Poslední úder

Sora

Samozdžejmě dáme ! Řekla jsem a utřela si slzy.Byl to okamžik všeho dojatí,při kterým naše vesnice stratila hodně silného,spravedlivého,a legendárního,muže.Doufám že jeho synové budou stejně skvělý jako on !

Hiromi
Začala som plakať.
Zbohom... Jiro-sama... Najväčší hrdina aký kedy žil. Povedala som a pozrela som sa na slnko.
Zaťala som ruky v päsť.
Musím pomôcť Montarovi! Pripomenula som si.
Odkiaľ mám ale niekoho zohnať? Pomyslela som si a pozerala po okolí.

V tu chvíli z dálky přicházela temná silueta nějaké postavy. Postava se najednou zastavila a cuklo v ní a následně se rozeběhla směrem k davu lidí. "Sakra, přišel jsem pozdě." řekl když uviděl skupinku plačících lidí.

Montaro Yuurinshi

To-toje konec ?? řekl jsem pro sebe a sledoval Suiza jak se tam snaží dostat .. ale viděl jsem že Suizu už neumře .. tak můj vztek vymyzel ...spíš naopak jsem rád že to je všechno za námy a suizu žije

Yuu

Vedle mě seděla Kin a volala zdravotníky. Kin, děkuji ti za vše. řekl jsem tichým hlasem a pohladil Kin po vlasech. Tolik zranění už nevydržím... a pomalu jsem přivíral oči. Když jsem přivíral oči, myslel jsem na Kin a na moje popáleniny z předchozí mise. Miluji tě. Kin. a zavřel jsem oči.

Masaru

Jiro-sama ochráním je i vlastním životem, když buduo v nebezpečí.
Řekl sem a pak sem mlčel a se slzami sledoval Jira.... Nevěděl sem co mám říct. Najednou se Jiro rozpadl a zmizel. Nevěděl sem co dělat, jestli byt smutný a nebo se vztekat jediné na co sem se zmohl bylo, že se můj pohled zasekl na místě, kde byl předchvíli Jiro.

Sora

Přišla jsem k Masarovi,ochráníme je...ať se bude dít cokoli.Řekla jsem,a chytla ho za rameno.

Masaru

Klečel sem porád na stejném místě a díval se na místo smrti Jira.... Celé okolí sem ignoroval, byl sem jak duch.

Yoshiro Kentiri

"Kdo ty sakra jsi?!" Zvolala Aiko a vytryskly ji slzy. "Jej já jsem se ještě nepředstavil. Aha, jsem Yoshiro Kentiri. Byl jsem poslán, abych pomohl Jirovi, ale přišel jsem pozdě." Řekl jsem Aiko a udělal jsem uklidňující úsměv. V tu chvíli Aiko zařvala a zpod ní vytekla voda a v tu chvíli ji chytnuli dva ninjové. "Bude rodit." Řekl jsem klidně a už ji ti dva odnášeli do nemocnice.

Masaru

Křik Aiko mě z toho dostal, rychle sem se k ní otočil a přikulhal k ní.
Sensei hlavně klid bude to dobrý.
Držel sem jí po cestě za ruku.

Aiko odnesli na sál a mezi tim uplně drtila Masarovu ruku, kvůli předporodním nervům a bolestem. "Prosím zůstaňte tady." Řekl doktor Masarovi a nechal ho v čekárně.

Masaru

Už sem nevěděl, kterou bolest vnímat jestli nohy nebo ruky, ale ani sem nevykřikl, když už sem mohl něco udělat tak sdílet bolest s Aiko. Díval sem se na Aiko v bolestech a nevěděl co říct.

Hiromi
Nie je tu niekde ninja doktor? Zakričala som už normálne.
Nemôžem ho tam nechať po tom čo mi zachránil život! Povedala som si.

V tu chvíli na místo, kde umřel Jiro přiběhlo asi 10 lékařských ninjů a začali všechny ošetřovat.
Mezitím vyšel ze sálu doktor od Aiko a pousmál se na Masara. "Má dva kluky." Řekl doktor Masarovi a začal i Masara ošetřovat. Mezitim vyvezli Aiko a ta měla v náručí dvě malé mimina. "Usmějte se na Masara Yoshiro a Keiko." Řekla s úsměvem Aiko, ale tekly ji slzy při vzpomínce na Jira.

Sora


Sledovala jsem místo,kde klečel Masaru,než odešel s Aiko,do nemocnice.Co se s nim děje,byl úplně smyslu zbavenej...vím že Jirova smrt je hrozně smutná,ale... Pomyslela jsem si,vstala jsem.Ale za nedlouho se mi sesypali nohy.Protože dvakrát použít raitonový šíp,za několik minut.Byl můj limit.

Yoshiro Kentiri

V rychlosti jsem chytl Soru a zahvízdal na prsty. "Vemte ji někdo do nemocnice." Zařval jsem a rozeběhl se k nám lékařský ninja.

Hiromi
Došla som k Montarovi ktorého práve liečili.
Dúfam že to je lepšie. Povedala som sa na neho.
Usmiala som, no bol to skôr smutný úsmev.

Montaro Yuurinshi

Jojo , už to tak hrozný neni .. .. řekl jsem v klidu
Pousmál jsem se naní .. takže ty ted máš v sobě démona jo ??? řekl jsem usměvavě

Hiromi
No niak tak. Ale bola by som radšej keby že ho má stále Jiro-sama. Povedala som.
Dúfam že s ním nespôsobím škody. Pomyslela som si.
Od teba ľahšie utečiem. Povedal komicky Rokubi.
Ticho! Povedala som na hlas.

Sora

Když mě odnesly do nemocnice tak jsem tam jen tak seděla,a přemýšlela nad tim co se stalo.Proč...kdo teď bude bránit vesnici,nikdo tu není tak silný jako Jiro...a mi to nezvládnem. Pomyslela jsem si,a smutným pohledem jsem koukala na dveře pokoje.

Yashi
Odehnal jsem od sebe lékařský ninje, sice jsem nebyl v pořádku, ale bolest bylo to jediný, co jsem mohl v tu chvíli cítit...
Moje práce zde končí...
Řekl jsem jenom a vydal se cestou zpět do Iwy...Trochu jsem očekával, že mě někdo zastaví a tak...

Montaro Yuurinshi

Dobře dobře , už radši mlčim .. bránil jsem se slovama a odvrátil odní pohled

Hiromi
Ja- prepáč ono to nebolo na teba. Stále počujem niaky hlas, asi Rokubiho. Prepáčila som sa Montarovi.
Radšej som mnou komunikuj v myšlienkach. Ozval sa znudene a výsmešne Rokubi.
Nemysli si...

Utakata Kentiri

Ve chvíli kdy ten Sorino chtěl odejít jsem ho zastavil a usmál se. "Jak se jmenuješ? Ať víme jaké jména napsat na pomník jedné z nejvýznamnějších bitev." Řekl jsem a pak jsem dodal "Za celou vesnici ti děkuji."

Yashi
Sorino Yashi...Ten zmetek mi zabil bratra...Šel jsem az pomstou...A zklamal jsem...
Řekl jsem dost podceněně, a ještě do toho umřel Jiro, se kterým jsem se párkrát setkal jako osobní strážce Tsuchikageho...