Dynamický nástup na scénu ! (Ček a Hysterio)

Hyashi

Poslední týden jsme byli rádi za každého uloveného zajíce, ale to jsme procházeli horami a museli jsme vpodstatě cestovat v noci, kdy nás bylo těžší vystopovat. Sice už to jsou tři dny, co jsme se naposled dostali do kontaktu s Daku, ale nejspíš je jednoduché sledovat cestu poskládanou z mrtvých těl. Momentálně se terén změnil na les, a tak je zde více zvěře a tím pádem přežíváme lépe než před pár dny. Navíc díky lesům můžeme cestovat i ve dne a taky jsem se pomalu začínal zbavovat pocitu že jsme sledováni.
Čím více cestujeme do středu jejich země, tím lépe ... Čím více se začínáme přibližovat svícnu, tím větší je tma.
Přemýšlel jsem a pomalu jsem šel vedle Komi, se kterou jsem čas od času prohodil nějaké to slovo. Také jsem se ji snažil trénovat co to šlo, ale není to jednoduché, když jsme pořád na cestě a pořád musíme dávat pozor, co nebo kdo nás právě sleduje. Naštěstí máme domluveny nějaké základní signály, pro příklad aby se Komi schovala a já vyřídím nepřátele.
Zde je celkem hezky, nemyslíš ?
Řekl jsem, když už bylo zachovávané ticho příliš dlouhé. Moc jsem nerozuměl dívčím citům a emocím, ale za ten čas strávený s Komi už jsem si zvykl co od ní můžu čekat.
Stále jsem si zachovával vážný výraz ve tváři, který byl obvyklý, ale v konverzacích s Komi jsem se občas i zasmál, protože jako typ člověka mi dokonale seděla jako společník a moc nezáleželo, v jaké kaši se momentálně pohybujeme. A že je ta kaše hustá ...

Komi

Cesta bola zdĺhavá, trvala predsa už len niečo cez sedem rokov. Rukami som si pridržiavala remene batohu, ktorý som mala na chrbte a trocha ospalým pohľadom som sledovala cestu-necestu pred sebou. Nachádzali sme sa v nejakom lese a tak som pevne dúfala, že by sme sa o niekoľko hodín či dní mohli aj na chvíľku zastaviť. Bola som už síce na cestovanie zvyknutá no momentálne som bola v stave, kedy som takmer spala pri chôdzi. Moje zmysli boli otupené na minimum no stále som svoje okolie vnímala dosť na to, aby som nenapálila hlavou priamo do stromu. Bol to taký ten môj spôsob oddychovania, vďaka ktorému som mohla prejsť aj dlhšie vzdialenosti bez väčšej potreby spánku. Zdalo sa mi, že som niečo započula. Snažila som sa prebrať a až teraz som vnímala dosť na to, aby som mohla zachytiť Hyashiho slová. Zvedavo som si asi prvý krát, odkedy sme vstúpili do lesa moje okolie aj prezrela. Po tom som sa na Hyashiho milo uculila a prikývla som hlavou.
"Hai, je tu veľa stromov a .. kríkov. Možno by sme sa mohli aj na deň-dva zastaviť." Odpovedala som mu a zároveň som sa snažila nahlas uvažovať. Oči som uprela k oblohe. Nevidela som ju celú, páč mi výhľad zastierali práve koruny stromov a ich zelené listy. Pár krát som síce musela odohnať nejaké doterné komáre či muchy no aj napriek tomu, to bolo naozaj krásne miesto.

Hyashi

Mě se v tomto lese líbilo také. Byla to příjemná změna od hor, kde bylo volné prostranství narušované jenom vyššími kopci. A vegetace zde bylo také víc. Ovšem, pokud nás zde najdou, tak jsem netušil, jak dlouho se zde můžeme udržet.
Dobře, zde chvíli zůstaneme. Rozbal zde tábor a můžeš se jít podívat po nějaké večeři, já mezitím nachystám pasti.
Řekl jsem Komi, zatímco jsme dorazili k velkému stromu s výdutí, kam jsme se mohli schovat.
Nastražil jsem nitě, které vedly k našemu dutému stromu a v případě narušení bychom přesně věděli odkud se zo bere, v okruhu padesáti metrů okolo nás a v okruhu třiceti pěti metrů jsem nastražil pasti s výbušnými lístky. No a v poslední linii, okruhu dvaceti metrů, jsem nastražil nitě, které dokážou připoutat narušitele ke stromu. Komi už byla zvyklá, takže byla schopná projít pastmi nazpátek, aniž by nějakou z nich spustila, kromě té první, tu se jí ještě nepodařilo obejít bez chybiček.
Pasti vypadají pěkně, ale to byly mé poslední nitě a výbušné lístky ...
Pomyslel jsem si zklamaně, zatímco Komi šla lovit.

Tarashi Kaimo

Seděl jsem na větvi strom daleko od těch dvou a pode mnou stála další osoba, což byl něco jako můj žák, kterého jsem učil umění lovit lidi. Oba jsme měli jasný cíl - Zneškodnit Hyashiho a jeho pomocnici. Jsme oba lovci, takže se nestaráme "proč", ale staráme se hlavně o "koho". Jediné, co jsme znali, že Hyashi je podle Daku hodně nebezpečný a je potřeba ho rychle odstranit. Můj žák se na mě podíval a já se jen chvíli stále díval na Hyashiho rozmísťujícího pasti, protože jsem sám velice zkušený v oblasti pastí. Poté už se můj pohled obrátil na žáka a kývl jsme hlavou, poté se již rozešel směrem k vám, čehož jste si již mohli všimnout. Já zůstal schovaný ve stínu.

Komi

Prikývla som. Bola som celkom príjemne prekvapená, že tu naozaj chvíľku ostaneme. Keď išiel nastavovať pasce, sama som podišla ku dutému veľkému stromu, ktorý nám mohol poskytnúť dokonalý príbitok. Aspoň na tých pár dní, ktoré by sme tu ostali. Najprv som len vytiahla kunai a trocha som zväčšila otvor. Predsa len, cez tento som sa sotva prepchala ja. Po tom som zobrala môj batoh, ako aj Hyashiho a začala som rozkladať rôzne deky + spacáky. Tie som nejak napratala dovnútra. Najprv som odtiaľ však pochopiteľne vyhádzala všetky kusy dreva či kameňov, ktoré by nám v spánku mohli prekážať. Bolo ich tam celkom dosť a tak som sa rozhodla, že začnem stavať ohnisko. Chcela som sa niečo spýtať Hyashiho. Keď som sa na neho pozrela, zrak mi padol na chalana, ktorý sa k nám približoval. Zaplanula ma vlna neistoty. Nevedela som či je to Daku a tak som nechala celú situáciu na Hyashim, ako v podstate vždy. Len som ustúpila o pár krokov a sledovala som, ako sa to bude medzi nimi vyvíjať.

Hyashi

Tohle není dobrý, nestihneme sbalit věci.
Pomyslel jsem si, když k nám kráčel ten chlapec jedinou cestou, kde jsem ještě neměl nastraženy pasti. Měl jsem tuto taktiku už vyzkoušenou a vždy bylo lepší nastražit pasti na místa před námi, jelikož kdyby někdo šel za námi, tak bychom si ho nejspíše všimli. Ale tentokrát to bylo na místě spíše vlevo od naší cestičky. Asi to nebyli nováčci, když šli cestou, která byla bezpečná. Ale nováčky na nás už dávno neposílali, protože se jim to zkrátka nevyplácelo. No alespoň mohli sledovat naši cestu.
Podíval jsem se na něj takovým tím pohledem, jakože o něm vím už dlouho, když byl asi dvacet metrů přede mnou.
Kdo jste a co chcete ?
Zeptal jsem se lehce (těžce) arogantním hlasem. Byl jsem zvyklý mluvit takto s někým neznámým, kdo by mohl být hrozba a aspoň ho takto trošku zastrašit. Pomalu jsem se začal chystat na obranu, nevěděl jsem co můžu čekat.
Byl jsem si naprosto jistý, kde je Komi, a takto jsem to měl nejradši, když jsem měl přehled o případném bojišti.

Kaylo

Došel jsem až k nim na pár metrů od nich. Pozorně jsem si muže i tu dívku prohlédl a pak se jen pousmál. Takže ta dívka bude slabší než ten muž a bude ji ochraňovat. Dobře, zkusím to přesně tak jak mě učil Tarashi. Pomyslel jsem si a doprostřed mezi nás jsme hodil jakousi černou jehlu, která modře zazářila a poslal jakousi průhlednou vlnu, která námi všemi projela, ale nic nám neudělala. V tom jsem se rozplynul ve větru a najednou se objevil přímo za Komi a šlehl jsme ji svoji rukou, která náhle zčernala přes krk, abych ji usekl hlavu.

Komi

Sledovala som týpka, ktorý nás chcel očividne zabiť. Nebol prvý a nebude ani posledný, viac menej som už však vedela, kam sa jeho útoky zamerajú. Rovnako to nebolo prvý krát a pravdepodobne to nebude ani posledný krát, čo sa snažili Daku rozbiť najprv ten najslabší článok, ktorým som tu bola ja. Keď vytiahol nejakú divnú čiernu ihlu, Ruky som položila na zem a pod nimi sa mi na zemi vytvorila čierna, takmer nepostrehnuteľná pečať. Nečakala som však, že sa ku mne dostane až takou rýchlosťou. Vlastne som to ani nevidela. Len som si zrazu uvedomila, ako zmizol z miesta a ako za mnou zavianol menší vánok, ktorý vyvolali jeho rýchle pohyby. Moja reakcia bol skôr reflex. Predklonila som šikmo dopredu, čím som sa tesne vyhla jeho úderu. Keď sa mi na líci objavil menší šrám, bola som rada že som jeho úder nestihla vyblokovať rukou, o ktorú by som v tom prípade asi prišla. Pri mojom predklonení som musela udržať rovnováhu a tak som spravila krok vpred. Otočila som sa na nohe, s ktorou som vykročila a v momente som ruky odtrhla zo zeme. Tento krát som ich však nemala prázdne. Pri privolaní katán som pokračovala pohybom ruky v snahe zasiahnúť tohto chalana, v oblúkovom šikmom seku, ťahanom z pravej dolnej strany na ľavú hornú. Nepotlačila som však môj základný *pud* a tak som sekala tupou stranou čepele.

Kaylo

Minul jsem? Pomyslel jsem si nechápavě a sledoval její další pohyby, když v tom proti mně sekla docela rychle, ale v tom jen jakoby promáchla vítr, jelikož jsem zase zmizel a objevil se přesně vedle ní. Jakmile si mě všimla, tak jsem se jen pousmál a přikrčil se s tím úmyslem, že jsem ji chtěl kopnout v přikrčení do stehna a díky tomu se od ní i odstrčit do strany a pomocí kotoulu se od ní dostat dál a zároveň znovu do postoje.

Mezitím se na nás díval i Tarashi z dostatečné vzdálenosti. Měl na tváři jen takový menší úsměv, jelikož přesně věděl čeho jsme docílil. "Kaylo je má přesně tam, kde je chce mít. Tady bude brzy konec, pokud na to jeden z nich nepřijde." Řekl si tiše a prstem na pravé ruce si odhrnul fialové vlasy do strany, aby lépe viděl.

Hyashi

Naštěstí jsem i já moc dobře věděl, kdo bude prvním cílem útočníků. Ale ani to mi neumožnilo zasáhnout v pravou chvíli a Komi se musela sama zachránit.
Z Komi se už začíná stávat skutečná kunoichi ... Ale stejně jsem to pokazil a měl jsem být rychlejší.
Proběhlo mi hlavou. Nebylo to vůbec dobré, když mám výčitky svědomí uprostřed boje, ale přesto to tak bylo a já s tím nemohl nic dělat. Ale teď šlo o Komi a já už se musel přestat dívat.
Hakkeshou: Hira Higyou!
Pomyslel jsem si, když jsem se ve velké rychlosti přiblížil k nepříteli a namířil jsem mu na tělo (oblast zad) svojí dlaní, přičemž jsem vypustil chakru. Doufal jsem, že se to pokusí vykrýt, což byla moje výhoda proti novým nepřátelům, ale nemohl jsem vědět, jak moc mě znají. I když mé schopnosti nemohli mít moc dobře zmapované, protože zatím nebyl nikdo, kdo by o nich mohl vyprávět ze zkušenosti. Alespoň ne někdo, o kom bych věděl ...

Komi

Netrafila som ho. Moc som tomu nechápala páč som nevidela spôsob, akým by sa tomu vyhol. Zablokovanie by ma tak nevydesilo ale on zrazu zmizol a objavil sa tesne vedľa mňa. To som už nestihla zareagovať, páč som stále tak úplne nebola v rovnováhe. Jeho kop do stehna ma zhodil na zem a ja som dopadla na zadok. Rýchlo som sa ale postavila a znova som do rúk chytila obe katany, ktoré mi pri páde z rúk vypadli. Postavila som sa do prevažne obranného postoja a začala som rozmýšľať. Jeho schopnosti museli byť v nejakej spojitosti s tým, čo spravil pred tým. Pohľadom som prešla na čiernu ihlicu, teda ak nezmizla, ktorá by mala ležať na mieste dopadu. Vtedy som pocítila nejaký divný pocit.. nejakú vlnu ktorá však nespravila absolútne nič.
Čo ak.. sme mi pomalší? Pomyslela som si. Mohol to byť nejaký jed ? Poprípade nejaké ninjutsu ktoré by spomalilo protivníka? Ak to tak bolo, mali sme problém. Bola to však len malá šanca a ďalších tisíc možností malo väčšiu pravdepodobnosť, než táto. Snažila som sa dostať k danej ihlici a seknúť do nej katanou.

Kaylo - Čeku četl jsi PM?

Zezadu na mě útočil můj hlavní cíl, jenže ve chvíli kdy se mě měl dotknout, tak jsem se zase rozplynul. Hyashi neucítil vůbec nic, jako bych tam vůbec v tu chvíli neexistoval, jakoby prostě jen tak udeřil do vzduchu. V tu chvíli jsem se objevil přímo před Komi, ale byl jsem jakoby ve výskoku s úmyslem, že ji kopnu nohou přímo do brady a půjdu jakoby do salta vzad, abych do kopu dal větší sílu, odkopl ji a následně dopadl na nohy přímo před jehlu. Stál jsem v klidu u jehly a pomalu vytáhl z kapsy dalších pár jehel, které jsme namířil k zemi, takže to vypadalo, že je nechám zabodnout do země, jako tu první, ale pak jsem provedl rychlý pohyb zápěstím a trochu i loktem a vymrštil čtyři jehly na Hyashiho - letěly vedle sebe, vzdálené od sebe pár centimetrů a letěly spíše u země, jakoby na jeho stehna.

Komi

Nečakala som až takú rýchlosť. Pocítila som len náraz do brady a následne nepríjemnú pachuť krvi v mojich ústach. Jediné čo som stihla spraviť bolo tak to, že som sa naklonila dozadu a tak som neschytala plnú silu jeho kopu. Aj tak sa mi však znova nohy odlepili od zeme a ja som sa preletela dozadu. Dopadla som chrbtom na zem a chvíľku mi trvalo, kým som sa postavila. Bolela ma hlava a udržať rovnováhu na nohách bolo trocha náročnejšie, než pred tým. Mohol za to práve ten kop do brady. Tento krát som ani nepomyslela na to, že by som mala zobrať obe katany, ktoré teraz ležali na zemi ďaleko odo mňa. Palcom som si zotrela krv, ktorá mi tiekla z ľavej časti úst a v rýchlosti som spravila pečate. Ruky som položila na zem a v momente ma zahalil dym. Pocítila som ten príjemný pocit ľahkosti, keď ma neobmedzoval ten typ oblečenia, ktorý som na sebe mala pred tým. Vyrazila som z dymu a veľkou rýchlosťou som sa rútila na nášho nepriateľa. Obraňovať sa proti nemu nemalo moc veľký efekt a tak som zvolila druhú variantu boja, ktorú som vlastne pred tým ešte nikdy nepoužívala. Namiesto obrany a skrývania sa, som prešla do agresívneho útoku. Moje staré oblečenie bolo preč, vystriedal ho čierny elastický celok a dve stuhy do vlasov, ktoré my ich skrotili do dvoch tenších copov. Dokonca k tomuto celku patrila aj maska na polovicu tváre a tak mi nebolo vidieť na ústa. V rukách som držala dve kovové tonfy. Bola to asi najrýchlejšia zbraň, ktorú som momentálne vedela ovládať. Nemala som na sebe ani topánky, páč ich tento celok nedovolil nosiť. Namiesto toho k nemu patrili aj niečo ako návleky na nohy a chodidlá. Každopádne som sa viac už odľahčiť nevedela. Ak som by som ho nestíhala v tomto, tento boj by pre mňa pravdepodobne skončil. Tento krát som však neútočila oboma tonfami naraz. Začala som pravou, ktorú som v momente stiahla a vystriedala ju s druhou rukou. Vždy jedna útočila a jedna kryla.

Kaylo

Neměl jsem čas sledovat Hyashiho, jelikož na mě útočila jeho žačka jménem Komi, která se změnila, což jsem moc nechápal, bylo to opravdu divné, že najednou změnila taktiku boje a dokonce i oblečení a zbraně. Tahle dívka je zvláštní, doposud jsem nepochopil její bojový styl a brzy mi dojde čas. Pomyslel jsem si, když se na mě rozeběhla a já začal vykrývat útoky pomocí dvou kunaiů. Došlo mi, že mě dost tlačí, jelikož ona trénuje taijutsu, což vůbec není má silná stránka, a proto jsem počkal na vhodnou chvíli a znovu jsem zmizel a objevil se kousek za ní, kde jsem se rozeběhl a snažil se jí kopnout do zad.

Komi

Tlačila som ho. Bola som celkom prekvapená že sa mi to podarilo, teda že sa mi tak darí. Myslela som si, že je tento týpek trocha vyššia úroveň no stále som ho nepodceňovala. Dúfala som, že ak sa znova *teleportuje* tak rovnakým spôsobom ako pred tým. To by mi momentálne dosť hralo do karát. Zároveň som si začala myslieť jednu vec. Rozmýšľala som, či sem naozaj prišiel sám. Bolo to dosť na zamyslenie páč som pochybovala, že na Hyashiho poslali niekoho tejto úrovne. Zrazu zmizol. V momente keď som ho stratila zo zorného pola, spravila som otočku na zadnej špičke a tým pádom, by mi mala jeho noha iba skĺznuť po chrbte dopredu. Pri tomto pohybe som získala dosť slušnú silu v ľavej ruke, ktorú som mala napriahnutú a mienila som mu s tupým nosom tonfy vraziť do hlavy. Druhá tonfa zatiaľ istila jeho nohu, aby ma s ňou nemohol proste odtlačiť do strany. Zapierala som sa o ňu totiž pravou rukou a tak to nemuselo byť až také ľahké.

Hyashi

Uhnout takovému útoku bylo skoro pod mou úroveň, a tak jsem jednoduše uskočil do strany.
Mezitím s ním začala bojovat Komi a já mohl v klidu přemýšlet, ale samozřejmě jsem měl obavy. Ale nechal jsem to na Komi, poznal jsem, že neprohraje.
Nelíbí se mi, jak pořád mizí ... S tím určitě má co dělat ta svítící jehla. To asi nebude nějaký normální jutsu ...... Achjo, jsem to ale idiot.
Nadával jsem si v duchu, protože jsem byl až překvapen, že mi to došlo až takhle pozdě.
Složil jsem pečeť a zastavil tok chakry. Nebyl to pro mě problém, s chakrou jsem to uměl.
Ale jestli to genjutsu nebylo, tak jsme měli opravdu velký problém. Já sám jsem sice upřednostňoval přímý styl boje, nejlépe taijutsu, ale tohle by vypadalo pěkně špatně.

Kaylo

Bojoval jsme právě s Komi, která mi dala zrovna ránu do hlavy, ale v tom jsme opět zmizel a objevil se přímo před Hyashim, kterého jsem chtěl kunaiem bodnout do břicha, ale on v tu chvíli zmizel taky, jelikož se dostal ven z genjutsu. V tu chvíli jsem se prudce otočil na Komi a jen zakroutil hlavou. "A do háje." Řekl jsem, jelikož se Hyashi objevil opět v realitě a viděl ležící Komi a před ní sedělo mé prvé tělo a jakoby meditovalo, aby vás udržel v genjutsu. Hyashi měl teď úplně jednoduchou možnost zabít mé pravé tělo a tím pustit z genjutsu i Komi. Jenže takhle lehké to nebylo, zatím co jsem se objevil zase před Komi a chtěl jí dát pěstí do obličeje, tak před mé pravé tělo v realitě zrovna dopadl můj učitel Tarashi Kaimo a svými oči hleděl přímo do očí Hyashiho. Mezitím mi došlo, že se tím napůl zrušilo genjutsu a nemohu se v genjutsu s Komi už teleportovat, takže to teď bylo v genjutsu já proti Komi a v realitě to byl Tarashi proti Hyashimu.

Komi

"Hee? Hyashi?" Zamumlala som skôr pre seba a na chvíľku som prestala dávať pozor. V tom sa znova objavil predo mnou a dal mi päsťou do tváre. Zletela som na zem, na čo som sa mierne uškrnula. Znova som sa postavila a tonfy som si pár krát v rukách pretočila.
"Takže to bude genjutsu.. škoda že sa z neho neviem dostať.. budem ťa v ňom musieť poraziť." Prikrčila som sa, pripravená k útoku. Nedalo sa povedať, že by som bola zrovna nadšená z toho, že tomuto týpkovi budem musieť ublížiť. Čakala som však na jeho prvý krok a môj postoj teraz zaujal skôr defenzívny štýl. Tonfy pri tom boli doslova ideálna zbraň. Nespravili také zranenia ako katana či meče, za to som ich však viac menej mohla použiť ako spevnené a viac menej aj o pár centimetrov predĺžené ruky. Pre Taijutsu bojovníka, akým som bola ja, to bol jeden z najvýhodnejších typov tupých zbraní.

Hyashi

Situace vypadala opravdu špatně. Měli Komi ve své moci a bylo na mě, abych ji zachránil. Popravdě jsem v této pozici nebyl poprvý, ale pokaždý jsem uvnitř prožíval velkou hrůzu, i když jsem to na zevnějšku nenechal znát.
Jdete po špatných, my nic neudělali. Jestli hledáš někoho zlýho, tak se spíš rozhlídni u svých nadřízených.
Řekl jsem se svou klasickou dávkou arogance, ale byla to pravda.
Mezitím jsem přemýšlel, jak se dostat k tomu chlápkovi, který držel genjutsu, protože to určitě nebyl nijak zkušený ninja, a to znamenalo, že teď stojím proti někomu o mnoho silnějšímu, přece kdo by na mě šel sám s genjutsu ? Hlavně jsem doufal, že se tento silnější, nedokáže vyrovnat mé rychlosti, protože pak by to bylo hodně špatný.

Kyalo

Komi držela obranný postoj a já stál kousek od ní s mnohem laxnějším přístupem. Nevěděl jsem, co se děje venku, ale stále genjutsu fungovalo a já žil, což muselo znamenat jen to, že se můj mistr dal do boje s mistrem této dívky. Tahle dívka je určená pro boj na blízko, což vůbec není příjemné, jelikož já na taijutsu nejsem zrovna tak schopný. Budu muset používat iluze, abych ji dostal a zároveň budu doufat, že můj mistr Hyashiho zabije co nejdříve. Pomyslel jsem si a dal ruce v pěst, při čemž jsem dupl a v tu chvílí od mě začala praskat země směrem k tobě, aby jsi spadla do díry a ve chvíli, kdy jsi se soustředila na trhající zem, tak jsem hodil pár malých kuliček kousek do strany, kde jsem chystal připravit past.

Tarashi

Stál jsem proti Hyashimu, o kterém jsem četl hodně spisů, takže o něm vím pár věcí a zároveň jsem ho skoro měsíc s mým učněm sledoval. Pak na mne však promluvil a asi se snažil mě přimět na jeho stranu pár slovy. "Mně je opravdu jedno, kdo jsi nebo za co je vystavená odměna na tvoji hlavu. Dostal jsem před čtvrt rokem úkol tě zatknout nebo zabít i s lidmi, se kterými si za dobu mého sledování spolupracoval nebo vám nějak pomohli, proto máš na rukou již hodně krve, jen kvůli své nerozvážnosti a namyšlenosti. Komi nemůže za tvůj spor a i přes to jsi ji vzal sebou, čímž jsi ji zaručil ortel smrti." Řekl jsem ti, co si o tobě myslím a dál tam jen v klidu stál, jelikož se pomalu plnil můj plán. "Možná nejsi hrozný jako ti, co mě zaplatili, ale rozhodně nejsi žádný dobrák, který si zaslouží chodit po této zemi."

Hyashi

O Komi nic nevíš ...
Řekl jsem klidně. Protože jsem musel splnit slib, navíc jsem sledoval své vlastní zájmy. Navíc jsem Komi věřil, že dokáže toho učně porazit.
Pak jsem trochu sklonil hlavu a pousmál se. Vůbec nic nechápeš ...
Řekl jsem trochu pobaveně a vyslechl jsem si jeho poslední slova. Stál jsem byl připravený na jakoukoli akci, kterou může jeden z nás vyvolat. Každopádně bych byl radši, kdyby se to vyřešilo nenásilnou cestou, ale to se asi nestane. A taky jsem nebyl natolik hloupý, abych zaútočil přímo, když má Komi ve své moci. To bylo to nejhorší na této věci.
A co jsi potom ty ? Když si já nezasloužím chodit po zemi. Ty jsi možná ještě větší zlo než já, protože já ochraňuji sebe a Komi, zatímco ty tyhle věci vyhledáváš ...
Řekl jsem zase svůj názor na věc.

Tarashi

Sledoval jsem ho a pak položil ruku na Kaylovu hlavu a na chvíli se zakoukal někam pryč. Takže má nějak zablokovaný úplné používání genjutsu? To znamená, že mi lhal a vůbec netrénoval, jak jsem mu řekl. Měl trénovat to, aby se genjutsu nijak nezměnilo pokud v něm někdo umře nebo se z něj někdo dostane. To si s ním budu muset později vyřídit. Pomyslel jsem si a pak jsem se opět podíval na Hyashiho. Když řekl své rádoby moudro, tak jsem jen zakroutil hlavou. "Jsi jen zaslepený svoji arogancí a myslíš si, že děláš dobře, když učíš Komi, ale kvůli tomu jsi ji vystavil nebezpečí. Já neříkám, že nejsem větší zlo, nejspíš mám na sobě více krve než ty, ale každá ta krev byla lidí, kteří se prohřešili více než já proti systému. Já zabíjím jen ty zlé, což jsi i ty." Řekl jsem a nehodlal jsem útočit, jelikož jsem ho nepotřeboval dostat hned, stačilo mi jen získat čas pro Kayla, který měl v plánu uzavřít Komi v genjutsu a díky tomu ji úplně znehybnit a pak se připojit ke mně do boje proti Hyashimu. Hyashi mohl ucítit silnou dávku chakry v zemi, kterou jsem tam vypouštěl.

Komi

Spomeň si na jednu z možností.. ako sa z genjutsu dostať. Ovládanie chakry z toho vynechávam.. nemám na Hyashiho a tento týpek mi len tak nedovolí príliš sa sústrediť. Ostáva mi jediné.. poraziť ho. To však nedokážem ak na neho pôjdem ako doteraz,, Stále na neho útočím skôr pasívne, bez toho, aby som ho chcela zabiť.. Keby som.. sa vedela prinútiť. Každopádne.. budem schopná poraziť ho až vtedy, keď na neho budem útočiť pod jedným úmyslom. Rozmýšľala som, zatiaľ čo som pár krát prestúpila z nohy na nohu, aby som sa na nohách kvôli zemetraseniu udržala.
Zabiť.. Túto myšlienku som si ani nepomyslela, odrážala sa v mojich očiach ktorými som sa uprene pozerala na môjho protivníka. Môj postoj k tomuto boju som zmenila úplne. To že som ešte stále bola v Genjutsu aj cez to, Že sa z neho Hyashi dostal, mohlo znamenať len jednu vec. Zapojil sa do toho niekto ďalší, presne ako som si myslela. Tonfy som upustila na zem. Vedeli ho zraniť no v podstate nijak vážne. Potrebovala som to ukončiť rýchlo a tak som sa musela spoľahnúť na sériu mojích najničivejších útokov. Poskladala som pečate a znova som ich položila na zem. Tento krát som znova vyvolala dve katany no tieto, boli trocha iné. Mali čepeľ s oboch strán, boli kratšie a štíhle no o to lepšie prerážali vzduch, ako aj súperove telo. Tieto zbrane mali len jeden účel. Priložila som si ich k boku a mierne som sa prikrčila. Bola som Hyashiho najväčšou slabinou a nemohla som dovoliť, aby ho kvôli mne dostali.
"shi..ne." ozvalo sa mi spomedzi úst slovo, ktoré som nikdy pred tým do vzduchu nevypustila. V momente som sa od zeme odrazila priamo na môjho nepriateľa. Tento krát som na neho zaútočila v sérii útokov a sekov, ktoré patrili pod dvojmečový štýl. Často som si pri tom pri sekoch vymieňala slušnou rýchlosťou a trocha chaotickým spôsobom meče v rukách. To malo odviesť hlavne jeho pozornosť, keby sa snažil moje útoky nejakým spôsobom predvídať.

Kaylo

Stál jsem tam a stále házel kuličky do různých stran, což tě vůbec neznervózňovalo, jelikož jsi na mě útočila. Jakmile jsi byla, co nejblíže u mě, tak jsem poskládal pár pečetí a najednou se přede mnou objevila kamenná zeď, do které jsi narazila. Místo toho, aby jsi ji musela přeskakovat nebo obcházet, tak jsi uviděla, jakousi prasklinu, ze které v tu chvíli vyletěla moje pěst s úmyslem, že tě praštím do obličeje. Zároveň jsem tou zdí proskočil a chtěl udělat na zemi kotrmelec, abych se následně dostal do postoje. V ten okamžik začaly všechny kuličky na zemi kolem nás červeně světélkovat a ty sis všimla, že stojíme v jakémsi kruhu, který není zrovna moc velký. V tom dopadl malý kousek té zdi na jednu z kuliček a ta vzápětí jakoby vystřelila obří kamenný sloup, který úplně rozsekal kousek kamene. Sloup pak zase zajel do kuličky.

Komi

Dopadla som medzi nejaký guličky. Jeho technika ma prekvapila.. rovnako ako aj jeho päsť a tak som sa mu nestihla uhnúť. Rukou som si zotrela kvapky krvi, ktoré mi z nosu tiekli a znova som sa postavila na nohy.
"Dnes.. už bolo tých pádov celkom dosť." Zamumlala som si skôr pre seba, keď som si všimla, ako asi funguje táto *pasca*. Niečo ako *vijsť* z tohto kruhu bolo dosť nebezpečné. Preto som tu mienila ostať. Tým som mu však asi hrala do karát. Momentálne som bola dosť odľahčená a tak by ma stačilo vo výskoku odstrčiť, aby ma okraje tejto bariéry, či čo to bolo, dostali. Nechcela som využívať môj druhý štýl boja no nemala som na výber. Po tomto všetkom som v ňom však momentálne mohla vydržať tak dve minúty.. dve minúty a v ruke by som naďalej neudržala ani polkilový kameň. Oba meče som hodila po Kaylovi. Bol to celkom nechápavý krok, vlastne som sa tým zbavila zbraní. V momente som však poskladala pečaťe a znova som využila hneď dve, dnes už asi posledné techniky. Keď sa dym rozostúpil, stála som pred Kaylom v samurajskom brnení mojej veľkosti. Bolo pevné, odolné a ťažké. Obe ruky som držala na rúčke veľkého, obojručného meča, ktorý pripomínal nejaký sekáčik na mäso.
Musím to ukončiť čo najrýchlejšie. Nemôžem prehrať. Prebehlo mi znova hlavou, keď som zaútočila na Kayla. S bojovým pokrikom, ktorým som si chcela dodať odvahu a viac menej aj agresivitu, som sa rozohnala ťažkým mečom za seba a následne oblúkovým sekom sponad hlavy na zem. Pri priamom zásahu, by to preťalo človeka na dve polovice. Váha meča sama o sebe bola dosť veľká a tak som nemusela využívať silu, keď ten *sek* dopadal. Potrebovala som ju hlavne na udržanie meča v rukách.