Jeden krásný ukecaný den

Hiramaru

Hej, bojovali jsme kvůli tobě, potřebujem trochu vedení a peněz a ty vypadáš, že nám dokážeš pomoct dostat oboje a myslím, že ti taky nebudem na obtíž. Řekl jsem znova, už jsem kvůli němu měl probodnutý břicho, nechtěl jsem, aby to všechno bylo zbytečný.

Shitatsu

"Nemusíš se vyjadřovat za mě." Řekl jsem Hirovi a pak jsem promluvil k A.I. "Nikdy jsem neřek že bych po tobě chtěl abys mě trénoval, tak to říkám teť, ten souboj sem vyhrál, ale byl jsem vážně raněnej, možná bych i zemřel. Proto tě chci požádat abys mě trénoval." Řekl jsem a mohlo být v mém hlase poznat i trocha úcty a vážnosti, u mě dost neobviklé. "Od doby co jsem odešel z domova jsem toho tolik nikdy nenamluvil."

Akaru Ioshi

Tak dobře, ale budete mi prát prádlo ...
Řekl jsem s úsměvem.
A taky si nebudete stěžovat, když mě nebudete stíhat.
Dodal jsem bez úsměvu, tohle jsem myslel vážně, ale to první taky.

Hiramaru

Jo! Pomyslel jsem si a usmál se. Prádlo bude dělat Shitatsu, já si zabírám nestíhání.

Shitatsu

"To si jenom myslíš. Ale máš pravdu že nestíháš." Pomylsel jsem na provokativní řeč, ale jenom jsem se zeptal. "Tak jaký je momentální plán?"

Akaru Ioshi

Vrazil jsem pěstí Hirovi do ramena.
Ze mě si srandu dělat nebudeš...
Řekl jsem s úsměvem. Vypadalo to, že jste mi padli do oka.

Shitatsu

"Nato že nás chtěl prve zabít, se zdá docela v pohodě." Pomyslel jsem si a čekal co řekne na mou předchozí otázku, skoro jako socha.

Akaru Ioshi

Nejdřív musím zjistit, co ve vás je.
Řekl jsem a vytasil jsem katanu.
Tak pojďte, škvrňata.
Dodal jsem s úsměvem. Hodlal jsem je tvrdě prověřit.

Shitatsu

Z mého těla a z tykve na zádech začaly vylézat brouci a ti začaly létal kolem mě v kruhu. "Počkám až zaútočí Hiro, rozhodně nechci útočit první." Pomyslel jsem si a zústal stát na místě a jenom tě sledoval.

Hiramaru

Vždyť jsme se právě probrali, řekl jsem unaveně, ale věděl jsem, že odmlouvání asi nebude mít smysl a tak jsem vstal a připravil si dýky. Zaútoč první, Shitatsu.

Shitatsu

"Strach co?" Poznamenal jsem menší provokaci k Hirovi. "Srábek, holt budu první." Malou skupinku brouku jsem vyslal aby ti zaútočily na hlavu, ale měly spíše odvést pozornost, aby sis nevšiml že jsem po tobě hodil shuriken, zhruba někam do oblasti pasu.

Akaru Ioshi

Ste zranění, ale život někdy prostě není fér.
Řekl jsem chladnokrevně.
Když na mě letěli ti brouci, tak jsem složil jednu pečeť a všichni popadali.
Shitatsu poznal, že jsou pouze omráčení elektrickým proudem...
Shuriken jsem jednoduše odrazil katanou.

Shitatsu

"Takže používá raiton a dokáže paralizovat moje brouky, pravděpodobně i nás. Nedokážeme ho porazit." Vytáhl jsem pět kunaiu a na všechny jsem dal výbušné lístky. Dva jsem si schoval do rukávů na později a dva jsem hodil po tobě směrem k nohám. A poslední jsem držel v ruce. (samozřejmě že vybuchnou jenom ty co jsem po tobě hodil)

Hiramaru

Vypadá to, že ti broučci popadali, řekl jsem škodolibě a nahodil bojový postoj, ale zatím jsem se nezapojoval. Buď ty brouky zabil, nebo je nějak omráčil, jestli je zabil, tak tenhle souboj nemá cenu, jestli omráčil, tak je jenom pár způsobů, jak někoho plošně omráčit. Analyzoval jsem soupeře.

Akaru Ioshi

Ve chvíli, kdy měly výbušné lístky vybouchnout, jsem zmizel, což vám mohlo připadat jako zásah.
Ale já jsem se objevil na větvi stromu a katanu jsem v ruce neměl, ta byl zabodnutá pod stromem. Nemohli jste pochopit, jak jsem to dokázal, jelikož jste nic podobného v životě neviděli.

Shitatsu

"Zásah." Napadlomě, ale vtom jsem si všiml že se objevil na větvi. "Sakra, je dobrej, až moc." Věděl jsem že toho moc nezmůžu a jenom jsem nechal brouky létat kolem mě, aby vypadali jako štít.

Hiramaru

Coto? Buď se právě teleportoval, je ještě rychlejší než já, nebo jsme v genjutsu, přemýšlel jsem si, složil ruce do uvolňovací pečetě a vyřkl Kai.