Po chuunins examp

Moroshi Maitre

už jsem dotrénoval a tak jsem šel za Ushiem.došel jsem tam a viděl jak se upíjí k smrti.aniž by to někdo postřehl seděl jsem vedle něj a zeptal se ho.mohu se připojit?

Ushio

"Pročpak by ne," řekl jsem typickým opileckým hlasem a otevřel jsem ještě vínko. Ze škříňky s matčinými poklady (byla to skříň plná skla: skleničky, popelníky, lahve, dózy, sošky, atd.) jsem vytáhl svě skleničky. "Na," řekl jsem mu a podal jsem mu skleničku, která byla úplně plná vína. "Je to na ho**o, všechno je na ho**o," řekl jsem mu a přitom jsem do sebe kopl obsah svojí skleničky.

Moroshi Maitre

souhlasím...na co je ti zas*aná pozice Chunnina když tě stejně nikdo neuzná...řekl jsem a vypil sklinku.jelikož byla plná vína byl jsem i trochu opilý.

Mai
Já chakru nepoužívám...
Řekl jsem ochotně...

Ushio

"Sim tě," řekl jsem mu a poplácal jsem ho po zádech. "Můj mladší bráška je chuunin, víš jakou jsi mi udělal radost... I když jsem měl trochu obavy... Ale nakonec jsi se rozhodl jít za vesnicí a ne za tím mužem, co býval náš otec." Přitom jsem si nalil další. "Lin mi dala kopačky," oznámil jsem mu a přitom jsem se napil, spíš nachlastal, protože obsah skleničky ihned zmizel. "Ani mi to neřekla do očí... Jen jsem si odskočil a ona bezeslova zmizela," řekl jsem trochu smutně a překřížil jsem svěšené ruce mezi nohama. Sklenice byla prázdná, takže z ní nic neukáplo na zem, což bylo dobře...

Moroshi Maitre

věř mi...Lin je skvělá holka..ta by ti po tom všem kopačky nedala...jediné co lituji je že si můj nii-san našel holku dřív než já...a věř mi...žádná kterou potkáš nebude jako Lin...a ona néni ten typ který se snaží vztahům uhýbat...tohle tě nakopne...řekl jsem mírně opilím hlasem a potom jsem si nalil víno.to jsem vypil a potom jsem dodal.neudělej stejnou chybu jako já...nenech ji utýct...řekl jsem a zaklonil hlavu hledíc na strop.

Ushio

Vstal jsem a vyrazil jsem za ní. Chci v tom mít jasno...

Když jsem dorazil do jejich klanového sídla, tak jsem tam začal vyřvávat: "Lin-chan, Lin-chan, kam jsi mi odešla," v mém hlase se odrážel můj stav. Přitom jsem ještě upíjel z lahve, kterou jsem tam Moroshimu nenechal.

Moroshi - jakmile jsi se napil vína,začal se ti motat celý svět...Měl jsi chuť do něčeho praštit,což jsi také udělal...Nemohl jsi ovládat tělo...Tvoje tělo tě vlastně "přemohlo",a tak jsi ničil vše kolem sebe...*


--------------

* - něco jako Rock Lee ožralej

Kaname

Ale používate Hachimon nie?
Spýtal som sa znudene
To som už užitočnejšieho senseia ani nemohol dostať

Ushio

"Lin-chaaaaaaaan," zařval jsem z plných plic opileckým hlasem. "Ushio je tady... Chtěl by Tě vdět," zařval jsem dál. "Lin-chaaaaaaaaaaaaaan!!!" přitom jsem se dostal na dno láhve a tak jsem ji odhodil, bohužel špatným směrem a tak skončila přímo v okně jednoho domu klanu Yatsuke.

Mai
Já otevřu chakrové brány pomocí vůle...
Řekl jsem s další pózou...

Kaname

Pozrel sa na okno ktoré sa rozbilo
to sa my len zdá.
z okna sa vykukla staršia žena a poslala ma zistiť čo sa stalo
Dobre teta idem tam.
sensei počkajte chvýľu mám prácu...
Povedal som a išiel k miestu odkiaľ vyletela flaša

Ushio

"Kaname-chan," řekl jsem Kanamemu, když jsem ho uviděl přicházet: "Nevíš, kde je Lin-chaaaaaaan?" Přitom mu muselo být jasné, že jsem toho vypil až až.

Kaname

Zacítil som vábivú vôňu alkoholu a musel som si zapáliť.
Práve si jej rozbil okno na dome.
Vydel som ju tam ísť dúfam že si ju nezabil
Zasmial som sa a pozrel som sa ushiovy do očí.
Tvoj otec je tu vedľa tak buď tichšie.
keď ťa uvidí bude zle.
A len tak mimochodom to okno si zaplatíš.
zasmial som sa znovu ale keď som zbadal Moroshiho smiech ma prešiel

Ushio

"Cože," vystřelilo ze mě, tak jako já vystřelil do okna, když řekl, že to bylo její. Zase, zase, zase... Já už se z toho zbláznim. "Lin, promiň, nechtěl jsem," začal jsem se omlouvat už v okně a moje opilost byla trochu pryč.

-Kanameho smích asi nepřešel, protože Moroshi je u nás doma a ničí tam matčin poklad

Kaname

Dal som ushiovi facku a v tom stave by to asi ťažko ustál
ty soár!
Vykašli sa na to.
lin sa k tebe vráti...
...Kto iný by ju nakladal keby ťa nechala
Robyl som si z Ushia srandu

Ushio

Sklopil jsem hlavu: "Není třeba si něco nalhávat... Nejspíš je mezi námi konec... Proto si ze mě utahuješ... Tobě to řekla, ale mě ne... Klidně se na mě všichni vykašlete... Ať si Lin někoho najde," přitom jsem v sobě dusil slzy. "Tak já asi půjdu... Stejně tu nejsem vítán..." řekl jsem smutně a dal jsem se na odchod. Kdyby mi to řekla do očí... "Je konec", tak by to tak nebolelo... Alespoň vím, jak by jí bylo, když jsem jí chtěl udělat to samé... I když Lin taková není, tak to přeci jen nakonec tak skončilo. "Pozdravuj jí ode mě, Kaname," řekl jsem mu, než jsem odešel. Kdo jinej by jí pak nakládal... To vyznělo tak... hrozně... jako by to myslel úplně opačně... Alespoň ji bude mít kdo nakládat. převrátil jsem si v hlavě význam té věty. Zřejmě ode mě chtěla pokoj... Přece jen jsem na všechno dost hrr... Teď už není kam spěchat... Budu jí milovat... v ústraní... a své city jí připomenu až v tu vhodnou chvíli... Stejně to tak nejspíš mělo dopadnout... To mi připomíná...
Dál jsem se opilecky potácel ulicemi vesnice, abych nakonec přišel do lesa, kde jsem se natáhnul a usnul. Až vystřízlivým, tak to bude lepší... Teď bych se neměl namáhat myšlením...

Moroshi Maitre

zničil jsem jen stolek ale nic jinýho.chtěl jsem zničit okno ale vypadl jsem z ěj a nemohl se dostat dovnitř.procházel jsem sevesnicí až jsem dorazil do sídla Yatsuke kde jsem potkal Kanameho s Maiem.nazdar...vyškytl jsem ze sebe a spadl na zem.hned jsem usnul.

Mai
Nechápavě jsem se podíval na Moroshiho...Jeho chování mi připomínalo,že se mu tak nějak omylem projevil Suiken [Opilecká pěst]...


-----------------------------
Dan: zkus nechat Moroshiho,ať se taky trochu chová jako uživatel suikenu např. Zkomolení slov,motání,rozbíjení věcí okolo apod.

Kaname

ty idiot veď my sa spolu moc nebavýme.
Zakričal som na neho ale potom som ho nechal tak.
Aj tak si to nebudeš pamätať...
...čo to má sakra...távôňa to je...
Ku mne došiel Moroshi v podobnom stave.
Nemal som ani čas mu niečo povedať lebo už ležal na zemi.
Tak oni sa na*rbú a mňa nechajú tak?!
Keď sa prebudia, oľutujú to.
Pomyslel som si a začal som špičkou kopať do Moroshiho.
Veľmy sa my to páčilo.

Ushio

Chvíli jsem jen tak spal, když jsem se probudil s hroznou bolestí hlavy. "Co to sakra," proklel jsem a chytil jsem se za hlavu. "Sakra, co to tu smrdí," řekl jsem si pro sebe, když jsem si náhle uvědomil, že to je moje oblečení. "Jak kdybych byl v nějakym pajzlu... Táhne to z toho... No humus," zanadával jsem a raději jsem si triko sundal. "To zas bude doma," hlesl jsem si pro sebe a vyrazil jsem dom.

"Co to je ku**a za svinčík," zhrozil jsem se při pohledu na dům. Rozbitý okno... To de... Přešel jsem k oknu blíž a pak jsem se otočil. "A do pr**le," v mém obličeji byla vidět hrůza, zděšení a blížící se smrt. Celý matčin poklad byl zničený, veškeré skleněné, křišťálové a porcelánové sošky, talířky, ozdoby, atd. byly zničeny. Padl jsem na kolena. Jestli tohle uvidí Okaasan...
Navíc z vyřezávané prosklené skříně teď byla kůlnička na dříví.

Miko-chan (alá okaasan)
Přišla jsem domů,ale kvůli nákupu,který jsem nesla jsem si ničeho nevšimla...
Teprve když jsem byla doma,tak jsem viděla Ushia,jak si prohlíží ten bordel...
Upustila jsem nákup,to už Ushio slyšet mohl...
Potom jsem se chvíli dívala do země,ale potom jsem zvedla hlavu a oči mi žhnuly ohněm a vražedným pohledem...
Ztěžka jsem vydechovala a sledovala Ushia...Potom jsem zvedla ruce a dělala,že ve vzduchu někoho škrtím...Vypadalo to strašidelně...
Kdo...
Řekla jsem hlasem,který by vystrašil Tsuchikageho...

Moroshi Maitre

chytl jsem Kanameho nohu a celej červenej se probudil a řekl mu.ty voge,pšesaň do ma koput inač uvydieš...řek jsem opilej takže mi ani nebylo rozumět.potom jsem se naštval a chtěl s Kanamem třísknout o zem.

Ushio

"Já nevim..." řekl jsem dost překvapeně a vyděšeně. Bylo jasné, že i mě ten bordel překvapil, takže jsem to s největší pravděpodobností neudělal. Ale stejně si to asi slíznu...

Miko-chan (alá okaasan)
Ztěžka jsem vydechovala zlostí...
Zabít!!!
Sykla jsem a ruce sepnula do pěsti...