Suichu se nevzdává

Genbu


Na slova Sendokageho jsem okamžitě odpověděl. "Montaro? Suizu? Ty jména jsou v našem klanu, až moc známá.. Takový tým se mi nejspíše bude zamlouvat, stejně jak mému bráchovi. Sendokageho.. ale když jsou pryč... Co mámě dělat? Neexistuje něco, čím by jste nás mohl nějak dočasně zabavit, ono chodit po vesnici sem a tam jak bezvýznamnej duch moc člověka popravdě nebaví.." Sdělil jsem mu upřímně, ale přitom slušně svůj osobní názor a čekal na další z jeho reakcí.

Cloud Gojo

Hmmm...Jen takovej malej detail, buď mi klan vyvraždil ten démon nebo by zahynulo mnohem víc lidí při útoku na suichu. Tedy pokud jsi byl tehdy v mém věku tak by to mělo být tak zhruba v tom období, Miya mi nikdy neřekla jak dopadla ta bitva s Suichu takže předpokládám že byl klan vyvražděn dřív než k tomu došlo...ale to je spíš jen takový detail...řekl jsem a potom jsem uviděl tu jizvu. závidím ti...Každá jizva je pro ninju jako vzpomínka a odznak jeho statečnosti...sice možná i trochu slabosti, neboť kdyby byl ninja silnější tak by k ní ani nepřišel ale to je takový detail...Ale možná si brzo taky vysložím podobnou neboť jsem ve speciálním týmu na zabíjení démonů.řekl jsem hrdě a palcem jsem ukázal na sebe a připitoměle jsem se ušklíbl.

Hiro

Príliš mi nedochádzalo o čom sa tý dvaja bavia a pri tých menách som sa vôbec nepozastavil, keďže som vživote nič nečítal, nevedel som o nich. Poznal som síce ich činy ale nevedel som si ich tak rýchlo spojiť s menami. Zatváril som sa teda veľmi dôležito a preniesol Presne ! Určite to bude vzrušujúce ! Teda, myslím vlastne dúfam... Poškriabal som sa na hlave lebo som sa stratil vo svojej vlastne vete. Pri genbuovej žiadosti o misiu som povedal len Veď môžeme trénovať ! Načo by sme chodily po dedine hore-dole ? Povedal som Genbovy ako keby povedal hlúposť avšak som to znova nepochopil.

Ararashi

Dost se mi ulevilo, ale oči mi stále ještě slzely. "Jsem rád, že jsi..." nestačil jsem ale dokončit. Bratr v tu chvíli začal s tím, že necítí levou nohu. Zarazil jsem se. Nebyl jsem sice doktor, ale, když před chvílí pohnul pravou nohou úplně v pohodě, neměl by tak hýbat i levou nohou? Zhluboka jsem se nadechl a chystal jsem se to vyřešit rychle a na rovinu, ale ihned mne to upustilo. Otřel jsem zbytek slz, které se ještě řinuly ven. Pak jsem tichým a smířlivým hlasem řekl bratrovi: "Určitě to je jen prostě chvilková záležitost. Kdoví, jak dlouho jsi tam byl, navíc jsi se znovu narodil. Nemůžeme chtít hned zázraky," usmál jsem se mírně, přičemž jsem mu trochu rukou rozcuchal vlasy. I když jsem se snažil tvářit vesele a vyrovnaně, obával jsem se teď dost věcí a jednou z nich byla možnost, že má Arashi ochrnutou nohu.

Masaru Yukisha

A sakra je to tady.. du asi zpátky...
Rychle sem mu začal vykládat detaily o tom souboji, o tom že měl KG založený na kosterních technikách, a že měl v sobě dva bijuu a o všem okolo...
Rád sem vás viděl řekl sem na konec.

Yazoo -> Pokračuj v misi.

Kiria

Pousmála jsem se a pak se porozhlédla po místnosti. Uviděla jsem skleněnou vázu a vzala ji, při čemž jsem ji položila na stůl před tebe. Do vázy jsem hodila malou kuličku, která byla stříbrná a hned dopadla na dno vázy. Byla fakt malá, asi jako nějaký malý kamínek. Pak jsem ustoupila a udělala několik pečetí, když v tom jsem tleskla a "Onsei: Haretsu no jutsu." Řekla jsem a najednou kulička prasla a s tim praskal i váza na několika místech. Pak jsem složila pečeť ptáka "Onsei: Tori hiko no jutsu." A najednou se kousky vázy rozletěly přímo proti tobě a ty sis všiml, že kusy střepů jsou ve tvaru ptáků. Ale v tom jsem máchla rukou a střepy popadaly na stůl a tobě se nic nestalo. "Pomocí těch kuliček dokážu ovládnout zvuk v malém prostranství a vytvořit účinný skoro neviditelný výbuch. Ale výbuch není ničivý, takže to většinou používám v kombinaci se sklem nebo kameny." Vysvětlila jsem ti a znovu sedla do křesla.

Sendokage

Jun mě již svým názorem nepřekvapil, prtoože jsem o něm měl vytvořený obrázek, jako toho moudřejšího z bratrů, kdežto Hiro mě pobavil, jak hbytě zareagoval, aby jsme si o něm nemysleli, že neví o co jde. Hiro je uplně stejný jak moje dcera. Pomyslel jsem si a nad touhle myšlenkou se i lehce zasmál. Když v tom mi za okno přilétl nějaký bílý pták a měl na noze přidělaný papírek, který zřejmě obsahoval nějaký vzkaz. Otevřel jsem okno a přečetl si vzkaz. "Eh, máte hrozné štěstí, protože Suizu s Montarem brzy dorazí. Takže zatim jděte na louku číslo 2 a tam trénujte, pak tam za váma Suizu s Montarem přijdou." Pobídl jsem vás a nechal ptáka odletět pryč, při čemž jsem zavřel okno.

Yukiko

"Ano, vyvraždění bylo asi tak týden před tim plánovaným útokem, takže k němu nedošlo. Vlastně když si zavzpomínám tak došlo, asi před třema rokama, kdy do vesnice vtrhla malá skupinka Gojo klanu a unesli několik jouninů, aby je šli ostatní hledat a mezitim položili pod vesnici chakrovou bombu, kterou zneutralizoval nějaký Saburo Kentiri, tim že s ní skočil do obří jámy." Řekl jsem ti co jsem si pamatoval a pak se podíval z okna a slunce pomalu zapadalo. "Nechtěj jizvy, je to akorát přítěž." Dodal jsem a pak se pomalu zvedl. "Bráško měl by jsi jít domů, jelikož bude noc a já jdu do práce. Někdy se zase zastav a nebo vyšli Sakarya a já dorazim." Řekl jsem ti a podíval se na Daika, který spal v křesle. Náš rozhovor ho jednoznačně vůbec nebavil.

Arashi

Rozcuchal mi vlasy a snažil se mě tim přivést na jiné myšlenky, ale moc se mu to nepovedlo. Nebyl jsem člověk, který věří na "bude to dobré" a podobné báchorky. Jsem člověk, který má rád fakt a všechno ví narovinu, takže jsem se podíval přímo na tebe. "Prosim tě, zavolej mi sem doktora, aby se mi podíval na tu nohu. Necítim ji a pokud tam je infekce, tak ji musíme zastavit co nejdříve, i tim nejhoršim způsobem." Řekl jsem ti a zároveň naznačil, že počítám i s tou možností, že o tu nohu uplně přijdu. Věděl jsem, že tim pak skončí moje ninjovská kariéra, ale lepší nebýt ninja než být mrtvý ninja.

Jiro Kentiri

Zahltil mě informacema o Samuelu Kaguyovi nebo-li 13kovi, který byl šéfem Haiko. Nyní jsem znal jeho slabiny, a proto jsem byl připraven vyhrát souboj v Suichugakure. Věděl jsem, že ho nebudu moct zabít hned, co ho poprvé uvidim, ale až přijde na boj v Suichugakure, tka budu dostatečně připraven. Když v tom jsi se začal rozplývat a najednou jsi se zase objevil ve vesnici. Byl jsi v té uličce, kde předtim, ale nebyla tam žádná krev ani ta kulička, prostě nic.