Je konec! Oslavujem či truchlíme?

Do vesnice se rozprchnuli uplně všichni jounini a začali potlačovat masivní převahu vězňů, ale nyní se ukázalo uplně jiné nebezpečí, Montaro Jinchuuriki Rokubiho, vypustil démona ven a démon má nyní 5 ocasů, takže teď nebyli jedinou hrozbou vězni, ale i démon Rokubi.

Natsuki

Keď sa ten týpek zabil tak som nemala dôvod sa k nemu ďalej približovať, zohla som sa pred tou jeho reťazou a mlčky som kráčala ďalej niekam, iným smerom kde on, Dostala som sa na strechu jednej budovy a rozmýšľala som čo robiť teraz. Na koniec som sa rozhodla snáď pre to najdrastickejšie rozhodnutie. Zoskočila som do temnej uličky a Tekiganom som skontrolovala či sa tu niekto neukrýva. Hebi bushin no jutsu! šepla som a vytvorila som jeden klon, s pečaťou som si už moc hlavu nelámala pretože som mala jasný cieľ a to ísť za tvorom vďaka ktorému som ju získala. Vytvorila som klon ktorý len prikývol a spravil Henge, premenil sa v podstate na mňa len zo zakrvaveným oblečením a reznou krvacajúcov reznou ranou na hrudníku. Lahol si na zem, hral mŕtveho a ja som začala zdrhať tak opatrne a čo najviac nenápadne k východu zo Suichu.

Dante -> Ve vesnici byl stále boj, takže tam fakt nikdo neskákal jak si Dante pískne a musel jsi si prostě říct, jenže tvá zranění nebyla taková, aby jsi potřeboval jak dítě nemocnici, jelikož každý ninja má u sebe obvazy a podobné věci. Mezitím ti kosa na žetězu černě zazářila a pak jen tak zmizela.

Natsuki -> Utíkal každý, takže to nebylo nic nenormálního, a proto tě nechali z vesnice utéct, jelikož jsi měla čelenku se znakem Suichugakure, tak nikdo neřešil zda jsi zločinec nebo nejsi.

Natsuki

Keď som utiekla zo Suichigakure no sato tak som si našla tiché miestečko mimo dohľad zvedavých ľudí, tam som sa skryla a sadla som si do takého tureckého sedu. Zapozerala som sa na pečate a pomyslela som si či som nespravila chybu, po tom som sa však rozhodla že to už nebudem rozoberať a pôjdem za svojím novým cieľom pri čom mi v tom nič nezabráni. Začala som sa sústreďovať na roztiahnutie pečate a mala som na mysli že ak sa Anakonda vedela spojiť so mnou tak ja sa budem vedieť s ňou, tak som to aj skúsila a myšlienkami som si predstavovala jej podobu akú som si pamätala zo stretnutia v jaskyni, tiež jej slizký hlas.

Ararashi Izuzumi

Podíval jsem se nejdříve na Raiuna, jestli to vidí taky. Nezdálo se mi, že by přece jen tak vybuchlo vězení. Jak se to mohl stát? Jak? Přemýšlel jsem. Vždyť vězení v Suichugakure je jedno z těch nejlepších. Jak ho mohl někdo jen tak vyhodit do povětří a s ním půlku vesnice? "Já, měl bych zkontrolovat klan. Lidé z vesnice nejspíš vědí, kam jít, protože utíkají jedním směrem, ale chci mít jistotu, že je taky klan v pořádku," zavolal jsem na Raiuna již v běhu. Jestli se někomu něco stalo, tak za to ten, kdo to udělal, draze zaplatí. Aniž bych se Raiuna na cokoliv ptal, vyrazil jsem k sídlu klanu, abych se ujistil, že jsou všichni v pořádku anebo se alespoň evakuují se zbytkem vesnice.

Nimeshi

Už jsem se mohl zkapalnit, ale chtěl jsem to co nejvíc oddálit, abych přiměl soupeře si myslet, že je můj limit delší, než ve skutečnosti a tak jsem se orlovi pokusil vyhnout už tradičním odrazem od hole a jejím prodloužením, tentokrát jsem skočil směrem nad orla a k nepřípeli, chtěl jsem ho dostat stejně jako toho draka, plnou silou jsem do něj chtěl zabodnout prodlužující se tyč a potom odpálit lístek na jejím konci.

Dante

V nemocnici byl asi celkem šrumec a tak jsem se otočil a nohu si ovázal obvazem.Šálu od krve jsem zahodil někdde po cestě a pokračoval ke knihovně. Neměl jsem v plánu s nikým bojovat ani nic podobného a tak jsem vstoupil do knihovny. Ještě před tím než jsem vstoupil jsem si nasadil kapucu aby mi nebylo vidět do obličeje a přešel k regálům s knihamy

Midari

Nechtěl jsem zasahovat do hádky mezi Natsuki a Dantem, náhle oba někam zmizeli. "Kam zase dou?" Chvíli jsem přemýšlel za kterým znich půjdu. "Natsuki se mi nezdá zcela ve své kůži, radši na ni dohlídnu." Vyrazil jsem tedy za Natsuki, když jse mi ji povedlo najít v jedné temné ulične kde ležela na zemi s ošklivou ránou, nevěděl jsem že je to klon. "Sakr, co se jí stalo? A za takovou chvilku." Rychle jsem kní přiskočil a vzal jí donáruče a rychle jsem se rozběhl do nemocnice. "Nedokážu jí zachránit. Snat jí dostanu do nemocnice včas. Doufam že není pozdě."

Montaro , Rokubi

Na těle se vytvořili 2 díry a z těch vylezly po žilkované oči a ty upěly na Jinovym paprsku ... po suichu se ozval rachot mého řevu a předemnou se oběvil velky modrý trojhraný štít s ornamentem uprostřed a do toho přímo narazil ten zelená paprsek trochu se tam zarazil a jakoby se přeztu pečet nemohl dostat ,ale najednou štít začal praskat a pak rupnul a rozsipal se uplně a paprsek už ale velice oslabeny dome narazil ... udělalo mi ot jenom lehký popáleniny po mé hmotě ,ale vypadalo to jako kdyby jste opálili beton tudíž jenom čmouha ... Demon svíma očima uviděl Akumu a Jina jak se naněj rozeběhnul .. Montaro jo ? ... utrousil pro sebe dvojitým a podivným hlasem a pak ničeho nic vyletěly 2 tekuté chapadla jedno přímo na Akumu a druhý na Jina velkou rychlosti ,ale mělo jeto spíše jenom odehnat a já mezitím dopadl na zem byl jsem vysoký asi 5 metrů

Co se tam děje ?? .. řekl jsem do temnoty a měl jsem nataženou ruku na klec měl jsem oči zalité temnotou a ruka pomalu černala a šloto dál do těla ,ale udělalo to oblou kolem srdce .. demon se jneom zašklebil

Dante

Procházel jsem se mezi regáli a hledal záznamy o mém klanu. V tom jsem ale zaslechl strašlivý řev a zastavil se. vyšel jsem zpoza regálů a koukl se směrem ke dveřím. Rozeběhl jsem se a moje obvazi zcela zrudli. Rozrazil jsem dveře od knihovny div jsem je nevyrazil.Chvilku jsem běžel za zvukem ale pak jsem zničeho nic zakopl a udělal takovej parakotoul.Chytl jsem se za tu nohu která mě nehorázně bolela.Co to mohlo být? pomyslel jsem si a sundal si kapucu. Donutil jsem se vstát a potom jsem vyběhl na budovu.Pokračoval jsem pomalu k místu odkud vyšl řev. Za pár minut jsem tam dorazil a z dálky pozoroval řádění Démona. S otevřenou pusou jsem pozoroval démona jak bojuje s nějakým jiným člověkem....

Midari

Před nemocnicí jsem zaslechl hrozivý řev, ale vtu chvíli jsem se o to nezajímal. "Musím pomoc Natsuki." Stále jsem si opakoval v duchu. Rychle jsem vběhl dovnit s Natsuki v náručí. "Pomůže mi někdo!" Zakřičel jsem na celou nemocnici a rozhlížel se kolem sebe, jestli neuvidim nějakýho medika.

Dante

Pozoroval jsem jejich souboj a sjížděl očima z jednoho na druhýho.Nejdřív nás napadne vrah a teďkon i démon??? V tomhle městě není něco v pořádku!!! pomy\sllejsem si a rozběhl jsem se do domů ve kterých někdo mohl být. V prvním domě jsem začal prohledávat všecky pokoje.... I přez hluk který určitě vydávali jsems e snažil zachytit nějaký zvuk nebo pohyb...Proti démonovi a jeho protivníkovi jsem nemohl bojovat jelikož s poraněnou nohou a nedostatkem chakry bych toho moc nesvedl. Musel jsem se alespoň přesvědči že v okolí jsou všichni civilisté pryč....

Simon

Keď sa jounini rozprskli do väsnice uvidel som akési svetlo. Konečne svetlo. Vydýchol som a utekal rýchlo za Utakatom. Ktovie, čo ma tu ešte čaká. A chvílami som sa akoby zastavoval, pretože som stále nemohol uveriť, že mama je mŕtva. Utekal som pokial som mohol a čakal kým mi príde niečo do cesty. Pomaly sme hľadali po Suiche Kaga. Je to ako kolobeh deja. Pred chvíľou si ma Kage vesnice zastal a nechal ma ísť za mamou. Ale v tom... a potom som sa ocitol na tom podivnom mieste, kde som len tak tak zničil toho hajzla väzeňského. Potom tá fontána a ten podivín, a potom Utakata. A teraz zasa tu. Som zvedavý ako vôbec tento deň dopadne. Myslím, že bude dlhý.

Ararashi -> Raiun odpověděl a sám se rozeběhl jinym směrem, aby někoho zkontroloval. Ty jsi najednou uviděl svůj klan, jak kráčí ve zbytku lidí.

Nimeshi -> Jenže v tu chvíli se protivník proměnil na jakési nitě a tim zmizel. (Sorry, ale nebaví mě, když jsem musel čekat na to až někdo z vás dvou napíše třeba týden a kvůli tomu brzdit ostatní.)

Midari -> Ve chvíli kdy jsi tam vběhl se však Natsuki proměnila na několik iluzí hadů a pak uplně zmizela, tobě došlo, že se jednalo jen o klon a pravá Natsuki je někde pryč.

Dante -> Byl to dobrý nápad, jelikož jsi pod troskama našel malé ditě. Asi by tě nikdy nenapadlo o jaké dítě jde, bylo to ještě batole. Ale když jsi se porozhlédl po pokoji, tak sis všiml různých fotek, na kterých byl jiro Kentiri, což byl dřívější Sendokage, který už je po smrti a tohle je jeho syn, zřejmě Keiko Kentiri.

Natsuki -> V tu chvíli se ti zčernalo před očima a jakoby jsi usnula. Ve spánku k tobě z temnoty přikráčela zase ta žena a jenom se smála. "Tak jak jsi se rozhodla Natsuki?" Říkala ti a když k tobě došla, tak pozvedla ukazováček směrem vzhůru "Ještě než odpovíš. Mám pro tebe jednu otázku, abych zjistila, jak dokážeš vnímat. Pamatuješ si jak se jmenuju?" Zeptala se tě na docela podivnou otázku.

Sendokage a Utakata

Od Sendokageho právě odcházel jeden z legendárních šermířů a on sám si prohlížel obří kostku ledu, ve které byl zamrzlý Yami, který předtim šel po Simonovi. Sendokage poskládal několik pečetí a dotkl se kostky ledu, po které najednou začala stékat krev, jelikož Sendokage byl skoro celý od krve a v tom kostka ledu praskla na několik kousků a to se stalo i Yamimu. Jenže v tom tam dorazil Utakata se Simonem a Utakata se pousmál, jelikož byl rád, že je Sendokage v pohodě. "Eh, tak jste oba přežili, to je dobře. Koukám, že jounini už jsou volní a osvobozují vesnici, přeci jen je tu už málo vězňů, takže je to dá se říct vyřešené a většina lidí už je stejně evakuováno za vesnici v úkrytu. A k tobě Simone, je mi líto tvé ztráty, ale neboj. Tvá matka už je převezena a bude pohřbena na zdejším hřbitově." Řekl Sendokage poslední větu trošku sklesle.

Jin

Chapadlu jsem se jen tak tak vyhnul stejně jako Akuma. Jenže to už byl Rokubi velký pět metrů a já se schoval za jednu stěnu. Zde jsem rychle poskládal několik pečetí. Mezitím Akuma dopadl na zem a díval se na pěti metrového Rokubiho, při čemž měl na tváři hodně zvláštní výraz a myslel si něco ve stylu Dostanu tě z toho. Jenže v tom do nebe vyletěl zelený paprsek a stěna za mnou silně praskla a rozletěla se na kusy, při čemž jsem z dýmu vyskočil já a měl jsem pět chapadel, akorát jsem vypadal podobně jako Hachibi, akorát jsem byl celý zelený a měl jsem zatim jen pět ocasů. V tu chvíli jsem se já taky asi pěti metrový rozeběhl přímo na tebe, že to do tebe silně napálim. Mezitim Akuma vyskočil opět na jednu budovu a rozhlížel se kolem sebe, při čemž měl ruce v pečeti.

Natsuki

Zahľadela som sa na tú ženu takým pre zmenu kľudným pohľadom. Pamätám si tvoje meno. Nakki, Začala som a po tom som sa na chvíľu musela nadýchnuť. Tak ako som sa rozhodla? hm.. zamyslela som sa ako sformulovať to čo som jej chcela povedať. Chcem.. sa k tebe pridať, bolo jediné čo mi nakoniec vyšlo z úst a ja som sa rozhodla že budem šetriť slovami, aby som to neskôr nemohla oľutovať.

Montaro , Demon

Rozzuřeně jsem se otočil na Jina kterej namě bežel pomalu stejně vysokej jako já a to mě ještě víc rozzuřilo a tak jsem se rozběhl taky a mé 2 ocasy/ruce se vrátili na své místo čímž jsem okamžitě zautočil dvěma rukama nebo spíše chapadlama na Jina a další jedna byla připravená na obranu a ty 2 na další utok

Dante

Když jsem uviděl dítě vzal jsem ho do náručí. Porozhlédl jsem se po pokoji a uviděl několik fotek... Jednu z fotek jsem vzal a strčil jí do kapsy. Vyběhl jsem na ulici a běžel se schovat za roh jednoho domu. Dítě trochu pochoval a pak se rozeběhl směrem k nemocnici. S dítětem jsem běžel pomalu aby se nerozbrečelo a nepřitáhlo pozornost. Když jsem tam dorazil vtrhnul jsem dovnitř a položil dítě na pult. Hey... Mám tu malé dítě!!! křikl jsem na recepci a položil k dítě tu fotku... Nejspíš to bude jeho syn!!! řekl jsem a čeal až dítě někdo převezme.

Ararashi Izuzumi

Ze srdce mi spadl opravdu veliký kámen, když jsem mezi lidmi, kteří byli evakuováni z vesnice, uviděl i členy klanu. Přesto jsem se ale rozhodl raději zjistit podrobnosti. Hned prvního z klanu, který mi přišel pod ruku, jsem odchytil a odtáhl trochu stranou, samozřejmě někdo ze starších, aby vůbec mělo smysl se ho na něco ptát. Jakmile jsem byli o kousek dál, vypustil jsem lavinu otázek: "Jsou všichni z klanu v pořádku? Ženy, děti i ostatní? Co sídlo, jak je na tom? Nezůstal tam někdo? Neschází mezi ostatními někdo?" Bylo mi jedno, že jsem měl jít s Raiunem za někým z klanu Kentiri, teď byl prioritou můj vlastní klan a bedlivě jsem očekával odpovědi, hlavně takové, které by mi ulevily a nikoliv naopak.

Simon

Bol som rád, keď som uvidel hlavu vesnice pri mne stojacu. Pretože prebehlo dosť času a Kage si stále verí. Po chvíli povedal, že matka je už prevzatá v druhých náručiach a už odpočívá v pokoji. Pozrel som sa do neba a pousmial som sa na neho. Vytiekla mi slza, pretože v tedy som pochopil, že na tomto svete niet žiadnej cesty od smrti. Každý si tým musí prejsť a hlavne v tomto svete boja a vrážd. Pozrel som sa na Utakatu a Sendokaga a dal súhlas mávnutím hlavy, že budem chrániť našu vesnicu svojím životom a budem sa snažiť ochrániť všetkých, pred ktorými bude stáť zlo. Vydýchol som a vtedy sa vo mne začal nový život.

Anakonda

Pousmála jsem se "Ale říkej mi Anakonda, říká mi tak uplně každý." Řekla jsem ti a pak zakroutila hlavou, při čemž jsem přemýšlela. "Fajn vezmu tě k sobě, ale chci nejdříve vědět důvod proč chceš ke mně?" Dala jsem ti takovou otázku na zamyšlení a zajímalo mě jak se s tou otázkou vypořádáš.

Jin

Byl v nevýhodě, že jsem démony znal velice dobře, takže jsemvšemi pěti ocasy zaútočil, tim vyblokoval ty čtyři a on mi zablokoval pátý ocas, jenže v tom se mi změnily opět na chapadla, která ty ocasy silně uchopily a následně jsem se tě pokusil vymrštil do jedné z budov. Mezitím se u Akumi shromáždilo více lidí a on jim vysvětlil o co jde a jak znovu vrátit Rokubiho do těla Montara. V tu chvíli se společně s Akumou všichni přesunuli blíže k Rokubimu a navzájem složili několik pečetí při čemž se kolem Montara objevila jakási modrá bariéra, ze které vyletělo několik modrých bičů. Ty chytly Rokubiho ocasy, hlavu a zbytek těla pevně, že ho povalili až na zem. Mezitím jsem já uskočil. Šmejdi! Furt do toho zasahují. Pomyslel jsem si a proměnil jsem se do svého normálního těla, při čemž jsem zařval. "Znovu se setkáme Montaro! Tak buď příště silnější ať porazíš Kamereona a možná pak i mě!" Zařval jsem a v ten okamžik společně s Kamereonem zmizel. Jenže to už jsi byl ve svém normálnim těle a démon byl uzamčen, ale ty jsi byl hrozně unavený.

Doktor

Vběhl tam Dante a položil na pul dítě. Podíval jsem se na fotku a cuknul sebou o krok dozadu. "Hej, tady je dítě Jira Kentiriho. Ti co nepotřebují extra velkou záchranu a ještě vydrží, tak je nechte a pomozte mi s tim dítětem!" Zařval jsem a odnesli jsme dítě pryč, při čemž tam Dante zůstal jen tak stát, aniž by mu vůbec někdo poděkoval.

Ararashi -> vytáhl jsi staršího muže, kterému už začaly šedivět vlasy, takže byl fakt spolehlivý. "Ne všechno je uplně v pořádku, jelikož naše sídlo je na kraji vesnice, tak se tam nikdo nestihl dostat a my se všichni stihnuli evakuovat a teď jdeme na příkaz Sendokageho na palouk, kde nás pak někdo vyzvedne až bude po všem." Řekl ti velice dobrou zprávu a lehce se na tebe pousmál.

Sendokage

Došel jsem k Simonovi ze strany a chytl ho přes záda za rameno a pousmál se. "Tvá matka na tebe může být tam nahoře pyšná, jelikož v tobě vidim odhodlání a to je u ninjů velice potřebné. Jistě na tebe teď ze shora kouká a usmívá se na tebe, jen tomu musíš věřit Simone." Řekl jsem ti a pustil tě, při čemž jsem se podíval na Utakatu. "To je ten s tou pečetí, jak jsi říkal Utakato, že?" Zeptal jsem se a Utakata jenom kývnul hlavou, při čemž jsem se usmál. "A věř mi, že se má nahoře dobře, kort když máš tuhle pečeť." Dodal jsem k tomu všemu.

Natsuki

Pozrela som sa na ňu keď mi položila tú otázku. "Prečo? pýta sa ma to osoba, ale skôr tvor, ktorý mi zabil matku a má v "rukách" život môj a život môjho otca. Nie je to jasné? títo ľudia zo Suichugakure zo mňa nedokážu spraviť niekoho takého silného aby som ťa mohla poraziť, nebudem ti klamať nemá to cenu, viem že keď budem silnejšia tak ma chceš skonzumovať a tým získať moju silu, ja len chcem aby môj klan prežil, aby som prežila ja, chcem ťa zabiť Anakonda. Pri prvej príležitosti ktorá sa mi na to naskytne to aj urobím. Ale nie som taká pochabá aby som to skúšala teraz, keď ešte neviem poraziť ani jedného tvojho mizerného poskoka. Neviem či ma po týchto slovách stále budeš chcieť k sebe a či ma nezabiješ v momente keď tam prídem, ale klamať ti je zbytočné, vieš s kým som sa stretla, už dávnejšie to vieš že? s tými ľuďmi ktorý mi povedali pravdu.. proste klamať ti by nemalo zmysel." Hovorila som takým až fanatickým hlasom no znela v ňom rozumná dávka rešpektu.

Ararashi Izuzumi

"To jsem rád," řekl jsem s úlevou. "Hlavně se dostaňte všichni do bezpečí, spoléhám se na vás, na všechny." Promluvil jsem k němu jako správný vůdce, ačkoliv jsem takový tón ani neměl v úmyslu. Já teď musím znovu najít Raiuna a pak zjistit, co se to přesně stalo a kdo za tím stojí. Bez dalších otázek anebo slov jsem se vydal směrem, kam odběhl Raiun. Snažil jsem se ho ve všem tom zmatku najít, třeba už zjistil, jak přesně se to všechno stalo.

Dante

Co si kur*a myslíš že děláš!!!! Zařval jsem na dokotora a chytl ho za rameno když se snažil to dítě odnést pryč. Pokud se vyškubl tak jsem přeskočil pult a vydal se zaním abych ho donutil alespoň poděkavat... Chtěl jsem aby poděkoval jen ze slušnosti jelikož záchrana dětí a všech občnů je má povinost.
Hej ty... Ještě něco... Kde je jeho matka??? zeptal jsem se doktora hrubým a vážným hlasem..