Andělská brána

Nad Suichou se začaly podivně točit mraky a vytvářeli podivnou spirálu, která měla uprostřed jakýsi temný bod, který vypadal, jakoby byl skoro okénko do vesmíru, ale všichni věděli, že to tak není. Přímo pod temnym místě na obloze se na zemi v Suichu začala lehce rozpraskávat půda, ale jen trošku, takže člověk, který nemyslí dopředu by si toho jen tak nevšiml. Skrz vesnici však procházeli dvě osoby v černých pláští, které však jen zakrývaly pláště Akatsuki, které již už však mohl každý poznat, jelikož si obě osoby ty černé pláště strhly a ukázaly světu, že Akatsuki opět přišla.

V podzemnim komplexu byl Dante, Yuu, Masaru a Simon. Nikdo z nich nevěděl o co se momentálně jedná, ale všichni věděli, že se schyluje k nějakému nebezpečí, kterému neutečí a budou se brzy muset postavit tváří v tvář dvoum členům Akatsuki, kteří prahnou po otevření brány, u které všichni čtyři právě stojí, ale neví, že točící se sloupy právě otevírají Andělskou bránu. Jediné co mohli vědět je, že jim nikdo nepomůže, nikdo neví kde jsou a nikdo neví co se právě děje a čeho budou brzy svědky.

Andoru a Soul, členi Akatsuki právě došli do té slepé uličky v níž byl ten poklop, který všechny čtyři svolal k ochraně Andělské brány. "Jsme tu Soule. Něco mi však říká, že nebudem jediní, kdo právě vejde do haly Andělské brány. Bude tam ještě někdo." Řekl Andoru a jeho rudé vlasy zavlály ve větru. Když v tom Soula i Andora vcucla bílá záře do poklopu a Masara, Danteho i Yuua to odhodilo přímo k Simonovi, přičemž Masarovi klony to zníčilo. Stáli totiž na místě pouštění lidí do podzemního komplexu a tak se nemohli divit, že je tlak odhodil, když se tam nemohli dostat jiní lidé.

Andoru

Společně se Soulem jsme stáli přímo proti těm čtyřem. "Můj odhad byl správný, opravdu zde již někdo je." Lehce mi zazářil medailon na krku. "A je zde i nějaký jinchuuriki, ale nevim který to je." Schoval jsem medailon pod plášť a pak se podíval na Soula a hned poté zase na vás. "Nechceme zbytečně někomu ublížit, jen máme za úkol otevřít bránu. Může se to obejít bez sebemenšího zranění." Řekl jsem vám svoji nabídku.

Simon

Zrazu som uvidel tú nádheru mesta. V tom mi tú myšlienku prerušilo akési menšie zemetrasnie, ktoré nastalo vo vesnici. Pre istotu som stále stál na istom mieste a po chvíli uvidel aj ďalšieho člena - Danteho. Ale keď som sa pozrel znovu na miesto odkiaľ som prišiel do podzemia uvidel som prísť ďalšie dve postavy. Yuua, Masaru a Danteho to odhodilo a ja som rýchlo odskočil ešte niekoľko metrov do zadu. Pozrel som sa na tie dve postavy. Mali čierny plášť a akési ornamenty na ňom. Jeden mal rudé dlhé vlasy a tváril sa dosť naštvane, ale možno v jeho vnútri to možno vyzeralo inak a druhý(Soul) vyzeral ako malé decko (resp. farár Martin). V duchu som sa trochu zasmial, pretože atmosféra akatsukich sa už asi nikdy nezmení. Každý sa ich asi stále bude báť ako momentálne ja. Keď ten Andoru čosik povedal hneď som pocítil najivnosť. Stál som radšik v pozadí a nič ďalej nehovoril resp. nepremýšľal...

Midari

Když jsem procházel vesnicí uviděl jsem jak se jednen genin (Yazoo), kterého jsem znal jen od vidění, loučil se dvěmi postavami v černých pláštích. Chvíli jsem je sledoval a když trochu zafoukal vítr uviděl jsem že ty černé pláště zakrývají další s rudými obláčky. "Akatsuki!" Proběhl mi hlavou, ale to už se ti dva stratily. "Proti nim bych neměl šanci, ale toho zrádce si podam!" Pomyslel jsem si a rozběhl se zaním. Když jsem ho doběhl vytáhl jsem kunai a zařval na něj. "STŮJ!!! A vysvětli co to mělo znamenat!"

Masaru Yukisha

Tohle je velký... Vzchop se..... musíš si vzpomenout za co bojuješ... Pomyslel sem si. Za Soru.... Podíval sem se na zem No tak uklidni se a začni myslet racionálně... Brečet nad Sorou mužeš jindy! Ozval se ze mě jakoby druhý rozumný hlas, který byl mnohem silnější než má zloba. Budete tu bránu muset otevřít... nechtě mě zapřemýšlet. Nikdy! Řekl sem vám narovinu. Jste z Akatsuki, takže ta brana musí byt něco špatného. My jsme Shinobi ze Suichugakure no Sato! Bojujeme za celou naší Vesnici a zemi. Radši zemřeme, než abysme vám dávali to co chcete!

Dante

Všechny lidi co tam stáli jsem znal od vidění ale na jména jsem si vzpomenout nemohl. Po chvilce mě odhodilo něco velkého. Pomalu jsem vstával ze země a všiml si postav v černých pláštích s rudými mraky.
Nejsou to snad ty z... nedotáhl jsem myšlenku do konce a Masaru to za mě dotáhl.Akatsuki pomyslel jsem si a vstal.Na co chtějí otevřít bránu? zeptal jsem se potichu osoby stojící vedle mě.(Masara)Mez tím co jsme čekal na odpověď jsem v zadní kapse žmoulal rukojeť kunaie.

Natsuki

Ruku som mala položenú na katane, pohľadom som doslova prebodávala toho genina u ktorého sa objavil Midari.. sama som však nevedela čo robiť. Len som pristúpila kúsok dopredu a snažila som sa mu odrezať prípadnú únikovú cestu. Bola som však úplne potichu, alebo som sa o to aspoň pokúsila. Katanu som však nechala v púzdre, ani som ju nepovitiahla páč by to spravilo zbytočný hluk.

Soul

Stál jsem vedle Andora. A kouknul jsem se po těch 4 , zřetelně jsem slyšel tu nabýtku od Andora a zamračil jsem se. "Nevezmou to. Nikdy to nepřímou , budou bojovat za vesnici." řekl jsem a usmál jsem se na Andora a pak jsem se kouknul na ty 4. "Tudle nabýtku jsem nabítl celé Iwagakure. A stejně jsem se probojval přez všechny a jeden hrdina vesnice umřel pod mojí rukou." Řekl jsem až neštastně což nebylo zvyklý u Akatsuki. "Opravdu vám nechceme ublížil ,ale jeto naše povinnost. Navíc." Řekl jsem a usmál jsem se vztyčil jsem ruku a prstem jsem ukázal na Masara. "To je ten Jinchuuriky." řekl jsem a vytasil jsem svoji kosu ,která byla ohromná , celou dobu jsem se koukal na Masara a moje kosa se barvila a mýchala zlato černou barvou. "Nedokážu určit jeho podstatu." Lehce jsme pošeptal Andorovi

Yazoo

Oj, oj někdo mě přece jen nachytal při činu Řekl jsem s očividným falešným úsměvem a s rukou drbající se na temeni hlavy. Bylo mi jasný že kdybych mu lhal tak by mu to jen dosvědčili i ti 2 strážci kteří mě viděli s těmi 2oumi. Byl jsem provalenej tak i tak. Omluv mě.. Řekl jsem takovým přátelským tónem a z kapsi jsem vypustil jednu plynovou kuličku kterou udělala mlhu několik metrů kolem. Pokud mě nějakou zázračnou technikou neodhalil tak jsem mu jen lehce zmizel v nějaké uličce. Běžel jsem co nejrychleji uličkami abych se dostal co nejdál od lidí.

// Psal jsem tam "Jestli"

Natsuki

V ten moment, som tasila katanu, dym mi vôbec nevadil páč som len aktivovala Tekigan a tak som cez ten dym v pohode videla. Keď som odhadla, kade asi pôjde tak som ho začala následovať, utekala som za ním a snažila som sa ho dostihnúť. Bola som však stále potichu, jediné zvuky vydávali kroky a tasenie katany ktorou som teraz prečesávala vzduch popri mne. Nemienila som ho nechať len tak zdrhnúť a začala sústrediť chakru do nôh aby som bola o niečo rýchlejšia.

Midari

Ztratil se mi v kouři, ale zároveň jsem zaznamenal Natsukiny myšlenky, byla blízko a pronásledovala ho. "Natsuki, ty ho taky pronásleduješ? Jestli jo tak mě prosím veť. Vim že můžeš vidět přes pevný objekty." Pokusil jsem se poslal Nasuki svoje myšlenky.

Andoru

Když promluvil Masru tak jsem se pousmál. Už jen podle jeho chování mě napadlo, že právě on bude jinchuuriki, ale nakonec mi to potvrdil Soul. "Je to smutné, jak nikdo nechce jít po mírumilovné cestě a raději budou bojovat." Řekl jsem a pořádně si utáhl cop rudých vlasů a pak se podíval na Soula. "Tak jak si je rozdělíme?" Říkal jsem to tak nahlas, že jste to mohli všichni 4 slyšet velice dobře.

Midari -> Místo toho, aby jsi uslyšel co říká, tak jsi ucítil jakési pálení v pravém oku a v tom jsi na to oko viděl přesně to co vidí Natsuki, takže jsi viděl kde momentálně je a jak se tam dostat. Na levé oko jsi viděl místo kde jsi zrovna ty.

Simon

Ich konverzácia nevyzerala veľmi dobre. Nadýchol som sa a rýchlo vydýchol. Mal som z toho všetkého akýsi divný pocit a hlavne stres. Pozrel som sa do očí toho Andoru a ucítil som nejaké zápory. Ten nebude teda mierumilovný. Ale keď som sa pozrel na toho druhého neviem prečo, ale zdá sa mi ako by bol do toho všetkého len zahrnutý, ale nič s tým nemal spoločné. Neviem či sa robí veľkým frajerom, že je v klane či ako tomu hovioria akatsukich alebo je taký dobrý herec. Stáli sme tam ako kôpka ľudí na mieste, kde by sme vôbec asi nemali byť. Budúcnosť taká asi mala byť. V hlave mi napádali rôzne myšlienky...

Soul

"Tak jak si je rozdělíme ?" zeptal jsem se když se zeptal. Prohlídnul jsem si všechny 4 a můj poslední pohled spočinul na Danteho. Moje kosa lehce zaupěla a najednou , celá čepel ohromné kosy zčernala a vypadala děsivě a i můj pohled ,který jsem měl celou dobu se přetočil do neutrálního a chladného. Ukázal jsem prstem na Danteho. "Tohodle chci !" řekl jsem ,až rozkazováním a nikdy by mi to neměl rozepřít. Na ostatní můj zájem klestnul ,proti ostatním jsem nechtěl jít , můj cíl byl Dante a můj pohled prozrazoval ,že to myslím opravdu vážně až mu z toho mohla naskakovat husí kůže.

Midari

Najednou mě zapálilo oko a hnet poté jsem viděl to co Natsuki, byl to celkem nezvyk jelikož na druhé oko jsem viděl normálně. "To je zajímavý jestli to zajde ještě dál tak z nás bude jeden tvor." Neodpustil jsem si poznámku. Na druhou stranu to byla obrovská výhoda která se vyskytla v pravou chvíli. Ihnet jsem vyrazil k místu kde zrovna byla Natsuki, ale rozhodl jsem se pro cestu po střeše, jelikož bych si tak mohl i naběhnout toho genina.

Masaru


Náš hlavní cíl je teď zastavit ty dva. Řekl sem potichu bez odpovědi geninovi vedle mě. Jelikož sem byl asi nejstarší a nejzkušenější ze všech čtyř, tak sem převzal přirozeně velení a vykřikl. Já pomůžu tady tomu, kterého si vybral ten chlápek s Kosou. Vy dva zdržte toho druhého, dokud my neporázíme svůj cíl a nepřidáme se k vám Řekl sem nahlas a pak si pomyslel. Bud je ten chlápek s kosou slabej, že si vybírá jen jednoho ze 4, nebo jen blafuje a je silnější... Každopádně se ho musím zbavit. Ještě sem se zběžně podíval na všechny geniny okolo mě. Mimochodem sem Masaru. Představil sem se a pak zaujal bojovou pozici s katanou, kterou sem teřinu na to vytáhl.

Dante

Když na mě ukázal a řekl že se mnou chce bojovat zalekl jsem se... Ryo ??? Budu potřebovat pomoct... jsou z akatsuki. řekl jsem sám sobě a čekal na jeho odpověď mezi tí mjem vytáhl kunai a zatočil si s ním na prstě...

Yuu

kód:

http://www.youtube.com/user/mrgeorek#p/f/0/5q6skxRLnsI - Blbne mi flash, dal bych to sem jinak normálně.

Vkročil jsem dopředu, že jsem stál mezi prvními.
Je mi jasné, že podle Vás jsme jen pouzí členové vesnice Suichugakure, ale prožili jsme si již už moc okamžiků, při kterých byli naši přátelé, rodiny a tak dále vlastně vystavováni vysokému nebezpečí a často i zemřeli a to proto, že jsme machrovali. Avšak vím, že nemá cenu machrovat, za ty roky co jsem naživu jsem si prožil už pár těchto okamžiků, jako třeba nedávno. Při boji se Shinim. Tyto kecy Vás určitě nezajímají, ale to že si nakráčíte do naší vesnice s tím, že jste z Akatsuki a musíte dát o sobě samozřejmě vědět svojí drtivou silou, ale.. Vždy se najde ruka která Vás porazí. řekl jsem a zatnul jsem pěst. V Suichu se určitě něco děje.. řekl jsem si a čekal co se bude dít.

Simon



Sledoval som stále celú tu situáciu, ale myslím, že nebolo čo ďalej riešiť. Zrazu z ničoho nič preletel kunai okolo Yuuovej hlavy. Kunai mieril na toho s rudými vlasmy. V tom všetci mohli počuť Simonov smiech zo zadu. Hlavu som mal sklonenú a pomaly som kráčal k tomu Andorovi. Spravil som tak dva kroky, a potom som sa naňho pozrel. Uvidel si budúcu legendu Suichugakure no Sato. MŇA. Všetci Vás poznajú, všetci poznajú vaše zmýšlanie a správanie. Neviem prečo tu vedieme dlhú debatu, stejne sa dostaneme vždy k tomu istému a to je boj, ktorí dlhé roky vedú AKATSUKI, ktorí si nevedia vymeniť smradlavý oblek a nosia ho len, aby zastrašili ľudí. Ale Akatsuki sú pre Suichu len špina. Kunai na začiatku letel medzi Yuuom a Dantem, čo znamenalo že Yuu bude asi bojovať so mnou proti tomu Andorovi. Nevedel som to iste, ale mal som také zmýšlanie...

Andoru

Soul si vybral Danteho a tudíž i Masara, takže na mě zbyl Simon s Yuuem. To mi v tu ránu potvrdil letící kunai, který mířil přímo na mě a já jen udělal prudkou otočku, kterou jsem se vyhnul tomu letícímu kunaii.

Pusťte si to od 0:50.

V tom jsem se na tebe a Yuua podíval a vy jste si všimli, jak mé oči najednou zazářily rudě a pod očima se vytvořily jakési dvě rudé čárky. V tom už jsem si sáhl za záda a vytáhl svoji černou katanu, která měla jen rudou stuhu, dlouhou asi 30 centimetrů. "Jmenuji se Andoru Shiritsu a jsem uživatel Rudého blesku." Vám to nemohlo nic říkat, jelikož náš klan se ztratil ještě předtim než jste se vy narodili. Ale už jen z toho názvu vám došlo, že se bude jednat o zřejmě silnější verzi blesku, tudíž Raitonu. "Je mi líto, že to takhle musí být a že vás zřejmě budu muset zabít, ale kdybych to neudělal, tak zemře můj syn." Řekl jsem a v tu chvíli jsem se objevil přímo mezi Yuuem a Simonem, při čemž jsem zarazil katanu do země a kolem mě vybuchl rudý blesk a vás oba to odhodilo do stran na zem, dál od Masara a Danteho, aby náš boj byl dál od nich a nepletli se nám do cesty. "Tak tedy začneme."

Soul

"Dokud mě vy neporazite ?" Utrousil jsem ,ale ne ,že ybch se jim vysmál spíše jsem souhlasil s jejich plánem a to je mohlo zmást. Viděl jsem jak to Andoru rozjel. Hodně štěstí ... řekl jsem si a pak jsem se kouknul na Masara a moje kosa opět míchala barvy zlato černé. "Takže Masaru , rád tě poznávám Jinchuuriki , mé jméno je Soul" řekl jsem svému novému nepřítely a svůj zrak jsem obrátil na Danteho. A rozevřel jsem oči dokořán ,jako kdybych ted na něco přišel. "Chlapče ". Oslovil jsme Danteho jelikož jeho jméno jsem neznal a moje kosa opět zčernala , jenomže najednou se do ní mýchala i zlatavá barva. "Ty nejsi Jinchuuriki , ale přitom máš 2 duše a další osobu v těle." řekl jsem a pak jsem se pousmál. Poznal jsme to proto , že když se mi mýchá Zlatá a pak doní černá , znamenáto ,že Podstata toho ninji je hodná , ale obývá ho zlo a to je démon , ale když se kouknu na danteho jeho osoba je Zlá ,je plná nenávisti a zla ,a přitom v něm je další duše ,která je hodná a obýváho at už dobrovolně nebo dobrovolně. "Otrokář?" Nazval jsem Danteho a jednal jsem sním na rovinu i když on nemohl vedět ,co tím myslím a nebo mohl? Pevně jsem chytnul kosu do rukou. a odvázal jsem si svou druhou ruku, byla celá černé a kolem ní byl doton ,bylo to proto ,že jeden v iwe mi jí odstřelil a já jí ted zachranoval.

Yuu

Po Simonově reakci bylo jasné, že po mě nejspíš bude chtít sejmout Andora. Po Andorovém proslovu se mezi námi z ničeho nic objevil a pomocí blesku nás odrazil od Masara a Danteho.
Musím přestat na to co se děje ve vesnici, každopádně ten jeho klan něco bude znamenat. Vůbec se mi ten chlápek nelíbí, eh.. Bodejť by ne, když je z Akatsuki. zamyslel jsem se a vstal. Nemá cenu machrovat, stejně nám nikdo sem nepřijde na pomoc, je to v našich rukou. dořekl jsem si v duchu a podíval se na Andoru. Mé techniky nejsou téměř pro geniny, takže toho moc nezmůžu, Simon pokud si vzpomínám ovládá led, ale teď nevím. Každopádně země a led do sebe, z toho něco může vzniknout. Kruci! Kdybych už dokázal se naučit tu techniku. Klid.. Takže, tedy.. přede mnou stojí jeden z Akatsuki, jsme dva na jednoho, ale to neznamená, že v nejhorším sem přiběhne ten druhej. Budeme se tedy muset spolehnout na Masara a toho druhého. Pokud tady tento padne, tak toho druhého sejmeme s nějakou tou šancí nahoru, ale on je na o dost vyšší úrovni, proto to bude napínavé. Měl bych ale přestat myslet na tyhle hovadiny a promyslet taktiku. Jestli-že on používá podstatu blesku, jak lze na něm vidět, tak aby nás dostal do velké slabiny, musel by nás zelektrizovat, ale.. Je zde možnost ho utopit. Jestli Simon tedy používá led a dokáže ho zformovat v nezmrzlou vodu, tak ho můžeme dostat pod zem a tam ho utopit, pochopitelně zalít. zamyslel jsem se na delší dobu.
Simone, mám plán. Co udělá člověk pod vodou, když bude mít nad sebou něco tvrdého, aby nemohl vylézt? řekl jsem nahlas.

Dante

Dvě duše ??? řekl jsem nahlas aniž bych chtěl.O ryovi vim ale od dvou duších ??? zeptal jsme se sám sebe.A toho otrokáře si nech! řekl jsem lehce rozčíleně. Potom jsem pevně uchopil kunai kterým jsem si motal na prstu. jeho čepel měřoval k zemi.Má doton kolem ruky... Bude chtít udeřit tvrdě. pomyslel jsem si a přpravil se do obrané pozice.Ryo sakra kde seš!? Vylez! Tohle nezvládnu. řekl jsem vnitřnímu a čekal až zaútočí.

Simon

Ucítil som vánok a potom akýsi tlak do chrbta, ktorý ma odhodil. V tom so uvidel blesky. Fuuf. Len som sa pousmial a narazil niekoľko metrov chrbtom do steny v podzemí. Aaaah. Vykríkol som, pretože to bola dosť veľká raná do takej tvrdej steny. V tom som sa pomaly postavil a pozrel sa na Yuua. Hmm. Yuu je velice naivný. Pomyslel som si a pozrel sa na toho Andoru, pretože som nechcel odpovedať na jeho otázku...

Masaru Yukisha

Rozpozná to duše... ale né podstatu, aspoň nějaký element překvapení Pomyslel sem si a čekal na první útok ze strany Akatsuki. Začala mnou proudit chakra a já se soustředil jen na nepřítele, toho druhého sem enchal těm dvoum, takže kdyby na mě teď zautočil druhej z Akatsuki nevnimal bych ho tak... Soustředil sem se jen na svůj cíl a čekal na jeho tah.

Andoru - Pro Sfrita, Ryo se v tobě dá počítat jako druhá duše. Zkus trošku myslet.

Uslyšel jsem Yuův nápad a pousmál se. Sice chytrý nápad, ale přišel moc brzy, aniž by něco věděl o mých schopnostech. Proběhla mi myšlenka hlavou, ale to už jsem vytáhl černou katanu ze země. Otočil jsem se k vám dvou a nejdřív přejel očima Simona a hned poté Yuua. "Pokud vidíte, tak ta brána se sama otvírá, takže nemáte moc času na to, aby jste furt jen postávali a koukali co udělám." Stál jsem teď koušek od té plošiny, takže jsem mohl uplně lehce otevřít bránu, ale přišlo mi to moc rychlé. Když už chtěli boj, tak mám chuť je pořádně vytrestat za to, že byli tak naivní a chtěli s náma bojovat, ikdyž to šlo tou snadnější cestou.

Natsuki, Yazoo a Midari -> Natsuki s Midarim běželi přímo za Yazooem, ale nevypadalo to tak, že by měli ještě vůbec šanci ho chytit, ale v tom jakoby Yazoo zastavil přímo ve vzduchu a rozletěl se přímo proti Natsuki, která mohla ještě uhnout, aby Yazoo dopadl kousek za ní směrem k Midariho nohám. Midarimu se najednou vrátilo oko do normálu. Nevěděli jste co se Yazoovi stalo, ale Yazoo věděl, že ho něco muselo chytit pod krkem a následně odhodit, jelikož to v tu chvíli cítil. V tom jste si všimli, jak se před vámi někdo pomalu vytváří z větru.
Itsuri Hotara

Yazoo mě poznal, jsem to já, ten kdo málem zabil Andora. "Věděl jsem, že Andoru a Soul tě nezabijí a kvůli tomu by mohla ztroskotat jejich mise. Takže jsem sem přišel tě zabít a když tu máš i přátele, tak je zabiju společně s tebou, aby jsi neumíral sám, to nikdo nechce." Pousmál jsem se.