Akira Guuri

Jméno: Akira Guuri

Věk: 13

Hodnost: Gennin

Oblíbené: Jeho nejoblíbenější věcí není nic menšího než exploze. Ale ne ve smyslu jako ostatní členové klanu. On v explosích vidí řešení, útěchu a pochopení. Exploze jsou pro něj jeho nejlepším přítelem. Mezi jeho další oblíbené věci patří také hlavně samota, ostré jídlo a knihy(většinou o bojích a válečných strategiích). Také má docela rád trénink s bílým popelem.

Neoblíbené: Doslova nenávidí zrádné, prolhané a lehkomyslné typy lidí. Lidi, kteří by pro pár ryo zradily svoje přátele jsou pro něj největší odpad na světě. Také nemá rád společnost a přátelství a jen tak se někdo s ním nespřátelí. Nenávidí uzavřené prostory až na výjimky(Klaustrofobie). Nesnáší předsudky.

Rodina: Svoji rodinu nikdy nepoznal.

Povaha: Jeho povaha je docela zvláštní. Mnoho lidí v jeho věku je milých, veselých a má spoustu přátel. On naopak do rozhovorů emoce vůbec nemísí, má pořád ten neutrální, lehce zamračený výraz a jeho jediný přítel je pořádná exploze. Když má na výběr tak je raději o samotě než v společnosti lidí. Mnohdy je docela těžké říci co se mu honí v hlavě. I když to vypadá že by pro úspěch mise nebo úkolu klidně obětoval svého parťáka tak i přesto vyhraje jeho smysl pro spravedlnost...Většinou. Pro záchranu života někoho jiného by klidně zemřel.

Historie:
Počátek:
Co to...Byla první slova která napadla muže který otevřel dveře a uviděl košík s přiloženým dopisem.Uvniřtř košíku spal malý chlapec,třásl se zimou. Právě byla noc a chlapec byl jako spousta dalších položen na práh jednoho a toho samého domu. Muž se na nic neptal, přečetl si dopis, vrátil ho do košíku a košík i s dítětem vzal do domu. Když se zavřely dveře domu tak se nápis ,,Sirotčinec“ jenom zaleskl. Na druhý den muž oficiálně pojmenoval chlapce podle přání v dopise. ,,Vítej mezi námi, Akiro Guuri.“ řekl muž a vřele se na něj usmál. Ten muž se jmenoval Rogato Narama a byl to majitel sirotčince. Na rozdíl od jiných lidí pracujích v takovém prostředí on nebyl vůbec krutý nebo zlý jak by si ostatní mohly myslet, nevyžadoval neustálou kázeň a autoritu. Byl to milý muž a místo osobního zisku skutečně pomáhal. On sám říkal sobě a dětem rodina. Akira pomalu rostl a i přesto že nepoznal svoji vlastní rodinu tak byl šťastný obklopený lidmi kteří ho měli rádi a on měl rád je. Ale tato idylka netrvala dlouho.

Peklo:
Toho dne byla obloha bělejší než to nejčíštější svědomí kněze.Vypadalo to na další normální den. Akirara nedávno oslavil svoje páté narozeniny a jako obvykle pomáhal v kuchyni. Najednou uslyšel hroznou ránu a hned po ní další a další. Když se šel podívat co to bylo tak uviděl obraz který ho bude strašit až do smrti. Zkrvavený a pobodaný Rogato ležel pod schodama. V horním patře stála osoba celá oděná v černém s kunaiem v ruce a jen co uviděla Akira tak vyskočila z okan a byla pryč. Akira rychle přiběhl k Rogatovi se slzami v očích. Rogato se podíval na Akira svýma polomrtvýma očima, usmál se a řekl. ,,Žij tak, jako by to byl tvůj poslední den. Nenech se ovládnout strachem. Staň se ninjou a bojuj za spravedlnost a pravdu. Protože ty...jsi jedinečný...“.Tyhle slova se Akirovi zapsala do paměti už napořád. Poslední co mohl pro Rogata udělat bylo to že splní jeho vůli. O pár dní později se konal pohřeb. Akira tam stál a koukal na rakev. Snažil se nebrečet ale moc se mu to nedařilo. Rogato pro něj vždy byl jako otec kterého nikdy nepoznal. O den později do Sirotčince přišla nová vedoucí. Tanami Hirako. Pro všechny děti v sirotčinci to byla noční můra. Tanami byla pravý opak Rogata. Nebyla vůbec hodná, Sepsala snad sto pravidel a co bylo horší skoro vůbec se o děti nestarala. Brzy začali ze sirotčince mizet děti. Jen tak. Z ničeho nic. Tanami říkala že utekli ale Akira věděl něco jiného.Od té události s Rogatem měl neklidný spánek a proto ho probudil i sebemenší zvuk. Jednou v noci se probudil a uviděl jak jedno dítě táhnou s rouškou na ústech dva muži dolů ze schodů. Akira si myslel že to je jen sen a tak se vrátil do postele. Ale ráno zjistil že to nebyl sen. A ten den se na něj Tanami dívala tak nějak...jinak. Věděl že je další na řadě. V tu noc přišli i pro něj, ale on se nebránil. Věděl že je to zbytečné. Odvedli ho do jednoho většího domu nedaleko sirotčince a Akira zjistil že to je obchod s lidmi. Viděl tam všeljaké lidi. Děti, muže, ženy, starce prostě lidi všeho druhu. Akira zavřeli do jedné klece s mužem, tak kolem 25 let. Jak plynul čas a ani jednoho z nich ještě nikdo nekoupil tak se spolu spřátelily. Muž se jmenoval Kanto Jiro. Zavřeli ho sem pár dní před Akirou. Dva roky...Celé dva roky tam trčeli. Jednoho dne Kanto řekl Akirovi svůj plán na útěk. Vyhloubil pod postelí tunel a tu noc chtěl utéct. Akira souhlasil. Věřil mu...víc než komukoliv jinému. Té noci nechal Kanto jít Akiru prvního. Jen co Akira do té díry vlezl tak Kanto začal křičet že se snaží uprchnout. Otrokáři vrazily do cely a vytáhli Akira. Bylo vidět že s nimi Kanto už delší dobu spolupracuje protože mu otrokáři něco dali. Nejspíš nějakou drogu. Za trest se rozhodli Akira zabít. Mělo se to konat za 3 dny. Jako stvrzení mu vypálily otrokářský cejch v podobě trnité růže na pravou část hrudníku a zavřeli ho do speciální cely pro takové lidi. Celé tři dny tam Akira seděl, bez jídla a bez vody a jediná myšlenka která ho držela na té hranici mezi normálností a šílenstvím byla ta že ho někdo zachrání. O tři dny později ho vyvedli doprostřed všech cel a vytáhly dýku. Muž se napřáhl a v tu chvíli se s Akirou něco stalo. Něco co nikdo nedokáže vysvětlit. Přes celou oblast v okruhu 300 metrů se najednou ozval zděšený křik. Ale nikoliv Akirův. Hlídka rychle přiběhla, vtrhli do domu a z toho co viděli se jim obrátil žaludek. Uviděli malého,zkrvaveného chlapce s popálenou pravou rukou, jak se třese uprostřed hromady mrtvol. Mezi mrtvolami byla i Tanami, která tam nejspíš byla pro peníze za spolupráci a Kanto. Všichni byly spálení a pobodaní. Ostatní vězni byly bez nejmenšího škrábnutí ale byli vyděšení. V ten den se v Akirovi probudilo jeho Kekkei Genkai.

Zrůda nebo oběť?
Hned po nalezení byl Akira dopraven do nemocnice. Byl ve velice vážném stavu. Pár otevřených ran,vážné popálená pravá ruka a podvýživa. Medici mu nedávali moc velkou šanci na přežití. Než přivedli Akiru do nemocnice tak upadl do komátu z vyčerpání. Medici mu ošetřili rány a popáleninu a připojili ho na přístroj s umělou stravou. Nezbývalo nic jiného než čekat. Po dvou dnech strachu se Akira pohnul.O den později už fungoval úplně normálně, sice pořád dost zesláblý ale fungoval. Mohlo začít vyšetřování. Akira Jim řekl vše, Od Tanami až po ten trest smrti ale potom...prostě vynechal. Nepamatoval si co se stalo. Jako by mu jeho mozek nechtěl říct co udělal. Medici vyšetřovatelům řekli že by to mohl být postraumatický šok. O pár dní později Akiru pustili. Ten dům ve kterém Akira byl vězněn teď nikomu nepatřil. Všichni byli mrtvý. Proto se v něm Akira zabydlel a časem ho přestavěl (časem, ne ze dne na den),takže už nebylo vůbec poznat že by to kdysi mohlo být něco jiného než normální rodinný domek. Ale i přesto že ho vyšetřovatelé zprostili úmyslné vraždy tak ho vesničané nenáviděli. Bály se ho. Bály se že by mohl zase někoho zabít. Ale Akirovi to bylo jedno. Věděl líp než kdokoliv jiný čeho jsou lidé schopni. Nehodlal se na tohle déle dívat. Na tu bídu, bezbranost a slabost nevinných.Proto se přihlásil na akademii. Mnohokrát se s ním děti chtěli spřátelit ale on se od nich držel dál. Nechtěl se s nikým sblížit. Nevěřil nikomu ale ani nikoho neodsuzoval. Zkrátka si nikoho nepouštěl k tělu. Ani rodiče ostatních dětí nechtěli aby se s ním kamarádily a jemu to vyhovovalo. Mnoho dětí a dospělých si o něm myslelo že je divný ale klan Guuri ho i tak přijal mezi sebe. Pro ně to byl spíš takový normální přírustek. O pár let po hromadě času věnovanému cvičení a tréninku jeho Kekkei Genkai se z Akiry stal plnoodnotý ninja a vyšel z akademie ve věku 13 let s titulem gennin. Přesně jak si to Rogato přál.Tím se před ním otevřeli úplně nové obzory, šánce a příležitosti. Nový život. A i přesto že už uběhlo několik let tak Akira chodí s odhalenou pravou polovinou těla aby nezapoměl čeho jsou lidé schopni. Cejch mu připomíná zrádnost lidí a odpornost lidí a popálená ruka (nenosí obvazy) mu připomíná že on je jediný kdo s tím může něco udělat.

Cíl:Ovládnout a vylepšit výbušný popel, Stát se ninjou ke kterému každý bude vzhlížet jako ke vzoru cti a spravedlnosti.(Tajný cíl: vytvořit Trojuhelníkovou smrt a využít ji k prospěchu, nikoliv ničení)

Klan:Guuri

Vztahy: S nikým se extra nezná, jeho známý jsou už dávno po smrti a rodinu neměl.

Idol: Rogato Narama
___________

Podstata: Asshu

Hlavní atribut: Soustředění a ovládání Asshu

Zbraň: Vak s Asshu na zádech, Několik výbušných lístků.

Specializace: Tai:10%
Nin: 90%
Gen:0%

Schopnosti:Taijutsu používá minimálně, Jeho hlavní síla tkví v používání Asshu a strategii boje. Asshu používá rovnoměrně k obraně i útoku, vyjímečně to je trochu nevyrovnané ale většinou to je 50/50.

Techniky:

Spoiler:

Foto:

Tady je problém v tom, že jsi zcela klan Guuri nepochopil. Oni neumí nechat vybuchnout nebo zplanout svoji ruku, po tréninku a svitku dokáží enchat vybuchnout ten popel, který ty jsi v tom sirotčinci nemohl mít. Ale už tu historii nepřepisuj, jen aby jsi věděl, že to tak nefunguje.

Ale jinak už povoleno

to ty jsi naopak nepochopil jak jsem to myslel já v mnohých situacích se stává že někdo ,,vybuchne" vzteky a prostě se mu třeba najednou navýší adrenalin a může klidně vyprostit dítě zpod auta (četl jsem na netu ). Tehdy se Akirovi ze strachu ze smrti navýšil adrenalin a objevil svoje KG, jako když se např. uchihovi objeví sharingan. Ale Akira byl po většinu svého života někde zavřený, takže neměl moc šancí být pod otevřeným nebem a dotýkat se popela, takže když pomocí popela zabil ostatní tak popel popálil i jeho ruku, protože na něj nebyl zvyklý. vyvozuji z toho že jsi řekl že popel mírně pálí + člen klanu guuri=popáleniny. chápeš? Takhle jsem to myslel I když až teď jsem si uvědomil že neměl jak ten popel rozehřát ale to mi snad promineš

Naopak já to pochopil, ale ty jsi nepochopil, že se nemohl dostat k popelu, když byl furt zavřený v nějaké místnosti Musel by být venku furt, aby ho měl na sobě tolik, aby tim někoho zabil Ale neřešme to, tuhle chybičku v charakteru přejdu