Ptačí zpěv.

Krásný den, nebylo nijak zataženo, a u jezera poblíže lesa se slunila postava.
Postava nevypadala nijak vražedně, ale spíš mírumilovně.
Foukal mírný, teplývánek a zlesa se ozíval poklidný ptačí zpěv.
Postava vypadala že spí, nijak sebou nehýbala.
Někteří ptáčci se odvážili i slétnout a popojít blíže k spící postavě.
Později se ke spící postavě přiblížili i menší děti, nejspíše z vesnice která byla poblíž.
Malé děti se radovali z hezkého počasí a dováděli ve vodě.
Až po nějaké době si děti všimli osoby ležící na pláži.
Pomalu se k ní přibližovali aby si jí prohlédli z blízka.
Jedno dítě uchopilo menší klacík a pomalu se přibližovalo k osobě, aby do osoby šťouchlo a zjistilo jestli je živá.
Sotva se stihl malý chalpeček "mírumilovně" vyhlížející osoby dotknout, propadl se po pas jakoby do písku, ale místo písku tam byla louže bublající kyseliny. Dítě ječelo a zmítalo se bolestí. Osoba se zvedla, chytla dítě za vlasy a vytáhla ho z kaluže.
Dítěti chyběla celá spodní část těla, místo n tam mělo jen kosti. Tohoto "poločlověka" hodila osoba přímo před malé děti.
Jestli nechcete dopadnout jako kamarád, rychle utíkejte.
Řekla osoba a pokynula hlavou k dítěti které se do teď zmítalo v agónii, ale nyní již utichlo, bylo mrtvé.
Děti se s obrovským křikem rozutekli pryč.
Zpěv ptáčků utichl a po celém okolí jezera zavládlo ticho.

Hiroshi

Šel jsem nějakým lese, ani jsem nevěděl kde jsem byl, když jsem ale uslyšel křik malých dětí.
Zastavil jsem se a porozhlédl jsem se po okolí. Co by tady dělaly děti? řekl jsem si a vydal se směrem, odkud šel křik slyšet.

???

Sice jsem věděl o dvou postavách schovaných na kraji lesa, ale zatím jsem si jich nijak nevšímal a lehl si na to samé místo na kterém sem ležel než mě vyrušili ty děti.
Mrtvola dítěte ležela stále několik metrů předemnou, ale já dělal jako by tam nebyla.
Tohle mě baví, doufám že přivedou rodiče, dnes mám na to náladu.

Mia -> Když ses otočila a chtěla ses dát na úťek, stála ze tebou celá smečka vlků, která ti bránila v tom utéct hlouběji do lesa.

Hiroshi

Klekl jsem si a plíživým krokem jsem postupoval mezi křovím a pak jen odhrnul větvičku a uviděl jsem
odpočívat nějakou osobu a před ním mrtvolu dítěte.
Kruci.. řekl jsem a znechuceně se podíval jinam.
Kdo to může být? Přeci jen radši zůstanu schovaný řekl jsem si.

Hime no Kami

Keď som sa otočila dosť ma prekvapil pohľad na vlkov.
Prezrela som si koľko ich je a najskôr ma napadlo že proste jednoducho utečiem pomocou môjho papierového ninjutsu.
Potom som si to však rozmyslela a povedala som si že postarať sa o tých vlkov bude väčšia zábava.
Okolo mňa sa rozletelo niekoľko papierov a čakala som na reakciu vlkov.
Aj toto sa dá brať ako menší tréning... pousmiala som sa.

???

Vylezte oba z toho lesa, může tam být i víc než jen ti vlci.
Zavolal jsem na Hime i na Hiroshio kteří byli schovaní v lese.
Sotva vlci uslyšeli můj hlas hned se stáhli.
Copak ste neviděli co jsem udělal tomuhle děcku? Nechcete si jít radši po svých?
Zeptal jsem se jich obou s mírumilovným tónem v hlasu, ale hlavou jsem přtom pokynul na plovinu těla malého dítěte.

Hiroshi

Vstal jsem, tak že mě šlo vidět z křoví.
Popošel jsem z lesa ven a podíval se po okolí.
Příliš problémů dělat nechci, ale.... no.. To je jedno. řekl jsem.

???

Pomalu se k vám přibližovat, mrtvolu děcka vzal za krk do ruky.
Ruku ve které držel půlu dítěte natáhl před tebe a zam,ával ti s ním před obličejem.
Tohle jsem mu udělal, a jestli nechcete oba dopadnout stejně tak se kliďte zpáty do své ubohé vesničky, geninové.
řekl jsem a začínalo na mně být znát že mi povolují nervy.

Hiroshi

Jen tak jsem se nenechal a uchopil jsem rukojeť katany na zádech, ale nevytahoval jsem ji.
Před pár dny jsem utekl, nevím proč bych se měl vracet a schytat si problémy. řekl jsem a trochu
katanu povytáhl.
Nechápu proč bych se měl vracet a nechal by mě Ringo zabít. řekl jsem dost uraženě.

???

Takže geninci už nemají vesničku do které by se vrátili?
Zeptal jsem se, ale spíše to byla jen forma výsměchu.
Tu katanu dej zpět, pokud se chceš dožít zítře, dobře?
řekl jsem a znu si lehl na to svoje místečko.
Mohli jste si všimnout že mám na hlavě čelenku s přeškrtnutým logem vesnice, kteér ste ještě nikdy neviděli.
Nechcete si jít po svých?

Hiroshi

Katanu jsem více povytáhl.
Nenechám se zastrašit! řekl jsem a udělal krok dozadu.
Všiml jsem si pak jeho čelenky s přeškrtnutím.
Katanu jsem raději zatáhl, protože jsem si začal myslet, že je zkušený z boje.

Hime no Kami

OMJ... ten senilný chlapík ma štve... už som povedala že som chcela odísť... nemal sa ozývať teraz už len tak neodídem... založila som si ruky na prsiach a pozrela sa smerom k tomu druhému Geninovi.
A keby aj chce ten muž útočiť tak môžem veľmi rýchlo a jednoducho utiecť... A ten druhý ma nezaujíma... zamračila som sa a chladným pohľadom si ho premerala.
Potom som sa pozrela späť na chlapa a ďalej som čakala.

-Musíte si uvědomit že pokud ho chcete za senseie, musíte si získat vy jeho, on se o vás nijak zajímat nebude...

???

Když zasouval Hirshi katanu zpět do pochvy nahlas sem se zchechtnul.
Srábku... řekl jsem s úšklebkem na tváři.
Poté jsem hlavou z leže mírně pootočil na tu holku.
A ty co? Taky jsi utekla z vesnice?
zajímal jsem se.

Hime no Kami

Povzdychla som si.
No... neviem prečo by som vám mala o sebe niečo hovoriť keďže ja neviem nič o vás... odmlčala som sa a rozmýšlala či mu odpoviem.
...áno, tri roky som Nukenin... povedala som nakoniec.
a čo vy...? čo ste zač...? spýtala som sa s menším záujmom v hlase a toho druhého som si nevšímala.

Hiroshi

Když řekl "Srábku", naštvaně jsem zase chytl katanu a vytáhl ji.
Mně nikdo nebude říkát Srábku! řekl jsem dost naštvaně.

???

Když se znovu ozval zvuk vytahování katany z pochvy znovu jsem se uchechtnul.
Ještě si ublížíš, radši to schovej.
řekl jsem s úsměvem na tváři a poté se znovu otočil na Hime.
Řekněme, že to nebudu vytahovat.

Hiroshi

Nebavilo mě poslouchat jeho řeči a katanu jsem neschoval.
Sakra chlape... Kdo vy jste? zeptal jsem se.

Shinro Keihakuna

Lehce jsem si nazdvedl kšiltovku a podíval se na tebe s úsměvem na tváři.
Mé jméno je Shinro Keihakuna.
řekl jsem mu a zašklebil se na něj.
Když jste slyšeli toto jméno, uvědomili jste si že jde o známého a hledaného nukenina.

Hiroshi

Složil jsem katanu zase zpátky.
Mé jméno je Hiroshi. řekl jsem.
Párkrát jsem o vás slyšel.

Hime no Kami

Keď som počula jeho meno moja zvedavosť vzrástla ale snažila som sa pôsobiť že ma to nejak zvlášť nenadchlo.
Ah... takže to vy ste ten hľadaný nukenin... teší ma.. pri posledných dvoch slovách som sa uškrnula ale to nevideli keďže som mala masku.
Som M-... Hime no Kami.... predstavila som sa nakoniec aj ja.

Shinro Keihakuna

Celou dobu co mi něco povídali jsem s i jen tak pobrukoval.
Pardón? Vy jste ještě tady?
zeptal jsem se jich toršičku unaveně.
Na co tady čekáte?

Hiroshi

Vytáhl jsem znovu katanu a špičkou katany se dotkl země.
Podíval jsem se na Shinra vážným pohledem.
Já potřebuji trenéra. řekl jsem vážně.