Sora Itazuki

Jméno: Sora Itazuki

Věk: 13

Hodnost: Genin

Oblíbené: Samota, klid, když vidí usmívající se lidi, když se někdo veselý, když je někdo šťastný. Má zkrátka rád mír a klid ale nikdy to nedává moc najevo.

Neoblíbené: Když někdo ubližuje jemu bližným. Bezhlavé zabíjení.

Rodina: Žádnou nemá, matka i otec byli zabiti ve válce v Amegakure.

Povaha: Skromný, introvert, většinou si stojí za svím.. Často zatajuje své emoce, hodný, mírumilovný a hodně dobrosrdcečný. Někdy na to i dost špatně doplatí. Je to obětavý typ, na bolest je zvyklý až příliš a smrti se už ani nebojí. Ztratil vše co měl a už mu nic nezbylo proto by se klidně i rád obětoval pro dobrou věc.

Historie:
Část I.
Narodil jsem se 21. listopadu ve vesnici známé jako Amegakure no Sato (Skrytá deštná vesnice). Dětství jsem prožíval téměř jako obyčejné dítě. Rodiče se o mě starali, vychováli ho, pečovali o mě až do doby, kdy vesnici napadli neznámí ninjové a vyvraždili spoustu rodin a ninjů kteří tehdy žili ve vesnici. Bohužel to takhle schytala i moje rodina, kde při útoku padl před míma očima otec a následovně i matka kterou před její smrtí brutálně znásinili. V té době jsem nemohl vůbec nic dělat ale přesto jsem se odhodlal a pokoušel jsem se matku bránit.. ale to už jsem následovně dostal pár ran od jednoho z ninjů a zůstal jsem zmlácený ležet na podlaze koukajíc na to jak má matka umírá. Zvláštní bylo, že když mi ninja namlátil, začal se mírně chytat za ruku a za klouby protože ho šíleně boleli "Ten kluk je snad ze šutru !" Křikl naštvaně ninja s pohmožděným zápěstím a druhý hned na to odpověděl "Zbav se ho !" a dál pokračoval v činnosti kterou vykonával matce. Ninja mě uchopil za krkem a vytáhl mě ven z domu. Všude byl chaos a lidé umírali každou vteřinou. Ninja jen s klidným pohledem došel k prudké řece která tehdy byla dost rozbouřená kvůli bouřce, dešti a útoku ninjů a tak mě jen vklidu hodil do těch největších peřejí řeky. Chcípni ! Křikl na mě když jsem dopadl břichem na jeden ostrý kámen při čemž hned následovně mě strhla řeka a dál mě roznesla proudu. Co mé uši slyšeli naposled byl křik mé matky a smích toho hnusného ninjy.
Část II.
Řeka mě odnesla několik kilometrů od vesnice a vyhodila ho na břeh nedaleko vysokých hor. Měl jsem pomlácené celé tělo, byl jsem promočený skrz na skrz a já se pomalu probral v šoku. Chvilku jsem jentak seděl s vykulenýma očima a nechápavě jsem koukal na řeku co byla předemnou. Hlavou mi proletovali 1000 myšlenek a já si pomalu uvědomoval co se to stalo. Hlava mě bolela a já se nemohl skoro ani hnout... o 30 minut později jsem překonal svou bolest a pomalu jsem se vyškrábal na nohy a chytl za poraněné břicho. Bylo zvláštní že i přesto jakou jsem dostal nakládačku, mi kromě modřin a odřenin na žádném místě netekla krev. Ani kapka krve neukápla. A tak jsem se s hlavou plnou otázek dopotácel k prvnímu domku co jsem uviděl. Když jsem se pomalu doklopýtal ke dveřím a zaklepal, otevřel dveře nějaký silný, vysoký muž kolem 40 co se mě arogantním tónem zeptal "Co chceš?" trošku mě zarazil jeho tón a tak jsem potichým hlasem se svěšenou hlavou řekl "Prosím, neměl by jste nějaké obvazy ?"... Tos uhod, neměl ! Zmiz ! Křikl na mě hned a než jsem ze sebe stihl vydat hlásku už mě odstrčil od dveří a zabouchl mi před nosem.. Pros.... Nedořekl jsem a se svěšenou hlavou jsem se potácel dál po cestě a mokré věci na mě pomalu usychali.. Začal jsem pomalu kašlat a hepčikat a hned od začátku mi bylo jasné že takhle určitě nastydnu. Trošku jsem zrychlil tempo a bolest v mém těle jsem pomalu začal ignorovat. Skoro jsem jí už necítil a tak sem se asi po 2 hodinách dohrabal k dalšímu domku který stál u velkého lesa.. Opět jsem zaťukal a tentokrát jsem chtěl požádat o trochu vody a jídla, byl jsem celkem vyhládlý a mé tělo zrovna živiny potřebovalo. Ze dveří vyšel starší chlap který na mě hned vyvalil "Co chcete ?!".. "Eto.. neměl by jste prosím trochu vody ? má vesnice byla..." Ani jsem to nedořekl a už chlap zařval "Vypadni" a kopl mě tak že jsem odlítl asi dva metry od domu. Zabouchl dveře a zatáhl závěsy u oken. Nevěděl jsem proč se tak chovají, tak jsem se jen zoufale pomalu postavil na nohy a pokračovall dál v cestě. Cesta mi trvala asi 5 dnů a po cestě, ve všech domech u kterých jsem požádal o jídlo a opití mě jen odvrhli a někteří si i praštili. Cesta byla dlouhá a já vůbec nevěděl kam jdu.. hlad a žízeň mě vysilovala a já byl postupně čím dál níže k zemi. Občas jsem si upadl a chvilku mi trvalo než jsem se znovu zvedl ale cesta pokračovala dál a dál a já každou minutou pomalu ale jistě umíral. 7 den když už mi došli snad všechny síly, zahlédl jsem v dáli něco jako vesnici, spousta domů, a semtam jsem viděl i nějaké lidi. Před očima jsem měl zamlžýno a sotva jsem viděl na cestu tak jsem si jen typoval že to byli domy a lidé protože oni byli to po čem jsem toužil nejvíce. Ušel jsem ještě několik metrů ale to už se mi podlomili nohy a já spadl tváří do prachu a nehybně jsem zůstal ležet.
Část III.
Když jsem pomalu otevřel oči, zahlédl jsem bílý strop a nemocniční ruch. Ano, když jsem se rozhlídl skutečně jsem byl ve vesnici a u mě stála mladá doktorka která se mě s úsměvem optala jak mi je. Úplně vyčerpaně jsem zakoktal něco čemu ani nebylo rozumět V--eh-d- Doktorka ale hned s úsměvem pooznačila na tác který mi ležel v klině a na něm byl džbán vody a něco malého k snědku, když zjistila že se snažím vzít ten džbán vody, pomohla mi a dala mi napít. Byl jsem šťastný že jsem konečně dostal to po čem jsem toužil a tak jsem jen s úsměvem potichým, chraptivým hlasem řekl "arigatou" při čemž jsem znovu upadl do hlubokého spánku, spal jsem asi 2 dny v kuse a když jsem se probudil, měl jsem už aspoň trochu síly vstát. Pomalu jsem se posadil a hned se pustil do jídla který jsem tam měl připravené. Doslova jsem hltal protože jsem byl tak vyhládlý že mi bylo úplně jedno co jím. Po chvíli ke mě opět přišla doktorka a optala se mě jestli mi je už líp.. Dle mého výzoru usoudila že už odost líp a tak ani nečekala na odpověď a došla mi pro oblečení které mi položila hned vedle postele. Potom ale tišším hlasem pověděla.. "Promiň ale budeš muset odejít, nemůžeš tu zůstat bez zaplacení nemocnice a já tě nesmím léčit když nejsi ninja z naší vesnice". Naprosto jsem to chápal tak jsem jen odložil misku s jídlem a oblíkl se do svého oblečení.. "I tak děkuji za vše.." Řekl jsem při odchodu aniž by stihla něco říct a v rychlosti jsem vyběhl ven před nemocnici. Tím začal můj nový život, rok jsem přežíval v Yamigakure a úspěsně jsem dokončil ninja Akademii. Celou dobu mi pomáhala ta milá doktora z nemocnice která mi zachránila život. Bez ní bych i dnes zemřel hlady. Když jsem tedy dokončil ninja akademii a dostal titul Genin.. vydal jsem za vůdcem zapojit se do shinobi života, abych se za peníze z misí aspoň uživil. -> pokračování ve hře..

Cíl: Žádný prozatím nemá.

Klan: ---
___________

Podstata: Fuuton

Hlavní atribut: Boj na blízko

Zbraň: Žádná, ani ZVN

Specializace: Taijutsu

Schopnosti:
Kekkei Genkai: Kuroi Chi
Pasivní kekkei genkai o kterém Sora nemá tušení. Jde o to že jeho krev je od narození úplně jiná než lidská obyčejná krev. Má černou barvu a pozoruhodné vlastnosti. Krev tvoří jakou silnou hmotu která posiluje tělo a tím dělá Sorovo tělo jakýmsi tvrdým, zranění jsou mnohem menší než by ve skutečnosti mohly být a úder do něj je jako udeřit do pěkně trvé hmoty. Dále jeho úder je o 50% větší než by měl člověk v jeho věku. Tudíš jeho fyzická síla a odolnost je značně větší. Za svůj život ještě svou černou krev neviděl a proto neví že vůbec něco takového má. Nikdy ho totiž žádná věc nezranila tak silně že by mu musela téct krev. Zranit ho dokáže opravdu jen silný úder nebo chakrový útok. Šance říznutí nožem nebo nějakým ostrým předmětem je opravdu malá. Je to vrozená schopnost a ani matka ani otec o tom neměli ponětí.
Další pasivní schopnost Černé krve je značná regenerace těla. Tělo se uzdravuje přibližně rychlostí jako u Jinchuurikyho - čili tvrvalé následky z bitvy u Sory nehrozí.
Další schopnosti černé krve zatím nejsou známy.

Žádné jutsu kromě těch z Akademii neumí, ale na akademii ho řadili mezi skupinu Senzibilů. Čili má vlohy proto stát se senzibilem v týmu nebo se v budoucnu přidat do průzkumných jednotek.

E jutsu - Všechny
D jutsu -
C jutsu -
B jutsu -
A jutsu -
S jutsu -

Foto: