Suichu se nevzdává

Simon trénoval s Utakatou ještě tak půl hodiny a jediné co se mu při tréninku povedlo, byla malá vodní vlnka, která se ani trochu nepodobala vodní ruce. Pak šli oba do Utakatova domu, kde usnuli.

Ararashiho poslal Raiun domů, aby se z toho všeho vyspal, jelikož toho na něj bylo už dost a musí si odpočinout. Zároveň mu slíbil, že udělá všechno, aby našel a zachránil jeho bratra.

Montaro měl noc plnou nočních můr, kde se mu zobrazovala ta chvíle, kdy Jin zabil Hiyori a následně ji držel celou od krve v náručí. To mu dodalo sílu a chuť Jina a Kamereona najít.

Creepy potkal Miyoko, ale ta kolem něj jen prošla, takže ji o mrtvém bratrovi říct nemohl. Takže ji to mohl říct dnes, když ji společně s ostatními šermíři potkal ve společné místnosti v sídlu šermířů.

Sendokage

"Nech rozvonit zvony na sraz před moji budovou. Musim vesnici oznámit informace o Akatsuki, které se probrali na sněmu kage." Řekl jsem svému zástupci a ten souhlasně kývnul. Pak uplynulo tak 5 minut a rozezvonily se zvony a lidé se začali sbíhat před moji budovu.

Ararashi

I když mě Raiun poslal domů, byl v tom jistý háček a to v nepořádku v mém pokoji. Nevěděl jsem, co si počít a tak jsem celý večer strávil uklízením pokoje a až poté jsem šel spát, ačkoliv jsem dlouho nemohl vůbec usnout. Neustále jsem přemýšlel nad tím, co všechno se stalo, ale únava nakonec byla silnější a já konečně usnul.

Simon

Čo sa týkalo tréningu tak som ho nepovažoval veľmi za tréning, pretože už bolo neskoro a nemal so čas už niečo natrénovať. Otvoril so oči a zrazu so mal taký inakší pocit, ako keď som spal doma. Zvuky boli iné a miesto, v ktorom sa bude môj ďalší život prekrúcať. Zrazu som začul zvony. Hmmm? Nové informácie žeby?Sadol som si na postel a čakal. V tom som sa postavil a začal hľadať Utakatu. Mistre? Mistre sensei?...

Montaro Yuurinshi

Hiyori .... Hiyori .. opakoval jsem ze spánku a pak se mi zjevovali její obličeje .. HIYORI .. křičel jsem ze spánku co to šlo a pak jsem jí uviděl v mé náruči od krve a už nedýchala .. NEEEEE !!! zakřičel jsem až jsem vyletěl ze spánku byl jsem spocenej a rychle jsem dýchal ... Hiyori .. řekl jsem jenom pro sebe po tichu a pomalu jsem vstal akorád začlo ráno .. Jine ... co ty si to a stvůru ... řekl jsem si jenom rpo sebe naštvaně a opravdu to ve mě vzpouzelo touhy jim dát přez hubu ... obléknul jsme se do černého tryčka a kratasů a pomalu jsme vyrazil na uder zvonů ke Kage Budově

Ararashi -> Upadl do říše snů a vše bylo v pořádku. Ve spánku jsi odpočíval, ale v tom přišel sen, který tě za chvíli měl probudit. Stál jsi tam uprostřed svého pokoje a běžel po stopách od krve. Vyběhl jsi ze sídla a doběhl až k jedné ze zdí sídla, kde už ti nějaká osoba otevřela jakýsi podzemní kryt, kam jsi vlezl. Uviděl jsi tam tři sloupy, které byly propojeny do trojúhelníku dráty. Na ty dráty byl napíchnutý tvůj bratr, kterému krev kapala na zem, na které byla jakási pečeť. Najednou jsi se probudil a polštář jsi měl celý spocený. Na zdi stále byly od krve šmouhy od textu, který tam předtim byl.

Utakata

Když jsi volala a běžel po schodech dolů, tak sis všiml kuchyně, kde jsem v klidu seděl u stolu a snídal housky, které jsem následně zapíjel čajem. Takhle jsem snídal každý ráno, protože snídaně je základ všeho. "Dobré ráno Simone. Asi tě vzbudily ty zvony, že?" zeptal jsem se, ale nečekal na odpověď, při čemž jsem hned odpověděl. "Tam ty nemusíš. Kage chce říct věci, co se řešily na sněmu, kde jsi ty byl." Řekl jsem ti a rukou ukázal na protější židli, aby sis sedl a začal snídat. Měl jsi tam připraven i čaj.

Montaro -> Najednou tě však za rameno chytl Ulquiorra a začal tě táhnout pryč. "Tam nemusíš být, vše co řekne se týká kage sněmu, kde jsi byl." Než jsi se stihl zeptat, co se děje tak už tě Ulquiorra pustil a přišel tam Suizu. "Vyrážíme za Jinem. Večer opět vypálil vesnici, která je blízko, takže máme žhavou stopu." Vysvětlil Suizu o co jde a šli jste k jedné z bran. (Pokračuj v misi.)

Ararashi

Probudil jsem se trhnutím a ihned si uvědomil, že se mi to jen zdálo, ale těžko říct, jestli to byl jen obyčejný sen a nebo možná i dokonce jakási zpráva. Rozhlédl jsem se po pokoji a mírně povzdechl, už jsem se tu necítil jako ve svém pokoji, prostě to nebylo už ono. Vylezl jsem z postele a polštář několikrát protřepal a přehodil přes židli a rozhodl se vysprchovat a provést ostatní hygienu. Poté jsem se převlékl do svého oblečení a zamířil po paměti k místu, kde by měl být, podle toho snu, ten úkryt. Sice to nebylo moc pravděpodobné, ale teď jsem se chytal každého stébla, které by mi pomohlo najít bratra.

SImon

Zrazu som do miestnosti, kde sedel Utakata. V tom mi došlo, že to je kuchyna a Utakata v nej je - (Papá ). Ukázal na stoličku, na ktorú som si mal sadnúť. Posadil som sa. Dobré ráno mistr sensei. Prv to vyzeralo ako keby Utakata chcel so mnou niečo prebrať. Napil som sa čaju a pozeral na neho. IDATAKIMASU! V tom sami tak zostril pohlad na to, čo jedol a zbíhali sa mi slinky. V mysli ma tak napadlo: Mňááááám to je dobrota. Zežral bych teho aj kilo. Mňami mňami mňam! Utakato stráž si to, lebo ti to všetko zežeru. Na tvári som mal úsmev a v tom som sa opýtal. Mistr sensei, keď dojete tak, čo podnikneme?

Ararashi -> Procházel jsi sídlem a každý se na tebe usmíval, jelikož byl hezký den a každý měl dobrou náladu. Došel jsi až k tomu místu, kde však nic nebylo. Jenže podle snu tam s tebou někdo byl, někdo kdo něco udělal, aby se ten otvor otevřel. To znamenalo buď to, že toho člověka potřebuješ a nebo musíš najít způsob jak ten otvor najít a zároveň ho i otevřít. Pokud tam teda nějaký byl, jelikož to byl "jen" sen.

Utakata

Pousmál jsem se a ukázal ti ty housky před tebou. "Najez se taky, jelikož pak půjdem trénovat tu vodní ruku a to je hodně složité na chakru než tu ruku vytvoříš, pak už to bude lehčí. Typuji že celý tenhle týden budeš mít chakru vždy jen ráno a pak už ne, jelikož ji vždy vyplýtváš na tom tréninku." Řekl sjem ti a dal si další sousto, které jsem následně zapil už studenym čajem, jelikož mi studený čas chutná víc než ten teplý.

SiMoN

Pozrel som sa z okna, ak tam nejaké bolo a uvidel som stále padajúci sneh. Už si ani nepamätám aký to bol pocit, keď som sa pozrel von z okna a uvidel poletúvať krásne motýle a rôzne zvieratká, ktoré mi vždy vyčarovali úsmev na tvári. Teraz to je , len sneh sneh a sneh. Viem, že sneh je krásny, ale nedávami to, čo potrebujem. Pozrel som sa na Utakatu a rýchlo som uchmatol jedno pečivo. Po chvíli som tak tak niečo zjedol a pri dverách som čakal na Utakatu, aby sme mohli vyraziť na tréning...

Ararashi

Přemýšlel jsem nad způsobem, jak najít ten vchod, pokud tam tedy nějaký byl. Kdybych si tak dokázal lépe vybavit, kdo tam se mnou byl. Je snad možné, aby to byl Raiun? No, nejdřív bych to mohl zkusit sám, ale posledně to nedopadlo nejlépe, takže asi najdu Raiuna a pokusím se mu nějak vysvětlit, že, no, že nejsem blázen, když si myslím, že ten sen byl skutečný. Pomalu jsem se vydal do vesnice, abych našel Raiuna, pokud jsem ho nenašel nikde ve vesnici, zamířil jsem k té laboratoři, kde byla ta skupinka šílených vědátorů.

Utakata

Oba jsme dojedli a já si všiml jak se dívá z okna. Na co asi myslí? Pomyslel jsem si, ale na to asi odpověď nikdy nenajdu. Pomalu jsem se zvedl a uklidil po naší snídani. Je čas na ten trénink. Pomyslel jsem si a pak vyrazil směrem ven. Ty sis teď všiml těch rýh ve stěnách, které tu zůstaly po jendom boji. Vzpomněl sis, že jsou to ty rýhy, které jsi tu viděl, když jsi mě sem přišel společně s týmem hledat a našli jste mě v Shinjiným pokoji, kde jsem byl od krve a na prsou měl vyrytou nožem hlavu tygra. "Jdeme teda na ten trénink."

Ararashi -> Hledal jsi ho skoro všude a nikde nebyl. Až nakonec jsi došel k laboratoři, ze které akorát vyšel Raiun a do pusy si akorát dával cigaretu, kterou si zapálil a následně vyfouknul zelený kouř. "Aááh to je úleva." Řekl Raiun a pak si tě všiml a došel k tobě. "Byl jsem u nich jestli náhodou ještě v té krvi něco nenašli a prej ne." Vysvětlil ti Raiun důvod proč byl v té laboratoři.

Simon

Páni. Bolo to už tak dávno. Bola to tuším moja prvá misia resp. môj príbeh. Zamyslel som sa nad tým. Potom som sa pozrel na sensei, ktorému muselo dojsť, že som si na to spomenul. Pomaly sme prišli na tréningový plac. Pozel som sa na miesto, kde sme boli včera a uvidel som ľad, ktorý sa vytvoril zo včerajšej vody, ktorú som privolal. Rozbehol som sa a vyskočil na ľad a šmýkol sa. Pozrel som sa na senseia...

Utakata

Začal jsem se ti hrozně smát a pak zase radši přestal. Okolo jsem nalepil několik lístků a počkal až z toho ledu vylezeš zase na zem. Když jsi tak udělal, tak už mé ruce byly v pečeti "Kai:" a v tu chvíli ty lístky vybuchly a led to uplně rozsekalo a vymrštilo pryč z vody. Schválně jsem lístky rozmístil tak, aby nás ten led minul a nijak nám neublížil. "Fajn můžeš začít. Pokračuj jako včera." Řekl jsem ti trošku unaveně a očistil sníh pod nejakym stromem, kde jsem si sedl a následně se o ten strom i opřel.

Simon

V okamihu, ako lístky vybuchli som chvíľu počkal kým prestal padať vodný dážď a vyskočil som na vodu. Voda tam bola z dôvodu toho, že spodná časť ,,riečky" nikdy nezamrzne, len povrch tým pádom voda vytriskla do vzduchu. V tom ako som doletel na vodu rukou som praštil na vodu: Kuchiyose no........Kuchiyose no jutsu........Kuchiyose no..........Kuchiyose no..........Kuchiyose no jutsu ........ techniku som opakoval niekoľko krát až pokým.......

Masaru

Procházel sem se po vesnici...
Už je tady jen Aiko... Komu mam věřit....
Mluvil sem nahlas,.... pak se rozezněli zvony a já se vydal k budově Kage..

Ararashi

"Ah, konečně - tedy - zdravím taktéž," nejdříve přišla úleva a až pak jsem si vzpomněl na dobré mravy. Chvíli jsem na Raiuna jenom tak koukal, podle kouře jsem sice věděl, že je to on, ale nedokázal jsem nějak zformulovat informaci, kterou jsem chtěl sdělit. "Já, měl jsem sen a asi to bude znít dost divně. Klidně si myslete, že jsem blázen, ale ten sen nebyl jen obyčejný sen, prostě mám pocit, jako kdyby měl několik informací, které skutečně pravda jsou a mohly být vodítkem za bratrem, ale také to mohl být opravdu jen sen, ale teď je to to jediné, čeho se můžu chytnout, je to takové poslední stéblo, takže," na chvíli jsem se odmlčel a poté jsem teprve Raiunovi vyložil ten sen, který se mi zdál, snažil jsem se popsat co nejvíce detailů a zároveň nepřehánět, což byl docela problém, když to byl sen, který navíc ani nebyl žádnou jistotou.

Cloud Gojo

Sakra! Takže jsi to ty!řekl jsem když jsem se vzpamatoval na zemi. Znova jsem si před něj podřepl a díval se na něj. Trochu jsem zklonil pohled a řekl. Víš...Je mi líto co setehdy stalo...Nevím co to do mě vjelo...Asi nějaká chvilková slabost...Odpustíš mi?zeptal jsem se ho a podíval se na něj.

Utakata

Hned co jsi to řekl poprvé tak jsem se začal pod tim stromem hlasitě smát. "Nestačí říct Kuchiyose no jutsu, to je na přivolání zvířat a podobně. Ty dá se říct vyvoláváš rovnou jutsu, takže musíš říct uplně celý název, který není jen Kuchiyose." Řekl jsem ti a pak čekal až to provedeš.

Sendokage

Počkal jsem až se lidi sejdou a pak vyšel na balkon, který byl malý, jelikož už byl několikrát zničen. Podíval jsem se na lidi a pak hlasitě začal projev. "Vrátil jsem se z kage sněmu, kde jsme probrali několik věcí. První velkou věcí je, že se Taki a Gatsu staly velkými vesnicemi a tudíž už jsou také kagové. Ale pak se probírala Akatsuki." Když jsem zmínil Akatsuki, tak mnoho lidí začalo diskutovat. "Akatsuki má v plánu dostat na naši zem Jashina pomocí otevření několik démonských bran. Jedna je i zde v Suichu, a proto brzy vyberu tým, který ji půjde zapečetit, dřív než přijde bránu otevřít Akatsuki." Řekl jsem a mnoho lidí se začlo bát, že jsou v nebezpečí. "Prosim vás, nikomu nebudu bránit, když na pár dní odjede ze Suichu, ale jste tu víc v bezpečí než mimo vesnici. Jelikož démoni z těch bran se do vesnic jako je Suichu bojí, a proto se sbíhají v okolních vesnicích, v těch menších." Vysvětlil jsem všem a pak dal rozchod, že jsem jim řekl už všechno.

Raiun

Poslechl jsem si ten jeho sen a chvíli jsem mlčel a jen koukal do jeho očí. Viděl jsem v nich velké odhodlání. Ten kluk už neví co dřív. V noci se mu zdají nesmyslné sny a nutí ho tomu věřit. Potřebuje teď podržet, takže musim dělat vše proto, aby byl v klidu. Pomyslel jsem si a pak kývnul hlavou. "No za zkoušku nic nedáme, takže to jdeme zkusit prověřit, ale ať u toho nikdo není, ale to asi dokážeš zařídit, že?" zeptal jsem se a šel s tebou k tomu sídlu.

Sakaryo

Chvíli se na tebe velký orel díval svými momentálně černými oči a pak kývnul hlavou a rozletěl se zase do vzduchu. Všiml sis jak kolem jeho křídel jakoby poletuje černý dým stejně jako poletoval kolem Shiniho. všechno ti to teď začalo dávat smysl. Shini tě chtěl zabít, ale Sakaryo tě zachránil a tim proletěl tim černym dýmem, který se do něj zřejmě nějak dostal. Avšak přišla ti do hlavy otázka, která byla, že jak to bude když jsi se učil to jutsu, že přijmeš jeho sílu, měl bys teda částečně přijmout i Shiniho sílu, když je část ní v Sakaryovi. Pak se Sakaryo zase snesl k tobě a poletoval vedle tebe.

Simon

Na tvári sa mi vytvoril zamračený výraz. Otočil som sa chrbtom k Utakatovi, a potom som sa tomu nenápadne zasmial, čo som robil. Ako bol ten názov? Pozrel som sa jedným okom na senseia. Hmmm. Kuchyose: Sawaraj - Handino no jutsu! Plácol som rukou po vode, ale nič sa nestalo. Poškrábal som sa po hlave. Kuchyose: Sawikari - Hundino no jutsu. Hendu.....Hiondu....Huondo....Hiendido no jutsu......Počkať už asi viem. Kuchyouse: Sawariy - Honodono jutsu. Áno už viem, zrazu som si spomenul. Plácol som rýchlosťou na vodu a vykríkol som. Kuchyouse: Sawariy - Handono no jutsu! ...

Ararashi

"Snad ano, ale způsobím tím asi zbytečný rozruch, leda," zamyslel jsem se. Mohl bych svolat Radu klanu, pak bych možná dokázal zabavit většinu členů a nikdo by se tam nepřichomítl. "Počkáte prosím tady, já si jen něco zařídím," řekl jsem celkem tiše a zamířil jsem do sídla a do svého pokoje. Vytáhl jsem papír a psací potřeby a vypsal jsem veřejné společné zasedání rady. Jako místo konání jsem napsal knihovnu klanu, kde by mělo být dost prostoru pro to, aby se tam všichni vešli a zároveň málo natolik, aby si někdo mohl všimnout, že tam někdo chybí. Tuto zprávu jsem napsal ještě jednou. Nejdříve jsem jednu přišpendlil na nástěnku v chodbě a druhou se pokusil předat nějakému poslíčkovi, který by měl zařídit její další rozšíření. Pokud jsem na poslíčka nenarazil, předal jsem ji prostě nějakému členu Rady, což by mi nejspíš přidělalo práci na vysvětlování, ale vyšlo by to nastejno. Pokud vše proběhlo hladce, zamířil jsem zpátky za Raiunem a zavedl jej na místo, o kterém se mi zdálo.

Cloud Gojo

Sakaryo! Ty jsi to dokázal! TY jsi klíč k tomu aby jsme porazily Shiniho!řekl jsem a naznačil mu aby letěl za mnou. Já jsem mezitím doběhl až na tréninkovou louku našeho týmu. Byl jsem sice smuten z toho že je Kin mrtvá ale štasten z toho že Sakaryo je zpět a díky němu se teď mohu pomstít Shinimu. A Sakaryo měl Kin docela rád takže mi určitě pomůže. Až by za mnou dolétl tak bych mu řekl. Sakaryo...Miya nás naučila to převzetí síly... Pokud ho dobře natrénujeme tak můžeme Shiniho zničit a pomstít Kin...Shini už nikdy nikomu neublíží...Ale musíš mi věřit,dobře?zeptal jsem se ho a kdyby naznačil že ano tak bych si sedl do stínu stromu a řekl mu. Připrav se, teď nastane pokus o převzetí tvé síly, neboj se a věř mi...řekl jsem a začal jsem si jako předtím představovat jak od Sakarya přebírám sílu. Dělal jsem to v mysli jako předtím s malým provázkem abych si jí od něj zase nevzal moc. Chtěl jsem to natrénovat na max. 3 minuty dlouhé převzetí. Shini nebude čekat hodinu než od Sakarya přeberu sílu k tomu abych ho zničil. Musel jsem ho zničit co nejrychleji.

Creepy Boy

Včerejšího dne jsem se na ulici potkal s Miyoko, ale neměl jsem odvahu jí říct, co jsem se dozvěděl a tak jsem rychle změnil směr. Celý den jsem si pak za to nadával a umínil si, že meč donesu do sídla šermířů zítra. Preventivně jsem přespal nikoli v sídle, ale ve svém starém bytu, odkud jsem teprve do sídla vyrazil, přesněji do společenské místnosti, kde už všichni čekali.
Pokud tu máme nějakou síň slávy...tohle tam asi patří
ozval jsem se ode dveří, odkud jsem zamířil do středu místnosti a položil meč na stůl. Připadal jsem si tak trošku jako de.il, ale vážně jsem netušil co mám říct.

Utakata

Plácl jsi do vody a ta se začala vlnit a začala se jakoby pod tvoji rukou zvedat, takže jsi musel dávat ruku pomalu nahoru. Všiml sis, jakoby se zvedal první prst té ruky z vody, který byl dost velký. Když se začal zvedat druhý, tak v tuc hvíli oba prasknuli a tebe ohodila voda a byl jsi celý mokrý, což ti pak azčala být i trochu zima. Přinesl bych ti oblečení, ale v nátlaku dokáží lidé ze sebe dostat uplné maximum, tak se ukaž Simone! Pomyslel jsem si a usmíval se na tebe.

Raiun

Všimli jsme si jak to v sídle začalo hodně žít, jelikož se všichni začali přesouvat do té knihovny. Netrvalo to dlouho a zřejmě už všichni zašli do knihovny, kde za sebou zavřeli velké dveře. Ukázal jsi mi to místo, o kterém se ti zdálo. Chvíli jsem se po místě rozhlížel, ale nic mi nepřipadalo nějak nápadný. Už jsem to hodlal vzdát a říct ti, že to byl fakt jen sen, ale bál jsem tě, že ti tim uzavřu poslední šanci jak zachránit bratra. Už jsem vymýšlel, co ti řeknu, ale v tom jsem si všiml jakéhosi kamene, který měl na sobě nějakou tmavou šmouhu - šmouhu od krve. "Ararashi koukej." Ukázal jsem na ten kámen a pak ho zvedl. V tu chvíli jsme si všimli, že je ten kámen na lanku, které je zaseklé v zemi. Když v tom se pod náma otevřel jakýsi poklop a my padali dolů. Vypadalo to, že už zemřem, ale my jsme dopadli do vody, která nás zachránila. Byli jsme v obří hale, fakt obří a v dálce jsme viděli jakési tři sloupy.

Cloud -> Když sis představil Sakarya, tak sis představil i to, jak v sobě má část Shiniho síly. Ale mohlo to přinést i rizika, co když Shini dokázal vycítit svoji chakru, přeci jen, démoní chakra není zrovna běžná věc. Čerpal jsi jeho sílu a šlo ti to, minule se ti přece skoro povedlo. Když v tu chvíli jsi ucítil, jak přichází i Shiniho síla a v tu chvíli, jakoby tě zasáhla obří tlaková vlna a ty jsi silně narazil do stromu za sebou, který se přepůlil a spadl k zemi.

Miyoko

Už jsem chtěla radostí Creepyho pozdravit, ale on v tu chvíli udělal tamto gesto, což jsem pochopila hned. To není pravda. Nechtěla jsem si přiznat, že by byl Kitoshi mrtvý. "Tos ho zabil ty nebo co?!" Zařvala jsem naštvaně. V tu chvíli se Kyo trošku zasmál. "Věděl jsem, že ten malej blbec jednou zemře. A jestli zemřel rukou tohohle, tak to je fakt smutné." Řekl Kyo, ale v tu cvhíli už jsem stála u něj a můj velký meč měl přímo před krkem. "Odvolej to!" Zařvala jsem na něj. V tom se ozval Mashiro, což byl dá se říct vůdce šermířů. "Oba se uklidněte, Creepy nám to jistě vysvětlí."

Simon

Keď som uvidel už nejakú časť vyliezajúcich dvoch prstov úplne ma to nadchlo, že sa mi to už trochu podarilo. Pozrel som sa na senseia a v premáčanom oblečení som pokračoval ďalej. Keď sa mi toto podarilo tak musím pokračovať. Kuchiyouse no jutsu: Sawariy - Handono no jutsu! Pleskol som dlaňou po vode a pomaly som ju zdvíhal do vzduchu. Prvý aj druhý prst bol už o niečo vyžšie, ale v tom to zas prasklo. Potom som sa s otázkou otočil na senseia. Mistr sensei, a ako je veľká tá ruka, a ako sa dostanem do vzduchu, keď sa budú vynárať všetky tie prsty, veď ja neumím lietať. Zakričal som ...

Yuu

Doběhl jsem do vesnice s Daruiem v náručích a ihned jsem to namířil do nemocnice, kde ho začali doktoři léčit. Došel jsem přeci z boje a tak jsem podstoupil prohlídku, po které mi řekli, že mám jít domů. Prošel jsem si nemocnici a došel jsem do přízemí na recepci. Prosím vás, kde naleznu Daruie Aburakoji? zeptal jsem se.