Zvonec a Konec

Během útoku Haiko zahynulo spoustu dobrých ninjů, ale i nevinných lidí. Obyvatelé Konohy však netušili, že to nejhorší ještě příjde.

Tawara

Po zabití nepřátelského Shinobi jsem sensei donesl k doktorovi i kdyby protestovala víc než sebevíc a počkám tam s ní dokud jí neošetří.
Tak vidíte sensei, nakonec jsem byl v boji užitečný
věnoval jsem jí široký úsměv.

Rei

Chytla jsem tawaru za ruku a stiskla jí. Arigatou. Z oka mi ukápla slza.

Rinari

Šla jsem rovnou snima,protože by mě mohli lékaři také ošetřit.Po vyšetření,jsem si sedla na židli.Se sklopenou hlavou.Isane...

Tawara

Není zač sensei je to má povinost jako vašeho studenta
úsměv se mi z tváře vytratil když jsem ji lehce objal kolem ramen.
Nechtěl jsem se na to ptát, ale...co se vlastně stalo?

Rei

Zvučná a Haiko nás napadli. Nejspíš si přišli pro kyuubiho. Podívala se z okna a viděla nad konohou stojící postavu. Otřela si slzy a usmála se.

Kiro

Stál nad Konohou a pozoroval, jaké jsou škody. Vesnice byla téměř srovnaná se zemí, jen pár domů přežilo.

Kojiro

Odnesl ty dvě těla do nejbližší nezřícené budovy a zavolal si pár bninja mediků aby mohla proběhnout pitva.

Tawara

Ustoupil jsem krok stranou.
To nevadí, dokud žijeme můžeme vesnici postavit znovu a
lehce jsem udeřil do stěny nemocnice abych do ní neudělal díru.
Můžeme to těm ha.zlům vrátit i s úroky.

???

Slunce pomalu zapadalo a na obloze byly rudě zbarvené mráčky, což bylo zapříčeněno, svitem slunce. Já se svým společníkem jsme stáli na skále, kde by měli být hlavy všech Hokage co byli. Kývnul jsem na svého společníka a pomalu jsem ze skály skočil dolů na zem.

Rinari

Sklesle jsem se koukala na zem,jako zhypnotizovaná.Po těle mi běhala husí kůže,na ústách mi putoval neutrální úsměv.Proč...? Proč se to muselo stát? Zeptala jsem se sama sebe.I když to byla ztráta času.

Yari

Byl jsem mimo vesnici pár dní a teď jsem se konečně vrátil. Dneska bych měl dostat ten novej tým.Při mím štěstí zas nějaká banda ubožáků. Hned jak jsem vešel do vesnice nechápavě jsem se rozhlížel po zničeném okolí. Že by konečně pár lidí chcíplo ? už bylo na čase.
Arogantně jsem zavřel oči a odkráčel jsem do Hokageho domu který jako jeden z mála zbyl.

Kiro

Všiml jsem si dvou mužů, kteří nejspíš nebyli z naší vesnice. Asi přišli krást. Moje únava mi nedovolila postavit se jim a tak jsem se posadil na dům kde jsem stál.

Hokage byl i s většinou vesničanů stále v evakuační místnosti za Hokageho domem.

Yari

V Hokageho domě bylo ticho tak jsem ani nešel dovnitř a při takové situaci bylo jasné bude nejspíš v evakuační místnosti.
Pomalu jsem tam došel a hledal Kageho.

???
Měl jsem na sobě plášť, který byl černý.Také jsem měl kapuci nasazenou a masku...
Kývl jsem na společníka a seskočil jsem dolů...
Měl jsem připravené jutsu, jen tak pro jistotu...

Rinari

Moje bledá tvář stále pozorovala zem,chytla jsem se za břicho,a pomalinku šla ven z nemocnice.Chodila jsem mezi troskami.Šla jsem kolem Hokageho budovy.Poté jsem se podívala směrem kde měli být hlavy Hokágů.Všechno...všechno je zničené. Pomyslela jsem si.A nemluvně stále.

???

Dopadl jsem na zem do kleknutí a pak se zvedl a sundal si kapucu a mé hnědé vlasy zavlály ve větru a okolo levého jsem měl jakousi šedivou kůži. "Myslim si, že můžeme začít, musíme sem kyuubiho nejdříve nalákat." Řekl jsem a můj černý plášť s rudými mraky zaplápolal ve větru.

???
Kyuubiho ti sem nalákám, to se neboj...
Řekl jsem a s těmito slovy jsem zmizel na místě...
Potom jsem se zase objevil za Kirem a jednoduše jsem ho skopnul dolů...
Nemohl to čekat ani tušit, takže by se tomu jen tak neubránil...

Kiro

Padal dolu z budovy. Co to..? Dopadl na břicho a vyrazil si dech. Snažil se ho co nejdřív obnovit a tak se bouchal do zad.

Yari

Když v tom davu lidí konečně našel Kageho došel jsem kněmu.Bez pozdravu jsem spustil...Upřímně vám dopředu říkám že mě vůbec nezajímá co se tady stalo takže kdybych vás mohl poprosit vydejte mi hned rozkazy.

???

V tu chvíli jsem se před Kyuubim objevil já a jen jsem kývnul hlavou a v tu chvíli jeden můj prst zešedivěl a jakoby se obalil nějakýma šedivýma šupinama a v tu chvíli se z ničeho nic prodloužil na asi 20ti centimetrový bodák, kterým jsem chtěl probodnout Kyuubiho rameno.

Kiro

Nemohl jsem se uhnout protože sem pořád nemohl dýchat. Tak mě ten bodák propíchl rameno. V tu chvíli jsem se zhluboka nadechl. Obklopila mě rudá chakra, která odlomila ten kus čehosi co jsem měl v rameni. Ten pomalu začal vylézat z mého ramene ale já nic nedělal jen seděl. Rána se začala rychle hojit. Bylo to až neuvěřitelné.

Rei

Všimla jsem si že se tam něco děje. Vyskočila jsem na nohy a popadla Tawaru za ruce.

Hokage

Máme tu opravdu hodně co dělat. Di se podívat do vesnice jestli tam ještě někdo nezůstal.

Yari

Dobře..když někoho naleznu pošlu ho sem. Kývl jsem a rozeběhl jsem se ven.

Tawara

Překvapeně jsem vykulil oči když Sensei vyskočila na nohy a chytla mě za ruce.
Eh, sensei, co se děje?
zeptal jsem se starostlivě a rozhlédl se po okolí.

???

Jenže ono se to nezlomilo a hlavně to samo nevylézalo, akorát Kyuubi ucítil silnou bolest v rameni, protože se z té tyče začaly vytvářet další malé jehly, které procházely skrz Kyuubiho tělo a sálo mu to jeho chakru přímo do mě, jakoby ta tyč co byla spojena s mym prstem byla živá.

Yari

Když jsem běžel vesnicí zaslechl jsem ránu bodnutí.Rychle jsem vyskočil na nějaký dům a zahlédl jsem někoho v černém plášti s červenými mráčky a Jichuurikyho jak leží předtím. Co je zač? Zeptal jsem se sám sebe.

Kiro

Na rtech se mi objevil úsměv. Nechal jsem tě nasávat kyuubiho chakru. Ale jako by jí skoro vůbec neubývalo. V tom mi narostli 4 ocasy a kolem mě byla masivní chakra, která bodec rozleptala. Tudíž jsem odskočil do zádu. V té chvíli už jsem měl ocasů sedm.

Rei

Pojď... Kyuubi... Nebezpečí... Nedokázala jsem se vykoktat