Krvavý mesiac nad Getsu gakure no Sato

Tanjiro

Tahle vesnice je vážně k pláči... Řekl jsem si pro sebe ironickým tónem a seskočil ze střechy dolů do uličky. V tu chvíli ale mi má podlost a přemýšlející smysli vnukli myšlenku nad kterou jsem se zastavil. V tomhle chaosu se všichni soustředí na dění u Kageho domu .. toho by se dalo využít. Napadlo mě a bez váhání jsem se vydal do nějakého skladu kde bych mohl najít svitky s genjutsu či jutsu jako je Kage bunshin apod.

Mizuki

Pozrel sa na Leintha. Dobre teda dám na tvoju radu ale daj mi slovo že nám necháš aj trošku priestoru bojovať. zbystrel pohlad a usmial sa. Tento predomnou to myslí vážne! Správa sa ako keby ten nad nami bol boh alebo niečo také..Zabijem každého kdo sa mi postaví do cesty, ale má pravdu.. nemôžem tu umrieť história ma potrebuje.. môj klan ma potrebuje! A čo máme teraz robiť? daj mi rozkaz a ja ho splním odvetil som.

Inari

Najednou se objevili dalsí shinobi z getsugakure. Najedno tu vznikla situace kdy si nikdo nemohl být jistý co se bude dít. Já jsem se trochu stáhl do ústraní a nechal ostatní aby se to pokusili vyřešit. "Nemá cenu se do toho míchat,radši budu dávat pozor na ty týpky s křídlama."

Kin

Muž ktorý tu spôsobil takúto spúšť a má sa stať našim vodcom začal vystupovať z plameňov,trochu som ustúpil do zadu."Vaše nohy vkročia do veže"Ten chlapík čo stál pred nami prehovoril do mysle."Ten okamih bude okamihom víťazstva, nášho i vášho."Takže sa tam dá niak dostať.. Nič nerobťe?! A to tu teraz máme len nečinne stáť,čakať a pozerať sa ako sa nam rúca dedina pred očami? Potichu som povedal tak aby to počuli len ľudia okolo mňa.Pomaly sa okolo nás začali schádzať ďalší ľudia.Tak čo teraz? Budeme sledovať ako sa bijú alebo? Pozrel som na Inariho a potom aj na ostatných okolo..Pár metrov odomňa prišiel niaky ďalší shinobi,keď sa na chvílu otočil tak som mu uvidel do tváre.Zero? ..ešte keby sa našiel aj zvyšok týmu.

Mizuki

Pravda! Leinth poznáš cestu ako ho poraziť, určite má nejakú slabinu! povedz a mi sa o to postaráme! Je to síce riskantné.. zasa sa nadýchol a vydýchol dym , bol nervózny lebo cítil divnú chakru

Leinth

Boli mladý a nerozvážny to sa dalo tušiť, udivovalo ma to ako sa niektorý z chlapcov chceli vrhať do boja po hlave, do boja s niekým o kom nič nevedeli, no našli sa aj múdri, jeden, možno viac sa račej stiahol, urobil správny krok, pre budúcnosť budú všetci cennejší živí ako mŕtvy. Nepozrel som ani na jedného chlapca no zašepkal som Nebudete robiť nič, žiadne hlúposti, akýkoľvek odpor teraz by vás stál váš život. Bolo to povedané len tak nahlas aby to začuli tí ktorý to počuť mali, nikto viac, nikto menej. Moje oči sa stále upierali na neho, ako vystupuje z ohňa, ako ukazuje svetu svoju tvár, tvár tyrana a diktátora, v živote mu išlo len o jedno a to bola moc, neskutočná túžba po moci. Nevedel som prečo si práve vybral túto dedinu no mne osobne to prišlo vhod kvôli jednému miestu v jej okolí, ale po tom on nešiel.


Muž vystúpil celkom z ohňa, zhlboka sa nadýchol a burácajúce plamene za jeho chrbtom tomu dávali tú pravú, temnú atmosféru. Bol pripravený potlačiť akýkoľvek odpor, bol pripravený zasadnúť na "trón" tejto dediny. Zakričal, no nekričal ako šialenec, ale z jeho hlasu bol cítiť pokoj a nadradenosť, nemohlo mu brániť nič v tom čoho chcel dosiahnuť Ja Lord regent preberám vedenie a riadenie tejto dediny, akýkoľvek odpor bude potlačený. Len čo tieto slová dopovedal z ničoho nič za pri ňom zjavili štyri maskované bytosti, nikto nemohol odhaliť ich pohlavie, bola to jeho osobná stráž jeho najbližší, bytosti ktoré mu oddane slúžili už od začiatku jeho bytia.


Tanjiro->
Netrvalo dlho a po tom akosi prešiel spleť uličiek dostal si sa pred staré skladisko, síce budova bola strá pomaly ako samotná dedina tým väčšmi ukrývala vzácnejšie poklady. Zvitky z technikami, kroniky a dokonca i archív, bol to taký centrálny sklad, sklad všetkého. Zvonka vyzerala že je prázdna no nikdy nevieš či niekto predsa len nestráži takúto vzácnu budovu.

Čo to?! K čertu je ich viac než som čakal! Pevne držal brachňu katany lebo nevedel či nezaútočia Bleh! Tak dobre no Ľavou rukou zapichol kunai do zeme a vyryl tam pár znakov

Tanjiro

Když jsem dorazil před budovu tak se mi na tváři vytvořil takový ten ďábelský úsměv. Nijak jsem nezdržoval a rovnou jsem se vydal přímo dovnitř. Přesto jsem ale veděl že něco takového by mohl někdo hlídat tak jsem se raději rozhlížel a uvnitř pomalu našlapoval.

Tanjiro->https://kage-wars.forumczech.com/t1828-cos-sa-vlastne-stalo#58307

Yuko Yin

Ten hlupák pitomá, zrovna teď, nadávala v duchu Yuko, která běžela již notnou dobu směrem k místu výbuchu. Když ale uviděla anebo spíš neuviděla, budovu tak význačnou, jako je budova Kage, zarazila se a zabočila do uliček. Hlupáku, jak dlouho ještě hodláš spát?! Křičela v duchu na svou druhou polovinu, která se neozývala. Od té doby, co byl nad Getsugakure ten rudý měsíc, měla Yuko problém navázat kontakt s Paradinem, skoro jako kdyby absence slunečních paprsků anebo vliv toho rudého měsíce nějak omezil jejich spojení, anebo si z ní Paradin mohl jenom utahovat a prostě se jí neozývat, stejně tak jako mohl spát, a proto také byla zrovna ona, kdo se to nyní plížil uličkami. Jak dlouho už to je? přemýšlela nad tím, jak dlouho se již plíží uličkami, aniž by se ukázala na světle. Sama nemohla uvěřit tomu, jak velký strach má z toho, co se to vlastně děje. Náhle se něco pohlo za popelnicí a ta se rozkývala a ve chvíli, kdy přepadla a s ránou dopadla na zem a řinčení železa udělalo samo své, tak: Baf, ozvalo se jí v hlavě a srdce jí v tu chvíli padlo do kalhot a možná ještě níž, její dech se na chvíli zastavil a sama nevěděla, cože se to vlastně stalo. Promiň, moje chyba, chtěl jsem vidět, jak si povedeš přitom, když na to budeš sama, omluvil jsem se jí náhle a čekal spršku zlých slov, protože jsem ji skutečně vyděsil takřka k smrti. Ale za tu popelnici nemůžu, takže by sis' měla pohnout, nebo tě ta kočka roztrhá, Yuko se podívala směrem k popelnici, u které se nyní krčila, syčela a klepala se malá kočka. Pomalu se zvedla ze země a přiblížila se ke kočce, ta po ní sekala a škrábala a vyhrožovala, Yuko ji ale ukliňovala: "Klid malá, už je to v pořádku, co takhle přestat syčet?" Kočka si ale zuřivě prskala dál. Yuko tedy raději neplýtvala časem a utíkala uličkami dál, přesto se ale nevyhla místo, kde bylo až podezřele moc lidí - ale z jakého důvodu? - ať už se totiž snažila jak chtěla, stejně skončila na místě poblíž tragické události.

Mizuki Yudas

Všetko sa utíchlo.. Vietor nám bičoval vlasy a cítili sme akúsi temnú karmu. Naše oči medzi sebou súperili,vraždili sa.Bolo nás tu tak veľa že som si pripadal ako zase v akadémii, síce veľa ale zaprd sila. No v tú sekundu som niečo zacítil. Bodnutie do ruky. Rýchlo som sa pozrel na dlaň a uvidel ako mi z nej tečie krv. Nie To nemôže byť pravda! Áno.. je to on! Ty! Bolesť ma položila na kolená Nie nie! To neurobím Zrazu sa mi objavilo na pečati asi päť znakov. Znak ohňa vody vetra blesku a zeme, ostatný len v údive pozerali čo sa so mnou deje. Zrazu čierny pás temnoty preletel cez moju ruku a začal sa mi šíriť po tele. Rýchlo som dupol do zeme a skríkol Kai! V tú chvílu sa okolo mńa objavila bariéra a hneď sa mi vpila do tela. Temnota sa prestala šíriť, no bol som vyčerpaný a vystrašený. Prepáč nemám na to silu.. potichu som zašepkal.Snažil som sa postaviť na nohy ale vždy som sa pošmykol a padol na kolená.Bolo vidieť že z kunaiu ktorý som vrazil do zeme išlo čierne lano ktoré ma obmotalo a tým zadržalo temnotu v mojom tele. Jedno oko som mal čierno-žlté, pentagram na ruke bol celý červený. Teraz ťa moje telo nenechám pohltiť!..

Kin

"Preberá vedenie dediny?! To ho fakt nikto nedokáže zastaviť? A my sa tu na to máme pozerať a nič nerobiť,jasné! Ja to tak nenechám,chcem pomôcť ako sa len dá aj ked možno nie tu,ale niekde by sme boli asi viac užitočný."Prezeral som si ľudí naokolo,nikto nevedel čo robiť.Po chvíli som sa otočil ku Inarimu. "Máš niaky nápad? Nechce sa mi tu čakať na zázrak."Za lordom sa zhromaždila skupinka štyroch maskovaných.Mizuki sa pár metrov odomna zložil k zemi,obmotal ho niaky čierny pás.Vyzeralo to ako keby súperil sám so sebou..Má v sebe démona?!

Kumori

Okamžite po uvidení svetla som sa rozbehol za ním pár krát som zakopol no udržal som sa na nohách. Cestou som sa udieral o stenu. No napokon som došiel ku tomu malému svetielku, ktoré ma lákalo čoraz viac a viac. No odrazu som sa ocitol opäť tam kde som si pred tým sadol. Ani som si to poriadne neuvedomil, ale stále som bežal ku svetlu. Takto sa to zopakovalo viackrát, až nakoniec som tam k nemu došiel. Ale to svetlo mi tak veľmi bilo do očí že som ich musel privrieť že som skoro nič nevidel. Dokonca som si aj dal ruku pred tvár no ani to mi veľmi nepomohlo. Takže som opäť čakal na hlas. Bolo mi jedno čo je to za hlas. No jedno mi bolo iste. Že nieje normálne počúvať hlas ktorý mi hovorí čo mam robiť.

Kumori->https://kage-wars.forumczech.com/t1836-kde-to-som#58393