Cena za revoluciu

Moroshi Maitre

No co...je tu nuda...řekl jsem a vstal ze země. Oprášil jsem se a vyrazil k sídlu klanu Maitre. Podívám se na opičáka jestli je v pořádku...pomyslel jsem si a došel až k domu Maitre Maie. Zaklepal jsem a čekal jestli mi otevře. Ale předpokládal jsem že pobýhá někde po vesnici po rukách a říká tomu trénink. Ale za zkoušku nic nedám.

Renji Hagane

Vo chvíli, kedy do mňa zabudol tú čepeľ som si pomyslel na kopu vecí. Ale on robí čudné veci v čudných situáciách. Toto bola jedna z nich. Keď tú čepeľ vytiahol, necítil som bolesť. Bol to zvláštny pocit. Takže toto je technika môjho deda.
"Čepeľ, čo vysáva chakru?" spýtal som sa. No v tom som videl, že opäť padol na zem. Bolo vidieť, že táto technika je veľmi drahá.

Meiko Kamizuru

Ked si si zvolil, predstúpila pred teba a dávala pozor na cestu. zatial sa nejavila nijak nebezpečná, avšak zdanie vo svete ninjov je aj tak vždy iba ilúzia. Ale zatial sa nič nedialo. Cesta bola temná, osvetlovalo ju iba svetlo z pochodne, ktorú držala meiko. Došli ste do dutej časti jaskyne, širšej, tak aby ste tam mohli kráčať vedla seba a aj sa poriadne vystrieť. Bolo tu mnoho dokonale obrúsených kamenov do tvaru kvádra. "Mohyla...sem boli presunutý tý, ktorý umreli po objavený jaskyne, ku tým, ktorý tu už boli pred nami. Toto je niečo ako naša svätyna." a zastala, aby si prezrela tieto legendy. "Myslela som že tu bude..sám jej preca vysekal jeden z kamenov."

Maitre Mai

Chvílu sa po tvojom zaklopaný nič nedialo. odrazu dvere vybuchli a odleteli aj s tebou. na druhej strane dverý sa držala nieča zelená noha. "Znovu sa vidíme múj rivale!!!" Ozval sa Maitrov hlas. Dvere dopadli an zem a pritisli tvoju tvár k zemi. dvere sa rozpadli a Brežnev sa na teba zadíval "To nie si ty?" odskočil a nasadil drsnú pozu. "neovládaš svoju sílu mládi na dostatočnej úrovni. sklamal si ma." A uhladil si svoje vlasy. "Čo potrebuješ?" Spýtal sa, akoby sa nič nestalo.

Turaki Hagane

Turaki ti chcel odpovedať a opraviť ťa, avšak zakašlal. z úst mu vyšla krv. Opäť sa zapotácal. Musel si sadnúť. "Tá čepel nevysáva chakru a nie je to len čepel. Ten "kov" odbúrava" chakru, akoby boli dva rovnaké magnetické poli..." Rozdýchaval. rany sa začali otvárať. "Ty si myslíš, že ovládame iba jeden konkrétny kov? Nie..my dokážeme meniť ich štruktúru a vlastnosti podla svojej vôle. Avšak dokážu to iba tý "osvietený", ako bol moj brat a moj otec. Znova zakašlal. "Avšak nemôžeme vytvoriť nový druh kovu, musí už existovať a my sa mu musíme prispôsobiť. Tvoj starý otec ten kov objavil v zemi železa, skryto v hlbokých horách. A Naučil sa ho a následne svojeho syna. To je všetko čo by si mal vedieť z historie techniky..teraz skúsime trocha praxe... a postavil sa..."Ideme na miesto, kde to moj otec naučil mojeho brata...

Nikko

Uzřel jsem to starobylé pohřebiště. Hmm, tolik kamenů po hromadě, to muselo dát práci. pomyslel jsem si a pořádně jsem se rozhlédl. Senseie jsem tu vážně neviděl. Poznámka Meiko mi to dokonce i potvrdila. Tak nevíš kde by jinde mohl být? zeptal jsem se Meiko a šel jsem k ní co nejblíž. Tohleto místo možná bylo krásný, ale nahánělo mi husí kůži.

Renji Hagane

Ostával som len s doširoka otvorenými očami a žasol som, o čom to Turaki hovorí. Nevedel som, že náš klan mal kedysi takú moc. Ak mám na niečo byť, musím byť aj ja tým, ktorý tú techniku ovládne. Keď som však videl, ako jeho rany zasa krvácajú a on sa stavia na nohy, tak mi nebolo všetko jedno.
"Hej, nemyslíš, že by si sa nemal hýbať? S otvorenými ranami tak dlho nevydržíš. Ja kľudne počkám alebo...alebo nájdem spôsob, ako sa to naučiť. Ty musíš vyzdravieť!" povedal som mu.

Moroshi Maitre

Nedělej si ze mě pr*el!Ozvalo se zpod dveří. Vykopl jsem dveře do vzduchu, rukou se odrazil trochu od země a druhou nohou prudce kopl do hrany dveří takže teď letěli proti Maiovi. Já dopadl na koleno a normálně jsem se postavil. Kdybych byl tvůj rival tak neklepu...povzdechl jsem si a řekl. Přišel jsem tě pouze zkontrolovat jestli jsi v pořádku...A neříkej mi že jsem slabej! Sám jsem porazil tři ANBU Root! řekl jsem a ukázal na něj rukou kterou jsem měl v sádře. Sice nemám ponětí co se ve vesnici stalo ale ANBU Root se proti vesnici obrátily, že?zeptal jsem se a na chvíli zvážněl. Ale to není důvod proč jsem za tebou přišel....Hlavní důvod je ten...Že už nehodlám být nadále slabý! Nepřipadám si vůbec jako chunnin, chunnin je pouhá hodnost a z chlapa nedělá hodnost chlapa ale jeho skutky! A za můj život jsem moc věcí na které by jsem mohl být pyšnný nevykonal. Sice již nejsi již můj sensei ale já tě prosím jako svého otce...Řekl jsem a poklekl jsem před ním na koleno, Zdravou pěstí jsem praštil do země a uklonil se. Žádám tě! Udělej mě silnějšího!řekl jsem a v duchu si nadával že jsem se snížil až k tomuhle. Sice jsem měl démona a toho tajemného maníka co mi dal ty divné schopnosti...Ale nemohl jse mse spoléhat jenom na síu těch dvou, musel jsem se spolehnout sám na sebe.

Yoshio Natsuki

V čem je problém? Tohle je část vesnice a je zde normální přístup. Neviděl sem žádný zákaz Řekl sem a podíval se ti do očí. Hledam jednoho Jounina... Z klanu, která ovládá magnetismus. Podíval sem se vedle sebe a pak dodal. Ale nemam ti co říct tak si hleď svého. Po tomto sem se otočil chystal se odejít. Musím konečně najít svého otce.... ale napřed najdu toho chlápka.

Meiko Kamizuru

Ked si sa prechádzal po pomníkoch s Meiko, zastavili ste. "Neviem, kde inde by mohol byť okre jedného miesta, kde trávil každý deň. zastavila a pohladila kameň, hrob z bieleho mramora. Bol nas nom precízne vyrytý nápis, niekto nad tím strávil celé hodiny. "Osoba, královna našeho úla. odišla v dial, za svojimi predkami. Dúfam, že na nás budeš spomínať, rovnako ako mi na teba...Na tebe, Ishria Kamizuru" Meiko si vzdychla s nádychom emocií "Bola som tu na pohrebe. Sensei tam neprehovoril ani slovo. Akoby bol vo sne. Od toho dňa som ho nevidela." Vtedy sa zarazila a chytila ťa za ruku. Viem, kde bude...na mieste, ktoré objavil ako prvé, tam kde objavil Kinjutsu našeho klanu!

Turaki Hagane

Začal sa smiať, kým mu nepraskli stehy. "ja ťa to naučiť nedokážem, sám to neovládam. Moje podvedomie mi v tom bráni.Na to musíš prísť sám. ja ty budem iba ako starec dávať rady A odkráčal preč, ale celú cestu s tebou rozprával. O tvojom otcovi, starému otcovi, o klane. Takmer o všetkom. Až kým ste neskončili vašu cestu. nebolo to v aréne, na trénigovom území či u vás doma. Nie, bol to starý kaňon, daleko za bývalími hranicami bariery, ktorá teraz už iba ležala rozpadlá ako pamiatka na velkého ninju. Cítil si divné chvenie, ked ste kráčali. Vošli ste do jaskyňe, či skôr lomu a nechali sa pohltiť temnotou. Zobrali ste si pochodne a kráčali. Vo vzuchu bolo cítiť železo a jeho drobné čiastočky vás škrabali v krku. Tu bude tvoj tréning, aspoň začiatok.Miesto mojeho narodenia, rovnako ako mojeho brata.

Maitre Mai

Tvoj adoptívny otec klakol k tebe, do očí mu vyhrkli slzy. "ty si mi povedal "otec". Konečne si prijal sílu našeho rodu. Som na teba hrdý. Musím to povedať Broskyňke a postavil sa. ruky si dal ku ústam a vykríkol. "SOM OTEC!!!!!" Vtáky od toho kriuku splašene uleteli. V tej chvíli plač na jeho tváry zmizol a ukázal sa okúzlujúci (?) úsmev a nasadil cool pózu. "neboj sa, syn môj, ja ťa vytrénujem. Spoločnými silami otca a syna to dokážeme. Zdokonalíme tvoju sílu mládi!" V tej chvíli sa ozval rachot. Maiov dom sa rozpadol. Vo svetle slnka sa ukázala dalšia postava. "zase sem pcháš tu svoju sílu mládí, Elasický Maii?" Po Maiove tváry vyšla anime kvapka "Ty mnáš čo hovoriť, senilný starý dedek. jediné, čo bolo počuť bol zvuk. Následne maiov výkrik. "To, že si Jounin, neznamená,m že ma prekonáš, elastáku! A ty!" Ukázal na teba prstom. Ukáž svoju najsilnejiu techniku, proti mne, legendárnemu Gyuovi z klanu Maitre, legende 15 ded.. zastavil sa. "kto si?"

Kuara Hingkoku

Počkaj... Chytil ťa za rameno. "Ako sa volá ten Jounin?" zadíval sa na teba muž so symbolom vodcu klanu na ramene. Rovnaké ako mal tvoj Jounin v deň, ked si ho videl. Dokonca aj rovnaká farba vlasou, jemnejšie rysi tváre. Všetko bolo podobné. Volám sa Kuara a som..eh, vodca tohot klanu. Môžeš mi ho popísať, jeho meno, či aspoň výzor? Muž zmlkol a bolo vidieť, že sa cíti nesvoj. Na ten meč sa nepodíval, čo mohlo byť divné. Vyzeral strašne roztržitý.

Yoshio Natsuki

No ehm.. Měl středně krátké černé vlasy a na nich několik šedivých pruhů... Nosil brýle... Nemůžu si vzpomenout na jméno. Řekl sem trochu zahanbeně. Myslím, že se menovalAmaki

Renji Hagane

Tak trochu som čakal, že na to budem musieť prísť sám. Asi to isté musel aj môj dedo a otec. Ale ak to mám v krvi, tak to dokážem. Ale bude to asi to najťažšie, čo sa naučím. Pravda ak to výjde. Turaki hovoril a hovoril. To všetko znelo ako nejaký epický príbeh, ba legenda. Nakoniec sme skončili v akomsi tmavom lome. Cítil som, akoby sa mi v hlave varil mozog. Akoby sa všetko chvelo. Toto miesto je také tajomné. Prekvapilo ma, že tu niekto dokázal vôbec žiť, narodiť sa tobôž.
"No tak fajn. Ako mám asi začať?" spýtal som sa.

Nikko

Procházeli jsem se okolo náhrobků. Fakt romantický, řekl jsem si ironicky, když jsem se najednou zastavili u jednoho náhrobku. Přečetl jsem si tamní nápis. Aha, tak to byla královna, která tam umřela. Po tomto zjištění mi to vše dávalo o dost větší smysl. Když mě Meiko chytla za ruku, tak jsem tak středně zčervenal. Doufal jsem, že to díky šeru Meiko nepozná. Pak, když mě někam táhla, jsem si uvědomil, co vlastně řekla. Co by tak klan Kamizuru mohl mít za kinjutsu? To zůstalo pro mě zatím nevyřešenou otázkou.

Moroshi Maitre

CHvíli se mi chtělo zvracet ale musel jsem to přetrpět. Poté se tu objevila ta druhá postava. Ehm...Na to jsem se chtěl zeptat i já vás...Kdo k čertu jste?zeptal jsem se a naklonil hlavu na bok neboť jsem o něm nikdy neslyšel ani tu nejmenší zmínku. ALe (pokud jsme správně pochopil z tvého postu) byl nejspíš silnej že skopal Maie který teď asi ležel ve svém domě v bezvědomí. A k tomu že mu zničil barák. I když bych se nedivil kdyby spadnul jenom po lehkém závanu větru. Neob po sundání Maiovích ponožek. No ted mě zajímalo kdo je ten chlap.

Kuara Hingkoku

Muž si až v tej chíli poriadne prehliadol meč. viac si ťa nevšímal, len pomaly vyslovoval meno toho meča. Bethany..Bethy... natiahol ruku a zobral meč za čepel a za rukoväť. On ty ju dal? Povedal muž skôr sám pre seba ako smerom k tebe. Amaru Hingkoku, tak sa volal ten Jounin, ktorý ty odovzdal ten meč vrátil ty ho, skôr z úctou ako nechutou. Tento meč pomenoval po svojej manželke. tento meč už je tvoj, Shinobi. jeho predošlí majtel zahynul v boji s Akatsuki, v boji s démonmi. zadíval sa do nebies, do praživého slnka. Ja nie som hoden ho nosiť, ale ked ho dal tebe, snád ty tým dal aj k nemu povolenie. Dúfam.. A vrátil sa späť do domu, k tým oslavám a nechal ťa samého z tvojou novou zbranou. Dočasnou...

Turaki Hagane

Turaki si sadol, na skalu opodial. Prvý pokus nechám na tebe, skús to vcítiť. Názornú úkážku som ti už dal, dalej je to na tebe. Aspoň tak to hovoril môj otec. Avšak za pokus nič nedáž. Až potom ty dám nejaké rady. Ukáž čo je v tebe. Môj brat to stihol za 10 dní pochopiť, za 7 rokov plne ovládnuť.
Prekonáš ho? Turaki sa poškrabal po hlave. Tak...na čo čakáš? Hlas mal plný očakávania. Dúfal, že prekonáš svojeho otca, či jeho otca. Dúfal a veril tomu. Nesmel si ho sklamať.

Meiko Kamizuru

Meiko mlčala a nevšimla si tvoje začervenanie. nevšimla si totiž vôbec nič, čo by nesúviselo z jej úlohou sprievodkyne. Vláčila ťa temnými chodbami, pričom málokedy na stenách bolo vidno svetlo. Ale cestu poznala naspamäť a ty si sa s nou nemohol stratiť. Držala ťa pevne. V tej chgvíli bolo počuť bzukot a čím bližšie ste šli k tomu miestu, tým bol silnejší. Avšak svetlo mizlo rovnako rýchlo ako silnel bzukot včiel. Až zmizol úplne. Ostalo iba šere. Meiko viedla iba pamäť a aj tá ju parkrát zradila. Spadla, udrela či oškrela o stenu. Ukázalo sa svetlo, tečúce zo stropu ako jarnáá búrka. A v nom stál Kazuki, zahrbený nad kúpkami zvitkov. mrmlal si pre seba slová, priťom mnohé z nich dávali zmysel iba zasväteným a tým, ktorý chápali všetky skryté kúty Kazukiho mysle. "Musí to ísť aj inak..treba viac energie..viac.... Avšak odrazu jeho slová prestali..Zaregistroval vás, avšak nič neprehovoril....

Gyu Maitre

Ty nevieš kto som? Sme z rovnakého klanu a ty nevieš kto som? A zadíval sa na Maia. "je od nás že? To husté obočie nemôže mať po nikom inom. na chvílu zmlkolo, akoby si ťa premeriaval. Nikdy som ťa však nevidel. Začal premýšlať a škrabať sa po temeny hlavy, ktorá pomaly začínala plešatieť. odrazu sa zarazil a vystrašene dopadol na zem. Kde to som? A prečo mám 2 ruky? AAAAAAa! Bol to blázon, avšak silmný blázon, len ho trebalo naučiť sa ovládať...

Tashiro

Obišiel som z klanu. Bez cielene som sa potuloval po dedine a dúfal som že stretnem nejakú známu tvár. Nohy akoby ma inštinktívne unášali na lúku. Pozrel som sa na svoje ruky a rozmýšľal nad všetkým čo mi bolo dané nad zmenou ktorá ma zasiahla Už nikdy nebudem potrebovať zvitok. prebleslo mi hlavou. Prechádzal som ulicami akoby tou najdlhšou cestou akou sa dalo, mohlo to mať tú príčinu aby som stretol čo najviacej ľudí, možno som chcel len zabiť čas. ja sám som nevedel čo vlastne teraz robím. Bol som zvedavý ako som zosilnel, aké výhody sa mi naskytli.

Renji Hagane

Fuuha...tak to bol fakt výnimočný ninja.
Mal som na mysli jeho slová. Toto miesto bolo obyčajné avšak tak tajomné. Ako sa tu mohol niekto narodiť? Každopádne je teraz na mne, aby som prekonal svojich predkov. Je to pre mňa jediná cesta, ako sa stať plnohodnotným členom svojho klanu. Dokonca sa zdalo, že aj Turaki mi dôveruje. Všetko stálo na mojej strane, teraz to bolo len na mne. Najskôr som musel zhromaždiť chakru. Zaťal som teda ruky v päste a išiel som na to.

Nikko

Po několika pádech a klopýtnutí jsme došli tou tmou až k senseiovi. Slyšel jsem ho něco říkat, ale moc velký smysl mi to nedávalo. Jediný co jsem mu rozuměl a co mě upřímně vyděsilo bylo to,že potřebuje víc energie. Víc síly. Jistě na tom není nic špatného, ale ten způsob, jakým to říkal. Ale zpět k tomu podstatnému. Dobrý den sensei. řekl jsem, protože jsem nevěděl, jak jinak začít. Víte, v minulém boji mi zničili luk. Neznáte někdo, kdo je tu umí vyrábět, nebo kde bych mohl sehnat kvalitní jasanové dřevo?

Yoshio Natsuki

Ale ja ten meč nechci! Chci najít svůj, na který sem zvyklý se kterým mam větší moc! Vykřikl sem na něj nasupen ale to už asi neslyšel. Vydal sem se tedy do knihovny, kde sem hledal knížky o ztrátě paměti.... Musím něco najít a vzpomenout si, kde sem otce stratil.

Moroshi Maitre

Měl jsem chuť ho praštit po hlavě ale nic jsem nedělal. Pouze jsem čekal jestli se můj tupý otec probere z bezvědomí a nakope mu zadek ale trochu sjem o tom pochyboval. Ehm...Já...vypadalo to že se chci omluvit. Ale rychle jsem proti němu vyrazil a chtěl ho uzemnit ranou do zátylku. Nemám hussté obočí!řekl jsem naštvaně. Blázen neblázen, Naštval mě a já nejsem moc trpělivý člověk.

Sousari Taiqza

V ústach som mal popol. vystúpil som z budovy zachmúrene. Prečo práve on? Prečo mi musí on vstúpiť do plánov. Cigareta dohasínala. ostal už iba filter a kúsok nedohoreného papiera. Myšlienky sa výrili. v tej chvíli som vrazil do svojeho "študenta" Tashira. Popol prešiel cez jeho tvár. "dávaj pozor kriple!" Vyhlásil som podráždene a odhodil ohorok. Až potom som si ho poriadne všimol. všimol si na tebe isté zmeny, rovnako ako ty na nom, aj ked nepatrné. na pravom rameny mal šatku so symbolom ANBU. Stal sa velitelom. Elitou.
Kde sú ostatný z tvojej skupiny? Dostali sme...úlohu....Vlastne tú nudnú časť musím robiť ja a podla rady sa vraj potrebujete zaučiť...Takže sa o chvílu do toho pustíme....je čas pre nového Tsuchikageho....


Renji>>>

Tlkot srdca sa bozýval celým tvojim telom. Cítil si, ako tvojou rukou prechádza chakra. Cítil si, že sa niečo stane..každým okamžik..A stalo sa... Dostal si krč. nič viac, nič menej. Až vtedy sa ozval Turaki "Ideš na to zle, úplne inak. začínaš ako ked sa učíš pri ostatných technikách. Avšak toto je úplne iné. Bola hlúposť začínať tým najtahším." vytiahol kus uvolnenej rudy železa. hodil ti ju. Bola pevnejšia ako tvoja normálna ocel a ovela tahšia. Drž to v jednej ruke. Do druhej zatial skús presunúť chakru a rob to rovnako ako pri normálnej tvorbe. Avšak v hlave si zapamätaj ten tvar, tú váhu, dokonca aj tvrdosť, ked stlačíš ruku. Toto všetko je iba hlúpy základ. Turaki si opäť sadol. vykladanie ho namáhalo. Keby som bol plný síli...bolo by to ovela lahšie...Ale keby som bol...moj brat by ešte žil a ja by som nebol mrzák....

Kazuki Kamizuru

Potemnelá tvár k tebe pristúpila, zabránila ti výhladu na miesto, kde pracoval. Cítil si, že niečo nie je v poriadku. predstúpil pred svetlo pochodne, ktorú držala Meiko. na tváry mal ten svoj starý, plachý úsmev, ktorý bol presne taký, ako si bol zvyklý. Bol to on. Luk? Nepoznám nikoho, kto by ho vyrábal. Avšak zdá sa mi že...Počkajte ma tu... A odbehol preč do tmy. Zamrazilo ťa. mal si teraz plný pohlad na jeho pracovný stôl. Avšak ak by si chcel vedieť, čo tam je, musel si prísť bližšie.

Yoshio>>>
V knižnici si videl odkazov na danú tému a kníh bolo príliš. Všetky samozrejme rozprávali o tom istom. že to môže nastať po obrovskom šoku, zraneniu...Môže to byť trvalé alebo len na pár dní. Nikdy sa nevie, ako dlho to trvá..ked si začal hladať hlbavejšie, všímal si si rôzne "overené" metódy, ako pamäť navrátiť. Mnohé z nich boli recepty starých materí, ako olízať žabu či uviazať si na krk bezoár a vyválať sa v prastarom jazieru, avšak nič z toho nebolo užitočné. Až nakoniec, ked si takmer stratil záujem, si objavil jednu ošúchanú, starú knihu z obdobia 3 vojny ninjov: mysel ako hlavolam; medická príručka pri zraneniach hlavy a ako ich liečiť od neznámeho Medika. Stálo v nom "Existuje mnoho spôsobou, avšak vždy to má jeden dôsledok: Stratenie pamäte. V období 2 vojny bola vymyslená technika, ktorá zvyšovala intezivitu mozgových búnk, vdaka čomu sa postupne vracala pamäť, avšak v súčasností je málo ludí, ktorú dokážu túto techniku použiť. Treba na nu vysokú koncetráciu a talent, pretože ak to iba trocha prekročíte, bunky dosiahnu svoj limit a začnú odumierať. preto v súčasnosti medici račej nechávajú veciam volný priebeh." Viac sa v tej knihe nepokračovalo. Ani zmienka.....

Maitre Gyu

Chvílu si ťa nevšímal, aj ked si bol rýchli. Ruka sa vystrela a dlaň bola zovretá v päsť. nič v nej nemal. Avšak v tej chvíli tvoj sluch prestal vnímať. Nebolo to tak, že by nevidel, avšak nevidel nič správne. Gyu bol iba hustý oblak, bez indentifikovaterných častí tela. musel si sa spolahnúť na zrak. Avšak v tej chvíli si uvidel šmuhu., oblak dymu ostal na mieste. Zmysli ťa sklamali. Skôr, ako si sa uvedomil, ležal si na zemi vedla Maia. "Je nesluné útočiť na človeka, ked ťa ani nepoznám že?" Mai sa postavil. Nie je to môj biologický syn a to obočie nemá po mne. také husté ho nemám ani nikto z 20 generácii mojeho rodu. Avšak je v nom síla mládi a vdaka nej je neporazitelný!! urobil trápnu pózu, ako bolu u neho normlálne. Gyu ju zopakoval. Avšak ked moja žena čaká malého Gaia, nemal by ma tak stresovať. Gaiovi sa na čele urobila anime kvapka. jeho senilita je stále horšia a horšia.... Gyu sa usmial svojou vráskatou tvárou na Moroshiho. takže mi ukážeš svoju najsilnejšiu techniku?

Tashiro

Niečo ma vytrhlo z melanchólie, bol to náraz, niekto so mňa vrazil. Popol a slová o kriplovi mi prezradili kto to je nemusel som ani zdvihnúť tvár no urobil som ti a pozeral sa mu priamo do očí. Na poznámku s kriplovi som nereagoval začínal som si na to už pomaly zvykať. No moju pozornosť niečo upútalo ANBU? vynorila sa mi myšlienka a moje oči spočinuli na jeho šatke. Zaznela otázka mierená na mňa zachmúril som sa a odpovedal som mu Neviem kde je zvyšok skupiny. Zazneli slová o misii, o nejakom zaučení pomyslel som si Zistím ako som zosilnel. Čakal som, čakal som či k nám ešte niekto nepríde, alebo ma niekam nepošle.

Nikko

Sensei mě tak trochu začíná děsit. Jeho vzhled i chování. Ale jakmile jsem uviděl ten jeho pohled, tak jsem věděl, že je už vše v pořádku. A jakmile řekl, že by o něčem věděl, tak to bylo ještě lepší. Ale když odešel, tak se mi při pohledu na stůl ten pocit vrátil. Asi bychom se se na to neměli dívat? zeptal jsem se Meiko a se šibalským úsměvem jsem se začal přibližovat k jeho stolu. Ale opatrně, jako by na mě něco z něho mělo vyskočit.

Hizashi

...
Vošiel som do kovárne a flegmaticky sa oprel o pult, a prehodil Tak čo môj meč ? Kováč mi ho bez slova dal a čakal na peniaze. Hodil som mu poskaldané peniaze a vrátil požičaný meč. Pri odchode som mu kývol rukou a perd budovou si ho obzrel, vyzeral rovnako, nemal známky poškodenia...
Máchol som s ním okolo seba, bol ľahší a pevnejší... Výborne. Vytiahol som cigaretu a zapálil si, keď som výfukol dym zbadal som toho ďalšieho člena môjho týmu ( Tahsira ) a senseia tak som pomaly zamieril k nim a pofajčiaval. Keď som bol prinich na Tashira som pozdravil pohľadom a senseiovy som som s iróniou v hlave povedal No nazdar, už som si myslel že po tom všetkom ťa neuvidím ale ako vydím mám na teba smolu, asi som mal toho ninju nechať zabiť ťa... Stále som bol na neho nahnevaný za to že ma proti tej Anbu kunoichi nechal bojovať sám..

Renji Hagane

Dostal som kŕč. No čo už. Každý začiatok býva ťažký. A ak sa to týka nejakej ultimátnej techniky, tak to platí obzvlášť. Turaki mi hodil nejaký železný šuter. Bol pevnejší a tvrdší než obyčajné železo. To som mohol vycítiť. Po jeho pokynoch mi bolo jasné, o čo tu ide. Musel som v druhej ruke vytvoriť podobný šuter, ako som mal v jednej. Opäť som sa pekelne sústredil. Celé toto prostredie ma ukľudňovalo. Akoby to bolo pre mňa úplne prirodzené. Cítil som váhu a tvrdosť toho železa. Musím sa do toho vložiť. Išiel som na to.

Ichiro

Několik dní jsem polehával v nemocnici, až mě propustili a ostatní čas většinou jenom prospal. Proto byl čas se po dlouhé době vydat do společnosti, oblékl jsem si nějaký hadry a vyšel opět na vzduch. Procházel jsem se jen tak vesnicí a po nějaké době zahlédl mě známé osoby, hlavně tedy jedna, vypadalo to na Hizashiho.. Proto jsem se odhodlal jít za ním a aspoň ho pozdravit.. "Nazdar, Hizashi.." Vydal jsem ze sebe. Až poté jsem si všiml i Tashira, doposud si pomatuju ten boj mezi ním a mnou a jak se to nehorázně zvrtlo, pozdrav pro jeho osobu se však již nekonal.

Hizashi

Ked som zbadal Ichira usmial som sa, bol som rád že ho konečne vidím. Podal som mu s úsmevom ruku a prehodil Tak čo zranenia, v pohode ? Prepáč že som ťa nebol v nemocnici pozrieť ale mal som isté eh povinosti v klane... Obzrel som sa na Tashira a potichšie Ichirovy povedal Neskôr, ti o tom poviem.... Tým neskôr som myslel čas keď budeme osamote aby nás nikto nepočúval.