Slunce, krev a písek - Akijuri ostrov (chappi)

Probudil si se v klanovém sídle Aka-Tayiou, vzbudili tě jakési rány ozývající se z venku. Znělo to jako skřípění železa a vzápětí údery něčím tupým. Nutilo tě to otevřít oči protože to bylo celkem hlasité a navíc se k tomu začali přidávat i nějaké hlasy. Připomínalo to šepot davu ale v tom už si tlumeně ale přesto srozumitelně zaslechl:

"Tak co jak se ti to líbí?! Myslíš že mě můžeš okrádat?! Taková drzost!!"

Sotva co to nějaký mužský hlas dořekl, ozvala se další rána tupým předmětem a ty si zaslechl bolestivý výkřik dívčího hlasu.

Yoshiro Aka - Tayiou

Ležel jsem na své posteli a občas sebou škubl. Trpěl jsem neklidným spánkem, protože se mi zdál opět nějaký sen. Ten, který mě neustále pronásleduje. Chci se z něho probudit ale nejde to. Dnes však byl jiný, odlišný v detailech. Je to vůbec sen?


Sen:
Stál jsem venku a koukal před sebe. Všude kolem mě dopadaly paprsky slunce. To světlo mnou pronikalo, dodávalo mi sílu. Dodávalo mi motivaci, dokonce ke mě i promlouvalo. Promlouval ke mě samotný bůh! Yoshiro.. Zahřměl hlas kolem mě a já věděl, že to je on. Byl jsem celý roztřepaný z toho hlasu, úplně mimo. Padl jsem na zem a čelo jsem opřené o zěd. Můj pane, udělám pro vás cokoliv. Jsem váš nejvěrnější služebník. Chvilku byl klid až znervoznující klid, poté se však hlas ozval znova. Yoshiro..mám pro tebe úkol. Je to důležitý úkol a já si vybral tebe. Promluvil ke mě hlas a po celém těle mi vyskočila husina. Chci abys  byl mýma rukama, mou zbraní. Chci aby jsi zabíjel bezvěrce, mučil je, obětoval je. chci krev, spoustu krve. Chci aby celý svět byl zahalený v krvi! Potom konečně bude vše patřit mě a já se znovuzrodím! Polkl jsem a hlavu stále držel u země. Udělám pro to vše můj pane, i kdybych měl přijít o ruce a nohy tak udělám vše jen abych vás potěšil. Nezklam mě, bud mi oddaný spln svoji úlohu a řádně tě odměním. Hlas ke mě opět promluvil a já cítil, jak se jeho existence vzdaluje. Něco mě táhlo zpátky do reality..


Otevřel jsem oči a zamžoural po místnosti. Probudil mě hluk, který vycházel z venku. Povzdychl jsem si a podíval se směrem ven z okna. Je teprve ráno a lidé už tu jsou tolik hluční. Co by asi tak udělal Shiro, můj drahocený bratr? Vstal jsem z postele a přešel k zrcadlu. Viděl jsem v ní svojí tvář a přesto mi přišla tolik cizí. Jako bych se díval na úplně jinou osobu.  Povzdychl jsem si a na rychlo si vzal své věci. Byl jsem zvědavý co se to venku děje. Podle toho co jsem zaslechl tak šlo o hádku kvůli nějaké loupeži. Jak nestoudné. Už vím co by Shiro udělal, usekl by mu ruku. Ano! To je ono! Rozjasněně jsem se usmál a běžel ven najít zdroj hluku.

Vyběhl jsi ven před dům a hned na malém dvorku byl nějaký 17ti letý kluk z klanu a mlátil holku která byla přibližně v jeho věku. Ležela na zemi, plivala krev a byla samá modřina. Na sobě měla jen roztrhané hadry takže nejspíš šlo o nějakou velmi chudou holku. No jak ti již došlo z kontextu, něco se mu pokusila ukrást a on jí při tom nachytal.

"Prosím, smiluj se, měla jsem jen hlad. Malý kousek masa jsem chtěla, nic víc!" Prosila ho ze země dívka, ale sotva co to dořekla, už dostala další ránu přímo do obličeje.
"Nezajímá mě co si chtěla ty dě*ko! Co je moje, to je moje! Nikdo nepotřebuje ubohé nicky jako si Ty. Proč vůbec žiješ když nemáš smysl?!" Zařval na ní kluk a v jeho tváři šla vidět velká nenávist. Z dálky na všechno přihlíželi vesničané a lidi z osady, které se báli do toho nějak zasáhnout.

Yoshiro Aka - Tayiou

Takže jí něco ukradl. Povzdychl jsem si a přešel k těm dvoum, co dělali takový rozruch. Nemůžete si své spory vyřešit někde jinde? Vyrušili jste mě ze spánku a jsem těd díky vám podrážděný.A opravdu jsem tak vypadal. Byl jsem celý bledý jako kdybych nikdy na slunce nevylezl. Ušklíbl jsem se a olíznul si rty. Probouzelo se ve mě mostrum, které chtělo vyřádit svoji podrážděnost. I oči se mi zbarvili do ruda, díky mé manipulaci se svým tělem. Nějaká část mě, ta která byla potlačena jako by se připomenula. Cítil jsem, jak je jí líto té dívky. Cítil jsem tu touhu ji zachránit.  Zasmál jsem se a dál ty pocity ignoroval. Jestli kradla je to její chyba. Může si za to sama. Ale když už jsme u toho i ten kluk by zasloužil pocítit hněv našeho boha za to otravné řvaní. I když těd mě tak napadá, pokud bych jí zachránil byla by mi oddaná a mohl bych ji využít ke své věci. Už to stačilo ne? Rukou jsem instinktivně sápal po brašně, kde jsem měl mít kunaie. S jeho agresivitou člověk mohl očekávat, že by klidně mohl zaútočit i na mě a na to jsem se chtěl připravit.

???

Chlapce který surově mlátil bezbrannou holku tvoje reakce moc nepotěšila. Znechuceně na tebe odvrátil pohled a zatnul ruku v pěst. "Kdo si sakra myslíš že jsi? A co je ti vůbec do toho co tu s kým dělám. Jestli to stačí nebo ne, řeknu já, takže se mi ztrať z očí nebo dopadneš stejně jako ona!" Křikl na tebe a to už se pohledem odvrátil na holku a napřáhl se, že jí znovu udeří.

Yoshiro Aka - Tayiou

Moje jméno taková špína jako ty znát nepotřebuje.. navíc.. Nedořekl jsem to a už jsem vytáhl kunai, který jsem mrštil po tom chlapci. Měl jsem chut mu rozpárat břicho, vyrvat jeho střeva ven a uškrtit ho s nimi. Pak jeho hlavu napíchnout na kůl a nechat havrany vyklovat jeho oči. Mohl by dělat společnost Shirovi. Ano to je dobrý nápad. Ušklíbnul jsem se a olíznul si rty. Chci ho  dlouho mučit, užívat si každičký výkřik, každičké křupnutí zlomené kosti. Rozhodně jsem ho nechtěl zabít hned, chtěl jsem si s ním pěkně pohrát.

???

Vzhledem k tomu že to nečekal, tak si se trefil. Kunai se mu zabodl do ramene a on se na tebe jen nenávistně podíval. Jakoby mu bylo jedno že mu krvácí ruka. Kunai ze svého ramene vytáhl a začal si s ním točit v ruce. "Ptal se snad někdo na tvoje jméno ty ubožáku? Na víc se nezmůžeš? Ten kunai je stejně zbytečný jako ty." Řekl poměrně s klidem a to už popadl kunai pevně do ruky a vrazil ho dívce která klečela vedle něho přímo do hrudi. Nechal ho zabodnutý v ní a ona jen spadla na zem. "Vidíš jaká si nicka? Nezmohl ses na nic jiného než aby si zabil bezbrannou žebračku." Zazubil se protože on na svém pásku žádnou ninja výbavu neměl.

"Teď je řada na tobě." Ušklíbl se a složil pár pečetí. "Katon: Endan" Z úst mu vyletěl plamen který byl něco jako dračí dech, široký a rozprostřený. Neměl však tak velký dosah ale na vzdálenost mezi jím a tebou to stačilo.

Yoshiro Aka - Tayiou

Spousta řečí..jen mě to vše unavuje. Jestli mě chceš uspat k smrti tak se ti to docela daří. Provokativně jsem si nahlas zívnul ale stále jsem ho sledoval.  Takže ji zabil. A já se těšil na nějakou zábavu. Povzdychl jsem si a kousnul se do rtu. Bezbrannou žebračku? Jak jsi řekl, byla jen odpad, úplně k ničemu. Její život mi byl zcela u prdele. Nakonec..stejně jsem ji chtěl mučit  a podívat se jak vypadá zevnitř. Dopověděl jsem a když začal skládat pečetě věděl jsem, že těd příjde řada na mě.  Skočil jsem dál za sebe, protože jsem nevěděl s čím přesně se vytasí. Soudil jsem však, že jde o útok na střední vzdálenost z naší vzdálenosti, která mezi námi byla. I tak mě plamené jazyky líznuly a moje ruce to trochu schytaly. Nebylo to však nic závažného, tedy snad. Bolest jsem však ignoroval a spíše se soustředil na boj. Kousnul jsem se do prstu a usmál jsem se. Hele, když už je mrtvá, co kdybychom tady tohle ukončili?  Nemám důvod bojovat a navíc si mi vlastně ušetřil práci s obětí, když jsi ji zabil. Co takhle společně uctít našeho boha?

??? a ???

Povedlo se ti ho odhadnout a i včas uskočit. Plamen ti ale spálil prsty na rukou takže si cítil ne zrovna příjemné popáleniny. Pak se ale postavil do normálního postoje a nahodil arogantní výraz. "Náš bůh neprahne po krvi někoho tak podřadného jako je ta holka. To už i zvířecí krev by měla větší váhu." Dořekl a to už přiběhl další z vašeho klanu ale tomu bylo aspoň 30 let.
"Co se tady děje? Děcka si přišli hrát?" Řekl trošku rozzuřeně a podíval se na mrtvou holku vedle. "Ne pane, tady mladšímu trošku ujeli nervy a chladnokrevně zabil tuhle holku. Šla kolem a za nic nemohla." Odvětil mu podlézavě tvůj nepřítel tónem, jako by zrovna vyšel z kostela a vše mu bylo svaté.
Půjdeš ihned semnou. Zařval na tebe ten dospělý a mávnul rukou ať ho hned následuješ.

Yoshiro Aka - Tayiou

Pche. Ušklíbl jsem se, když můj plán nevyšel. Měl jsem v úmyslu se k tomu klukovi, co mě tak sral přiblížit a udělat mu díru v hrudi. Tak někdy příště, budu si jeho obličej pamatovat. Nic jsem neříkal a ani jsem se k ničemu nevyjadřoval. Mlčky jsem šel k muži, po cestě však jsem se ohnul k dívce a vyrval jí kunai z hrudi. Očistil jsem jej o její potrhané šaty a schoval si ho zpátky do brašny. Pak jsem opět sledoval toho muže. Bylo mi zcela jedno jaký trest pro mě budou mít. At by to byl jakýkoliv trest tak bych jej přijmul i když jsem vlastně tu dívku ani nezabil. Žádné potěšení mých tužeb, žádné uspokojení hladu po krvi. Jak tragický tento den ještě může být?

Došli jste pomalu k největšímu zikkuratu na celém ostrově. Vedlo k němu celkem dost schodů a u dveřích při vstupu stáli 2 muži v červených kápích. Nešlo jim vidět do obličeje ale na plášti měli různé symboly, včetně symbolu slunce. Muž vstoupil dovnitř bez zeptání a nechal za sebou jen pootevřené dveře. Když si vešel dovnitř, uviděl si obrovskou místnost která byla neskutečně nábožensky založená. Muž byl už pár metrů před tebou a doběhl ke stolku který byl na konci místnosti. Seděl za ním další muž který tam byl ve stínu, takže si mohl vidět jen jeho siluetu. Ten který tě vedl mu něco pošeptal načež ho ten za stolem mávnutím ruky poslal pryč. Na nic nečekal a zase odešel.

Yoshiro Aka - Tayiou

Následoval jsem toho muže až jsme dorazili k největšímu zikkuratu. Celou cestu na mě nepromluvil ale to ani já. Určitě by to bylo jen a jen zbytečné. O co asi může jít? Nemohl se tam objevit jen tak. Cesta byla celkem dlouhá, zvlášt po těch všech schodech. Dorazili jsme tam a u vchodu míjeli dva chlápky, co nejspíš plní funkci stráže. Vevnitř tam byla velká místnost se spousty symboly boha slunce a různé další předměty s touto tématikou. Uklonil jsem se s úctou a mlčky očekával až budu vyzván k něčemu. Měl jsem k představitelům náboženství respekt velký, jelikož to jsou ústa a oči našeho boha. Když už jsem v místnosti byl jen já a muž zahalen ve stínu čekal jsem na něj až promluví.

???

"Na kolena. Můj věrný služebníčku." Ozvalo se z jeho úst tajemným hlasem který ti až vehnal husí kůži. Byl tak "nadlidský", hluboký a pronikavý. Zřejmě mu nestačilo pouhé uklonění. "Asi teď ani nevíš kdo jsem ale bude ti stačit, když budeš vědět, že mohu každého z tohoto ostrova proměnit v popel mrknutím okna. Mé tělo, má duše je samotné slunce. Má vůle je vůle boží... Rozuměl si mi?" Pronesl vážným tónem který se hlubokou ozvěnou roznášel po celé místnosti. Nejspíš ti dával najevo že on je ten co to celé vede, že on je ten nejvyšší.

Yoshiro Aka - Tayiou

Padl jsem na kolena se vší pokorou k muži a sklonil jsem zrak. Jako kdyby bylo zakázané na něj se dívat. Můj pane..Hlesl jsem a díval se stále na zem. Strašně mě zajímalo kdo je ten člověk. Ano pane, rozumím. Odpověděl jsem mu jak nějaký robot a očekával mlčky co se bude dít dál. Mám z toho divný pocit. Cítím, že se ode mě bude něco očekávat.

???

"Slyšel jsem, že si zabil před sídlem klanu jednu žebračku. Toužíš po krvi? Prahneš po ní??" Zeptal se hlasitě a na tváři se mu vytvořil úsměv který si ale vidět nemohl díky tomu stínu. "Svůj zločin teď odčiníš. Pojedeš do Tsuki a přineseš mi jejich čelenku. Je mi jedno jak jí získáš, jestli ukradneš nebo zabiješ nějakého ninju ale bez ní se nevracej. Jediný pravidlo je, aby ses udržel v anonymitě. Nikdo si nesmí pamatovat tvůj obličej." Dořekl a vstal ze židle. Zmizel však ještě ve větší tmě která byla dál od stolu. "Teď už odejdi." Ozvalo se ti v hlavě, jakoby to ani nebyl hlas.

Yoshiro Aka - Tayiou

Ano zabil jsem jí. Tedy i když né přímo, na tom stejně ale nesejde. Vysvětlování by bylo stejně k ničemu takže jsem se nic nesnažil vysvětlit. Toužím po tom, aby celý svět se topil v krvi. Usmál jsem se jako nějaký psychopat lačnící po krvi. Poslouchal jsem ho a každé slovo si vryl do paměti. Takže se podívám mimo ostrov, zajímavé. Jak jste mi rozkázal, vaši vůli splním pane. Uklonil jsem se uctivě a odešel. Musím si to promyslet a připravit se. Něco si vymyslet..i když bych rád tam vtrhl a zabil tam pár lidí ve jménu našeho boha tak to nemohu udělat. Musím na to rafinovaně, ano. Přesně tak by jsi to udělal i ty Shiro? Ano ano..infiltruji se tam, změním podobu a budu hrát nějakého tuláka, který nemá kam jít. Získat si jejich důvěru a pak je ve spánku zabít! Bratře..budeme se společně koupat v krvi! Zamířil jsem si to tedy rovnou do svého pokoje, kde jsem si chtěl sbalit všechny věci.

Pomalu si dorazil do svého domu. Na stole ležel dopis se symbolem slunce a ty si mohl vidět otevřené okno kterým nejspíš přišel ten, který ti ho zanechal.

Dopis:
Na pobřeží najdi muže jménem Yoshiro. Doveze tě k Tsuki kde můžeš začít plnit svůj úkol. Dokaž mi že nejsi jen dalším zklamáním. -Tvůj pán

Yoshiro Aka - Tayiou

Dorazil jsem do svého domu a hned co mě překvapilo tak bylo otevřené okno. Po chvilce jsem si také všiml i dopisu, který ležel na stolku. Co to asi může být? Překvapeně jsem vzal dopis a prozkoumal jej pohledem ze všech stran.  Symboly slunce..že by dodatečné informace? Hmm ne nemyslím si. Sedl jsem si do křesla civěl neustále na ten dopis. Po chvilce dostatečného očumování jsem jej otevřel a pustil se do čtení.
"Na pobřeží najdi muže jménem Yoshiro. Doveze tě k Tsuki kde můžeš začít plnit svůj úkol. Dokaž mi že nejsi jen dalším zklamáním. " Přečetl jsem dopis , zmačkal jej a papír vyhodil do koše. Takže Yoshiro..můj jmenovec. Snad nejde o nějakou metaforu, že se tam budu muset dostat po svých. Dlouhé a nudné cesty nejsou pro mě nic, vid Shiro. Nemáme je rádi.
Sbalil jsem si pár potřebných věc do své brašny a podíval se do zrcadla. Měl bych trochu změnit vzhled. Měl bych to udělat až se dostanu blízko k Tsuki aby mě nikdo odsud neviděl odcházet. Musím být co nejvíce nenápadný. I když nějaké to potěšení bychom si mohli dopřát bratře.. Rázným krokem jsem si to tedy vydal na pobřeží, kde na mě údajně měl někdo čekat.

Cestou si procházel celou osadou. Venku už se setmělo a na nebi svítil měsíc který si moc v lásce neměl. Nedělo se nic zvláštního, lidé na tebe koukali trošku ustrašeně a nenápadně se ti vyhýbali kvůli tvé minulosti. Dorazil si na pobřeží kde bylo jen pár menších lodí a jen jedna byla osvětlená lucernami a u ní stál nějaký týpek co si leštil dýku. Vypadal jako by na někoho čekal takže bylo celkem zřejmé o koho jde.

Yoshiro Aka - Tayiou

Prošel jsem snad celou osadu a už se pomalu ale jistě začalo zatahovat. Za nějakou chvilku se zatmělo úplně a jediné světlo byl měsíc. Lidé se mi po mé cestě vyhýbali co to jen šlo. Nic nového pod sluncem. Bylo mi to celkem u prdele, protože jsem věděl, že já jsem daleko víc než oni. Že já jsem ten vyvolený bohem, který má uskutečnit jeho vůli. Konečně jsem dorazil na místo setkání. Na pobřeží bylo pár menších lodí a jen jedna byla osvětlena lucernami. Že by to bylo ono? Nic jiného tu ani není. Rozhlédl jsem se ještě kolem a pak nakonec vyrazil k osvětlené lodi. A opravdu stál tam nějaký člověk, který sledoval své okolí. To mohlo být znamením toho, že vykonává nějakou nekalou činnost, nebo má nějaké noční dostaveníčko s nějakou tou slečinkou a nebo čekal na nějakou osobu. Logicky bych měl být tou osobou já. S nic neříkajícím výrazem ve tváři jsem šel blíže k muži a odkašlal si. Čekáte na mě?Rozhodl jsem se zeptat hned na přímo abych nemarnil čas.

Yosh

Hned zaregistroval tvůj příchod a nespustil z tebe oči. Když si přišel blíž tak se jen ušklíbl a dýku si zastrčil zpátky na za opasek. "Ano přesně na tebe. Já jsem Yoshiro, stejně jako ty, ale většina lidí mi říká Yosh. Ruku ti podávat nebudu protože nemá smysl abychom se poznávali když si stejně jen další maso do mlýnku." Dořekl a při své poslední větě se zasmál přičemž se na provaze zhloupl na svojí loď. "Tak nasedat pane "vyvolený". Dnes budu tvůj odvoz." Prohrábl si vlasy a odjistil lano přidělané k molu.

Yoshiro Aka - Tayiou

Nemám v úmyslu natáhnout bačkory, né dokud má úloha na tomto světě nebude splněna. Ignoroval jsem jeho jízlivé poznámky a nastoupil na lod. Opřel jsem se o stěžen lodi a zvedl hlavu k nebi. Nikdo si nevšimne našeho příjezdu, to je dobré. Budu mít lepší šanci na infiltraci, když v té tmě změním i svoji podobu. Jak dlouho bude trvat plavba? Zeptal jsem se Yoshe a nespustil při tom pohled z nebe. Měl jsem to celé promyšlené. Bude to jednoduché tedy pokud udělám vše jak plánuji. Neměl bych vyvolat tolik poplachu a půjde to.

Yosh

"Jo, kdybych měl dostat yen pokaždý co tohle slyším..." Řekl s úšklebkem na to, že nemáš v úmyslu zemřít. Spustil plachty na 3 stěžních a to už popadl kormidlo. Vydali jste se na moře v začátku noci. Byla celkem zima a jediný zdroj tepla byli zavěšené lucerny na lodi. "Na pobřeží dorazíme přibližně za 2 hodiny. Tam tě vyložím a budu tam zase ráno kolem 8 hodiny. Doporučuji ti tam být přesně na čas, čekám maximálně 5 minut. Pokud se neukážeš, budu tě brát za mrtvého."

Yoshiro Aka - Tayiou

Odfrknul jsem si a pročísl si vlasy. Byla mi trošku zima, hlavně hlava to nejvíce dostávala. Opřený o stěžen jsem se díval do té tmy široko dalekou, která nás obklopovala. Za dvě hodiny..to je docela dlouhá plavba pro mě, jelikož jsem toho za život moc nenaplavil.Koukl jsem na svého jmenovce a zeptal jsem se ho na otázku, která mi tak trošku vrtala hlavou. A co když se nedostavím a živej budu. Mám si postavit vor a zkusit se na něm dostat zpátky? I když né často se stává, že jsem nedochvilný. Zasmál jsem se jako vyšinutý člověk. To abych si zapamatoval cestu. Přestal jsem se smát a zvážněl jsem pro změnu. Už jsi někdy byl v Tsuki? Já jen, že bys mi mohl během naší dlouhé plavby říct o tom místě. Aspon ten čas bude mít nějakou hodnotu. Sklonil jsem hlavu a olízl si ret. Zajímalo by mě jak chutná jejich krev. Špitl jsem si sám pro sebe v tichosti.

Yosh

"Když se nedostavíš a budeš živej... No tak si budeš přát abys živej nebyl." Zasmál se a trhnul kormidlem címž tě málem shodil z paluby. "V Tsuki jsem se narodil. Vesnice plná slabochů, nesmyslné morálky a řádu. Ninjové v ní mají obrovský potenciál ale donedávna ho vůbec nevyužívali takže nemají dobrý výcvik. Nemají rádi pohled na krev a násilí. Nedají se nazvat "ninjové"." Řekl s klidem a usmál se na tebe. Vítr se zničeho nic zvedl a opřel se pořádně do plachet ale také do vody. Zvedly se teda i vlny a začali házet lodí ze strany na stranu. Eh.. trošku umělé počasí..