Cena za revoluciu

Ichiro

Hizashimu jsem na jeho slova ihned odpověděl. "Ale jo jde to.. Cítím se jako normálně, takže prostě pohoda. V cajku, se stává.. Chápu to, navíc víc jsem pobyl doma, než v nemocnici.." Řekl jsem mu a na jeho doplňkovou větu již však neodpověděl, Hizashimu mohlo dojít, že jsem to prostě bral jako samozřejmost, že mi řekne, co se všechno za tu dobu stalo.

Tashiro

uvidel som ich, zvyšných členov môjho týmu, zišli sme sa všetci Hizashi ma pozdravil pohľadom no z Ichirom sa privítali ako najlepší priatelia. Pozeral som na nich a sledoval som to ako Hizashi čosi tajnostkársky šepká Ichirovi. Cítil som sa odstrčení, urazení, akoby som pre nich nebol súčasť týmu, no rozhodne som nemal v úmysle pozdraviť Ichira ako prvý a pripojiť sa k nim ako nič, som predsa Hingkoku, najmladšia generácia nášho prastarého klanu.

Sousari Taiqza

Počkal som, kým sa sem všetci dostavia. Usmial som sa na pritomných, tým svojím typickým, pohrdavým úsmevom. pristúil som k Hizashimu a rýchlo mu vybral z úst cigaretu. mávnutím prsta som ju zahodil. nemal by si fajčiť opíčáku, spôsobuje to rakovinu. Moja múdra veta strácala na svojom význame už len tým, že pri rozprávaný som si zapálil dalšiu. A okrem toho som nikdy nepatril k tým, čo by druhých počúvali. Tashiro, Hizashi a Ichiro....dúfam že ich nezabiješ skôr ako si ma vypočuješ.... Ruky som si vsunul do vreciek a nasadil trocha prehnutú pozu. Dostal som úlohu, ako súčasný najvyšší ninja doprevadiť novozvoleného Tsuchikageho, kedže ten sku*vený raper stále nedokáže byť trocha rozumný, tak budeme musieť ísť na okraj našej zeme, do stredu hory zvanej Ochiru, kde sa nachádza tá osoba už 20 rokov..nejaké otázky, ale tam proste pôjdeme? Nepýtal sa, kedže vedel, že každú odpoved bude ignorovať. Chystal sa odísť...

Meiko Kamizuru

Na jej tváry sa ukázal rovnaký typ úsmevu, presne ten typ, ktorý vydíte u dobrodruhou a šialencou. pristúpili ste bližšie. Slabé svetlo svietilo na pergameny, zožltné a poškodené vekom a vlhkom, vedla nových zvitkov, naškrabaných Kazukiho písmom. A v strede bol zvitok s špirálou a rúznymi znakmi, vpletenými do jej okruhou. V úplnou strede ležala včela, bez jedného krídla, ktoré ležalo vedla nej. Bolo cítiť energiu, rovnakú, ako ste cítili ked váš sensei používal techniky. Avšak to nebolo najzáhadnejšie. včela začala mávať svojim krídlom. Ozval sa dupot, zosilnený echom miestnosti. Sensei sa blížil. O chvílu, snád minutú, dorazil aj s niečim, zabaleným v plátne. Niečo som objavil Povedal svojim hlasom a pristúpil k tebe. nejak si si nahováral, že vás pristihol, že chvílu boli kroky pomalšie, akoby načúval, ale na jeho tváýry nebolo nič vydieť. podal ty to. Otvor to

Turaki Hagane

(musím tie lamy...další edit)

Hizashi

Milý ako vždy... Prehodil som a uškrnul sa na Ichira. Provokačne som vytiahol ďalšiu cigaretu a zapálil si. Nemal som vôbec chuť ale chcel som ho neupočúvnuť. Potiahol som a vyfúkol na neho dym Ako je to ďaleko ?

Ichiro

Senseiovi slova mi moc nezněla moudře a proto jsem se radši zdržel jakékoliv odpovědi a podíval na Tashira. "Proč zrovna my? Můžete si pořídit elitu Jouninů a místo toho pošlete posr*ný Geniny, tady jde opravdu vidět skvělá úroveň vesnice.." Vydal jsem ze sebe dost provokativně, protože se mi chtělo spát. A taky komu ne, když člověk poslední dny jen skoro furt spí.

Tashiro

Ichirov a môj pohľad sa stretli, pri jeho poznámke o posr*ných Geninoch som sa tváril akoby ja nič, ja tu nie som, nepatrím k nim. No ale usmial som sa na Ichira pri zmienke o úrovni dediny. Bol som pripravený vyraziť, z novou silou vpred svojmu osudu dúfajúc že zasa nestretnem jeho. Modrookého ANBU ako som ho nazval. Prehovoril som Pýtať sa na niečo je asi zbytočné, takže ja som pripravený. a môj pohľad prešiel z Ichira na Hizashiho.

Sousari Taiqza

hmm... Pomyslel som si v duchu, ked Hizashi provokatívne zapálil dalšiu. On má právo volby....ako mu ja závidím.... zadíval som sa na cigaretu...Mne už to neublíži..odhodil som ju, ešte poriadne ani nezačnutú. Aj napriek mojemu presvečeniu, že žiadna otázka nebude, bola. Neotočil som sa. Súhlasím s tebou. Poslať so mnou 3 posr*tých geninov, namiesto elitných členou ANBU, či Jouninov aspoň trocha na mojej úrovni. Ale nie, oni chcú aby ste sa niečomu naučili a podobné politické hovadiny. Takže to máme ako misiu. Ja ako jeden z málo ho môžem sám dostať sem a ja s ním budem hovoriť, dúfam že to chápete. Podrobnosti budú počas misie...takže kripel a vy dvaja, za mnou....

Pokračuje sa sem >>>
https://kage-wars.forumczech.com/t1742-takmer-slobodny#56956

Nikko

Nevím, jestli přiblížit se k tomu stolu byl dobrý nápad, ale už se s tím nedalo nic udělat. Na stole ležela kupa svitků, starých i nových, a ve středu svitek a na něm včela. Co bylo nejdivnější, ta včela měla utržená křídla vedle sebe a ještě divnější bylo, že se hýbala. Doufám, že si sensei nezahrává s oživováním mrtvol. pomyslel jsem si, kdy v tom se sensei začal přibližovat. Cítil jsem se provinile, za to že jsem ho "špehoval" a navíc jsem měl pocit, že sensei o tom ví. A tak jsem očekával, že v tom bude něco, co mě potrestá. Ale nakonec jsem to otevřel, vždyť co hrozného by na mě mělo čekat.

Hokkyo

Hokky ležel na posteli a jen tupě zíral na strop, že bu mu to přišlo zábavné? No asi ne tenhle posit totiž moc nezná. Potom najednou natáhl nahoru a nechal ji volně spadnout na noční stolek. tam je nechal jen chvíli ležet a poté popadl svitek, který na stolku ležel. Takže tohle se mám naučit? to by mohlo jít. Nějaká pečetící technika. Co by to mohlo být? I když umím už natolik ovládat chakru?

Sry všem za neskoré posty

>>>renji

V ruke sa ty ukázal číri materiál, avšak už len podla váhy si cítil, že to nie je ono. nechápal si ten základ, ktorý z toho vyplíval. Turaki ťa povzbudzoval a radil ty. "Skús pridať o trocha viac chakry, reguluj ju, zatvor oči a vnímaj iba hmatom a tak dalej. Jedno z nich mohlo byť prospešné. Ved to bola tá najlahšia časť...

Kazuki Kamizuru

V rukách si zvieral malý kúsok kovu, zváštneho tvaru a zloženia. Kazuki čakal, čo urobíš, Meiko stála, čakala rovnakoa ako Kazuki, a hladela dychtivo rovnako ako ty. kazuki k tebe pristúpil, zobral ty to z rúk. Ešte to nedokážeš používať. Náš klan bol vždy bojovník na strednú vzialenosť. A toto nám s tým pomáhalo. "
Kazuki chytil kus železa pevne do lavej ruky a ty si uvidel, ako pod náporom jeho chakry sa tvar mení. Napína sa. Modré svetlo presvitalo jeho ruku. "Tu máš nový dar Nikko. Dar od senseia"


TBC..nevm čo k tebe napísať

Renji Hagane

Hmatom, hmatom, hmatom....jemu sa to povie. Ale môj dedo takúto podporu určite nemal. Lenže on bol prvotriedny jounin a to ja nie som. Musím sa sústrediť viac. Nesmie mi uniknúť ani gram. A ešte pridám viacej chakry. Snáď to teraz dopadne o čosi lepšie.

Moroshi Maitre

Ve zlomku vteřiny jsem stál zase na nohou a protahoval se a rozhovor těch dvou mamlasů jsem ignoroval. Poté co se mě zeptal jestli mu ukážu svoji nejsilnější techniku tak jsem se pouze zlomyslně ušklíbl a řekl S největší radostí.řekl jsem ale zatím jsem přemýšlel kteoru techniku. Tehdá mi pomohl...ten muž... nemohu se spolehnout na shiroi uzu...Musím použít Tenrai Handou (Omlouvám se pokud jsem ty jména pokazil ale jsem trochu rozespalý)---Ale je to pouze B...Nebude mě považovat za slabého?zeptal jsem se sám sebe v duchu a přychystal se na boj.

Hokkyo

Hokky nakonec uznal že je to nad jeho síly. Zahodil svitek a dál vesele ležel na posteli a přemýšlel. Asi by nebylo špatné naučit se techniku chvějící se ruky a srpku půlměsíce, mohlo by mi to pomoct, ale trénink bude náročný a zdlouhavý. No a co. V tu chvíli se vymrštil z postele a kolébavou chůzí došel až k oknu. Vyskočil a zamířil si to přímo do knihovny.

Turaki Hagane

Díval sa na teba, ako sa ti v ruke začal vytvárať kov, zatial čo ty si cítil, ako ťa to stojí ovela viac námahy ako normálna tvorba, akoby si robil techniku typu B. Podailo sa ty to. Turaki sa postavil a zatlieskal ti. Potom ti povedal aby si šiel k nemu bližšie. Položil lavú ruku na pravý lakeť, aby zvýšil prísun chakry. "Teraz sa pozeraj, ukážem ty to opäť" Z ruky sa mu začala vytvárať gulička kovu, matného na svetle, bez lesku a krásy. Rozpadla sa a Turaki dopadol na zem. "Chápeš, ako som ju vytvoril? ten rozdiel medzi nou a tým, čo si spravil ty?" Napil sa vody. "Tento kov odráža chakru...Pri jeho tvorbe sa nesmie používať...Druhou rukou vytvoríš proti prúd a zastavíš ju. Musím tam íst niečo iné...Avšak aká je cena za tento štýl techniky ty poviem, až ked sa ju naučíš." A opäť vyčkával, čo spravíš. Toto územie, jediné miesto v celej Iwagakure, ktoré patrí klanu Hagane na teba vplívalo. maohol si konečne prekonať svojich predkov a stať sa dokonalou zbranou proti ninjom.

Maitre Gyu

Muž stál a usmieval sa, aj ked ten úsmev pomaly opadal. Mal by si si pohnúť skôr, ako abudne, čo tu vlastne robí....

Nikko

Naneštěstí na mě z toho nic nevyskočilo a tak jsem vytáhl kousek kovu. Všichni na mě čučeli, jako kdybych se měl přeměnit na něco hroznýho. Pak ke mě přistoupil Kazuki, vzal mi to z ruk a proměnil to na luk. Toš já jsem čučel jako vyoraná myš. A ještě víc, když mi ho dával. Napnul jsem ho naprázdno a pustil. Věděl jsem, že si na něj budu muset zvyknout. Můžu ho jít vyzkoušet ven sensei? zeptal jsem se Kazukiho a přidělal jsem si luk na záda místo původního. Pokuď mi to povolil, tak du na tréningovou louku.

>>>Hokkyo

Ked si došiel do knihovni, uvidel si, že sa v nej nachádza velký dav ludí. Od poslednej udalosti, zrady jednotky ANBU route, ktorá ich mala chrániť, chcel každý zosilnieť, vyrovnať sa tým, ktorý padli a zradili. všetci chceli byť ako Sousari Taiqza, ktorý to zastavil. pre teba to mohlo znamenať iba jedno, nebolo miesto na sedenie...

Kazuki Kamizuru

Neskúsil si, pretože luk nemal žiadnu tetivu. Až ked do neho bola presunutá chakra, sa vytvorila modrastá tetiva z čistej chakry. "Náš klan bol na strednú vzialenosť, ale musel sa vedieť aj brániť. Preto bol vymyslený tento luk, ktorého tetiva je z chakry. Ked zvýšiš prísun, môže byť použitá ako čepel. Avšak vtedy sa nemôže ohnúť..Musíš sa naučiť rozlíšiť situácie, kedy ich použiť... A pustil ťa aj z Meiko preč z územia. Ked ste vychádzali, všimli ste si zvuk jeho hlasu, siahajúce až zo srdca jaskyne "Musí to ísť aj inak..treba viac energie..viac.... A

Hokkyo

Po cestě do knihovny jsem si zašel na tržiště a koupil něco k snědku. Potom už hurá na opačný konec venice do hlavní knihovny. Když tam přišel zjistil že je tam další milion lidí co se snaží dostat dovnitř. Co tady chce ta banda otrapů? H budu asi muset počkat a nebo v rámci tréninku se dovnitř dostat jinak. Po této úvaze začal hledat nejbližší okno. Když ním prolezl a spadl na zem dost neohrabaným způsobem k jeho zděšení bylo i uvnitř takřka k nepohnutí. Začal se tedy procpávat vpřed směrem ke schodišti do spodního podlaží, kde by měli jeho svitky být...No tedy v to aspoň doufal

Renji Hagane

Pozorne som Turakiho sledoval. Vytvoriť protiprúd a zastaviť tok chakry...takže mám vytvoriť akúsi "antichakru"...to je v podstate niečo, čo prekračuje dostupné vedomosti o ninjatechnikách. Keď som navyše zbadal, koľko úsilia ho to stálo, nebolo mi dvakrát všetko jedno. Na druhej strane som bol na mieste mojich predkov. Miesto bolo tajomné, zatemnené a pôsobilo na mňa akousi energiou. Táto energia mi dávala nádej, že táto technika sa mi môže podariť. Išiel som teda na vec. Začal som ako on. Položil som si ľavú ruku na pravý lakeť a začal som sústreďovať chakru. Prebehlo to ale tak rýchlo...takmer to nedokážem kontrolovať. Pekelne sa sústreďujem, nasávam energiu z prostredia a elááá hop...

Yoshio Natsuki

Volný průběh... na to nemám čas musím najít svého otce.. Pomyslel sem si a začal listovat tou knížkou o té technice na obnovu mozkových buněk. Musí tady něco bát... nějaká osoba, nebo místo kam se obrátit.

Nikko

Vyšel jsem ven, zamířil jsem na tréningovou louku. Celkem jsem se nezajímal, jestli za mnou Meiko de, došel jsem až na tréningovou louku. Tam jsem si na strom pověsil terč, na který jsem se rozhodl střílet. Ze začátku jsem střílel pomalu, pak jsem střílel o něco rychleji. Přitom jsem zkoušel různé koncentrace chakry. Snažil jsem se najít optimální množství.

Daichi Okamoto

Daichi trénoval za svojim domom Katon Housenka no Jutsu. Už mu to išlo lepšie ako keď to skúšal po prvýkrát. Tento krát trafil 5 zo 6 cieľov. Už to začína byť lepšie. Nachvíľu si dám pauzu a skočím do knižnice. Určite tam nájdem niečo zaujímavého na čítanie. Pomyslel si a rozbehol sa smerom ku knižnici. Kým bežal, obzeral si mesto. Ak by si tu bol ty Satoshi, nemuselo sa to stať. Zaspomínal na brata. Už z diaľky videl obrovský dav pred knižnicou a keď došiel ku knižnici tak bol ešte väčší. Kým čakal v dave uvidel známeho z akadémie, ako sa dostal cez okno dnu. Hmm...za pokus to stojí. Pomaly prišiel k oknu a dostal sa ním dnu. Ako sa dalo očakávať, aj tam bolo mnoho ľudí, ale tento krát Daichimu neostávalo nič iné, ako sa pretlačiť cez dav do spodného poschodia.