Trable jsou zde!

Další den byl uspořádán pohřeb pro ex raikageho, neboli Yoshira Ganameho a jeho syn, Saburo se zapřísahal, že se pomstí...
Deidara, Taka a Moroshi pocítili, že vůdce Tenpi je po smrti...Nevěděli jak, ale prostě to věděli...
Navíc byl ten večer Ushio pozván na večeři do sídla klanu Yatsuke, aby ostužil vztahy s celým klanem...
Nyní je podvečer, asi tři hodiny po pohřbu a Iwagakure ještě netuší, s jakým nebezpečím se stýká...
Byl zde vlk z temné chakry, byl na pohřbu a zase zaútočil na skupinku lidí, ale tentokrát s ním svedla souboj Akira Turaki a od té doby ji nikdo neviěl...Říká se, že zemřela...
Tsuchikage si to nechce připustit, ale ví, že je to nejspíše pravda...

Ushio

Věděl jsem, že je vesnice zase plná trablů. Vyvraždění Chrámu, znovu se objevil ten vlk z temné chakry a při jeho útoku nejspíš zemřela Turaki Akira, ale to, co mělo přijít bylo asi to nejhorší. Ačkoliv jsem se těšil, tak tentokrát jsem nebyl vůbec v náladě. Jen oblékání mi trvalo snad půl hodiny, ačkoliv jsem již oblečení připravené měl, a pak přišla rána osudu. Měl bych vzít alespoň kytku... Ale po pohřbu bývalého Raikageho jsou veškerá květinářství vyprodaná... Bonboniéra není dobrý nápad a nic jiného mě nenapadá... Navíc se to moc po pohřbu nehodí, ale již to bylo dohodnuto a tak nic jiného nezbývalo. Když jsem se oblékl a provedl hygienu, jako je čištění zubů, česání a sprchování, resp. v opačném pořadí, nejdříve hygiena a pak oblékání; vyrazil jsem k sídlu klanu Yatsuke, cestou jsem se odhodlal koupit alespoň bonboniéru a naštěstí jsem narazil na květinářství, kde kvůli nedostatku černých stuh ještě měli květiny. Koupil jsem pugét a pokračoval jsem v cestě, oblek, nebo spíš jen jeho část u krku, mě škrtila, ale nic hrozného to nebylo, ale bylo to dost na to, abych trochu povolil kravatu.
Když jsem dorazil k sídlu Linina klanu, zaklepal jsem na dveře a čekal, zda-li mě někdo vyzve, ale nejraději bych byl, kdyby mi někdo otevřel a ten někdo byla Lin.

Moroshi Maitre

ten vlk mě poprvé nasral...ale teď mu to neodpustím!jdu a najdu Akiru a toho parchanata zabiju!co ty nato?nesnáším jiné démony než jsem já!killneme ho!a ktou mi chcípl šéf...takže jsem poloviční jinchuriki navolné noze...no bezva...povzdechl jsem si a všechno si nachystal.baťoh se zásobama,pití i náhradní oblečení.měl jsem v plánu na pár dní zmizet z vesnice a jít hledat Akiro Turaki.neměl jsem s ní osobně nic spoplečného.ale oba dva jsme byli ninjové z iwy a tak jsem si nemohl odpustit že by zemřela.popravdě mi to bylo úplně ukradeno ale potřeboval jsem alespoň chvíly klid.hodil jsem si baťoh přes rameno(takový vak spíš).katany jsem měl na zádech,kunaie,shurikeny a výbušné lístky jsem si taky doplnil.nasadil jsem si černé sluneční brýle a už jsem mohl vyrazit.ale ještě jsem něco musel vyřídit.vzal jsem papír a tužku.něco jsem dlouho psal a potom jsem zmizel.oběvil jsem se v okně Ushiova domu a otevřel ho.ten papír jsem mu dal na stůl a pro sebe se usmál.šel jsem na místo kde byl Raikageho pohřeb.pamatoval jsem si kam šla Akira s vlkem bojovat.vyrazil jsem tím směrem.

Taka
Dnesni den je na hovno. Pomyslel som si,. Pohreb zase otravoval ten priteply vlk, mal ho ten chlapik ovladat vzdychol som si. A pravdepodobne je mrtvy. to ma az tak nesvalo. Hlavne ma stvalo to, ze ta zenska mi zase urobila moju robotu. Asi sa musim pozriet, do tej skryse, a ujistit sa, ci je sef mrtvy Odbehol som a presmykol okolo strazi a zacal utekat k skrysi, kde sme sa prvy krat osobne stretli. Mozno tam ma nejaky zvitok s extremnou technikov bolo vidno, ze bez vodcu som trocha zlejsii.

Ushiovi otevřela Lin...
Pojď...Ale dávej si pozor...Sou nabroušení...Raikage byl jejich dobrej přítel...
Řekla Lin a šla delší chodbou přímo do sálu, kde měl celý klan povečeřet...


Tsuchikage neváhal a ihned opustil vesnici směrem do Suichu, kde si musel vyřídit účty...

Ushio

"Li-Lin, po-počkej," ještě jsem jí zastavil, než stihla vejít. "Já vím, není to nic moc... Ale..." podal jsem jí bonboniéru a pugét květin. Nehodlal jsem jí říct, že si nic víc ani nemůžu dovolit. "Snad..." chystal jsem se otevřít dveře, aby mohla Lin vejít, když mě zaplavil divný pocit: "Kolik jsi vlastně pozvala lidí?" znervózněl jsem a to dost.

Lin se zasmála, vzala kytku a bonboniéru a dala je na stůl...
Já jsem nikoho nezvala...Tohle jsou všichni z klanu Yatsuke..Takhle vypadá normální večeře....

Renji Hagane

Ako vždy na všetko kašľal a pokračoval v tréningu. Tej technike však stále nevedel prísť na koreň.
Doparoma! Tá najdôležitejšia časť zvitku je snáď po mongolsky alebo čo.
Zahodím zvitok bokom.
Pche...aj tak sú tam len samé nezmysly. Čo si ninja neurobí sám, to neurobí. Načo by som sa mal vôbec spoliehať na nejaký blbý zdrap papiera starý niekoľko storočí?
Spojím ruky a nahromadím medzi ne chakru.

Meiko

Oddychla si,nejspíš bude slabý... pomyslela si otočila se od něj,a pomalinku začala schromažďovat včely na medoví klon.

Ushio

Normální večeře... Plácl jsem se do čela a uklonil se. "Omlouvám se," řekl jsem. "Tak... Ehm... Co teď?" počty lidí, kteří nás sledovali a měli sledovat mi dodával na nejistotě.

Renji Hagane

Cítim chakru medzi rukami. Myslím, že už je jej dosť. Tlak bol pomerne veľký. Cítil som, že kunai vyletí vpred ako šíp, ale nevyletel. Spadol na zem akoby som ho len pustil na zem.
Čo robím zle? Čo robím zle?

Yoshio

Na žádný pohřeb sem neměl náladu a celou dobu sem strávil koncentrací chakry do paží...
Zkusím vzít tátu.. Třeba bude lehčí.
Pomyslel sem si a natáhl se po svém obrovském meči, vzal sem ho do jedné ruky a skutečně byl o hodně lehčí.
Páni!
Výborně... Teď si běž odpočinout.
Řekl mi otec klidným hlasem v hlavě.
Oki.
Šel sem k jedné skalce ke stínu a meč položil vedle sebe, na poznámku Renjiho sem nereagoval, pomalu sem podřimoval.

Byl to opravdu podivný pocit být sledován těmi všemi lidmi, bylo jich asi padesát...

Ushio

"Dobrý večer, rád vás všechny poznávám," vysoukal jsem ze sebe, přičemž jsem vypadal jako idiot, a polkl na prázdno. Co mám asi dělat... Kolik jich tu je? 40, 50 nebo dokonce 60... To je pěkná zrada... Bezradně jsem se podíval na Lin a pak na přítomné, čím dýl jsem byl pod nátlakem těch všech očí, tím menší byla vůbec chuť se hnout, natož pak se mít k Lin.

Deidara

pohreb som od ignoroval so svojov typickou aroganciuv ale neskôr som to ľutoval keď som počul o tom vlkovi.
počas dna som mál zvláštny pocit vôbec sa my nepáčil až neskôr som pochopil čo to bolo zomrel majster ani ma to neranilo skôr som mal plnú hlavu mýšlienok nad tým ako dokázal Dedisu odolať mojim útokom . pritom som išiel do sídla klanu kde som sa zavrel do izby a trucoval som pri tom ma napadlo že by som mal niečo robiť rád by som išiel zase nájsť toho vlka ale nevedel som kade išiel chcel som ho ovládnuť ale nevedel som ako

Dedisu

.Tak co dem na to Nendo,jak to mam udělat abych tě mohl vyvolat nebo budem trénovat něco jinýhoZeptal jsem Nenda a čekal na odpoved

Nendo
Na srdci máš mou pečeť...Takže tam nakoncentruj chakru a uvolni pečeť...Taky by to chtělo cíl...


Celý sál sledoval Ushia jakoby čekal, až se pohne aby ho mohl zessměšnit...
Nemohl sis nevšimnout vůdce klanu, Yatsuke Ibikiho, jak v pravé ruce drží lžíci a svírá ji tak pevně, jakoby ji chtěl rozmáčknout, což mohlo narážet na Ushia...
Nebyl to zrovna dobrej den na návštěvu...

Dedisu

Tak jo zkusíme to např.na ten strom co je před námi jo?.Řekl jsem Nendovi a potom jsem začal koncentrovat chakru do pečetě na srdci a uvolnit ji
Něco podobnýho jsem už dělal při minulim tréninku,musím to tedy zvládnout.Řekl jsem si a začal jsem

Ushio

Dost blbá situace... já věděl, proč nemám chodit... Nešlo by se ještě vrátit? Ne, musím to přežít... Pak můj pohled skončil na lžíci, kterou svíral vůdce klanu Yatsuke, Ibiki Yatsuke. Tak jo... Asi nepřežiju... Chtěl jsem se pohnout, ale nešlo to, jako kdyby samotné mé tělo nechtělo padnout do té jámy lvové. Vymluvit se by bylo trapné a už je na to pozdě... Ehm, tak co tedy?

Dedisu pocítil, že ho nějaká hmota z té pečetě opouští a začíná se tvarovat kolem něj...
Potom byl všude kolem něj Nendo a Dedisu stál v něm, jako při Susano...
Nendo máchl křídlem, načež vylétla jeho chakra ke stromu, která se ihned po opuštění jeho formy změnila na jíl a strom byl výbuchy zničen...



Yatsuke Ibiki se dlouho přemáhal, to bylo vidět, jestli má něco říct, ale spíše přemýšlel, co má říct...
Jez...
Řekl jenom, ale bylo poznat, že se snažil co nejvíce ovládat, aby nevyraplil...
Ovšem ta flákota masa, kterou měl Ushio na talíři s trochou zeleniny se sama nesní...

Deidara

Nevedel som čo robiť teraz keď už bol majster po smrti som nevedel za kým mám ísť potreboval som ešte vedšiu silu ale kde k nej prísť rozmýšľať som a pritom som trocha trénoval

Dedisu

Wow to bylo docela slušný Nendo,koukám že nemáš moc velkou sílu.
Řekl jsem ironicky a začal jsem se smát.
Co mám dělat tedka mám zkusit s tebou kombinovat nějakej útok nebo to jen nechat na tobě.Řekl jsem znovu s úsměvem a potom jsem si sednul na zem a čekal na odpoved

Renji Hagane

Cítil som, že už to skoro mám, ale keď si mám predstaviť koľko vecí som už "skoro" mal, tak moja sebadôvera výrazne poklesla s predstavou, že to nie je nič nové a že takto je furt dookola a dookola. Tentokrát mi to muselo výjsť. Ale musel som si dať pauzu. Vytiahol som čutoru s vodou a napil som sa. Uaaa...osviežujúce.

Ushio

Byl jsem z toho tak trochu mimo, kombinace nervozity a všech těch nevrlých pohledů mě dostávala skoro do transu. A tohle se dá jíst? Pomyslel jsem si, když jsem se dostal až k tomu talíři s nějakou flákotou masa. Eh... Lepší slova mě ani nenapadala. Dalo se to vyjádřit různě, ale vše značilo jediné, a to nechuť to vůbec zkoušet jíst. Kaasan se někdy na jídlo trochu vykašlala, ale nikdy to nebyla jen flákota... Eh... Možná to dělaj naschvál, ale pokud nebudu jíst, tak bych je mohl urazit. Vzal jsem do rukou vidličku a nůž a vrhnul se na krájení toho čeho si, co mělo připomínat pečeni.

Ushio naneštěstí zapíchnul vidličku zrovna do jednoho napěchovaného místa, které násldně prasklo a šťáva z masa vystříkla, načež dopadla přímo na vůdce klanu Yatsuke, který už to nevydržel...
Vypadni odsud!
Zařval Ibiki a svou vidličku zabodl přesně do stolu, který se převrhl...
Ostatní členové a lidé přítomni byli radši zticha.Nikdo nechtěl nic slíznout za Ushia...


Nendo byl pouze slyšet, jak se hihně.Mohl jsi to pochopit jako "znovu"...