Cesta ninji (Hiro)

Hiro Akuma

Nechtělo se mi to věřit, ale nastala osmá hodina ranní a já musel vstávat, což je úplně poprvé, co vstávám takhle brzo. Cítím se jako bych včera dvakrát proběhl celé město... aha moment.. to se vlastně stalo. Pomyslel jsem si a zabořil hlavu do polštáře s tím, že moje tělo jaksi chtělo ještě odpočívat. Je to moje první akce, na které bych mohl něco dokázat.. no vlastně stejně nic moc neumím. Problesklo mi hlavou a vynořil hlavu z polštáře. Vyskočil jsem z postele a zamířil si to přímo do koupelny, kde jsem si propláchl oči a vyčistil zuby. Neměl jsem ani moc náladu na nějakou snídani a proto pro mne bylo jednoduší si vzít nějaký ten chleba a pití do brašničky. I přes tu všechnu přípravu bylo těžké se dostat z polospánku a já pomalu vyrazil ven. Hnedka, co jsem opustil barák, mi bylo na sto procent jasný, že jsem zapomněl, kam mám jít. Eeeh...? Naaah... Vydával jsem zoufalé zvuky a jediné co mi přišlo rozumné, bylo to, jít směrem k hlavní budově, protože tam většinou je největší ruch a možná si takového ospalého mazlíka někdo všimne.

Procházel si ulicemi plnými lidí. Obchody zase kvetli a tobě o to déle trvalo než si dorazil k chrámu. Lidé co pospíchali a procházeli kolem tebe do tebe sem tam vrazili, takže tě celkem i probrali z toho polospánku. Když si dorazil k chrámu stál tam vysoký dospělý ninja s jouninskou vestičkou. Rozhlížel se kolem sebe jakoby někoho vyhlížel, když však zahlédl tebe, zůstal na tobě viset jeho pohled. Když si přišel blíž, zahlédl si že měl na krátko ostříhané bílé vlasy a na krku vytetovaný znak klanu Tsukiakari.

Hiro Akuma

Moje cesta byla opravdu otravná, protože do mne každou chvilkou někdo strčil, což jsem byl nucený po takovém třetím strčení, ignorovat. Po dlouhé době jsem konečně dorazil k té budově, kde stál nějaký ninja, který si upevnil pohled přímo na mne. Huh..? Doufám, že nebudu zase poslouchat, jak moc hnusný to Akuma jsem. Proletělo mi hlavou a šel směrem k němu. Čekáte tu na někoho? Zeptal jsem se a prohrábl si zezadu vlasy.

Ichirou Tsukiakari

Usmál se když zahlédl jak si vyrazil rovnou k němu.
"Ahoj, jo čekám tu přímo na tebe... teda myslím!" Zasmál se nad svým dodatkem a vytáhl z kapsy docela zmuchlaný papír který rozbalil a prohodil několik pohledů mezi jím a tebou. Hned ti došlo že tě porovnává s nějakou fotkou.
"Jo, si to ty.. Hiro Akuma že?" Usmál se a papír znovu zmuchlal přičemž ho vrátil zpátky do kapsy. Na nic nečekal a přátelsky ti podal ruku aby si s tebou potřásl.
"Já jsem Ichirou Tsukiakari a dnešní výlet zažiješ se mnou.." Pověděl rovnou upřímně a pohledy vesničanů procházejících kolem se staly trošku udivené když uviděli, jak ti někdo z Tsukiakari nabízí ruku vzhledem k tomu že si Akuma.

Hiro Akuma

Ten ninja prohlásil, že tu opravdu čeká na mne. Vytáhl nějaký papír a já si myslel, že to budou instrukce na můj výlet, ale byla to nejspíš fotka. Hiro Akuma? Hm.. to budu nejspíš já. Řekl jsem a falešně se usmál. Fotku schoval a podal mi ruku. Představil se a já se trochu zamyslel nad jeho příjmením, protože mi to připomínalo příjmení té dívky, která padla na té misi.. navíc se nejspíš i jejich klan a ten nás neměl moc v lásce. Doufám, že to není za účelem se zbavit všech Akumů. Byl by to celkem chytrý nápad je nechat padnout na misích a nemít v tom ani trochu namočené ruce. Pomyslel jsem si a potřásl si s ním rukou. Tak tedy Hiro Akuma, doufám, že to nebude nic, co by mě mělo v průběhu toho naše výletu odstranit. Každopádně i upřímnou soustrast za tu dívku. Dodal jsem po potřesení ruky a čekal, co mi ještě řekne ohledně toho výletu.

Ichirou Tsukiakari

Koutky mu klesly když si mu popřál upřímnou soustrast a bylo vidět že ho zabolelo to co si mu připomněl.
"Děkuju, Mangetsu je.. byla moje dcera." Řekl na rovinu a rukou si otřel skleněné oči ale to už se mu na tváři zase objevil úsměv čímž se nejspíš snažil zakrýt smutek nebo na to nějak nemyslet.
"Chápu tvé obavy které máš díky tomu, jak se na vás lidé dívají, ale mě se bát nemusíš. Nemám nic proti vašemu klanu. Dřímá ve vás velký potenciál kterým akorát ostatní pohrdají a to je špatně." Vysvětlil a pomalu se dal do kroku směrem z vesnice. Kývnul přitom na tebe aby si ho následoval a strčil si ruce do kapes.

Hiro Akuma

Když ten ninja řekl, že Mangetsu byla jeho dcera, tak jsem doslova ztuhl. Tak to se povedlo... Pomyslel jsem si a pak mi vysvětlil situaci našeho klanu. Kýval jsem hlavou a pak se mírně usmál. Dřímá v nás velký potenciál, který se nemá jak dostat na povrch, když máte tak budiž k ničemu rodiče. Nevím jestli jste byl obeznámen, ale já ještě ani nevlastním naše Kekei Genkai. Řekl jsem a snažil se s ním držet krok.

Ichirou Tsukiakari

"Jojo, vím o tobě dost věcí a to že ještě nemáš Kekkei Genkai vůbec nevadí." Řekl a zasmál se nad tvou narážkou nad rodičemi.
"Jo Nikko-san není zrovna rodinej typ, ani se nepochlubil že má 2 takhle velké syny. Dozvěděl jsem se to až včera." Řekl trochu vážněji protože i jemu se nelíbil přístup tvého otce. Netrvalo dlouho a vyšli jste z vesnice. Po 15 minutách jste dorazili k potůčku, který odděloval malou louku se strání od hustého lesa. Bylo krásně, příjemné počasí na relaxaci. Příroda tady tomu dodávala velkou lehkost protože byla opravdu nádherná a jemný větřík zaručoval čistý vzduch.

Hiro Akuma

Celkem jsem byl rád, když řekl, že vůbec nevadí to, že nemám ještě Kekei Genkai. Usmál jsem se a pak zmínil otce a můj úsměv zase klesl. Není rodinný typ, ale udělá si 2 syny... Řekl jsem spíše naštvaným hlasem a pak pokrčil ruce. Chtěl bych být takový, jako většina..  mít od začátku někoho, na koho se můžu spolehnout a kdo mne něco naučí. Dodal jsem a před námi se vztyčilo opravdu nádherné místo.. místo, kde jsem ještě nikdy nebyl. Bylo to tu nádherná a já hodil brašnu na zem a doběhl k potoku, ve kterém jsem si namočil ruce a propláchl si obličej.

Ichirou Tsukiakari

"Ne každý to má jednoduché. Neovlivníš do jaké rodiny se narodíš." Usmál se a přešel k potůčku kde si se začal cachtat. Skočil přímo na hladinu kde zůstal s klidem stát a ohlédl se na tebe.
"Tákže, důvod proč tu se mnou si je, abych zjistil více o tvém nitru. O tvých schopnostech, fyzických a psychických limitech. O tom, jak velký talent po svém otci vlastníš. Jak jistě víš, nejen ostatní klany a lidé ve vesnici nevěří nikomu z Akumů, ale i většina výše postavených z chrámu. Kasumi-sama je na pochybách a proto mě vyslal abych tu o tobě zjistil více. Říkám ti to protože chci k tobě být upřímný a připadáš mi jako pohodovej chlapec kterej si určitě nezaslouží aby se k němu ostatní chovali hnusně jen protože si to co si. K tomuhle testování přidám ale i trénink abych tě připravil do budoucna a naučím tě být dobrým ninjou i bez vašeho Kekkei Genkai." Pronesl dlouze své vysvětlení a v jeho tváři bylo vidět že to myslí vážně. Na pohled byl Ichirou celkem sympatický, takže to co říkal přidávalo na důvěrohodnosti.

Hiro Akuma

Po jeho první větě jsem se díval do vody a čekal, až se voda uklidní, abych viděl svojí tvář. Měl pravdu.. neovlivním do jaké rodiny se narodím, ale můžu ovlivnit to, jakým směrem se vydám a jak moc se změním. Pak mi vysvětlit to, proč tu semnou je a já se postavil a sevřel ruku v pěst. Natáhl jsem jí směrem na něho a usmál se. Je mi jedno, že teď ani svoje Kekei Genkai nemám.. už mi je jedno, že jako malý jsem neměl žádný trénink. Hodlám se zdokonalovat tak, jak mi bylo určeno.. budu ten, co donutí otce litovat, že si nás nevšímal! Řekl jsem vážným hlasem a pak ruku sklonil dolů. Jsem připraven čelit jakékoliv výzvě. Nechci stát jenom ve stínu bratra.. přišel čas. Dodal jsem a díval se na mého nového senseie opravdu vážným pohledem

Ichirou Tsukiakari

"Tak tenhle přístup se mi líbí!" Na tváři se mu vytvořil široký úsměv a prokřupnul si prsty na obou rukou.
"Začneme tedy, ukaž mi jak si na tom s koncentrací chakry. Je to základní věc kterou jako ninja potřebuješ a musíš umět. Čím lepší preciznost a práce s ní, tím lépe. Postav se na hladinu vody, stejně jako já. Projdi se po ní. Ukaž jak dokážeš udržet chakru v chodidlech." Pověděl a popošel kousek stranou. S úsměvem čekal na to, co předvedeš.

Hiro Akuma

Senseiovi se líbil můj přístup a já cítil, že mu nejspíše můžu věřit. Sensei chtěl, abych začal s koncentrací chakry, což by mi nemělo dělat moc problém, protože akademii jsem zmáknul na pohodičku. Soustředil jsem se a nechal volně proudit chakru do svých nohou. Když jsem si byl jistý, že to mám, tak jsem pomalinku našlapoval na vodu, až se na ní opřel plnou silou a čekal, jestli se propadnu, nebo udržím. Pojď! Musím na něho udělat aspoň dobrý dojem! Prolítlo mi hlavou a nepřestával se soustředit.

Ichirou Tsukiakari

Pomalu si došlápl na hladinu a noha se ti trošku roztřepala. Byl to zvláštní pocit stát na vodě ale zvládl si to a než si se nadál, už si stál oběma nohama na hladině.
"To vůbec není špatné..." Prohlásil s úsměvem a pomalým krokem došel až k tobě, přičemž tě strčil do hrudi aby ti trošku rozhodil rovnováhu. Byl si nucen udělat dva kroky zpátky aby si nespadl na záda, ale pokud si se pořád soustředil tak si to ustál v pohodě.
"Tak teď trošku přidáme, začni koncentrovat chakru v takovém množství, že půjde cítit všude kolem tebe. Pokud to uděláš správně, rozvíříš vodu kolem svých nohou." Zaúkoloval tě nadále a zase se usmál.

Hiro Akuma

Podařilo se mi na hladině vody udržet a já cítil opravdu divný pocit, ale bylo to strašně cool. Yosha! Řekl jsem si v mysli a dál se soustředil. Sensei prohodil pár slov a pak mne strčil a já byl donucen udělat pár kroků zpět. Přitom jsem se naklonil a já už si myslel, že spadnu, ale podařilo si mi nějakým způsobem udržet rovnováhu. Bylo to nejspíš tím, že jsem se soustředit a moc jsem si přál uspět. Sensei mi dal další úkol a to takový, abych rozvířil vodu okolo. Zas tak velký kouzelník nejsem, ale zkusím všechno co je v mých silách. Řekl jsem a u toho se trochu zachechtal. Věděl jsem, že když se přestanu soustředit, tak spadnu. Nepřestával jsem se soustředit a snažil se udělat to, co mi sensei nařídil.

Ichirou Tsukiakari

Chvilku trvalo než si se úplně uvolnil a chakra začala proudit z tvého těla i na povrch. Cítil si zvláštní pocit, jakési teplo když si se nechal obalit chakrou. Nebylo to ale vidět, byl jakýsi neviditelný obal kolem tvého těla který se začal vznášet kolem tebe. Voda však pod nohama zůstávala klidná a ty aby si jí pořádně rozproudil, by si musel ještě přidat dávku uvolněné chakry několikanásobně.
"Buď opatrný, když začneš uvolňovat příliš své chakry, může se ti zamotat hlava a přijdeš o koncentraci. Čímž by ses pěkně vykoupal." Dořekl a zasmál se nad poslední větou. S údivem ale koukal jak práci s chakrou zvládáš.

Hiro Akuma

Cítil jsem divný pocit, ale zároveň mi to dávala znamení, že se něco děje, a že to nejspíš dělám dobře. Voda stále nic nedělala a sensei mi řekl, že bych měl chakru uvolňovat pomalinku a já jenom kývl a soustředil se tak, abych nevypustil více chakry, než by bylo potřeba. Takže pomalinku uvolňovat chakru a né ve velkém množství.. to by mělo být v klidu.. hlavně nesmím být zbrklí. Řekl jsem a zavřel u toho oči, abych se soustředil lépe a dokázal tak ovládat chakru s takovou mírou, jako je potřeba.

Ichirou Tsukiakari

Netrvalo dlouho a do koncentrace chakry jsi se ponořil celou svojí myslí. Cítil si jak v tobě proudí. Šumění stromů a vody utichlo a ty se se ocitl v úplném klidu. Přestal si vnímat okolí přičemž si zaslechl tlukot svého srdce a tok chakry což bylo neskutečně zvláštní. V tomto stavu si byl asi minutu, z tohoto příjemného tranzu si se ale pomalu začal "probouzet" a uslyšel si okolní zvuky tak jako předtím. Když si otevřel oči, zahlédl si kolem sebe viditelné modré chakrové pole které se jako nitě vznášeli všude kolem tebe. Voda pod tebou doslova proudila a ty si kolem sebe tvořil tak silné proudy, že vznikali dokonce i malé vlnky.
"Co-to?" Vydal ze sebe Ichirou při pohledu na tebe s otevřenými ústy.

Hiro Akuma

Soustředil jsem se natolik, že se stalo něco, co se mi nikdy nepřihodilo. Přestal jsem vnímat okolní zvuky a slyšel jsem jenom tlukot svého srdce. Bylo to opravdu divné, ale hodně příjemné. Chvilku mi to vydrželo a pak jsem se jakoby vrátil zpátky do reality a všechny okolní podměty na mne znova působily. Hned jsem otevřel oči a viděl něco, co mi bylo doposud neznámé.  Dokázal jsem to? Zeptal jsem se a stále se držel pozice. Sensei vypadal, jako by ho to opravdu šokovalo a já v sobě začal cítil svůj potenciál. To je má chakra.. můj vlastní zdroj síly. Hustý! Pomyslel jsem si a pomaličku se snažil přejít do normální polohy, za účelem, jestli mi to vydrží, nebo ne.

Ichirou Tsukiakari

Nevěřícně zakýval hlavou.
"Dokázal, ale tohle je mnohem víc! Nikdy jsem takové ovládání chakry neviděl. Máš neskutečný talent v manipulaci s chakrou. Tohle jsem opravdu u nikoho neviděl.." Vysvětlil jeho překvapení a ukázal palec nahoře se širokým úsměvem. To už si ale přešel do normální polohy a tvoje chakra jakoby se odlepila od tvého těla a zformovala se do kuličky přímo před tebou. Levitující chakrová koule se chvilku jentak vznášela, ale hned potom vlétla do tvé levé ruky, přímo do oblasti zápěstí. Ucítil si pálivou bolest, ale tu během chvilky vyměnila úleva a příjemný nával energie. Na zápěstí se ti vytvořila bílá jizva která měla zajímavý tvar.



Hrozně tě zničeho nic rozbolela hlava a úplně se ti zamotala jak kdyby tě někdo praštil něčím hodně tvrdým. Pomalu se ti začínalo zatemňovat před očima a ty si cítil že pomalu padáš do bezvědomí.

Hiro Akuma

Sensei mne chválil a hodnotil můj úspěch. Byl jsem opravdu šťastný, že nejsem úplně k ničemu. Nikdy jste nic takového neviděl? Myslíte, že by to bylo něco jedinečného? Zeptal jsem se, ale pak se moje chakra nějak naformovala do koule a vlítla mi do zápěstí. Cukl jsem, protože to zapálilo, ale moc dlouho to netrvalo a uklidnil to příjemný pocit velké a mocné energie. Vytvořila se mi tam jizva, která měla hodně divný tvar, takový, který jsem ani v knížkách neviděl. Co to.. j-..e Ani jsem nedořekl a strašně mne zabolela hlava a moje oči se propadali do nějaké temnoty. Nic víc jsem si už nepamatovat, protože to muselo skončit kolabsem.

Ichirou Tsukiakari

Upadl si do bezvědomí a tobě to přišlo jako vteřina než si se zase probudil. Chvilku si viděl mlhavě ale chvilce se ti vrátilo plně vědomí a ty si ležel na trávě vedle potůčku. Nad tebou klečel Ichirou a něco říkal. Zpočátku si mu nerozuměl a slyšel si všechno tlumeně. Netrvalo ale dlouho a už i sluch se ti vrátil.
"Si v pořádku?! Hiro probuď se!" Mluvil na tebe zděšeně a třásl s tebou aby si se vzpamatoval. Bolela tě hlava už jen trochu a ty si byl v plném vědomí celkem rychle.

Hiro Akuma

Bylo to divné, upadl jsem do bezvědomí a netrvalo dlouho, co jsem opět přicházel k vědomí. Ze začátku bylo těžce vidět a to samé něco slyšet, jako, kdybych byl v tranzu několik dní. Pomalinku se mi obnovovaly smysly a já slyšel tok potůčku a senseie, který se o mne strachoval a snažil se mne probudit. Pokroutil jsem hlavou a pak otevřel oči do maxima a rychle se zdvihl. Co se stalo?! Viděl jsem kouli.. značku.. černotu.. co to sakra bylo?! Plašil jsem zmateně a začal hluboce dýchat. Snažil jsem se hlavně uklidnit, protože to na mne působilo hodně, hodně chaoticky.

Ichirou Tsukiakari

"Jo! Tvá chakra... Nevím co se to stalo. Nikdy jsem nic takového neviděl. Až se vrátíme do vesnice, někoho se na to budu muset zeptat." Řekl zděšeně, ale ulevil si když viděl že si úplně v pořádku. "Můžeš pokračovat?" Optal se tě starostlivě a pomohl ti se postavit zpátky na nohy. Cítil si trošku slabost ale jinak si byl úplně v pohodě. Ucítil si ale divný pocit pod hrudí, jako by si cítil svůj zdroj chakry jak v tobě proudí až do konečků prstů.