Kumogakure město blesků!

Tsugumi

Ten kluk mi ani nepodal ruku a já se trochu zamračila. Takže to je jenom arogantní blbec. To jsem tedy vyhrála... Pomyslela jsem si při pohledu na něj a pak se bezeslova otočila a šla si domů pro věci. Jediné, co jsem si vzala, byl plášť, který se nosí do velké zimi. Příroda byla taktéž mým domovem a přenocování bez spacáku nebyl pproblém, protože jsem většinou volila velkou větev. Vše bylo připraveno a já se vydala k té bráně, kde už byl ten kluk a já si ho raději ani nevšímala. Opřela jsem se o zeď a čekala na příchod senseie. Nechtělo se mi ani zakládat nějakou konverzaci mezi mnou a tím klukem, protože mi bylo jasné, že to je zcela zbytečné. Tenhle typ lidí je spíš odpad, než někdo, s kým bych měla spolupracovat.

Torio Reiji

Chvilku jste si počkali, protože hodina neuběhla hned. Nakonec se Torio objevil. S úsměvem na tváři a s baťohem na zádech, prošel kolem vás zpočátku jako kdyby jste tam vůbec nebyli.
"Tak pojďte čeká nás dlouhý den." řekl s úsměvem a vítr si hrál s jeho modrými vlasy, což bylo velmi zvláštní na to, že jejich klan ovládá rudý blesk.

Tsugumi

Měla jsem ruce v kříži a sledovala nebe. Cítila jsem se úplně jinak, než normálně. Moje chuť po aktivitě rapidně klesla, když jsem věděla, s jakým to materiálem budu spolupracovat. Čas utíkal celkem pomalu, ale nakonec ten čas přeci jenom uběhl a náš sensei dorazil. Byl celkem dobře vybavený a já pomalinku došla k němu. Yop... Řekla jsem takovým potrápeným až spíše znuděným hlasem a čekala na nějaké ty informace ohledně našeho výletu.

Tsugumi, Reiki -> Pokračování v misi