Brana Zesnulých (Všichni učastněný)

Daisuke

Když vyšlo mé druhé já, které bylo kompletně stejné, tak jsem sebou cukl dozadu a zpevnil svaly na rukou. Myslel jsem si, že je to zase Rudý blesk, ale on sám mi řekl, že to on není. Nechápal jsem co se to děje, hlavně proč to ukázalo mě. Já to nechápu. O co tu vůbec jde? Přemýšlel jsem a koukal se kolem sebe. Pak jsem ukázal ukazováčkem pravé ruky na to mé druhé já a lehce naklonil hlavu do strany "Ty jsi kdo a co chceš?" Zeptal jsem se nechápavě.

???

Když se mě zeptal kdo jsem ,tak jsem se lehce zamračil chvilku jsem se na něj díval a prohlížel jsem si ho měl jsem černou kápi ,která zahalovala mé tělo až po pusu. Byla bez ornamentu , bez znaku. V mých očích byla zášt a odpor. Daisuke ... řekl jsem podobným hlasem jako má Daisuke ,ale ne stejným což mohla bejt malá známka že to neni tvoje kopie .. Veříš ,že cesty osudu jsou předem dané ? Dořekl jsem a ty si poznal můj zkoumavý pohled ,jak jsem dychtil po tvé odpovědi , jak jsem toužil vedět co řekneš , co si myslíš

Aiko

Dopadali na mňa krúpy, niektoré dopady docela boleli ale nenechala som sa tým vyrušiť a trpezlivo čakala na ďalšie dianie. Tento "dážď" odrazu ustál a v niekoľkých okamihoch bola Mizukiho bariéra zničená. Nadchnuto som pozorovala šéfa démonov ktorý vytváral ohnivé gule ktoré sa už-už rútili na nás. Bola som pripravená uhýbať sa no MIzuki ich zastavil. Chcela som mu ísť nejak pomôcť no to už sa predomnou objavil jeden z démonov a tak som svoju pozornosť presunula naňho. Odskočila som dozadu a ešte v skoku spravila pečate a vytvorila dvoch Kage Bunshinov. Vytiahli sme M-kunaie a jeden z klonov sa rozbehol rovno na démona, druhý krátko po ňom a ja som sa zatial pokúsila démona obehnúť a zaútočiť naňho zozadu rovno na temeno hlavy a riadne ho do nej udrieť. Tu to máš ty šmejd... zašepkala som.

Daisuke

Položil mi docela složitou otázku, kterou jsem v žádném případě nečekal. Fajn o mé druhé já nejde, protože mluvim jinak. Ale kdo to teda je a o co tu jde? Pomyslel jsem si při pohledu na tu osobu v plášti. Prohrábl jsem si své dlouhé bílé vlasy a pak upřel pohled přímo na osobu přede mnou. "Nevěřim na osud. Podle mě si svůj život řídíme samy svými rozhodnutími. Kdyby byl osud, tak osud musí někdo vymýšlet nebo ho řídit, ale nevim, kdo by mohl, takže osud neexistuje." Řekl jsem ti jak jsem to cítil. "A už mi odpověz." Řekl jsem ještě k tomu a dál tě sledoval.

???

Nevěří ? řekl jsem si pro sebe. Já třeba věřím. Dodal jsem okamžitě co domluvil. Protože kdybych nevěřil ,tak bych ,ani nežil. dodal trpce a pak se zachmuřil při posledním slově ,a ten pohled z nějakého důvodu směřoval Daisukemu. Víš Daisuke říká se , že když jsou dva silný bratři ,dokonce dvojčata. Zadíval jsem se na něj podezíravým pohledem. Ve stejném světě ,dokáže nakonec přežít jenom jeden. Ten silnější. hlasitě se nadechl a skousnul si spodní ret z kvůly nervozitě. Víš jak se přece tédle bráně říká né ? Řekl jsem škodolibě. Brána "Zesnulých".

Aiko -> Celkem mladá na Kage bushin. řekl démon hrubě byl to obr měl tak metr devadesát a měl velice vypracované ruce. Vrhnul se proti tvým klonům a tím tě spomalil když si ho obcházela jelikož ti jakoby utíkal jeho ruce najednou zčernali a když byl u tvých klonů tak jim jako první chytnul kunai do své ruky a pak je udeřil svou druhou rukou , rukám se nic nestalo jako kdyby se ostrá hrana dotkla skáli a pak se rychle otočil na tebe a ze strany se tě snažil nakopnout jelikož si už byla uněj a opět se rukama bránil před kunaiem

Daisuke

Když řekl něco o dvojčatech a pak, že přežije jen jeden a nakonec dodal bránu zesnulých, tak se mi uplně zastavil čas a rozšířily se mi zorničky. Takže on je mé mrtvé dvojče?! Pomyslel jsem si vyděšeně až jsem udělal asi tři křečovité kroky dozadu. Na tváři jsem měl výraz, který byl něco mezi vystrašením a nechápavostí. "Ty, ty jsi mé dvojče?" Vykoktal jsem ze sebe, ale nemohl jsem tomu uvěřit. Nikdy jsem ani nepřemýšlel, že bych mohl mít třeba bratra, natož dvojče. "O co tu sakra jde?!" Zařval jsem naštvaně, protože jsem to přestával chápat.

Aiko

Nespokojne som zavrčala od zlosti a keď sa démon otočil namňa, naše pohľady sa stretli. Ten môj bol nenávistný. Vyskočila som do vzduchu a popri tom skladala pečate a vytvorila ďalšie dva klony ktoré sa naňho ihneď pokúsili zaútočiť- opäť na hlavu. Ja som sa zatiaľ odrazila nohami od jeho rúk ktorými sa bránil pred kunaiom, snažila sa dostať čo najďalej od neho a premyslieť stratégiu. Niečo ma napadlo ale to som najskôr musela počkať na to, čo spraví s týmito mojimi klonmi a potom som mohla začať. Zdal sa mi silnejší ako tí s ktorými som bojovala pri Hore ale to mohlo byť len kvôli tomu že som teraz bola ešte väčšmi vyčerpaná...

???

Když vyslovil tu otázku zavřel jsem oči. Ano , ale i ne. řekl jsem tajemně. Když si se narodil , naše matka zemřela a já ... řekl jsem a sklopil jsem hlavu. Zemřel jsem v ní. Už neměla dostatek sil a byla vysílená ,když si se ty narodil ,nikdo neveděl že má na svět přijít i dvojče a taky nepřišlo zemřel jsem a ,ani jsem nepoznal světlo. řekl jsem vážně a zadíval jsem se ti do oči. Jenom ten silnější přežije a získá rudého bleska byl si první na světě a rudý blest se v tobě usídlil a tím si mě i svoji matku odsoudil na smrt. řekl jsem zhnuseně a pak jsem dodal jenom ,abych to vysvětlil. Kdy si dávno na klan Shiritsu ,byla uvalena kledba. Tu kledbu uvalili naši nepřátelé ,jelikož jsme byly rozrostlý a silný klan. Pouze jeden syn se narodí z lůna matky, ten který zdědí část síli po matce a část síli po otce,avšak matku tím zabije. řekl jsem celkem naštvaně ,ale i zdrceně. Náš děda ti nikdy neřekl co se stalo s naší babičkou že? Nikdy se o ní nezmínil. Dodal jsem škodolibě ,protože jsem veděl ,že todle neví. Jenom pár členů a nebo možná nikdo ví o této kledbě a proto umírají manželky a matky při porodu. Dodal jsem neutrálním hlasme bez emocí avšak ti mohlo dojít že tím ,že se narodil tvůj otec zemřela i tvá babička a ani ten to ubec nemusel vedět ,jelikož mu to nejspíš nemohl nikdo říct. Pořád ,aly ve vzduchu vyselo spousty otázek ,jako co tu tedy dělá ,jak to že toho dolik ví

Aiko -> Demon se podíval na 2 klony a v jeho pohledu bylo vidět že ho štve ,že tě tak rychle nemůže dostat. viděl jak naněj mířek dva klony a tak poskládal pačetě a přímo proti ním chrlil ohen až obadva kloni vybouchly a pak se začal rozhlížet po tobě

Aiko

V tom ma napadlo, že by som sa mohla rovno Shunshinnúť zaňho a seknúť mu kunaiom do hlavy no to už sa na mňa otočil. Rozbehla som sa priamo naňho a počas behu vytiahla dve dymové guličky. Asi tri metre pred ním som prudko odskočila do strany a hodila ich pod neho. Vytvorila som opäť tri klony ktoré sa rozmiestnili pred neho. Jedna Aiko stála v úzadí a hrala mňa, ja som sa zatiaľ presunula rýchlo zaňho a skrčila sa k zemi aby si snáď ani nevšimol že je niekto za ním plus aby som si bola istá že to nebude vedieť použila som popri tom Utsusemi no Jutsu takže ma nepočul ani pri presúvaní sa. Po skončení účinku dymových guličiek no ešte kým mohol mať trocha rozmazané okolie naňho hodili dve Aiko stojace vpredu najskôr kunai a hneď za nimi sa rozbehli smerom k nemu. Jedna sa ho pokúsila podkopnúť a druhá vyskočila nad neho a snažila sa ho kopnúť do hlavy zhora. Ak to aj nevyšlo klon ktorý hral mňa sa teraz rozbehol smerom k nemu v úmysle naňho zaútočiť zblízka čo mu mohlo trocha pripomínať moju prvú stratégiu takže si mohol myslieť že to len skúšam znova len trocha inak. Jeho úloha však bola ho len zabaviť a ja som sa zatial pomaličky postavila a v okamihu sa Shunshinla za démona a pokúsila sa mu kunai zabodnúť zozadu do hlavy.

-sry že jsem nepsal

Masao Karuto

To že se mě pokusil nakopnout byla chyba.Uskočil jsem do boku a on musel tudíž kopnout do skály. Na nic jsem nečekal a rychle jsme oproti němu hodil moji shurikenovou kartu s výbušným lístkem. Na nic jsem nečekal a vyndal jsem svoji hákovou kartu. Nechal jsem hák vysunout asi na tak metr a půl a začal jsem s ním na mé pravé straně točit. Čekal jsem až znova zaútočí.

Daisuke

Pozorně jsem ho poslouchal a pak když řekl, že jsem zabil matku, tak jsem sklopil hlavu. Heh, vidíš to? My dva se vůbec nelišíme. Ty jsi sice na povrchu hodný, ale zabil jsi kvůli sobě už tolik nevinných. Tvůj sensei by určitě nezemřel, kdyby jsi ho nenutil do tréninku. kdyby jste tu furt netrénovali, tak by jste nepotkali Akatsuki a vše by bylo dobrý. Tvá matka kvůli tobě umřela, jelikož jsi šel na svět první a i tvůj otec se tě musel vzdát, bůh ví jestli jsi ho taky něčim nezabil. Jsi ubohej. Ozval se mi v hlavě Rudý blesk a já pozvedl hlavu směrem ke svému dvojčeti. "Já za smrt naši matky nemohu. Nevěděl jsem, že zemře pokud se narodim. A tudíž za to mohou ti lidé, kteří nás prokleli. A ti tudíž mohou za všechny smrti našich matek. Určitě ta kletba půjde nějak zrušit a nás klan by se mohl zase někdy rozvít. Odkud toho tolik víš a co tu tedy děláš? Řekni mi, kdo na nás uvalil tu kletbu a jestli maj nějaký následovníky. Najdu je a dostanu z nich informace, jak kletbu zrušit. Tomu věř můj bratře." Řekl jsem odhodlaně a pak na tebe ukázal ukazováčkem. "A jak se vůbec jmenuješ?"

???

Jeho teorii jsem ignoroval ,měl jsem naněj vztek. Demonická Brána je mocná zbran její kouzla a Iluze v obraně jsou zajímavé. řekl jsem a rukou jsem ukázal na tvůj krvavý pentagram na tvém čele ,který se právě dodělal. Brána tě označila ,jako skoušejícího a ted vlastní tvou mysl a všechny tvé vzpomínky, to že jsem tu jenom já znamená ,že naš děda a otec žijí. řekl jsem lhostejně a pak jsem jenom dodal. Ano , i já si ted pomatuju všechny tvoje činy a vzpomníky. Jsem vlastně iluze a zárověn živý tvor v druhém světě. Kouknul jsem se pohradavě na svého bratra ,který se mě zeptal na jméno. Jak mohu mít jméno když jsem se NIJAK nenarodil. Dodal jsem vztekle. Můžeš mi říkat jak chceš ,ale to je ted fuk. řekl jsem v klidu a najednou ti nějaká temná ruka chytla nohy stejně jako tvoje ruce nemohl si se ,ani trochu chybat byla to nejspíš podobná ruka jako z toho vodopádu ,ale ted byla z té temné země. Najednou si začal cítit že tě něco propaluje přímo na břichu. Bylo to jako když tě bodá ticíce nožů ,strážná bolest ,která se neda poprat a i přesto kdyby si se odvážil otevřit oči tak si uviděl jak ztebe vychází prusvitná postava ,kterou si znal. Vypadala jako tenkrát u toho vodopádu ,byl to rudý blesk ,ale ted vypadal jako mrtvý duch otočil se k tobě čelem a letěl směrem k mě a pak domě vstoupil. Ruce tě pustili a ty si se najednou cítil stražně vyčerpaný , ale ta bolest ustála. Cítil si se najednou prázdný a zjistil si že ti chybí půlka sil. Přesná půlka rudého bleska zdědná po otci. Tak jaké to je Daisuke ? Když nemáš už tu sílu. Řekl jsem a vytáhnul jsem a rozepnul jsem si černou robu a zpoza ní jsem vytáhnul katanu. Moje oči zrudly a moje vlasy se prodloužili až po pas.

Aiko -> Co to je za triky. Zvolal jsem vztekla a máchal jsem kolem sebe rozeběhly se namě 2 klony , zase ten samej trik ?. Dodal jsem naštvaně a snažil jsem se je opět zničit. Když v tom se rozběhnul další falšovanej klon. Už mě to nebaví. dodal naštvaně a myslel si že si to ty prava přesně ti to vyšlo. Pomalu jsem nabíjel svojí ruku , která čím dál tím víc černala a najednou mě něco bodlo do hlavy a já jsme spadnul k zemi celý od krve , byla to přesná rána. Jenomže sotva sis užívala výtězství ,najednou tě něčí ruka ze zadu chytla po krkem a taky ti chytla ruku s Kunaiem ,který ti vytrhl z ruky a zahodil pak ti pevně chytnul obě ruce do jedná a ty ses nemohl ani hnout. Otočil se stebou a tys viděla jak bojuje Mizuki stím hlavním démonem. Veděla si že tě zatím nehodlá zabít jenom tě odzbrojil.

Masao Karuto -> Karty ??? Dodal démon zděšeně ,nebyl ,ani tak svalnatý a ani vysoký vypadal ,že je dost mladý oproti ostataním a taky neskušený. Zakryl si obě ruce překříženě a lehce mu ohořeli ruce ,jelikož i on trochu odskočil pryč,ale plamen z rukou uhasil a ,jenom je měl lehce načernale jinak jako kdyby se snimi nic nestalo. Pak se kouknul na tvůj hák. Poskládal pár pečetí a bouchnul do země kolem tebe začly ze země vyjíždět zdí a než tě napadla myšlenka vyskočit nad hlavou už si měl také jeden kus ,který se vznášel a čekal až kněmu dorazí zdi , jediná možnost byla to nějak prorazit. Byly pevné plné dotonové chakry.

Mizuki vs Takeru

Zbylí démoni něco kolem 18 se nám klidili z cesty byly po stranách a pozorovali spíše Aiko a Masaa ,aby je mohly přepadnou a jednomu se to dokonce povedlo. Mizuki hlasitě oddechoval ,ale Takeru ne opět celý hořel a ze svého těla střílel ohnivé koule po mizukim , ten už se pomalu vysiloval a neměl sílu se bránit. Sakra , nejsem zvyklí na používání týdle techniky. Dodal nespokojeně a padnul na koleno a ruku si dla na srdce tam právě měl artefakt ,který mu tehdá zachránil život. Tam byl ten Artefakt ,který mus dal moc ovládat led nejlepe na světě. Byl to jeden z nejmocnějších artefaktů nazívající se Hérakuum. Najednou řekl Takeru , který měl zase červenou kůži a pomalýma krokama se blížil k Mizukimu. Dračí srdce , legenda a mocná zbran stejně jako Bijuu možná i mocnější. Řekl. Neveděl jsem že někdy narazím na někoho kdo Hérakuum vlastní a nebo kdo ho dokonce má v sobě. Dodal. A co kdybych si ho z tebe vzal do své moci ,vytrh ti ho z tvého srdce. Dodal a lehce se zasmál

Masao Karuto

Tohle bude bolet...řekl jsem si pro sebe a hákovou kartu jsem vyhodil na vrch jedné z těch stěn (pokud jsem dobře pochopil tak strop s nimi ještě není spojený) a silně zatáhl tak, aby zpadla na mě. Nepřipadala mi tak velká aby se do toho místa vlezla a tak musel určitě vrazit do zadní stěny. tudíž zadní stěna taky začala padat a na malou chvíli se mezi boční stěnou a zadní stěnou objeví otvor kterým rychle proskočím ven než mě to rozmačká. Alespoň tak jsem si to představoval. Do teĎ jsem se dostal jen k té fázi vyhození háku a zatáhnutí. Doufal jsem že t vyjde.

Masao Karuto -> Plán ti vyšel ,ale jak si se vysoukával ven tak demon využil své šance a chytnul tě pod krkem ještě než si pořádně vysoukal ven nohy. Chytnul tě podobě jako Aiko ,ale tentokrát ze předu. Zmáčknul tvůj krk a ty is pomalu nemohl dýchat toho on využil a chytnul tě za ruku za kterou zatáhl ,aby tě vytáhl ven pak i chytnul i druhou ruku a přesunul se za tebe spoutal tě tam jednou rukou ,nato že nebyl tak silný ,byl ale mrštný a jak se přesunul do zadu chytnul tě jako Aiko kolem krk s tím že ti držel ruce za zády. Byl si v šachu a i on tě natočil na Mizukiho jak se kněmu blíží Takeru

Aiko

Zaťala som zuby a pokúšala sa dostať z démonovho zovrietia. Keď sa mi to nedarilo na chvíľu som prestala, pretože som bola vyčerpaná a pozrela smerom na Mizukiho a Takera.
Kso, pusti ma...! Inak nedopadneš dobre, dattebayo! opäť som sa začala mixovať no nemalo to žiadny účinok. Musela som len bezradne stáť a prizerať sa.
Argh... Prečo som taká slabá, nechcem tu len tak stáť... chcem pomôcť... sklonila som hlavu a zaťala päste. Čakala som kým naberiem viac energie.

Daisuke

Padl jsem na kolena a následně i na dlaně, takže jsem byl na všech čtyřek a hlavu měl skleslou k zemi. Bílé vlasy jsem měl položené na zemi a ztěžka jsem dýchal. Myslel jsem si, že dneska skončim. Myslel jsem si, že Rudý blesk je jen temný pasažér, který se ve mně veze, jen aby dělal neplechu, ale právě jsem si uvědomil, že je část moji síly, bez které jsem skoro nic. Protože většinou jsem ho používal k boji.
A co Aiko a můj děda? A můj otec?! Pokud není mrtvý tak kde sakra je? Pomyslel jsem si a tyhle tři osoby mě donutily se znovu postavit na nohy. Podíval jsem se na svého bratra, jak se mi vysmíval, že mi sebral Rudého bleska a pak jsem na něj ukázal ukazováčkem mé pravé ruky. "Nemáš jméno a stejně jsi se mi tu postavil tváří v tvář. Jsi jen ubohá napodobenina mě, která ani neměla sílu se dostat na svět dříve. Proč si teda myslíš, že mě tu můžeš porazit a jen tak vlastnit Rudého bleska? Nevíš o něm nic a nikdy jsi ho nepoužíval, on tě zničí." Řekl jsem dost tvrdě, ale pravdivě, snažil jsem se ho vyvést z míry. Byl jsem dost zlámaný, protože ze mě vytrhnul něco jako moji druhou duši a to bylo pro mé tělo dost náročné. Věděl jsem, že v síle asi nevyhraju, ale znal jsem Rudého bleska a tak jsme i věděl, že ho stačí pořádně naštvat, aby přestal dávat pozor a jen zbrkle útočil. Tady neumřu, dneska ještě ne. Tomu sakra všichni věřte! Pomyslel jsem si odhodlaně a pak dal pravou ruku zase podél těla. "Uděláme dohodu. Když tě porazim, tak mi řekneš, kde a kdo je můj otec a ty to víš, víš všechno. A pokud prohraji, tak se budeš moct vlastně dostat do mého těla a normálně venku fungovat. Dostaneš druhý život." Nabídnul jsem mu a čekal jak zareaguje.

Masao Karuto

Hodláš mě zabít nebo čekat na to až umřuu hlady?zeptal sjem se ztěžka po chvíli a snažil se popadnout dech. Nemohl jsem skoro dýchat a stejně jsem si dělal srandu z nepřítele. Celej já. Tenhle jeho plán má jednu nevýhodu...řekl jsem si v duchu a přemýšlel jak si vykloubit ruky a zabít ho.

Na tendle post jsem čekal od začátku prázdnin
---
???

Napodobenina ? Zopakoval jsem v sobě naštvaně. Platí , odpoveděl jsem na dohodu bral jsem to jako lehkou výhru na nic jsme nečekal a s namířenou katanou na Daisukeho jsem na něj vyběh celkem velkou rychlostí a chystal jsem ho zabít

Masao -> Démon ti rošku uvolnil krk ,ale k ruce ti stále držel dost pevně. Bud ticho a sleduj jak váš velitel umíra a pak vy ! řekl a mírně vztekle zavrčel



U brány

Mraky se pomalu začly trhat a slunci proniklo pár paprsků zkrz mraky bylo jich ,ale asi 5 a byly slabé i to bylo dobré znamení ,že to pomalu ustupuje. Slabé paprky vytvořili 5 kulatých zlatavých skvrn na zemi ,přesně kolem Mizukiho , který byl stále sklonění a díval se na zem. Pak přišel i šestý paprsek ,který zamířil přímo na Mizukiho a jeho kůže se Automaticky proměnila zpátky na lidskou. Takeru se zastavil a přestal hořet. A ted jste viděli teprve jeho pravou podobu ,jelikož jeho kápě ,která zakrývala celé tělo a hlavně hlavu schořela a to samé i jeho ostatní věci zůstal by nahý ,jenže sotva dohořel na boky se mu přilepila nějaká temnota jako živoucí plameny ,které černo-rudě hořeli,které mu tvořily pomyslné kalhoty.

V ruce se mu najednou oběvila zbran podobná tyči ,která měla na jednom konci symbolické otvory a na druhém konci měla hroty(viz. foto). Skončíme to Mizuki Seiji. Řekl odhodlaně a temně , sršil z něho ledový klid a vyrovnanost. Mizuki trochu ucuknul ,že uslyšel svoje jméno a přitom ho neřekl ,ale na tydle podivnosti už byl zvyklí

Mizuki

Zrovna jsem prohledával zakázanou místnost a hledal jsem knihu ,byl jsem strašně nervézní ,protože kdyby mě mniši našly jak to tu prohledávám nejspíš by mě vyloučili a nebo rovnou zabili. Celá místnost byla vzhůru nohama převracená bordelem. Místnost byla kulatá a zdi jako kdyby tvořil ten nejčíščí mramor. Najednou jsem našel velkou knihu ,kterou jsem hledal ,knihu ve kterém je pravda o celém zlu a dobru. Knihu ,kterou se bojí číst sami mniši. Moje radost ,ale trvala jenom chvilku ,najednou se vynořila postava starého mnicha do místnosti a já jsem stuhnul vstal jsem a otočil jsem se kněmu čelem. Byl jsem ztrachy bez sebe bylo mi ,asi 15 nebo ještě mín. Co tu pohledáváš Chlapče. zeptal se mnich překvapivě v klidu. Nic ,pane. odpoveděl chlapec se strachem v obličeji. Snad sis nemyslel ,že dokážeš utect i s knihou. Řekl už né tak klidně ,ale spíše naštvaně. To ve mě cuklo utéct , chtěl jsem utéct ,ale nikdo nesměl mít ,ani pochyby nechápal jsem jak to že to veděl. Nic jsem neříkal a tak pokračoval. Každý ve své duši skrývá tajemství i svou identitu,které pomocí svých očí vidíme. Řekl starý mnich a opřel se o napůl převrácený stůl. Béž. řekl v klidu a míru. Nechápal jsem a stál jsem jak přibytí. Utíkej , uteč nechám tě jít a odejít. Řekl starý mnich. Nechápal jsem mnich se svého učení nemůže vzdát ,ale já jsem kradl a ještě chci utéct a on mě pouští ? měl jsem pochyby ,které nejspíše zahlédnul. Víš si první koho napadlo naučit se prastaré techniky , si první koho napadlo vůbec utéct. Řekl a pak dodal. Běž Mizuki. řekl mnich a oslovil mě chlapce jménem což mě šokovalo ,on mě oslovil jménem. Vždyt ani já své jméno neznám , všichni tu jsou bezze jména , všichni jsou si rovni. V duši je ukryta i identita. zvolal potichu a já jsem se rozeběhl pryč z místnosti a pryč z chramu s jednou nejmocnějších knich na světě



Takeru ke mě mířil a v ruce držel hůl nasměrovanou hrotama ke mě hodlal to ukončit. Rozmáchnul se a už byl skoro u mě zachvilku by měli Aiko s Masaem vidět jak mi jeho hůl svým koncem rozdrtí hlavu jenomže asi 10 centimetrů vedle mého obličeje najednou projela zlatá jiskla a hůl šla do zpětného rázu a Takeru nechápal. A tentokrát se rozmáchnul horem a zase narazil do nečeho neviditelného a jeho hůl opět odletěla dozadu. Co jeto za kouzla ? Zavrčel rozzuřeně démon. Světlo. pošeptal Mizuki a sjel jednou rukou k boku ,kde vytáhnul lahvičku nějaké zlaté tekutiny ,která zařila jako paprsky slunce a vypil jí. Učilo se ,že sluneční paprsky slouží k technikám ,ale nikdy se nepijí. Pomalu vstal a zvednul hlavu a kouknul se na Takerua ten ustoupil o krok dál ,né že by se bál jenom neveděl co se děje. Mizuki měl zlatavé oči celé , celé oko bylo zlatě a vypadalo to dost děsivě. Na jeho prave ruce se po kůži plazila mala zlatavá čára ,která najednou zastavila na dlani a pokryla dlan i s předloktím tetováním a to pouze na levé ruce. Mizukiho delší rovné vlasy po ramena ,které byly bíle lehce zežloutly. A pak najednou všechno utichnulo. Mizuki vytáhnul další Ampulku a tu si rozlil do levé ruky přímo do prostřed toho žlutého tetování. Pak se rozzářila celá ruka a vní se oběvil meč byl velice dlouhý a měl nádhernou zášitu. Byl čístě stříbrny a na čepely měl vyřezáno nějaké jméno. To už pro pár démonu bylo dost a 2 démoni se naněj rozeběhly jeden z leva a druhej z prava. Mizuki se obtočil na jedné noze a byl tak strašně rychlí ,že se najednou démon zastavil a padnul k zemi a až tam se mu oddělila hlava od těla. Chtěl už zautočil i na druhého ,který na chvilku zaváhal a byl za jeho zády ,ale najednou se někdo zjevil za tím démonem a zkz na zkrz ho probodnul svou rukou s modrou koulí v ruce ,která jiskřila. Raikiri! Zvolala znuděně žena ,když vytáhnula ruku z toho démona a ten padnul k zemi, pak jí mohly všichni spatřit



Za Masem najednou zašustělo křoví a kolem jeho hlavy proletěla Fuutonová karta ,která se roztříštila a jako kdyby vypustila nějakého ducha z toho místa najednou vyletěla velká fuutonová ruka a během pul vteřiny proletěla až k Masaovi a chytla démonovu hlavu a ten najednou celý znehybněl osoba se připlížila k jeho zádům a Masao jenom uslyšel menší řez a jeho ruce i krk byly volné a demon padl podříznul k zemi. Když si se otočil poznal si tu osobu byl Himashi Karuto



Usmíval se. Si v pořádku ? Zeptal se tě

Démon u Aiko se pomalu obával co se stane ,ale sotva se stačil otočit za něčíma krokama jeho krk objali 2 katany a ty udělali svojí práci podřízly ho a když padl k zemi jeho hlava se oddělila od těla Automaticky ta žena chytla Aiko za paži ,jemně, aby se neotáčela. Jsem Neomi Takuro už si v bezpečí. řekla a postavila se vedle tebe



Démoni začly zuřit všichni se postavili za Takerua a bojové křičely byly opravdu rozzuřeni ,ale Takeru si nechal stále ledový klid. Posila ? řekl Takeru a udělal překvapené gesto na obličeji. Nejenom to. Usmál se Mizuki. Todle jsou Krvavá Trojčata, řekl a za ním se schrimáždili všichni 3. Hirsako Raguki. řekl jméno ženy ,která ovládala Raikiri. Himashi Karuto. To byl ten ,který zachránil Masaa ,byl to zástupce otce Masaa. A Neomi Takuro. Jmenoval tu ,která zachránila Aiko ze sevření démona. Takeru utišil svoje demony zdvyhnutím ruky. Teprve ted začíná boj. řekl a všem bylo jasně že todle bude velká řežba

Daisuke

Souhlasil s moji dohodou, teď ho musim dost vyvést z míry než mě zabije, aby přestal bleska ovládat a tim ho uplně pustil. Pokud ho vypustí, tak bych ho mohl zase vtáhnout do sebe, přeci jen jsem ho už jednou porazil. Jen to musí vyjít. Pomyslel jsem si když se na mě rozeběhl a sekl katanou proti mně. Nebyl jsem tak moc vyčerpaný, abych nemohl útoky odrážet. Takže jsme vytáhl prudce katanu ze štítu, který jsem měl na zádech a v tom tahu rovnou vyblokoval bratrův útok. "Jsi na mě moc pomalý bratře. Vlastně nejsi bratr, jsi jen nepovedený pokus o mého bratra, který neměl sílu být rychlejší než já. Vlastně jsi pomalý už od začátku. Já byl ten, kdo vylezl na svět první." Tyhle slova se mi samy příčily, protože jsem nebyl povahou takhle zlý, ale teď se nedalo nic jiného dělat. Musel jsem na něj mít tyto řeči, abych ho donutil uplně propustit Rudého bleska. Nehodlal jsem útočit, protože bych to nezvládl, mohl jsme jen blokovat. Proto jsem si sundal i štít a dal si ho podél pasu.

Aiko

Zdesene som hľadela na to čo sa pred nami odohrávalo. Bála som sa. Aj keď vlastne nie kôli sebe, ale bála som sa o Daisukeho. Netušila som kam to zmizol. A vyzeralo to tak že sa už naozaj blíži môj koniec, že ho už neuvidím... V tom tá žena rozrezala démona a chytila ma za rameno. Bolo to len pár sekúnd a už som necítila žiadne zovretie. Vydýchla som si. Len som sa mierne obzrela za seba a prehliadla si jej tvár. Potom som pohľad presunula späť na Takera.
Uff, takže v boji sa pokračuje a ten zm*rd nedopadne dobre, 'ttebayo! opäť som sa mierne uškrnula a prezrela si zvyšných dvoch ktorí nám dorazili na pomoc. Spýtala by som sa čo sú zač ale nechcela som zdržovať a znova som sa postavila do bojovej pozície.

Masao Karuto

Díkec Himashi-san.řekl jsem a zeširoka se uchechtl.Himashi pro mě byl skoro jak bratr a choval jsem k němu respekt...narozdíl od otce. Ale poté už se začalo znova schylovat k bitvě. Já jsem na nic nečekal a vytáhl jsem jednu hákovou kartu, jednu shurikenovou a jeden výbušný lístek. Byl jsem připraven s těmi zmetky bojovat hlava nehlava.

Stáli jsem proti sobě jako dvě armády. Jsem rád že jste dorazili včas. řekl Mizuki a pousmál se byl ted velice optimistický ,jelikož veděl co mu dříma v ruce za sílu. Hirsako Raguki se křivě usmála. Raikage nás vyslal do boje , po dlouhé době. řekla Hirsaki a Himashi Karuto se do toho hned vmísil. Je to přec, naše povinost. Dodal Himashi a pak se ozvala Neomi Takuro. Tři klany bránicí srdce Kumogakure , Smlouva která byla napsána před stovkami lety. řekla a pak se ozval hlas Mizukiho. A tak vznik Krvavý Pakt , Krvavá Trojčata.

Takeru se křívě pousmál a každý hledal očima svého soupeře a pak to začlo Mizuki vystartoval na Takerua a zaním se tvořila zlatavá mlha. Byl velice rychlý seknul po Takerovi ze strany a Takeru přemísil svou váhu na nohou do leva a vykryl meč svou holí. A v tom se do sebe pustili i ostatní Hirsace se v ruce oběvila další raitonová koule a během chvilky zmyzela i s dalšíme 2 démonama dál od bojiště a asi 10 metrů vedle bylo slyšet jiskření zbraní a blesků. Taky Neomi ta zastrčila katany a vytáhla hvězdice do každý ruky pět a začla je házet po své straně démonů ,kteří tomu bravůrně uskakovali ,až asi 3 démoni dostala mimo váš dosah na druhou stranu než byla Hirsako a tam vytáhla katany a pustila se do boje. Jenom Himashi stál na místě vedle Masaa jelikož zbylo ,asi 5 démonů sledoval je co udělají a hned na to zareagovali 4 a ty se rozeběhly na Masaa a Himashiho najednou. Ten pošeptal. Masao , uskoč o 2 kroky. řekl Himeshi potichu Masaovi a pak si Masao mohl všimnout že Himeshi an zem pokláda 1 nádhernou ohnivou kartu ,kterou viděl poprvé v životě ,jelikož se zatím seznámil jenom s Fuutonovími a vedle toho z poloviny překrytou fuutonovou kartu. A taky si mohl všimnout jak ta karty lehce zasvítili ,když zní dal ruce, jakoby té kartě dal svoj otisk chakry. Pák i on sám ustoupil o 2 kroky vzad. Nakonec tam zbyl jenom jeden démon ,který pokukoval po Aiko ,jako kdyby četl její duši. Lehce se naní pousmál , byl mladý a měl trochu vypracovaná svalstva. A najednou zmyzel , ale tak jak rychle zmyzel , tak se zase oběvil vedle Aiko se oběvil poslední démon ,který jí chtěl dát pěstí.

???

Vykryl můj utok a já jsem nepřestával utočil jsem víc a víc , jeho slova mě dopálila. Ty sobeckej bastarde! Měl jsem to být já ! Zakřičel jsem z plného hrdla a seknul jsem po něm 2x fakt velkou silou ,kterou jsem vyvynul pomocí rudého bleska a tebe to muselo o pár kroku odhodit. Pak jsem na tebe vystřelil a chtěl jsem utočil dál ,tys viděl ,že se mi lehce prodlužujou rudé vlasy a i moje oční bulvy rudly

Daisuke

Věděl jsem, že je moje taktika velký risk, prostě to buď vyjde nebo nevyjde. Buďto ho Rudý blesk zabije a nebo on dřív zabije mě. Když v ten okamžik zaútočil a mě nezbývalo nic jiného než dát do jeho útoku štít. Zatalčil jsem, ale i tak mě přetlačil a já byl nucen uskočit, protože jinak bych spadl na záda, při čemž by mě mohl jednoduše zabít. "Že jsi to měl být ty? Ani s použitím bleska mě nedokážeš porazit. jsi jen moje ubohá napodobenina. Nic víc nejsi. Ubožáku!" Zařval jsem. Žralo mi to srdce, takhle se pouštět do vlastního bráchy, ale nedalo se nic dělat. Cítil jsem slabost v nohou i rukou. To bylo znamení, že už nějak extra dlouho nevydržim.

Aiko

Nenávistne som si prezrela toho démona a čakala som ,že spraví niečo také a tak som ihneď zareagovala. Päsť som mu chytila do dlane a zaprela sa nohami do zeme aby som ho pretlačila.
Nemysli si že som taká hlúpa..! skríkla som a v tej chvíli som druhou rukou vzala kunai a skúsila som ho prebodnúť zospodu do brucha, aj keď to by ho nezabilo, no chcela naa ho pre začiatok aspoň zraniť a potom ho doraziť... nejak..

Masao Karuto

Na nic jsem nečekal a uskočil zhruba o dva kroky dozadu. Čekal jsem co se bude dít pořád se svými kartami v rukou.