Hledání ztracené ženy (Yazoo)

Pokračuj zde.

Yazoo

Vyšel jsem pomalu z vesnice a pořádně se před bránou protáhl... Yosh, výlet začíná ! Řekl jsem si pro sebe přičemž jsem z báglu vytáhl mapu 5ti zemí abych se podíval jakým směrem leží Otogakure. Následovně jsem pak mapu uklidil a po stromech jsem se rozeběhl směrem k cíli.

Tvůj cíl byl jasný. Musel jsi doběhnout do přístavu, který je docela dost blízko a pak se po lodi nechat převést až do Otogakure, kam vlastně chvíli loď popluje po řece. Loď nemůže být nějak extra velká, jelikož popluje na úzké řece, takže se musí vejít. A zároveň bude muset být i rychlá, protože jsi nezašel za kagem, jelikož jsi čerstvý genin, tak jsi mu měl nahlásit opuštění země, kort teď když se jedná o Akatsuki. Sice by ti to nepovolil, ale stejně. Běžel jsi rychle a přístav nebyl daleko, takže jsi tam doběhl a uviděl asi tři lodě. Jednu obří a dvě takové menší, klasické. "Hej chlapče co tu pohledáváš?" Zvolal na tebe jeden námořník z té menší lodi. Asi se divil, protože většinou takhle mladé ninji zde viděl jen ve střech a zároveň se senseiem a ty jsi zde byl uplně sám.

Yazoo

Přišel jsem k námořníkovi blíž a nahodil milý úsměv. Mám tajnou misi, potřeboval bych svíst do Otogakure, šlo by to ? Řekl jsem slibně i přesto že jsem lhal.. Koneckonců něco mu nažvanit bylo to jediné co mi zbývalo, i přesto riziko, byl to docela adrenalin a možnost jak provýst pár průšvihů na svůj účet.

Námořník

Vytáhl jsem si z kapsy vlastnoručně vyrobenou cigaretu a vložil ji do úst. Byla větší než normální, ale to bylo logické, když si je vyrábim doma sám. Zapálil jsem si ji a následně vydechl kouř. "No tak fajn. Sice mi většinou dávaj i dokument o misi, ale co, nikdo mi neplatí z vás ninjů, tak tě tam vezmu a cestou rozhodim pár sítí na ryby." Mezi těmito slovy jsem vytáhl dřevěnou desku a hodil ji přes palubu, tak aby se nahoře spojovala s lodí, takže jsi mohl po té desce přijít na loď. Jakmile jsi tak udělal, tak jsem desku vytáhl na palubu a mohli jsme vyplout.

Yazoo

Dokument bych vám ukázal ale je to tajná mise a kdyby mě chytl někdo z nepřátel tak by se tím dokumentem dozvěděl o našich plánech.. zkonstatoval jsem lež a rychle vyběhl na palubu.. Děkuju mockrát.. Poděkoval jsem s úsměvem a opřel jsem se o bok lodi..

Cesta proběhla v pořádku. Pluli jste přes noc a námořník během té plavby vyhodil do vody asi 5 sítí s tim, že je vyzvedne až se budete zase vracet. Ty jsi věděl, že v Otogakure už to nebude tak klidné, jak jsi zvyklý. Pokud tam šli zjišťovat informace ohledně Akatsuki, tak to bude obzvlášť nebezpečné.
"Tak jsme tady." Řekl námořník, když zajel lodí do malého přístavu a ty jsi uviděl docela širkou cestu, která vedla do temného lesa. Nevěděl jsi toho o jeho manželce dost, ale bylo jasné, že museli jít touhle cestou, protože jediný přístav směrem k Suichugakure byl tento. Věděl jsi ještě, že byli ve třech, protože to byl klasický tým.

Yazoo

Ještě jednou díky za svezení Křikl jsem na námořníka a pomalu jsem se vydal směrem do lesa. Nevypadalo to moc bezpečně ale díky mé povaze jsem si docela věřil a proto jsem nehodlal se vrátit. Tohle přece zvládnu levou zadní..! Řekl jsem si směle a vběhl do lesa, šel jsem rychlejším tempem ale rozhlížel jsem se všude kolem, hledal jsem něco jako stopu nebo něco co by mi mohlo posloužit jako vodítko..

Nic jsi však nenašel. Musel jsi jen hloupě chodit po temném lese, který byl čim dál tim více hustější a černější. Pomalu to v něm vypadalo, jak kdyby byla noc. Když v tom jsi ucítil lehký vánek větru a uviděl malé světla v dálce. Pokud jsi tam běžel, tak jsi doběhl na útes a před sebou jsi uviděl obří kráter, který byl tvořen jen ze ztvrdlého písku a nikde nic nebylo. Jen uprostřed lesa velký písečný kráter, který měl průměr tak kilometr. Došlo ti, že zde došlo k obřímu boji. Díval jsi se hodně pořádně a po chvilce už jsi to uviděl. Byla tam jakási osoba uprostřed kráteru, viděl jsi ji docela malou, protože jsi byl dost vysoko. Osoba tam ležela a nehýbala se.

Yazoo

Fíííha, tady to muselo bejt dost hustý.. Říkal jsem si pro sebe když jsem si prohlížel kráter ale to už jsem zahlédl osobu ležící uprostřed. He ? Na nic jsem neváhal a hned se rozeběhl a dlouhými skoky doběhl až k ležící osobě. Ty si asi nebudeš moc dobrej když tě ani supy nesežrali zavtípkoval jsem nahlas a pomalu došel blíž abych se podíval zda je to žena kterou hledám nebo alespoň žijící člověk.

Ve chvíli kdy jsi se přiblížil tak sis všiml, že ta osoba je uplně vysušená a je to už jen obyčejná kostra. Avšak sis všiml, že má na kostěné ruce pozůstatek čelenky, na které byl znak vesnice Suichugakure. Byl to možná jeden z týmu té ženy. Když v tom se otevřel jakýsi poklop, ze kterého vyšel nějaký muž, který byl v černém plášti a na něm byly rudé obláčky, došlo ti, že jde o Akatsuki člena.



Andoru Shiritsu

Pod paždim jsem si držel jakýsi pytel a v něm byla zřejmě podle tvaru nějaká osoba. Ach jo, radši bych šel otevřít nějakou bránu, ale se Soulem nás ještě nikam neposlali. Jen musim odnést tuhle ženu na základnu a pak to bude v pohodě. Pomyslel jsem si.

Yazoo

Když jsem zahlédl čelenku Suichu trochu to ve mě cuklo ale když jem viděl plášť s červenými obláčky cuklo to ve mě ještě víc a já byl na pár vteřin v šoku... Akatsuki ? Tady ?! To už se mi ale na tváři objevil úsměv a já zamával na toho týpka... Hééj borče, neviděl si tu někde červenovlasou holku ? .. Znělo to jakobych byl úpllný tupec ale neměl jsem v plánu něco vyvolávat s Akatsuki. Vskutku, to že mě nenapadlo že by v tom pytli mohla být zrovna ta kterou hledám.. ano jsem tupec.

Andoru Shiritsu

Ve chvíli kdy jsi na mě zamával jsem se objevil přímo před tebou a za mnou zůstalo jen několik rudých jisker, jako by od blesků. Díval jsem se na tebe ze vzdálenosti asi jednoho metru. "Hm, víš vůbec co znamená tenhle plášť?" Zeptal jsem se tě, protože jsem nezažil nikoho, kdo by jen tak beze strachu mával na člena Akatsuki. Počkat, nemůže to být past? Pomyslel jsem si a rozhlédl jsem se kolem, ale nikoho jsem neviděl. Nahodil jsem si pytel víc na rameno, protože mi klouzal a z otvoru vylezlo několik rudých vlasů.

Yazoo

Hmm, máš rád obláčky ? No, návrh to je pěknej ale ten střih.. nic moc teda.. Vetešníkovi bych moc za ten plášť nedal.. Řekl jsem klidně a furt se na něj mile usmíval.. Neměl jsem v plánu si něco začínat s Aka ale když sem viděl pár červených vlasů čouhajících z toho pytle tak to ve mě cuklo.. Můj úsměv ale nezmizel takže jsem dělal jakoby se nic nestalo.

Andoru Shiritsu

Z blízka jsem si ho prohlížel a pak jsem se pousmál. "Nedělej, že nevíš, že jsem z Akatsuki. Máš strach a tak si zároveň myslíš, že když budeš dělat, že mě neznáš, tak ti nic neudělám, ale víš co kluku? Já nejsem jako ti ostatní. Jiní z organizace by tě na místě zabili a vůbec by je nezajímalo kolik ti je a z jakého důvodu tu jsi. Já tě nehodlám zabíjet, jen mi řekni, proč se potuluješ na takových místech?" Zeptal jsem se tě.

Yazoo

Nahodil jsem takový ten kyselý ksicht jako když bych žužlal citron.. Dobře, prokoukl jste mě.. Pak jsem se ale zase usmál a prohrábl si vlasy. Já vím že by mě kdokoliv z Akatsuki hned zabil, proto nemám na výběr než hrát takovýhle divadlo.. No a co se týče toho co tu dělám... hledám jednu červenovlasou holku ze Suichugakure.. Nabídl jsem pomoc jejímu manželovi který není shinobi a tak jsem se šel po ní podívat.. Vysvětlil jsem mu a čekal na jeho reakce..

Andoru Shiritsu

Mluvil zřejmě o ženě, kterou mám v pytli a tak jsem se musel prostě lehce usmát. "Hm něco mi říká, že my dva jsme se nepotkali náhodou." Řekl jsem a hodil pytel na zem, při čemž jsem ho strhnul z té dívky a tys ji uviděl. Byla zřejmě stejně stará jako ten kuchař ze Suichugakure. Měla na pravém stehně čelenku se znakem Suichugakure, takže už nebylo co řešit a došlo ti, že je to ta kteoru hledáš. "To mu budeš muset říct, že je mrtvá. Šťourala se nosem, tam kde neměla." Řekl jsem krutě.

Yazoo

Ouha.. Řekl jsem nečekaně a pak si jí celou prohlídl.. Měla u sebe něco specifického ? .. Zeptal jsem se zvědavě a furt jsem si jí prohlížel..

Andoru Shiritsu

Vysypal jsem ji z toho pytle na zem a ty sis ji mohl prohlédnout. Na pravé ruce měla náramek, na kterém měla z kovu vytvořené jméno Hiro. Všiml sis, že má propíchnutý krk a neteče ji už žádná krev, takže už bude tak den mrtvá. "Měl bys radši jít." Řekl jsem, ale v ten okamžik sis všiml, jak se jakoby zvedl vítr a objevil se tam další člen Akatsuki.



A je pozdě. Pomyslel jsem si, když vedle mě přišel Itsuri Hotaka, pravá ruka vůdce Akatsuki. "Ale, ale Andoru koho to tu máš?" Zeptal se Itsuri směrem k Yazoo (nevim jak to skloňovat ) Itsuri asi čekal, že mu odpovíš ty a né Andoru.

/nemusíš nijak chápu to

Yazoo

Mohl bych si vzít ten náramek ? Pro jejího manzela by to mohlo být utěšující.. Zeptal jsem se vlídně ale to už se objevil druhý člen Akatsuki a já stuhnul.. Já nejsem jako ti ostatní. Jiní z organizace by tě na místě zabili a vůbec by je nezajímalo kolik ti je a z jakého důvodu tu jsi. Ozvalo se mi hlavě a já udělal jeden nepatrný krok dozádu.. Mlčel jsem.. nevěděl jsem co říct..

Itsuri

Podíval jsem se na Yazoo, bylo vidět, že se mi nelíbilo, když mi neodpověděl. Podíval jsem se na něj zblízka, proto jsem k němu musel udělat další čtyři kroky. "Takže ze Suichugakure jo? Heh, od tamtud byla i tahle holka a vidíš jak dopadla, že?" Zeptal jsem se tě a v tu chvíli tě chytl pod krkem, ale najednou mě do té ruky udeřila katana obalená rudými blesky a v tu chvíli jsem se i já proměnil v blesky a zformoval se tak 5 metrů od tebe. "Andoru o co ti jde?!" Zařval jsem, ale Andoru ti jen podal ten přívěsek. "Vim, že máš tu schopnost, takže ti může být jedno, že jsem tě sekl do ruky. Tenhle chlapec není nepřítel jen plní dobrý skutek." Řekl Andoru a zastrčil katanu do pouzdra. "Ten chlapec o nás ví, musí zemřít." Řekl jsem neúprosně.

Yazoo

S vykulenýma očima jsem vzal náramek do rukou a přihlížel na situaci.. Andoru-senpai.. Vypadlo ze mě nečekaně a já si prohlídl muže který mě chránil.. potom jsem ale pohled přesunul na druhou osobu a zakřičel.. Nic neprozradím.. budu dělat že jsem vás ani neviděl. A čekal jsem na jeho reakci..

Itsuri

Podíval jsem se na Yazoo, při čemž jsem se jenom usmál. "Hm, takových už tu bylo." Řekl jsem a jen pozvedl ukazováček, před kterým se mi začala tvořit fuutonová koule. V tom přímo proti tobě letěl modrý paprsek, ale to už se před tebe postavil Andoru, skřížil obě katany před sebou, do kterých narazil paprsek a Andoru to lehce zarazilo do země a hlínu s pískem to vyhodilo trošku do vzduchu. "Andoru nekoleduj si. Víš moc dobře, že jsem mnohem mocnější než ty." Řekl jsem, ale Andoru to ignoroval a dál stál před tebou. "To ti tenhle kluk stojí za problém s vůdcem nebo hůře za tvoji vlastní smrt?" Zeptal jsem se, ale Andoru se jen pousmál. "Ten kluk mi připomíná mého syna, proto bude žít." Řekl Andoru, ale v tom jsem zmizel a objevil se přímo za tebou a jen se tě lehce dotkl a ty jsi se zase objevil u té lodi, kteoru jsi přijel. Poslal jsem tě zpět, protože jsem si to chtěl s Andoru vyřídit. Když jsi se podíval směrem, kde se to vše odehrálo, tak sis všiml obřího rudýho blesku, který vylétl z toho místa do oblohy.

Yazoo

Byl jsem chvilku v šoku, nechápal jsem proč se o mě ten druhý tak zastával ale když řekl že mu přípomínám syna dost to ve mě koplo, to už se ale odehrála druhá část a já stál na lodi.. Když jsem ale zahlédl paprsek nečekal jsem a znovu se rozeběhl směrem k místu odkud vylítl bleskco .. Nechtěl jsem aby se tomu chlápkovi něco stalo kvůli mě.. to už jsem ale prudce zabrzdil a obrátil pohled na námořníka kterej jistojistě čekal u lodi. Hodil jsem mu náramek který patřil té rudovlasé dívce a zakřičel jsem na námořníka Kdybych se nevrátil, vraťte tohle prosím kuchařovi jménem Hiro, je to pro mě moc důležité.. děkuji mockrát ! Zakřičel jsem na něj a doufal v jeho dobrosrdečnost.. To už jsem ale skočil na nejbližší strom a rozeběhl jsem se po stromech směrem k místu odehrání. To už jsem ale složil pečeť a řekl Hanto-Karyuudo zameřil jsem svůj sensibilismus na místo předemnou abych věděl co se tam děje než tam dorazím..

Pomocí té techniky jsi zjistil, že tam leží jedna osoba a druhá na ní hledí ze stoje. Podle té ležící chakry jsi zjistil, že leží Andoru, ten který tě zachránil. Jenže v ten okamžik Itsuri, který složil Andora najendou zmizel a po jeho chakře nebylo ani vidu. Když v tu chvíli tě něco chytlo za nohu a ty jsi ze stromu spadl přímo na zem. "Sakra kluku, nechal jsem tě žít a ty se jako blbec vrátiš kvůli Andorovi? Vždyť je to člen Akatsuki, je jasný, že bych ho nikdy nezabil. Ale vzhledme k tomu, že jsi se jako blbec vrátil, tak tě odvedu do naší základny, kde si s tebou poradí vůdce." Řekl Itsuri, když dopadl vedle tebe.