Akatsuki vs. Yutaka

???

Foukal silný vítr a sníh kolem nás ladně prolétával, jakoby se nemělo nic stát a nikdo netušil, že se právě jedná o zřejmě jednu z největších bitev za posledních pár let. Dvě stránky zla se konečně setkávají, aby se ukázalo, kdo je ten nejlepší.

Stáli jsme všichni tři na jakési zasněžené hoře a sníh se nám pomalu lepil na černé pláště s rudými obláčky. "Tak jsme tu."

Melo

Najednou jste ucitíli silné teplo, nic smrtelného. Jen ste si mohli všimnout, že sníh na části hory v okruhu asi půl kilometru začal tát.
*puf*
V plamenu ohně se objevila postava s bílým pláštěm a římským číslem 5 na hlavě

Nemám rád sníh
Řekl sem bezcitně

Trojka

Zničehonic jsem se objevil u spolubojovníků. Cestoval jsem sám, takže to mohlo být překvapení jak pro nepřátele, tak pro spolubojovníky.
Proč sníh...
Zabrblal jsem a opřel svůj velký meč Kubikiri o rameno.

Jednička

Pomalu byl slyšet praskající sníh a já jsem šel za svými spolubojovníki a zastavil jsem se přednimi žádný originální výstup .... Koukám že jste nás našly .. řekl jsem celkem překvapeně uchraptěným hlasem ani takhle špatný hals jsem eměl dříve než jsme zmyzely .... ANi jsme s eokem nekouknul an trojku ale šeptem jsem řekl .. Dík že si přišel ...

???

Naše černé pláště s rudými mraky vlály krásně ve větru a v tom okrajové postavy vyšly dobředu a ta prostřední osoba zůstala stát vzádu. Najednou levá osoba v plášti se jen zasmála a hned podle smíchu bylo poznat, že jde o ženu. "Není těžké najít verbež, jako jste vy tři."

Trojka

Tři? Myslel jsem, že nás je víc...
Řekl jsem tupě, ale bez ironických gest, pouze jsem se připravil k boji, který byl neodvratný.
Fajn, zabít ženskou bude těžký... To mě nikdy nebavilo...
Prokoulel jsem očima nad touto ironickou myšlenkou.
Jenže naše výhoda byla, že neznali naše schopnosti, ale my jejich taky ne, takže můj plán skončil ještě dříve, než jsem mohl vymyslet taktiku.

Jednička

Naše bílé pláště pomalu splívaly s okolím a já měl ještě bílí potahp řez obličej .. dírky jenom na oči ... Takže jste si přišly pro nibiho jo ? ... řekl jsem pomalu chraplaví hlasem .. naše pláště vlály po větru a jediné co bylo vidět byly naše nebo některých obličeje a konec noh ..

???

"Bravo, dobrý postřeh jedničko!" Zvolala druhá osoba v černém plášti docela ironicky a vám došlo, že se jedná o muže. V tu chvíli si ty dvě osoby ve předu sundaly kapuce.

Asuna Kentiri

http://fc01.deviantart.net/fs70/i/2010/037/d/b/Commission__Asuna_el_Congelado_by_Geofffffff.jpg
Sundala jsem si kapucu a vy jste spatřili mé rudé oči a bílé vlasy uprostřed niž byla jakási bílá květina. "Jmenuji se Asuna Kentiri, aby jste věděli, kdo vás to vlastně zabil." Začala jsem se zase smát.

Tokuzen Uchiha

http://fc08.deviantart.net/fs70/f/2010/155/b/d/Tokuzen_Moto_by_osy057.jpg
Sundal jsem si také kapucu a mé hnědé vlasy zavlály ve vzduchu. Jenom sjem se pousmál na Asunu. "Jen je tolik nepodceňuj, přece jen víme, že mají Nibiho a podle informacích z Haiko by měl mít jeden Rinnegan, teda pokud si ho transplatovali, každopádně ho někde maj. Teď zjistit kdo má co." Řekl jsem tak, aby to slyšela jen ona. "Já jsem Tokuzen Uchiha."

Jednička

Kentiri , Uchiha ... řekl jsem chraptivě .. Koukám že zde se střetávají staré klany ... řekl jsem .. byl jsem celou dobu v pozoru ale byl jsem uvolněný protože jsem byl celý zahalený a sotva mi bylo vidět do očí ... Dávejte si pozor ... hlavně na tu dívku , tu nepodcenujte její oči jsou rudé jak krvavé jezero .. zdůraznil jsem těm zamnou ... dívku jsem řekl proto že mezi námi byla obří věková propast

Trojka

Vím co je Kentiri, nejsem blbej...
Řekl jsem ostře a poklepal na meč.
Asuna Kentiri... Asi budeš další holčička, kterou si zapíšu mezi mrtvý... I když mezi námi není zas tak velkej rozdíl, a to ve věku hlavně...
Prohlásil jsem s úsměvem.

Trošku rozpumpuju atmosféru


Stáli jsme tam náš všech 6 naproti sobě. Melo ani necekl. Jen ste si mohli všimnout, že sníh už roztál a rozmočil půdu což vytvořilo bahenitý terén. Teplota pomalu klesla na normál. Melo se podíval na Trojku, věděl, že ovládá bahno.
Už by jsme to mohli ukončit, ukažte co umíte prokažte, že ste hodni nést méno tehle dávné organizace
Řekl Melo chladnokrevně. a Okolo něj se zformovalo přes 50 klonů. Všem se v rukách vytvořila malinká ohnivá koule asi ve velikosti 9 milimetrového náboju.
Katon
Zaznělo jednohlasně z 50 ust
Ya no AME!

Věděl sem, že Kentiry klan používá vodu tak sem začal s tím nejslabším. Co se událo bylo na pohled překrásné všechny klony začali házet oheň do vzduchu jako by to byli šípy. Chvíli to zastínilo bojiště ale pak začal ohnivý déšť padat přímo na protivníky.

Jednička

Uskočil jsem 5 metrů dozadu ... a natáhnul jsem jedu ruku a prstem jsem ukázal na koule či šípy Fuuton: Reppushou řekl jsem a vtu chvilku se všechen vítr koncetroval za nás 3 a provál kolem nás na koule naše pláště tím směrem začly váš a zanámi se tvořila vychřice která postupně poslala sílu do kouly které posilovaly ohen a zvětšovaly je asi tak dvojnásoběn až trojnásobně a zrychlovaly je

Trojka

Na to jsem já neváhal a jednou rukou jsem hodil tři kunaie s vylepšenými výbušnými lístky. Všechny kunaie se zabodly poblíž nepřátel a já jsem čekal na vhodný okamžik je odpálit.
Sice tohle nebyla má specializace, ale musel jsem trpělivě vyčkávat.
Konečně zkusíme sehranost naší organizace naostro.

Bylo vidět, jak se ani jeden z těch tří nijak nehodll starat o ten útok a útok zasáhl cíl, chvíli tam byl bílý kouř a bahno létalo všude kolem. Dokonale to ukázalo atmosféru boje, protože to vypadalo jako pravé bojiště. Jenže Yutaka si mohla pomalu všímat, že jsme v jakémsi údolí, které sice na pohled nevypadá jako jáma, ale byli jsme v jakési jámě, ale to nemuselo nic znamenat.

Ve chvíli kdy dým zmizel, tak jste tam viděly siluety tří postav, ale ty najednou byly vidět jen jako dým, který se rozplynul a vám došlo, že to byly jen kloni až když jste všichni tři pocítili ostří na vašich krcích. Za váma stály tři osoby zahalené v černým pláštích s rudými obláčky. Melovi kloni sice mohli nějak bránit, ale tyhle tři postavy se tam z ničeho nic objevili, jakoby byli celou dobu v podzemí. Takže jakmile by se nějaký klon jen o něco pokusil, tak by bylo zřejmě po vás. "Hněte se a zemřete. Chceme jen Nibiho a Rinnegan, nemusíte kvůli tomu zemřít." ozvala se prostřední osoba a vy jste si uvědomili, že právě promluvil ten prostřední co zůstal předtim stále zahalený. Jelikož jsme věděli, že nejste žádný sušenky, které se nechaj tak lehce porazit, tak nejenže jste měli u krku z pravé strany katany, ale za váma se ozvalo dopadnutí kunaiů s výbušnými lístky. "Naše organizace je početnější než vaše, takže se klidně všichni obětujeme a necháme vás tu s náma vybuchnout, aby jste Akatsuki už neohrožovali. Jakmile vybuchnete, tak sice Nibiho ztratíme, ale Rinnegan zřejmě zůstane vcelku, sice bez těla, ale oči přežijí. Vyberte si co chcete." Ozval se znovu ten hlas.

Melo

Jen tak sem tam nehybně stál.
Tak si ty oči vemte. Mam jich plný kýbl, ten hlupák předemnou měl přes 10 Rinnenganů.
Řekl sem bezcitně... Vy ste si ale nemohli všimnout mého pravého plánu po celou dobu ste se pomalu propadávali do bahna... To ale nebylo vše. Vodu v bahnu sem chtěl použít jako obrovské pěsti... To sem zatím ale nepoužil.

Jednička

Přesně .. řekl jsem si na nci jsem nbeodpovídal jenomže oni všichni byly zanáma a já neváhal je trefit mojí technikou ale tentokrát jsem doní dal svoji chakru ... vychřice za námi začla zesilovat a trefovala všechno co bylo zaní jak ty 3 tak i ty co nám držely zbraně u krku pokud to byly klony toudle dobou by už měly bouchnout protože v jedný vteřina koncentrace vychřice se trojnásobyla a okamžitě zasáhla toho zanáma takže čas na zpětnej utok u krku nebyl čas ... zesiloval jsem vychřici ještě víc až byla drsná a ostra a sekala pořád odkola lidi nebo klony vní to způsobovalo i to že pro ty co byly ve vychřici se snižovala viditelnost

Trojka

Neváhal jsem a vrazil jsem kunai do hrudníku postavy za mnou ve chvíli, kdy začala vichřice zesilovat.
Obranné jutsu jsem měl připravené už od chvíle, kdy jsem se zjevil.
Asi tři vteřiny po vražení kunaie jsem se ohnal i mým mečem. V dobrém případě jsem soupeře rozetnul vejpůl.

Bylo dobré, že jste se zaměřily jen na čepele u vašich krků a na ty osoby co vám je držely u krku, protože vychřice je zničila, ale výbušné lístky silně explodovaly a jelikož byly dá se říct skoro pod váma, tak výbuch musel zcela jistě něco udělat.

V tu chvíli se však zřejmě celé místo proměnilo ve zvednutý prach a dým, jelikož tam bylo 50 klonů Mela a naše tři klony, které se taky proměnily v obláčky. Otázka však byla, kde jsou pravé osoby a kdo je ten co byl uprostřed a tajil svoji tvář, že měl promyšlených tolik kroků dopředu, což není zrovna normální.

Jenže to už jste si všimli jak se místo bahna tvoří voda, která pomalu, ale jistě plní to údolí.

Trojka

Díky mé schopnosti a také reflexům jsem dokázal před výbušnými lístky uskočit, ale dopadl jsem na zem na břicho, jelikož se mé nohy stále "replikovaly" z bahna.
Voda mi problém nedělala, jelikož to byl můj živel. Takže jsem se takřka s mojí schopností nemohl utopit.
Ale nebyl čas ukazovat, co umím, takže jsem "vylezl" na vodu a stál jsem na ní jako na pevné zemi. Potom jsem složil jednoduchou pečeť a vedle mě se zformovali čtyři kloni z bahna. Toto byla technika, kterou jsem piloval dlouhou dobu, a konečně jsem chtěl využít mé vynalézavosti.
Proto jsem se zamíchal s mými klony, takže nemohli vědět, kde jsem pravý já, protože kloni procházeli sami sebou navzájem.

Melo

uskutečnil se svůj plán a naproti klonům vyrazili vodní pěsti, které se v zápětí sformovali ve vodní štít a jelikož měla voda nad ohněm navrch tak kompletně utlumila výbuch.
Stoupl sem si na hladinu vody a začal do ní koncentrovat chakru abych jí celou ovládl. Předpokládal sem, že v ní už něčí chakra je.

Jednička

Nstavil jsem okamžitě ruku proti vábuchu moje smysly byly plně funkčí a já vyjel z kouře prachu ven a hořel mi rukáf a já jsem zamával a on se uhasil měl jsem ohořelou ruku .. Pche .. už taky nemyslím na všechno .. postěžoval jsem si taky že jo kdyby veděly kdo jsem tka to chápou bylo mi kolem 100 let ... pak se to začlo naplnovat vodou a já jsem automaticky zapnul chakru na nohou .. a bly jsem na hladině ... Fajn takže kentiri má nás ve svém živlu ... uvidime kolik té vody má .. řekl jsem a nápřehnul jsme ruce .. kolem dokola každou na jedu strany a hlasitě jsem zakřičel z rukou mi šlehla vždy chakra a závan větru a vy jste uviděly jak se odštěpujou obří kusy kamenů že skály ale pod vodou udolí bylo obří a navíc byla zima byl amožnost že tu voda lehce zamrzne a já jí snižoval stupně tím že jsem jí hnal pod skálu .. a vlastně podestílal jsem jí tím a vody mohlo ubývat a nebo naopak nic se nědít pak jsem zamířil ruce na hladinu a šlehal jsem tam malinký závan doslova mrazivě ledového vzduchu a pod mýma nohama začala voda zamrzat at už byla napuštěná jak koliv .. byla zima.. a hlavně jsem tendle šíleně ledový vzduch posílal zároven lehce i na Mela protože ta jeho horká aura byla proti mě a narušovala ten vzduch a já jeho tím ohraničil jeho chakru .. teplo bylo kolem něj ale víc jem metr od něj už takový teplo nebylo .. sněžilo a byl vítr já to skombinoval se svojím uměním a silou , využíval jsem zimi zde abych pomalu pohřbil vše co se vtom jezeru ukrývalo .. a zase tolik chakry mi to nebralo protože jsem pořád využival pouze přírodní síly ne své .. a hlavně jsem byl chráněn i tím ledem že namě ze zdola nemohly zautočit ...ohen pod vodou taky použít nemohly .. jedině že by s emusely vynořit ze stran.

Ano voda opravdu pomalu, ale jistě unikala. Jenže mezitim co jste byly na vodě se vám skrz boty vytvářely malé dirky, což jste jen tak postřehnout nomohli a do vás se dostávala voda. Kloni Trojky stejně nic neznamenaly proti Sharinganu a Suinataru, kteří originál poznají. A jelikož byl Trojka vždycky zbahněný, tak se do něj smíchala voda z toho jezera, aniž by si něco uvědomil. Jenže to už voda začala klesat, ale hodně pomalu a od Jedničky dokonce i mrznout.

Mezitím ve vzduchu padaly volnym pádem jakési dvě osoby v Akatsuki obleku, padaly z obrovské výšky a nikdo je zatim neviděl. Jelikož jste byli zaměřeni hlavně na tu vodu.

Najednou se ozval zase ten ženský smích z prava kousek od toho jezírka, kde pomalu mizela voda. "Nebojte se kluci, já už jsem ta pravá. Moji dva parťáci hned dorazí, jen maj jakýsi problém s tou mrznoucí vodou, takže se o to postarám!" Zařvala jsem naštvaně, ale to už byly dva aspekty, které ničili vaši pozornost od vzduchu, takže to, že se náhodou podíváte nahoru bylo opravdu nesmyslné.

V tu chvíli směrem do prostředka jezera dopadla osoba, která měla v pravačce obrovskou modrou kouly, kolem které byl bílý prstenec, vypadalo to jako Oodoma rasengan okolo, kterého byl bílý prstenec, jako u planet. Jenže ten pád roběhl během chvílky, takže to, aby jste z vody jen tak zmizely bylo naprosto nesmyslné. Ve chvíli kdy se jakýsi Rasengan dotkl vody, tak se voda zvedla a "Tatsumaki Rasengan!" Zařvala ta osoba a najednou se voda, ve které jste nyní byly vy začala ve vzduchu točit v jakémsi tornádu a v tu chvíli vás to všechny vymrštilo na zem z velké výšky. V tornádu se točil led, kamení a hlína, takže to bylo fakt o zranění. Všechno to proběhlo fakt ve chvíli, takže na nějakou velkou záchranu jste fakt čas moc neměli.

Z osob co letěly vzduchem zbyla jen jedna, takže ty dvě byli jen kloni, kteří pomohli s vytvořením toho Rasenganu a ten co nyní stojí vedle té Akatsuki holky je zřejmě už ten pravý. Tornádo skončilo asi po půl minutě a všechna voda s pomalu změnila na led a rozletěla se opět do té jámy.

Melo

Pomocí svého Rinnegnanu sem viděl proud chakry, jak se pomalu ale jistě prosakuje do mé boty, když sem zjistil o jakou podstatu jde, tak se.
Doton Domu
Pomyslel sem si a mé nohy se zpevnili Dotonem, který měl nad vodou navrch. Pak mi z nohou začala růst jakási skála, která se začala vznášet. Odletěl sem trošku nad ten vír a sledoval ty dva pomocí svého Rinnenganu, jestli nejsou kloni....
Kde je ten 3.?
Zeptal sem se sám sebe nahlas.

Trojka

Díky mé schopnosti mnou kusy ledu a hlíny doslova prolétávaly a prorážely mé tělo, ale nakonec jsem dopadl jako hlína, ale mohli si myslet, že je po mě, jelikož jsem svou schopnost naplno ještě pořádně neukázal.
Za asi pět vteřin Asunu i toho druhého začalo zespodu obalovat bahno. Bylo celkem rychlé a za zlomek vteřiny bylo u kolenou, přičemž by si musely useknout nohy, aby unikly, protože je svíralo hodně pevně, navíc bylo lepivé.
Pravý já zatím v podobě bahna nebyl vidět, ani chakra, jelikož byl všude bordel po minulém útoku.

Jednička

Metelilo do nás tornádo ... To já jsem tu pánem větru .... šptnul jsem a nechal jsem se vpustit do tornáda a skočil jsem přímo doněj ..
Roztáhnul jsem ruce kolem sebe a začal jsem vypouštět svoji chakru .. nebylo jí moc ale vy jste vyděly jak se kolem mě tvoří vrstva bíle strašně světlé ale ne čisté .... uhm .. mohly jste to přirovnat ke vláknu .. ale nic z otho to nebylo bylo to tornádo který ochranovalo svojeho uživatele kmitalo tka rychle že pouhé oko nedokázalo zaznamenat jak se kolem mě otáčí a to drtilo všechen led a hlínu co omě škrtaly bylo to jako dřevo řezající se o motorovou pilku pak jsem dla ruce na hrud a máchnul jsem snima od sebe a to rychlý tornádo kolem mě se ve mžiku rozptýlilo a narazilo to venkonvího velkýho tornáda vytvořeným rasenganem a nastal menší výbuch a tornáda zmyzely .. jenom asi další 1 minutu tu byl silný vítr který mohl být dost nepříjemný .jako doznívání chakry Rasenganu a chakry mojí ... já jsem ovšem rovnou dopadl na skálu .. a vyčkával jsem ale to co jsem nečekal je to že moje čisté bíla lehce špinavá od bahna roba bude postříkaná kapkami krve .. byla to moje krev může zato intenzita tornáda .. ale pro mě to nic nebylo .. jenom další menší zranění ... Studujou nás.. aby zjistili kdo a co jsme .. ale lehce se je dá oklamat .. řekl jsem si a pomalu jsem si kleknul ... zlikvidoval jsem utok .. ten moji partáci musejí zautočit ....