimeshi

Uf, tohle jsem nečekal, je to hold skvělej sensei, pomyslel jsem si. Ano, jednou jsem se dokonce začal zkapalňovat ve sprše a nevím, co by se stalo, kdybych neuzavřel odtok... A to úplně nejhorší bylo, jak jsem se zkapalnil a upadl po tom, co jsem měl cool proslov ke svýmu teamu. Řekl jsem a už se netvářil zas tak provinile, dokonce jsem se na senseie usmál.

Simon

Čo to má znamenať? Pozrel som sa na ruku a uvidel som svietiť akýsi znak. Uvedomil som si, že keď som sa približoval čím viac tím bližšie k poklopu tak znak bol čím viac tím žiarivejší. Pomaly som prichádzal k poklopu.

Kin
akosi ste pozabudli, ze je stale na Nimeshiho rukach (ak sa jej nezbavil v nejakej stoke).
Pomali som klipkala ocami a trocha tuhsie Nimeshiho objala. Zdalo sa, ze sa prebremam, avsak akoby som bola namesacna.

Sestřička

"Neumíš se chovat, tak budeš pod paralízou." Řekla jsem a pak na chvíli odešla a přinesla jakousi bílou sklenici s brčkem a dala mu ji na stůl vedle postele a brčko do pusy. "Můžeš jíst." Řekla jsem tiše.

Kaze

Chvíli jsem nereagoval, když v tom jsem dopadl obouma nohama na zem a najednou Natsuki spadla k zemi, jelikož ji jakoby něco odhodilo, jakoby něco neviditelného a silného. Pak jsem k ní přišel. "Ahoj, je mi jedno že je v nemocnici. Je geninem chvíli a už si stěžovali tři lidi, aby ho degradovali zase na akademii." Oznámil jsem ji a pak se zamyslel nad technikama. "Ve svitku je moc technik. Proto potřebuji, aby jsi mi řekl na jaký styl boje se chceš specializovat?" Zeptal jsem se jí.

Utakata

Pomalu jsem kráčel, když v tu chvíli jsme z uličky uviděli silné bílé světlo. "Pojď Nimeshi." Zvolal jsem a vběhl do uličky, kde už jsme však viděli Simona před jakýmsi poklopem, za kterého šla už menší bílá záře. "Eh, Simone co tu děláš?" Zeptal jsem se nechápavě, sám jsem nevěděl co to je za poklop.

Simon -> Šel jsi blíž k poklopu a on se pomalu otevřel a tebe oslepila silná bílá záře, která zmizela asi po pěti vteřinách a vycházela fakt malá záře. Jenže to jsi za svými zády uslyšel hlas Utakaty a u něj jsi uviděl Nimeshiho.

Kin -> Ne, ty jsi dávno v nemocnici.

Dante

Chvíli jsem se díval na sklenici.A potom jsem zezelenal.Tohle má být jídlo?To snad neni pravda!Drží mě tu v paralíze,Daj mi jíst nějakou tekutinu a navíc ani nevim kdy mě pustěj! pomyslel jsem si.Vysrkl jsem tu sklenici během chvilky.Neni to zas tak špatný řekl jsem si.Můžu dostat ještě prosím? požádal jsem vstřícným tónem.

Montaro Yuurinshi

Bežel jsem směrem ke kage budově ... Suizu tam pak půjde já to musím stihnout než mě najdou ... bežel jsem co mi nohy stačili bežel jsem i suichugakure lidé namě mohly zírat spíš na vězně než na občana .. měl jsem z boje potrhané věci jedno oko jsem měl modré druhé zelené ... moje čast těla byla popálená v takovéto sestavě jsem bežel lidma až jsem nakonec uviděl tu budovu .. Snad budu volný .... Hiyori ... tu jsem taky dlouho neviděl . problesklo mi hlavou a vyběhnul jsem nahoru a vletěl do kanceláře jako kdybych chtěl rozdrtit zed a udejchanej lehce znetvořenej jsem vletěl do místnosti jako kdybych jsem přišel zabít kageho a ne si sním poopovídat .. lapal jsem po dechu a zatím jsem nic neříkal

Dante -> Jenže to jídlo bylo něčim napuštěné, jelikož jsi pocítil silnou únavu až jsi pomalu usnul.

Sendokage a Suizu

Sendokage se dost vylekal, když k němu vtrhnul Montaro a hned dal ruce do pečetí, ale to už dorazil i Suizu, který koukl na Sendokageho a on přestal sledovat agresivně Montara. "Co se to tu sakra děje?!" Řekl docela Sendokage, který se zase posadil na židli. "Víte, Montara jste zavřeli jen tak, on nic neudělal. Ano, utekl pryč z vesnice, ale to protože musel být chvíli osamotě, jenže ho napadla Akatsuki. Ano, měl být označen za nukenína, ale tim, že svedl souboj s jedním z Akatsuki, tak může poskytnou cenné informace, které ho zase udělají neviným. Souhlasíte Sendokage?" Řekl Suizu tiše a Sendokage jen kývnul hlavou a čekal co řekne Montaro.

Natsuki

Ako to myslíte? veď .. som už povedala že na techniky s hadmi, ale ak to myslíte dopodrobna tak asi hlavne Tai a nin, s genjutsu nemám vôbec dobré skúsenosti a tak no. Stačí vám ehm .. takýto prehľad o tom na čo sa chcem zameriavať? spýtala som sa ho.

Montaro Yuurinshi

Zalapal jsme po dechu .. a pomalu jsem se narovnal a svým modrým okem jsem zbystřil naději na svobodu ... Přesně tak .. vydal jsem ze sebe podražene ... V této vesnici jsem se necítil už jako doma všechny ty změny .... všechny ty .... nedokončil jsem to a radši jsem se dal do klidu a zbystřil jsem ... když jsem byl v Amegakure tak se tam oběvil někdo s černým pláštěm na kterem byly obláčky ... Byl to člen Akatsuki který začal vraždit vesničaný a ničit domy .. V tu dobu jsem byl ubytovanej v Amegakure , a chtěl jsem jsem ho zastavit ... prý hledal náký meč a kvůly tomu všechny vraždil ... měl červené oči a při prvním očním kontaktu jsem se dostal do jeho moci až mi nakonec v hrudi skončili 3 katany ... ale to už se tam oběvil suizu-sama ... oznámil jsem s usměvem a podíval jsem se nenápadně na suizua .... Pomohl mi ... zjistil jsem že jsem byl celou dobu v jeho genjutsu .... hodně silném genjutsu a než jsem stihl začít bojovat tak jak jistě víte oběvil se tam druhý člen Akatsuki který zmyzel i se suizuem ..Můj nepřítel veděl o mém klanu a považoval suizua za mého otce ... při této poznámce jsem se víc pousmal a pak jsem pokračoval .. A dál jsem o něm nevěděl ... oči mého nepřítele byly hodně silné ... a tak jsem musel použit přez svoji vůli čest a slib .. svého démona v těle .. řekl jsem a poslední část jsem řekl temněji a přitom jsem si posmutněle při vzpomínce na ten incident dal ruku na hrud ...

"Myslíš si, že mé oči dokážeš porazit?" ..... řekla postava v černočerveném plášti s mrakami
Ozval se výbuch a k nebi vyletěl jaký si modrý paprsek a postava v černočerveném plášti se pousmála. "Právě jsi přišel o otce nebo kdo to byl."

Oči mi lehce zasvitli při pomyšlení a pak jsem začal citovat přesně jeho slova "Přijdu si sem pro meč a najednou najdu 6ti ocasého? Nejdříve jsem tě chtěl nechat žít, ale teď půjdeš se mnou." .. odcitoval jsem to stejně arogatním hlasem jako on a moje ruka zklouzla podel těla .. v tu chvilku jsem už zuřil ale stále vím co se tam dělo přez mého demona .. měl na těle nějaký železný plát ... a z jedné ruky mu pomocí pečetí a ještě něčeho nacož si matně vzpomínám vylézali železné chapadla ze zad se mi uběvil i železný ocas .. nebo něco takovýho .. dodal jsem znechuceně .. Bohužel to byla náká silná slitina a ne žádnej šmejd .. dodal jsem rychle a pak jsem si vzpoměl na další incident
Mangekyou Sharingan ..... to on použil ... byl to zajímavý effekt na oku se mu oběvilo 5 teček a každá ta tečka znázornovala jednu techniku od nejslabší až po nejsilnější ... vydukoval jsem a řekl jsem jim to ...
Použil jsem 5 ocasů a už jsem se chystal na 6 .. ale použil name nákej extra silnou techniku kvůly které mam todle ... řekl jsem a myslel jsem tím spálené tělo a jedno oko modré a druhé zelene .. Jmenoval se ... Tokuzen Uchiha vyslovil jsem jeho jméno jako kdybych ho chtěl rozervat na kusy přičemž jsem udeřil do stolu protože se jako první nabýzel a ten pokud není nový se mohl rychle rozpadnout .... Vyrovnal jsem se mu .. i když z těží .. a to díky demonově síle .. díky němu tu ted stojím a můžu vám díky němu předat téměř kompletní zprávu o jednom z Akatsuki členu ... ale kuly tomu jste mě zavřely do toho pekla ... završil jsem a zhodnotil jsem celý vyprávění a pak jsem jeno mlčky dodal .. Ten meč .... se jmenoval Samehada nebo tak nějak .. řekl jsem aniž bych měl nějaké potuchy co to vlastně je

Dante

Co je to za pocit?Únava?Zase mne napálili. řekl jsem si v duchu.Po chvíli přemýšlení jsem usnul.

Sen

Stál jsem mezi dvanácti budovami.Na sloupu uprostřed byl znak klanu.Kolem mne chodili lidé v maskách a pláštích.Nikomu jsem neviděl do tváře a oni mne ignorovali.Byl jsem úplně zdráv.Takže tohle je sídlo mého klanu? řekl jsem a prošel jsem se po nádvoří.V tu chvíli kdy jsem došel k jedné z budov vtrhli do města nějací lidé!Narozdíl od lidí mého klanu měli jen půlku masky a byla jim vidět tvář obvázaná obvazem.V čele stál muž s červeno černou maskou výjmečně celou.Na jedné straně byla pruhovaná a na druhé pouze černá.
Všichni z klanu se seběhli kolem vstupní brány a vytasili meče nebo co měli po ruce.Strhla se bitva.Já jen nečině přihlížel.Krev mého klanu tekla proudem a lidé kteří zaútočili byli stále v plném počtu.Jeden z vojáků mého klanu se rozeběhl proti šéfovi vrahů.Šéf ho bez váhání probodl.Muž který byl nabodlý na kataně se posunul blíže k němu.Strhl mu masku.Pod maskou záhadného muže se skrývala tvář Ryova.Rohy a rudé oči.
Užasle jsem se na něj podíval.to..to..to snad... tosnad nemůže být pravda.. vykoktal jsem ze sebe.
Muž hodil masku na zem.Z kapsi vytáhl svitek a složil pečetě.Gyouko Fuujin řekl a praštil dlaní do Ryova čela.Ryo v tu chvíli spadl k zemi a v zápětí se rozlétl na prach.Poté muž praštil dlaní do svitku a pečeť kterou měl na ruce se oběvila na svitku.Padl na kolena a také se rozpadl na prach.Ostatní muži vzaly nohy na ramena a utekli z vesnice kterou napadli.Další z mužů sebral svitek a odnesl ho do jedné z budov.Následoval jsem ho.V tom jsem uviděl dítě zabalené ve stejné dečce jako jsem byl já.Dante.Bude se jsmenovat Dante.. řekla žena.Chtěl jsem jí praštit ale moje ruka prošla skrz.

Masaru Yukisha


Docela to de... Musím to zvládnout i bez jeho pomoci... Nebude se mnou vždycky...
Řekl sem a kývl na jednoho svého klona... Oba sme se snažili přidat do kunaie fuuton chakru.

Dante

ááááááááá zařval jsem z leknutí a vzbudil jsem se.To byl teda sen.Nikdy víc.Co jste mi dali do toho jídla bože! řekl jsem do vzduchu.

Kaze

Zamyslel jsem se a pak zasmál. "No já myslim spíše, jako jestli na dálku a jaká bude většinou tvá taktika a tak podobně." Zeptal jsem se ji a čekal na odpověď.

Sendokage

Poslouchal jsem pečlivě Montara a pak se pomalu a s klidem postavil. Pomalu jsem přešel až k němu a dal ruku na jeho rameno. "Omlouvám se ti Montaro. Oznámim, že došlo k omylu. Kdybych ti to mohl nějak vynahradit, tak řekni." Řekl jsem mu a šel se zase posadit. "A děkuji za ty cenné informace."

Yoshiro

Najednou začaly z kunaie létat jakési úzké a krátké modré šlahouny fuutonové chakry. Bylo to hrozně na pohled hezké. Jenže v tu chvíli se rozletělo několik šlahounů a chytlo to jednoho z klonů. Najednou klona stáhnuli přímo do kunaie.

Dante -> "Normální hrachová kaše, divim se, že ti to chutnalo." Zasmála se sestřička, ale byla tam jiná než předtim.