Sjednocení týmu 2

Hiro

Páči sa mi, je v pohode nie ako otec... Nó pokiaľ myslíš to či sme fanatici do bohov tak to nie, teda ja v žiadneho boha neuznávam a Genbu verí v nejakého hada alebo niečo také. Poškriabal som sa na hlave a pokračoval. Ale my sme vynímočný ! Máme v sebe až dve Kengei éé kekai snažil som sa vysloviť no proste v sebe máme dve dedičné schopnosti. Ale je zaujímavé že každý má inú... Povedal som zamysleným hlasom. Ináč ty vyzeráš dosť skúsene máš za sebou veľa misí ? A hneď bez nádychu som dodal Naučíš ma niečo ? Povedal som s nádejou v hlase. Bolo jasné že sa mi Monatro páči keďže ma nevolal debil ako môj ,,geniálny´´ brat.

Montaro Yuurinshi

To jsem rád. řekl jsem když mi řekl o těch bozích. Suizu mě učil ,že kdysy dávno klan Yuurinshi opravdu věřil v bohy a to každy ,a že v té době je i znali , ale tam šlo hlavně oto ,že když jste obětovali oči , bylo to dobrovolně a něco jste zato získali ,přičemž ,když mi před 9 lety vzaly oči ,tak jsem pořáně neveděl ,ani proč , byla to cena pro boha ,kterého nikdo z přítomných ani neznal , byl to jenom náznak fanatizmu a ne ucty. povyprávěl jsem jim a jim mohlo dojít ,že toho vím dost a hlavně ,že Suizu není jen můj Sensei byl pro mě všim ,což jednou třeba zjistí. Pak se mě zeptal na mé misa a já jsme se usmál. Prožil jsem spoustu misi , bojoval jsem sám proti Uchihovi z Akatsuki , Bojoval jsem o záchranu vesnice proti Haiko , Bojoval jsem proti 2 největším zločincům ,kteří dříve byly uvězněni ve věznici v Suichugakure ,kde jem byl mimochoden chvilku vězen taky. Možná to mohlo znít nafoukaně ,ale nebylo. Možná to znělo ,že to neberu vážně ,ale v očích bylo vidět ,že při při zmínce těch misí se mi v očích oběvil zamyšlenej výraz až lesklej výraz ,že jsem si z každé té mise něco odnes ,at už to bylo to dobrý ,ale většinou to špatný ,protože za vším stojí smrt. Ale to co vám mohu říct , začal jsem žít ,az když jsem měl oči. dodal jem nakonec.

Hiro

Celý čas som ho sledoval z otvorenými ústami a s obdivom v očiach. Si vážne hrdina... povedal som keď dopovedal. Viem ako to myslíš s tými fanatikmi, náš otec bol úplne rovnaký ba horší keďže bol aj alkoholik, nebyť našej matky ani by sme nemaly oči... Povedal som a na tváry sa mi utvorily vrásky čo bolo u takého mladého človeka nezvyčajné, bolo jasné že už som si niečim ťažkým musel prejsť. Potom som ale trochu prekvapene dodal Počkať, ak ti vzaly oči, ako je možné že ich zase máš ? Oči sa daju vrátiť ? A čo snimi vlastne robily ak tie oči nedávaly tomu klanovému bohu ako si vravel ? Ako vždy som sa poškriabal na hlave a premýšľal, robil som to vždy keď som niečo nevedel alebo nad niečim premýšľal. Napato som čakal na Montarovu odpoveď, hltal som každé jeho slovo.

Genbu

"Nejspíše má oči implantované... seš zajímavá osoba, to ti řeknu. Dost si toho prožil, doufám, že my s bratrem skončíme za pár let podobně jak ty, se spousty prožitků. Ono.. život bez nějakých komplikací a podobně není pravá sranda, víš.." Řekl jsem prakticky oboum, ale ostatní řeči se snažil převážně ignorovat.

Montaro Yuurinshi

Jo implantované. řekl jsem a potvrdil jsem Genbuovu řeč ,dál jsem to rozvádět nechtěl ,i když jsem mohl ,třeba proč se oči vraceli ,ale neveděl jsem jak to zformulovat. Zpátky jsem si uvázal šátek kolem ramene. Řekl mi i ,že jsem zajímavá postava a já jsem se nato usmal jako na důkaz díku. Život bez komlikací nemusí bejt vždy nuda , můžete někoho potkat , můžete žít v klidu a ne každý den bojovat o život. Na misích hodně lidí potkáte ,ale také stratíte. řekl jsem se skelným pohledem ,jelikož se mi opět vynořovala vzpomínka na Hiyori. Nikdy nevíte co vás v životě čeká ,kdybych nebyl ninjou nikdy bych nepotkal Hiyori ,ale kdybych neměl tolik nepřátel ,nikdy by jí předemnou nezabili. řekl jsem jim až jsem ztlumoval do šepotu a na mých očích se oběvili malé slzy ,pár krát jsem zamrkal a byly fuč , vám mohlo dojít ,že Hiyori byla někdo dost blízký

Suizu Yuurinshi

Z dálky jsem ty tři sledoval. Sledoval jsem Montara, jak jim říká o své historii a na své tváři jsem měl svůj klasický úsměv. Svoji ruku jsem měl již vyléčenou, protože pro lékařské ninji je vykloubené rameno hračka. Kort když mám ruce dost namakané, takže moje svaly tomu i dost pomohly. Třeba tihle dva nováčci budou novými legendami našeho klanu. Pomyslel jsem si a rozešel se k vám. Když jsem k vám došel, tak jsem ukázal prstem na Juna "Jun a" přejel jsem prstem na Hira "Hiro, že?" Jen jsem typoval, protože jediné co jsem znal byly vaše jména jinak nic víc. Doufal jsem, že jsem se trefil a hned ze začátku se vám ukázal v dobrém světle.

Hiro

Hihihi, toto bude sensei. Postavil som sa vedľa Juna a okrem oblečenia medzi nami nebol rozdiel, ak nás dobre nepoznal nemohol nás sensei rozlíšiť. No dovoľ, ozval som sa k nemu ja som Jun nie Hiro pff Naoko som sa tváril urazene, šlo mi len o to vystreliť si z neho keďže nás nemohol rozoznať. A ty si kto ak to môžem vedieť ? Opýtal som sa ho priateľsky a s klasickým úsmevom na tvári. Snáď Genbu tú srandu nepokazí, je to suchar...

Suizu Yuurinshi

Sakra, netrefil jsem se. Pomyslel jsem si a pak se zasmál na Hira. "Však já vim. Jen jsem si dělal srandu." Zkusil jsem z toho vycouvat, ale tim mě vlastně Hiro dostal. Pak se však zeptal kdo jsem a to mě dost zarazilo, protože jsem myslel, že mu to dojde. Hlavně mi tykal a na to jsem nebyl od lidí v jeho věku zvyklý. No co, stejně spolu budem tď trávit hodně času tak ať mi tyká. Proběhlo mi hlavou a jen jsem se pousmál. "Já jsem váš sensei, Suizu Yuurinshi, vůdce klanu Yuurinshi." Představil jsem se, jak by se měl představovat každý jounin na nějakém vyššim postu.

Suizu Yuurinshi

Lehce jsem se usmál nad Suizovým tipem a stále jsem seděl v trávě , veděl jsem že Hiro to naschvál obrátil a lehce jsem se zasmál a Suizu nemohl tušit vubec čemu. Dvojčata , to je vždy problem rozeznat a ještě takhle zmást Suiza. řekl jsem si a pousmál jsem se. Nijak jsem do toho nevstupoval čekal jsem a pozoroval jsem jak se to vyvyne

Genbu

Po příchodu senseie, který se hned z fleku nachytal na bratříčkův vtípek. "Suizu..." Řekl jsem si spíše pro sebe. "Já jsem Hiro, Hiro Yuurinshi.. Fakt hustý jméno, co?" Zakončil jsem otázkou a zkoušel se napodobit inteligencí dvojčete, ovšem jeho jedinečnost nešla zahrát ani tím nejlepším ze svých řad. Čekal jsem jestli to Suizu prohlídne, když jsem se furt tak pousmíval.

Hiro

Haha ! Naletel ! Ja vôbec nie som Genbu ale Hiro ! Povedal som mu z výbuchom smiechu a prstom som na neho ukazoval. Musel byť z nás úplne popletený. Ach jaj, to je vodca klanu a sensei... dúfam že ma za ten vtip nezabije... Prebehlo mi hlavou keď sa predstavil. Tykal som mu preto lebo som nevedel kto to je, a tak som si vôbec neuvedomil že by to mohlo byť neslušné. Nó keď teraz už vieme kto je kto, čo ďalej ? Bol som šťastný že mám nových priateľov a keďže som bol šťastný bol som aj rozrušený a tak som nemohol obsedieť na mieste. Možno nám dá nejakú supertajnú misiu...

Genbu


Lehce po vyzvědění onoho vtipu jsem pronesl směrem k Suizovi.. "Říkejte mi prosím vás spíše Genbu, než Jun.. Už jsem si na to nějak tak zvykl.." A poté už jen zůstával ticho, po celou dobu, jen si krátce pomyslel.. "Dneska všechno začíná? Naše zkušenosti ses nad budou každým dnem zvyšovat."

Suizu

Měl jsem to v hlavě uplně neuvěřitelnym způsobem pomotaný, přeci jen dvojčata dělají vždy problémy. Kort když jsem dostal jen jejich jména a nějaké informace, ale ne fotku nebo popis. V tom se mi Hiro začal smát a já se začal smát také. "Takže ty podle všeho budeš takový vtipálek a tvůj brácha bude spíše ten klidnější, že?" Řekl jsem při pohledu na Hira. Bylo mi jedno, že mi tyká. Přeci jen jsou ještě mladí a tak o slušnosti nebudou tolik vědět. Pak mě však Jun poprosil, abych mu říkal Genbu. "Promiň, ale raději lidi nazývám pravými jmény, aby to nezpůsobilo zmatky, jako třeba před chvílí." Řekl jsem Junovi, možná to teď bral, jako že nejsem moc hodný a jen dělám naschvály, protože jste mě nachytali, ale ve skutečnosti se mi jméno Jun líbí víc než Genbu.

Super, že všichni jste na skypu, ale nejste schopni napsat. Kromě Elka, který je prostě off.

by Ramaru: Doufám ,že ti není mířeno na mě ,protože o tom se stebou na FB bavim a za montara nemam co napsat protože se to zatím neposunulo

Hiro

Tak tak, reagoval som som na senseiovu poznámku o tom že som vtipálek. Som proste šoumen, zato Genbu je suchar. Povedal som a vyplazil na Genbua jazyk. Ale venujme sa teraz tréningu, začal som nedočkavo, pustíme sa do niečoho ?

Asp, bez Lyalla sa mi proste hrat nechce, kedze jeho postava je dvojca mojej postavy a minuly tyzden som bol u baby a tam nieje net tak sa nerozculuj.

Suizu

Pousmál jsem se na poznámku, že Jun je suchar a pak se podíval na Montara. Následně zase zpět na Hira. "Ano pustíme se do něčeho. Vlastně vy se pustíte." Řekl jsem, při čemž jsem ukázal do dálky. "Vy dva společně s Montarem půjdete donést balíček, který máte donést do vesncie, která je poblíž Iwagakure." Řekl jsem vám a v tom přišel jeden ninja, který balíček přinesl. Baliček byl poměrně malý, že se dal vzít do jedné ruky a měl tak 2kg.

Montaro Yuurinshi (Píšu z Hodiny)


Pozorně jsem poslouchal Suizia a pousmál jsem se ,když zmínil ,že někam půjdu s Hirem. Chtěl jsem sice trénovat a zjistit co to bylo za techniku ,ale misi jsem se nebránil. Dobře Suizu-sama. řekl jsem a pak jsem se kouknul na Hira. Pokud nevadí, tak si ten baliček vezmu k sobě. řekl jsem a usmál jsem se naněj a pak jsem natáhnul ruku k tomu ninjovi ,abych si převzal balíček. Dobře Suizu a komu to bude ? zeptal jsem se věděli jsme místo ,ale né osobu

Hiro

Zatváril som sa neskutočne dôležito a akože cool hlasom som Montarovy odpovedal, Dobre, predsa len ty si tu šéf a nahodil som drsný úškrn. Ďalej som už len čakal na senseiovu odpoveď a kontroloval vrecká, či mám všetko vybavenie. Moja prvá misia, nesmiem to pokaziť a dokázať že na to mám ! Genbu snami nejde, to znamená že je na to príliš slabý hehe, Vyškieral som sa v duchu.

Suizu

"Jun se mnou počká zde, protože s nim musim něco prokonzultovat a vy balíček donesete muži jménem Keisuke Nakira. On vám přijde naproti pár kilometrů od Iwagakure, takže ho jistě poznáte. Takový poznávací symbol, má pod levym okem vytetovanou kapku vody." Řekl jsem vám pár dalších informací a pak se jen usmál. "Můžete vyrazit."

Montaro Yuurinshi

Lehce jsem se pousmál ,ale na Hirovu sarkastickou poznámku jsem nereagoval. Keisuke Nakira a tetování u oka , Dobře. řekl jsem a usmál jsem se na Suiza a pak jsem šel o krok blíž k němu. Prosím najděte něco o té kledbě. řekl jsem milím a prosebným hlasem ,ale usmál jsem se chtěl jsem jenom vedět ,že Suizu se nato koukne i když jsme předpokládal ,že nato nezapomene. Snažil jsem se to říct potichu ,aby to neslyšel Hiro. Tak Hiro , pojd. Nachvilku jsem zaváhal a pak jsem přece jenom obešel Suiza a mířil jsem k bráně Suichugakure , když jsem byl vedle Suiza tak můj úsměv zmyzel a měl jsem ztrápený obličej ,ale nenechal jsem se odhalit pokaždé když se namě Hiro kouknul tak jsem se usmíval. Hele démone ... řekl jsem ve svém nitru a ve svém podvědomí jsem viděl tu velkou celu ve ,které je uvězněn. Ty to cítíš ? Citíš tu kledbu ?

Hiro

Tak vyrážame ! Zakričal som s plného hrdla a bez čakania sa rozbehol vpred. Bol sem už niekoľko metrov pred Montarom ked sa som sa zatsavil a otočil som sa. Á kadiaľ že to vedie naša cesta ? Klasicky som sa poškirabal na hlave a urputne rozmýšľal...

Blacku budeš za Hira pokračovat nebo ne, když Lyall pokračuje, já jen jak mám dál pokračovat v této misi?

Ako vieš že Lyall pokračuje ?

Sorry překlik, mělo tam být nepokračuje.

- Fajn jede dál jen Montaro, když nemůžeš odepsat.

U Montara se objevil obláček, ze kterého vyšel jeden ninja s čelenkou Suichugakure. Znal jsi ho již od pohledu, přeci jen jednou za čas ve vesnici jsi ho již potkal a možná ti již někdy i řekl nějaké naléhavé informace. Chlápek přešel k tobě blíž a chvíli si tě prohlížel. "Modrý draku, Sendokage si tě vyžádal. Sice jsi měl misi, ale byla zrušena a přeberu ji za tebe. Vyčkej zde." Řekl jsem a počkal až mi dáš ten předmět, který jsi měl donést. Přesněji jsem sám nevěděl o co se jedná, jen jsem poslouchal rozkazy. Z dálky už přicházel Sendokage se svym kloboukem a fialové vlasy mu vlály ve větru. Mezitím jsem já osobně odešel splnit misi.

Sendokage

Došel jsem až k tobě a počkal až se na mě otočíš. "Ahoj Montaro, promiň že jsem ti změnil plány, ale mám pro tebe důležitou věc." Řekl jsem docela až tajemně.