Idate Turaki - Tsuchikage life story

V Iwagakure je další z mnoha krásných dnů, ptáčci prozpěvují a i zcela to vypadá na krásný den bez problémů...
Poblíž hlavní brány sedí na lavičce dva staříci a povídají si, načež nedaleko nich si hrají děti.V tom se brána otevře a vesnicí se ozve: "Tsuchikage se vrátil!".

Na lavičce, která leží někde ve stínu stromů, kam není pořádně vidět, sedí malý, asi dvanáctiletý chlapec a po tváři mu pomalu stékají malé kapky pláče.
Chlumec dětí se nakonec ve hře dostane až k němu,protože jim jeden chybí. Pravděpodobně "velitel" této party, jde rozhodnými kroky ke chlapci a směle se ho zeptá: "Pojď s námi hrát. Nebuď srab."
Na tuto výzvu se chlapec ani nepodívá druhému do očí.
"Dej mi pokoj, Ibashi. Vždyť víš, že hraju jenom, když je vás málo. Stejně jsem k ničemu."
Řekne uraženě chlapec, ale na jeho tváři se neobjevuje nic jiného ,než skelný nepřítomný výraz.
"To není žádná pravda. Vždyť sis s námi hrál bez problémů minulý týden. A předevčírem a včera taky...A nebyl jsi jenom do počtu..."
Řekne na svoji obhajobu Ibashi.
"Minulý týden byl Kiriki nemocnej, předevčírem byl Urushi pryč kvůli pohřbu dědečka a včera si Yoshiro zlomil ruku..."
Odvětí chlapec se stejně otráveným tónem jako předtím. Ibashi se chystá odejít, ale po pár krocích od "rušiče party" se otáčí a s úsměvem praví: "Něco ti řeknu bratře... Jestli nezačneš makat,tak dlouho nepřežiješ..."
S těmito slovy už odchází Ibashi se svou partou úplně...
Smutný chlapec, starší bratr Ibashiho sedí na lavičce ve stínu, přemýšlí o svém "úzkém" životě, ovšem přiznává si, že něco na tom, co řekl Ibashi přecejen pravdy bude...
Je den před dokončením geninských zkoušek na akademii a kdežto Ibashi, ve kterém je zapečetěn Hachibi, kterého Ibashi úmyslně využívá ku svému prospěchu a oblíbenosti, který už předem může slavit složení geninských zkoušek díky jeho průměrnému prospěchu ve všem, tak jeho starší bratr může být rád, že ho ještě na akademii nechali, protože je hrozný ve všem, každý se mu posmívá kvůli jeho neschopnosti, ovšem jeho to nikterak netrápí, protože si jede svou vlastní cestou, která stejně zatím nemá žádný cíl...

A takto chlapec prosedí celý den,až přišel večer a chlapec měl jít domů, do sídla svého veleznámého klanu ve vesnici...Tam už čekali natěšení rodiče, protože zítra je den zkoušek na geniny, a to si přece nemůžou nechat ujít.
Když chlapec přišel domů, tak se ho ihned po příchodu otec ptá: "Tak co, Idate...Vytřeš jim zítra zrak???"
Idate se na chvíli zapřemýšlí a potom si odfrkne.
"Nevím proč bych měl...Myslím že to prostě nezvládnu...Já nemám takový talent jako Ibashi. On je...Lepší...Já se mu nikdy nemůžu vyrovnat...Já ani nezvládnu kawarimi,natož aby se ze mne stal ninja..."
Na tyto slova otec ihned nachází odpověď a to zcela promyšlenou.
"Je ti dvanáct...Co bys ještě chtěl umět? Ve tvém věku jsem byl ještě horší než ty. Nicméně mi jeden moudrý muž, kterého neznáš, řekl že když budu tvrdě trénovat, tak dosáhnu svého cíle...Tak jsem trénoval a ejhle, stal jsem se jouninem v sedmnácti letech!"
Idate se v duchu zasměje. "Není ten moudrý muž náhodou děda???Protože tohle mi říká pořád dokola. Ale jak chceš...Budu dnes chvíli trénovat a uvidím, jak mi to do zítra půjde..."
S těmito slovy Idate odejde do svého pokoje, kde trénuje do úplného vyčerpání na zítřejší zkoušky...

Další den jsou všichni studenti narovnaní vedle sebe a sensei z akademie prochází od jednoho k druhému a zkouší je z přeměny v jeho samotného...Zkouškou projdou téměř všichni, mezi nimiž jsou i Inamaru Taiqza, Hingkoku Amaru, Kamizuru Ikiri a s těžkostí i Maitre Mai...Před Idatem jde jeho bratr Ibashi,který tuto zkoušku zvládne nejlépe ze třídy a vyslouží si čelenku se znakem vesnice Iwagakure. Potom přijde řada na Idateho...Oukej...Soustřeď se Idate...Soustřeď se!
Probíhá Idatemu v hlavě, když složí pečeť a přeměna začíná...
Výsledek je více než přesvědčující.Tréning udělal své a Idate tuto zkoušku zvládl zhruba na trojku, což byl vynikající výsledek na jeho poměry...

Když jsou konečně puštěni z akademie, tak oba dva bratři běží domů, pochlubit se svým výsledkem...Tuto událost slaví do večera a vypadá to, že se Idate změnil od základů. Sice je pořád tichý a klidný a vyhledává místa, která se k těmto vlastnostem hodí, ale už není tak odsuzovaný ostatními jako byl předtím.
Oba bratři večer nadšeně slaví přijetí mezi ninji a spekulují, jak by mohl Tsuchikage poskládat týmy a s kým by v týmu mohli být či koho budou mít jako senseie a mnoho dalších témat...

Další den sice moc hezké počasí není, semtam spadne z nebe nějaká ta kapka, ale hlavní je, že na nástěnce v akademii je seznam rozestavení geninů do týmů...
Idate i Ibashi se dočkali týmu, který si přáli.Tým číslo jedna je: Turaki Idate, Kamizuru Ikiri a Inamaru Taiqza...Tým dvě je: Turaki Ibashi, Hingkoku Amaru a Maitre Mai...
Odpoledne se měli všechny týmy dostavit na tréningovou louku, každý tým na jinou louku...
Tým jedna je na tréningové louce a čeká na svého senseie ...

Tým jedna čeká na svého senseie na tréningové louce, když uslyší kroky.Poté spatří tvář senseie...
Má středně dlouhé černé vlasy, hnědé oči a čelenku nosí na čele.Dále má středně velký nos, bradku a v puse cigaretu.Nový sensei se zastaví pár kroků před svými novými žáky...
Nejdříve po sobě chvíli všichni koukají, až sensei popotáhne ze své cigarety a odváží se promluvit.
"Takže vy asi budete můj tým."
Idate si chvíli promítá v hlavě senseiovy slova,aby si jeho hlas zapamatoval a potom začal mluvit, protože nikdo jiný asi neměl odvahu něco říct...
"Já jsem Idate...Jsem z klanu Turaki...Jako podstatu mám doton, i když zatím žádné elementární jutsu neumím..."
Poté se slova ujal Inamaru: "Inamaru Taiqza."
A zakončil to Ikiri: "Kamizuru Ikiri...Včelař..."
Sensei potom vydechne kouř z plic a hlubokým hlasem říká: "Já jsem Kyoya Ryuuka...Váš novej sensei...Ovládám katon a fuuton...Také jsem občasný kuřák...Ale snažím se přestat..."
Po proslovu si Kyoya zapálil další cigaretu.
Pěknej podivín... Proběhlo Idatemu v hlavě. "Takže mi s mojím dotonem asi moc nepomůžete že?"
Zeptal se Idate.
Na tohle se sensei zamračil."Naučím vás ovládání chakry.Budeme trénovat na támhletěch stromech.Kdo se jako poslední dotkne špičky stromu, tak bude přivázán na 24 hodin ke kůlu..."

Potom všichni přešli ke stromům, každý genin k jednomu.Sensei jim ukázal a vysvětlil, jak mají nashromáždit chakru do nohou a jak mají vylézt.Jako první zkouší vylézt po stromě Idate.Ani ne po dvou krocích padá na zem.Dále Ikiri, ten zvládne tři kroky a potom spadne, ale nejlépe ze všech je na tom Inamaru, který dokáže vylézt do čtvrtky stromu, ale potom padá zpátky na zem.
Všichni tři se po sobě podívají pohledem rivalů a chtějí vylézt úplně nahoru jako první, aby si upevnili svoje postavení v týmu...Kyoya s cigaretou v puse sleduje s mírným úsměvem na rtech svůj nový tým.
Musím je porazit...Musím...Soustřeď se...Soustřeď se...Koncentrace chakry do nohou...Ani málo, ani moc...
Idate koncentroval chakru do nohou a potom se vydal na cestu k vrcholu stromu.
Ikiri již postoupil dále asi o tři kroky, Inamaru byl zhruba v půlce, ale Idate byl stále na dvou krocích od země...
Nicméně tento "závod" pomalu, ale jistě končil.Jako první se na špičku stromu dostal Inamaru.Ikiri byl ve tři čtvrtě stromu, ale Idate konečně zvládl koncentrovat chakru do nohou, a tak se pomalým tempem dostával nahoru...
Když byl Ikiri těsně u špičky stromu, tak se Idate dostal těsně za něj.Oba dva dopadli na nohy na zem.Prohodili pár pohledů a potom se zároveň rozeběhli vstříc této menší "výhře".
Oba dva zároveň vybýhali po stromě, teď už bylo jasné, že o tom, kdo bude přivázaný ke kůlu 24 hodin bude ten pomalejší...
Oba dva se snaží už z posledních sil vyvinout co největší rychlost a porazit tak svého kolegu.
Nakonec vítězí Ikiri, asi o půl vteřiny...

Všichni slezou ze stromů a přichází trest.Idate je přivázán ke kůlu provazem a ostatní mají volno...
Sakra...Ti zmetci mě tu nechali...Skoro sem ho měl...Ale i tak se musím naučit nějaký dotonový jutsu...Nějaký, se kterým jim všem vytřu zrak!
A takovýmhle způsobem Idate strávil den až do konce trestu, kdy se tam opět sešel celý tým, i se senseiem.
"Konečně...Už jsem se začínal nudit...Přinesli ste mi něco k jídlu?"
Řekne Idate a ostatní prohodí pohledy...Potom Kyoya nadzdvihne rameny a pokroutí výraz na tváři...
"Uhm...Ne?"
Řekne nakonec Kyoya celkem překvapeně.Tohle bylo to poslední, nad čím mohl přemýšlet...Poté rozvázal provaz a Idate ihned šmátral do svého mini baťůžku pro nějaké rýžové kuličky, které se tam měly nacházet...
O to větší je hněv Idateho, když v baťůžku nenašel žádnou kuličku, navíc si všiml, jak Kyoya-sensei něco přežvykuje v puse...
"Hej!!!To je moje jídlo!To-to nemůžete!"
Seřval Idate Kyoyu-senseie, který si ho změřil pohledem a odvětil: "T-t-tyhle jsem si...Ehm...Přinesl z domu..."Trapně odvětil a potom si vzpomněl na velmi důležitou věc a vytáhl z kapsy tři dopisy...
"Hlavní věc, kterou vám potřebuju říct je, že budou chuuninské zkoušky...Za měsíc.To je ještě čas na splnění pár D misí a třeba C mise.Hlavní je, abych vás naučil nějaké jutsu a hned zítra budeme mít misi..."
Řekl Kyoya-sensei a hodil Idatemu krabičku, kde byly nějaké rýžové koule.Idate se ihned dal do jídla.

Asi po třiceti minutách Idate dojedl a byl připraven dalšího tréningu.Kyoya-sensei si zapálil další cigaretu.
"Takže...Je potřeba zjistit, co ve vás je.Takže teď budete proti mně bojovat.Bojujte, jako kdybych byl váš nepřítel..."
Řekl Kyoya-sensei a popotáhl ze své cigarety.Genini ho obestoupili a vytvořili pomyslný trojúhelník.Jako první zaútočí Ikiri.Pošle pár svých včel proti senseiovi, které jsou následovány dvěma jílovými brouky, které poslal Inamaru.
Kyoya-sensei pouze luskl prsty a před ním najednou vzplála stěna z ohně, která zastavila jílové brouky a následným výbuchem jílu z brouků i zastavila útok včel...Potom Kyoya stěnu zrušil a zpoza ní letěl jeden kunai směrem na Kyoyu, kterému se sensei vyhnul úhybem horní půlky těla směrem doprava, nicméně po prvním kunaii letěl další, který mířil na břicho.Kyoya v rychlosti tasil kunai, kterým tento pokus odrazil, nicméně si u odraženého kunaie všiml něčeho, co bylo na kunaii přilepené.To byl jasný signál pro úskok směrem dozadu.Výbušný lístek přilepený na kunaii vybouchl.Ale Kyoyovi se nic nestalo a využil to na protiútok.Hodil dva kunaie s ninja dráty, které dokonale obvázaly všechny geniny, kteří tento útok nečekali...
"Máte volno...Myslím, že bysme zítra zvládli i C misi...Takže ráno v 07:00 u jižní brány Iwy..."
Řekl Kyoya-sensei než odešel.Potom se genini z tohoto "svázání" dostali a šli domů.Idate celý večer s otcem trénoval novou techniku...

V 06:50 se Idate chystal jít k bráně, ale zastavil ho otec. "Pojď honem!Musím ti něco ukázat..."
Řekl otec a běžel do nemocnice, kde na jednom z pokojů ležela Idateho matka...
Hned jakmile Idate vešel do dveří, tak otevřel pusu překvapením.Matka držela v ruce dítě, zabalené v dece.
"To je Akira...Vaše sestra..."
Řekl otec šťastně a Idate ještě pár minut překvapeně kouká.Potom si vzpomene,že má být u brány.A tak odejde směrem k bráně, kde už ostatní čekají pouze na něj...

Kyoya-sensei vytáhne z kapsy dopis. "Musíme to odnést do Otogakure.Je to vyjímečně důležité a nesmíme zklamat..."
Po těchto slovech se celý tým vydává směrem k Otogakure, tedy na východ...
Po půlhodině chůze začínají mít členové týmu pocit, že je někdo sleduje.Zatím se nikdo neukázal, a tak byla cesta klidná a bez komplikací...
Pár kilometrů od Otogakure se nepřátelé ukázali.Ze stínu okolního lesa vyšly dvě postavy oděné v černém, ale nevypadaly na to, že to jsou nějak moc zkušení bojovníci...
"Ten dopis." Řekl ten vyšší z dua nepřátel.
"Obávám se, že dnes někdo zemře..." Řekl Kyoya a to stačilo k vyprovokování nepřátel, kteří zaútočili.

Rozeběhli se a každý z nich zaútočil z jedné strany.Ale na C misi je sensei proto, aby vyřešil případný spor.
Nepřátelé začali s taijutsu, aby zjistili, jaký ninja proti nim vlastně stojí...Netrvalo to ani pár vteřin a oba nepřátelé letěli zpátky po kopu Kyoyy-senseie...
Ten vyšší z nich složil pečetě."Suiton: Takai Oshi Bakufu [Vysokotlakový vodopád]"
Na Kyoyu a geniny za ním letěla dlouhá vlna vody z nepřítelových úst, která byla opravdu hodně prudká a rychlá a na skládání pečetí nebyl čas.
Kyoya uskočil do strany, Inamaru to stihl také, ale Ikiri s Idatem takové štěstí neměli a vlna jimi údeřila do stromů...
Namísto Ikiriho se zhmotnil roj včel, takže to byl včelový klon, naopak Idate schytal přímý náraz a začala mu téct krev z natrženého obočí...
Kyoya se rozeběhl na oba dva a skládal pečetě.Potom složil další, tentokrát na katon jutsu...Nepřátelé skládali pečetě, bylo jich hodně, ale nestihli je složit všechny a Kyoya už útočil...
"Katon: Goukakyyu no jutsu!!!" Zařval a vypustil salvu ohně proti nepřátelům, kteří chtěli uskočit, ale zasekli se...Nemohli uskočit, a proto je to s velkými výkřiky sežehlo a shořeli během pár vteřin na prach.Kyoya si zapálil cigaretu...

Potom si všichni všimli něčeho, co se utvořilo všude kolem nich...Byla to bariéra, která měra rudou barvou, ale spíše vypadala na něco, co posiluje jutsu a dá se skrz ni normálně projít...
Kyoya dostal od svých vypílených reflexů signál, a tak se odrazil a skočil někam dozadu a před jeho hlavou prosvištěla katana, která šla zhora dolů a usekla kousek Kyoyovy cigarety...
Katana se zarazila do země a vytvořila menší tlakovou vlnu...

Naproti nim stál další nepřítel, vypadal jako velitel těch dvou a skládal pečetě...
"Chytrý velitel si vybírá místo bitvy...Tohle je moje bojiště..." Řekl nepřítel a všechny stromy v okolí všech třech vybouchly u kořenů a popadaly na Kyoyu, Inamarua a Ikiriho, ale naštěstí dokázal Kyoya použít jedno jutsu a Idatemu se ozvalo v hlavě: "Dopis máš v kapse...Musíš ho donést do Otogakure za každou cenu...O nás se nestarej, budeme v pořádku..."
Idate si našmátral v kapse, aby zjistil, že tam dopis opravdu je a k úlevě tam byl...
Ale úleva to nebyla, spíš problém navíc, protože se tímhle dostane na první místo hledaných na pomyslném seznamu toho nepřítele...
Idate poskládal pečetě na kawarimi no jutsu, jistota je jistota.Potom vyběhl ze svého úkrytu, přímo do Otogakure, kterou viděl pár kilometrů lesem před sebou...
Když Idate vyběhl z bariéry, tak začal mít pocit, že si toho nepřítel všiml a je mu v patách.Radši chytil kunai do pravé ruky pro obranu před útokem a běžel dál.Otogakure se pomalu přibližovala, když za sebou uslyšel Idate svištění kunaie.Reflexivně uskočil doprava a kunai se zabodl do stromu...

Idate tušil, že si nepřítel vybírá místo pro svůj útok, a když se pomalu přibližoval k branám Otogakure, tak bylo jasné, že nepřítel zaútočí...
Nepřítel se zhmotnil z bahna před Idatem a Idate zastavil."Jestli mi ten dopis dáš, tak zemřeš bezbolestně..."
Řekl nepřítel, načež se rozeběhl proti Idatemu a chtěl ho kopnout do tváře, ale Idate se skrčil a zaútočil kunaiem na nohu, který se tam zabodl a nepřítel bolestně zařval...
Potom Idate složil pečeť."Katsu!!!" Tímto vybouchly všechny výbušné lístky, které měl Idate u sebe a nepřítel odletěl daleko popálen od výbuchu, ale Idate se z toho dostal pomocí kawarimi a jenom se ohlédl a spatřil nepřítele, jak se zvedá, ale také spatřil čelenku, která spadla z pod nepřítelového oblečení...

Byl tam znak Otogakure.Teď už bylo Idatemu jasné, že tahle mise zřejmě nemá smysl, protože asi jeho život skončí.I tak se Idate rozhodl misi splnit a běžel dál do Otogakure, kde doběhl přímo za Vůdcem vesnice a nepřítel za ním...
Idate předal mlčky dopis Vůdcovi a ten ukázal rukou gesto, kterým vyzval dva jeho strážce, aby se ujali "nepřítele"...
Idate se cítil v blízkosti Vůdce Otogakure nějak divně.Připadalo mu, že je to had...Bylo to celé divné..."Můžeš jít..."Řekl Vůdce trochu hrubým hlasem a Idate odešel z Otogakure, přímo na místo, kde byli uvěznění Kyoya, Inamaru a Ikiri.Stromy na kupě tam byly furt a Idate se začínal obávat, že přišel pozdě...

Potom si všiml, že se stromy začínají chvět.Potom se rozletěly na všechny strany a ze zbytků vyšel zbytek týmu Jedna a vydali se do Iwy, že byla mise splněna a celou cestu zpátky Idate říkal, jak dokázal dojít až do Otogakure...

Vůdce Otogakure se chvíli díval na ninju, který útočil na tým z Iwy a potom zavrtěšl hlavou...
"Měl jsi je zabít a dopis mi donést ty...Teď to budou brát jako zradu a můžeme se obávat války...Kvůli koho neschopnosti???Tvé...Neschopnost v mojí armádě tolerovat nebudu...Bylo to tvé první selhání...A také poslední..."
Řekl Vůdce Zvučné a probodl ninjovi kunaiem krční tepny a tím mu zajistil rychlou smrt...