Čas to všechno zahojí

Montaro Yuurinshi

Strnul jsem na místě ,né proto že byhc měl strach nebo tak ale zvědavosti a udivem ... Kiyoro ? .. promuvil jsme hlubokým hlasem ve kterém byl udiv a taková zvlášnost, taková špetka milosti ... Postavy ke mě došly a kdybych je asi viděl byz Kiyori tak byhc asi tasil zbran ale ona mi dodávala naději že to není nepřítel ... že mám být v klidu ... a taky že jsem byl potichu jsem oddechoval a ruce jsem měl podél těla a čekla jsem co se bude dít dál

Kiyora

Najednou ten chlápek v černo modrém plášti udělal krok Montarovi a zvedl pravou ruku, při čemž mu sjel rukáv a ty jsi na jeho ruce uviděl jakousi pečeť a v tu chvíli pečeť lehce zazářila modře a jeho ukazováček a prostředníček, kterými ukázal an tebe zazářily modro bíle. "Ne nech ho Vergi, to je můj a mého bratra přítel. To díky němu víme, kde můj bratr je." Řekla jsem a pohodila hnědými vlasy. "Ráda tě zase vidím Modrý draku." Řekla jsem a Vergi jen zakroutil hlavou a ruku dal zase podél těla. "Běžte do toho domku, co jsem vám říkala." Řekla jsem a všichni tři šli, při čemž ta holka prošla kolem Montara a na tričko mu přilepila papírové srdce, které se v tu chvíli zbarvilo do růžova. když odešli, tak jsem se jen pousmála. "Kamira je hodná, ale má slabost pro muže co vypadají nějak temně a ty tak docela vyzařuješ." Řekla ti, jakoby se vůbec nic nedělo, ale tobě pomalu docházelo, že se něco děje.

Montaro Yuurinshi

Hm ... vydechnul jsem strnule a srdce jsem prozatím ignoroval uchvátila mě osoba před sebou což byla Kiyora není to zas tak moc dlouho co jsem jí viděl naposled a přivedla si sebou nějaké partáky ,protože mě zajímalo co tu dělaj i když mi to docházelo ... Nečekal jsem že tě uvidím takhle brzo .... řekl jsem apak jsme jenom potichu dodal .. Kiyoro .. chvilku jsem se odmlčel a pak jsem se zatvářil lehce naštvaně ... Předpokládám ,že si sem stěma ninjama nepřišla v klidu a míru ... to hodláš osvobodit bratra ?? .. zeptal jsem se narovinu bez známky aspektů

Kiyora

Nedal mi na vybranou, musela jsem mu to vše hned říct. "Ano, nemohu tu nechat bratra, když vim, že žije. Musim ho dostat ven co nejdříve, jelikož do vězení zítra převezou jednu určitou osobu, která nemá vyřízený účty s mym bratrem a on o tom neví. Pokud tam zůstane, tak je mrtvý." Řekl jsem ti pravdu, protože nic jiného mi nezbývalo. "Je mi jedno jestli nám pomůžeš nebo ne, ale hodně by jsi nám tim zjednodušil práci, ale nemohu tě nutit. Svůj dluh vůči Akumovi jsi splatil." Řekla jsem ti a pomalu prošla kolem tebe, při čemž jsem mířila směrem kam šel můj tým.

Montaro Yuurinshi

Sakra ... řekl jsem si pro sebe když kolem mě prošla ... všechno se to komplikuje ... Sice jsem ten dluh splatil ,ale nemůžu v tom akumu nechat když vtom on nenechal mě ... říkal jsem si pro sebe a nervozita stoupala .. Mám riskovat a pomoct mu ... Nebo mam zůstat v klidu nestrany protože mam starosti dost ... než jsem si to ubec rozmyslel Kiyora yl auž v tom domě kde byly ostatní .. pomalu jsem se otočil a ladnýma krokama došel k domu vzal jsem za kliku a otevřel ... Pomalu jsem vešel dovnitř a rozhlídl jsme se jeslti tam nejsou pokud by tma hned někde byly přišel byhc blíž a pousmal jsem se ... Dobře , pomužu vám .. jdu do toho .. řekl jsem neutrálně s usměvem na tváři i když kdybych to oznamoval pouze Kiyoře tak bych byl milí ,ale stěch 2 týpků mi skákala husí kůže ..

Kiyora

Stáli jsme tam všichni v jakési docela velké vchodové místnosti kolem níž bylo několik pokojů. Když přišel Montaro tak jsem se jenom pousmála a kývnula hlavou. V tu chvíli Kamira zatleskala a hned k tobě došla, při čemž ti strhnula to srdíčko a hodila do rohu místnosti a tam srdíčko bouchlo, ale zničilo to jen trochu omítku, ale ty jsi věděl, že kdyby to bouchlo u tebe, tak ti to zničí srdce. "Promiň brouku, ale musela jsem si být jistá, že pak neřekneš nikomu naše malé tajemství." Řekla a konečky prstů ti přejela přes tričko u tvý hrudi a pak se jen pousmála a koukla na tebe takovym žádoucim pohledem při čemž si pak šla sednout. "Kamiro uklidni se, je mladší jak ty tak o 3 roky, tak se kroť." Řekl ten chlápek, který měl černý plášť a na něm rudé čáry. Poté se zvedl a přišel k tobě, při čemž ti podal ruku a ty sis všiml, že má na ruce taky tu pečeť, ale jinou než ten v modrym. "Já jsem Eiro a ten v modrym je můj bratr Vergi. Kiyoru už znáš a Kamiru není potřeba zmiňovat že?" Řekl ti.

Montaro Yuurinshi

Když Kamira zmínila slovo "promin" jako pojistku odpoveděl jsem rázně ... Toje v pořádku , nedávám vám to za zlí ,že jste mi nedůvěřovat od pohledu řekl jsem vyrovnan a v klidu pa k mě přišel ten chlapík a podal mi ruku na pozdrav , vypadal mnohem mín agresivnějš než jeho bratr což jsem ocenoval a tak jsem mu jí taky podal ... Dobře ... Jmenuju se Montaro , Montaro Yuurinshi ... představil jsem se a na řečnickou otázku jsem neodpovídal

Kiyora

Když se takhle seznámili, tak jsem se pousmála, jelikož zatim šlo vše podle plánu, to že jsem počítala s tim, že se k nám Montaro přidá už jsem nahlas neříkala. "Fajn, takže začneme to řešit. Zítra v pět odpoledne sem převezou Saita, takže do pěti odpoledne máme čas na to, aby jsme dostali Akumu ven. Jediný kdo byl uvnitř a ví, jak to tam chodí je Modrý drak. Zkus nám jen říct, kdy je asi nejlepší šance se tam dostat?" Měla jsem na mysly nějakou situaci, kdy strážní nedávají moc pozor.

Montaro Yuurinshi

Zapřemýšlel jsem a pomalu jsem obcházel všechny ty členy do jednoho a pak jsem spustil ... Je málo šancí se tam dostat ... A šance dostat se do vezení potichu bez problemu je nemožná ... stráže obléhaj celý prostor a hlavně celý komplex je velice opevněn .. když jsem byl poslán do toho vezení myslím že jsem letěl směrem dolu a vyskočil jsem přímo v komplexu mezi vězněma .. což by znamenalo že to je někde v podzemí .. ale určitá šance tu je jenom musíme využít správné situace .. Jednou za čas se konají souboje ti... -tánů myslím že tak se to jmenuje ... v tu dobu jsou opravdu snad všichni v Areně je tam i hlavní dozorce .. Problém je votm že Akuma si vybojoval respekt takže by v tědlech turnajích měl být pokaždý ... Jedna z možností je ,že bysme využili rozptýlení všech věznu a dozorců a vtrhli tam v tudle dobu ... Ale tendle turnaj je jendou za čas a byl nedávno ... a nevím jeslti by měl zrovna ted být .. já jsem se dostal ven pomocí Akumi .. Když se udělá ve vězení rozruch dozorci a zabezpečení auomaticky zaměří a řeší rozruch a hlidka , stráže vše co bymělo bránit jsou fuč jenom by jsme musely zařídit aby byl Akuma na správném místě a taky ten rozruch ... řekl jsem vyčerpájíc svůj dech a udělal jsem si další kolečko mezi tou partičkou ... Na druhou stranu horší bude spíš to .. KDY by jsme tam neměly být .. Každou chivlku se konají boje a očistka o ty nejslabší vězně .. a vtu dobu bude obrana nejsilnější .. řekl jsme zkrácene ... nevím jeslti jeto všechno ,ale oni se dyštak zeptají .. řekl jsem si

Kiyora

Bedlivě jsem ho poslouchala a on z pohledu na mě hned mohl usoudit, že nebudu jedna z těch hloupých, ale budu hodně chytrá. "Říkáš, že při rozruchu je nejvyšší obrana jo? Takže bráně hlavně to, aby se vězni dostali ven, tudíž budeme mít možnost se mi dostat dovnitř. Zjistila jsem si, že je okolo věznice jakási bariéra, která dokáže zjistit narušení, a proto sebou mám tihle tři. Kamira ovládá pečetící lístky, takže dokáže zapečetit určitý prostor té bariéry a Vergi dokáže zase extrémě rychle a silně zmrazit určité místo, takže když pak Eiro zase to místo hodně rychle převede do tepla tak to místo praskne a vytvoří se průchod. Tudíž my se dostaneme dovnitř. Ovšem, je nějaké období, kdy tam jsou nějaké specifické souboje? Kdy se těmi souboji i dozorci baví?" Zeptala jsem se tě hned po té co jsem ti vysvětlila, jak se vlastně dostaneme dovnitř.

Ryuu

Pokrčil jsem rameny, přemýšlel jsem. Dával jsem si všechna právě získaná data dohromady, najednou mě však napadla jedna věc. Kdo zabil přesně mého bratra ? Byl to opravdu Kyo nebo ho zabil Sendokage poté co přišel na bratrův plán?V tuto chvíly to bylo pro mě nejdůležitější, potřeboval jsem to vědět, abych mohl vykonat svou pomstu. Více mě nezajímalo.

Kenji

"Zabil ho pád z útesu." Řekl jsem ti. "On původně ani nechtěl být legendární šermíř, jen poslal mě, abych jakoby donášel rádci Sendokageho na to, že vim co má Kyo zalubem, takže když to Sendokage zjistil, tak dorazil na boj, ale v tu chvíli Kyo spadl z útesu. Ale teď má ve mně 1. rádce Ukishe Maratsu důvěru, díky čemuž jsem se dostával k pár informacím, to byl důvod jeho smrti." Řekl jsem ti.

Montaro Yuurinshi

S usměvem jsem přikyvoval ,ale v očích mi na vteřinku pronikla beznědej ... Opravdu má to vymyšlený ,zajímalo by mě odkud ty ninjové jsou ... Arght .. to budou problemy i když se to podaří oni musej utéct jako nukenini ... a já pak budumuset mlčet , navíc ta skupna co se mě snaží se Suizem odstranit mě taky deprimuje .. zhodnotil jsem sitiuci a pak jsem se zocelil a moje beznaděj zmyzela .. Ano , to jsou ty nejčastější akce ... vypouštejí na nás nebo ted už je takové uhm ... zmutované vlky ... omlouvám se ,ale nepomatuju si jak jim říkali ... řekl jsem a odmlčel jsem se ... Jsou rychly a velice silní .. říká se tomu čistka ... ty monstra jsou dost silný nato aby zbaili průměrného shinobiho .. řekl jsem temněji a čekal na reakci Kiyory

Ryuu

"Takže co těd ode mě očekáváte? Chcete abych vedl váš ... odboj a sesadil sendokageho?" řekl jsem Kenjimu a čekal na jeho reakci. Něco mi na tom smrdělo, ještě jsem ale nevěděl co. Proč se už dřív tento záhadný chlápek neozval? Co když je tohle všechno bouda. Když to budu nejméně čekat tak mě zavraždí a ve vesnici rozhlásí, že jsem chtěl svrhnout sendokageho. Udělám přesně to co chtějí abych udělal, využiju je a nakonec je zabiji. Ano... všechny je zabiju, všechny.

Creepy

Hmmm, fajn máš bod
zamumlal jsem při pohledu na to jak rychle "vytáhla" ten svůj obří meč, načež jsem se tak nějak nenápadně zařadil za ni a následoval ji k domu šermířů.

Kiyori

Pousmála jsem se. "Fajn, to je to čemu jsem se divila, protože za vězením je jakási plošina u které jsou mříže a tam je maj. Donutíme je, aby je poslali zítra tak v jednu a v tu chvíli tam vtrhneme. Kamiro postarej se o to, aby ti psi nebo co to je, začali pořádně řádit, aby to vypadlo, že mají hlad." Řekla jsem a Kamira se rozešla ven splnit úkol. "Montaro půjdeš s náma do vězení nebo ne?"

Kenji

Zasmál jsem se. "Zase si tak nefandi, nemůžeš nás vést, protože nejsi tak schopný, ale budeš ten, kdo pak převezme Suichugakure. Jsi z klanu Kentiri a všichni v tebe budou věřit, protože nebudou vědět o tom, kdo sesadil Sendokageho. Hned jak se staneš Sendokage, tak si se šermířem Kyo můžeš dělat co chceš." Řekl jsem ti něco, což ti mohlo dát velkou motivaci.

Miyoko

Prošli jsme skrz celou Suichu, z čehož mohli docela zabolet nohy, jelikož není zrovna malá. Najednou už jsme však stáli před bílym domem na jehož dveřích byly dva skřížené meče a tobě hned došlo, že se jedná o to slavné sídlo. "Fajn jsme tady. Teď není nikdo vevnitř, jelikož jsou ještě na té slavné schůzi a probírají tam děsně "důležité" věci." Řekla jsem s ironií a otevřela ty velké dveře. Když jsme vešli tak před náme byly hned schody nahoru, po kterých jsme vyšli a tam byla docela velká místnost ve tvaru kruhu, uprostřed níž byla vytrýna, ve které byly ruzné meče a u nich cedulky s jmény. Na stranách místnosti byly dveře a zřejmě se jednalo o jednotlivé místnosti jednotlivých šermířů.

Ryuu

"Opravdu? No dobře... souhlasím tedy.Přidám se k vám a stanu se novým Sendokagem. Takže co těd?" zeptal jsem se Kenjiho a nespouštěl z něj své do ruda zbarvené oči. Přemýšlel jsem o jeho plánu, nezdál se být špatný ale měr pár slabin. Jak se dokáží zbavit sendokageho? Přeci jen pro nic za nic nebyl jmenován sendokagem.

Montaro Yuurinshi

Sklopil jsem hlavu ... Jeslti tam půjdu tak sice zachráním kamaráda ... ale dostnau s edo problemu , ale co kdy nikdo nebude vedět kdo jsem ... řekl jsem si a zystřil a pak jsem zvednul hlavu a usmál jsem se postupně jsem si se všema 4 vymenil můj usměvný pohled a pak jsem prohlási .. Půjdu ,ale nejdřív si bu muset sehnat tmavý plášt s kapucou a anbu masku ze suvenýrů pokud zakreju zadní stranu a boky kapucou nikdo nepozná že to je padělek pujde dál az vámi a nebudu se pro nic zanic zjevovat ... Budu vaše záloha ,když budete mít problemy tak se oběvím ... můj dluh s Akumou jsem ještě nesplatil .. řekl jsem a muj usměv se rozšiřoval ... Nezabil jsem Sazara ... řekl jsem ještě víc odhodlaně a pomalu jsme odcházel .. Jdu si skočit do mýho starýho pokoje pro tajný uspory .. řekl jsem vtipněji .. budu tu za 30 minut i s věcma .. řekl jsem a hodlal jsem odejít

Kenji

Pousmál jsem se a otočil se směrem k temnějšímu lesu. "Pojď, zavedu tě do naší základny, kde se scházíme a plánujeme, také ti zde něco dost důležitého ukáži, čemu ze začátku nebudeš ani věřit." Řekl jsem ti, aniž bych věděl jestli jdeš za mnou, ani jsem nijak nezdůraznil, aby to nikomu neříkal, protože mi to přišlo naprosto logické a defakto by tak mohl ublížit i sobě, jelikož nedávno skoro na Sendokageho zaútočil, takže si teď na něj dávají větší pozor než normálně.

Kiyora

Kývnula jsem hlavou a v tu chvíli zmínil Sazara a oba bratři se jenom uchechtli, ale dál to neřešili, nebylo poznat co tim uchechtnutim mysleli. Každopádně už dál všichni mlčeli, protože věděli, že nemá cenu něco začínat, když teď odejdeš. "Modrý draku přijď sem až zítra tak v 11 ráno, teď už se stejně budeme jen připravovat." Řekla jsem ti.

Ryuu

"Miluju překvapení." Řekl jsem s úšklebkem a špetkou ironí ve tváři a následoval Kenjiho. Trochu mě udivilo, že mi tak věří, nechápal jsem kde se v něm bere taková jistota, že nejsem sendokagův špicl. Také mě zajímalo kam až daleko toto spiknutí sahá, kdo všechno je v něm zapojený. Trochu jsem přemýšlel o tom "překvápku." Napadalo mě spoustu věcí. Že by to byl...? Ne to je nemožné.

Montaro Yuurinshi

Dobře .. řekl jsem za chodu a zmyzel mezi dveřma které se zabouchly .. mířil jsem jsem ulicí a snad poprvé jsem chctěl abych nepotkal ani Suizua a ani Hiyori .. chtěl jsme abymě nikdo nepoznal .. chtěl jsem abych si vybral peníze nakoupil věci a zmyzel na večer pryč z dohledu ... Támhle to je .. řekl jsem si a zvedl jsem hlavu a zbystřil ja jedno z mnoha oken ... Došel jsem do mlé stinné uličky a vyskočil na střechu problížil sem sekolem komínu aby mě nikdo neviděl a přeskočil jsem nad hlavami občanů na druou střechu vysoko nad nimi a doběhnul jsem k oknu ... Pokud vím tak když jsem dostal tendle pokoj nikdo jinej ho mít nemohl ... řekl jsem si a pomalu jsem otevřel okno a skočil jsem dovnitř okno se automaticky zabouchlo ... udělal jsem kotoul a zvednul jsem se u skříně ... protáhnul jsem si prsty na rukou a přistopil ke stříni chytnul jsem jí zatáhnul jsem a pomalu jsem jí odsunul . Arght . je těžší než jsem si myslel .. zasténal jsem a pak jsem najednou tu skřín lehce odhodil pár netrů do strany .. Sakra .. vydal jsem ze sebe rychle .. no ale nevadí uklidnil jsem se a zatnul jsem pěst a dal velkou ránu do zdi a ta se okamžitě v jednom bodě celá probořila divné zkrz na zkrz JAU ! .. vyjekl jsem nečekan a koukal jsem na zakrvavené klouby a cukal jsem s rukou .. byl tam menší pytlík a já automaticky proněj šáhl ,ale druhou rukou lehce jsem roztáhl gumičku a uviděl jsem tam mnoho mincí a papírových peněz .. nebylo to bohatství ale na ty věci to stačilo ... Fajn ted musím zmyzet .. řekl jsem otočil jsme se k oknu a otevřel jsem ho mezitím jsem schoval pytlík do kapsy a vyskočil jsem z okna a zavřel jsem ho ,nechal jsem tam ten bordel ,ale když vidím kolik tma byo prachu stejně se o něj nikdo nezajíma .. pomalu jsem seskočil ze střechy a zamířil jsem si to do obchodu s oblečením a různými ltkovými potřebami popřípadě jsem vtoupil do obchodu ... Dobrý den .. řekl jsem milím hlasem na obchodíka

Creepy

Potichu jsem následoval Miyoko až k podivnému domu se znakem skřížených mečů.
Jak orginánlání
usmál jsem se v duchu ale nahlas to nijak nekomentoval. Raději jsem si trošku vydechl protože cesta byla poměrně dlouhá a já se z nějakého důvodu cítil stále trošku unavený.
To si dovedu představit...kolik saké se tam vypije
řekl jsem zcela vážně, kdo ví jestli jsem to myslel jako vtip nebo ne. Poté jsem následoval svou průvodkyni nahoru, kde jsme se dostali na chodbu s mnoha dveřmi.
To tu jako i bydlíte?
zeptal jsem se překvapeně.

Kenji

Šli jsme docela dlouho až jsme došli na jakousi mýtinu, uprostřed níž byl docela mohutný strom, který na první pohled vypadal normálně, ale pak jsem k němu přešel a položil na něj ruku, při čemž jsem do něj vpustil chakru. Najednou se kolem mé ruky objevila modrá záře a v tu chvíli se větve zavlnily a najednou se to místo, kde jsem držel ruku změnilo na dveře, kterýma jsem vešel dovnitř. Objevili jsem se oba v jakési místnosti, uprostřed níž byl na zemi poklop, který už jsem však v klidu otevřel a po žebříku lezl dolu. Doufal jsem, že lezeš za mnou.

Obchod s látkama - Píše se zmIzet a né zmYzet. Promiň, ale bije mě to do očí

Žena co to prodávala byla už starší a v puse měl lízátku, které cucala, ale to už jsi vešel dovnitř ty, při čemž žena vytáhla lízátko a položila si ho na docela špinavý a starý stůl. Na první pohled to vypadalo, že už to lízátko pak vyhodí, jenže "Dobrý den." pozdravila a dala si lízátko opět do pusy.

Miyoko

Pousmála jsem se na narážku kolik se tam vypije saké, protože to prokoukl. "No hodně, ale brzy to sám zjistíš, protože se taky budeš zapojovat do těch rádoby jednání." Jenže pak se zeptal na fakt divnou otázku a já udělala typický pohybu rukou na čelo "To se většinou v sídlech dělá, že tam bydlíš." Zasmála jsem se. "Máš pokoj vedle mě, ale bydlet tu nemusíš."

Creepy

Hmmm
zatvářil jsem se na její facepalm neproniknutelně, načež jsem rychle zaběhl překontrolovat pokoj, který oproti mému vypadal tak nějak královsky.
Fajn beru to
vrátil jsem se zpět s rozradostněnou tváří.
Kdy se můžu nastěhovat?

Montaro Yuurinshi

Dobrý den řekl jsem vlídně té staří žene ... a přišstoupil blíž ... Musej to tu mit .. vždycky to tu měly ... řekl jsem si a kouknul jsem se té paní do očí ... Hledám černá plášt s kapucou nebo něco tmavého .. řekl jsem ještě vlídněji a upřímně jsem se pousmál