Základna

Yazoo

Suichugakure není ubohá !! Špitl jsem na něj takovým tím hlasitým šeptem a pak jsem odběhl k Andorovi.. Haló, jste v pořádku ?? Zašeptal jsem a skusil jsem sním trochu zatřepat. Doufal jsem že se probere...

Andoru

Itsuri se jenom pousmál a dál tě neřešil. Odešel pryč a už jsi ho neviděl. Pak jsi se mě snažil probrat. Vypadalo to, že se ti to nepovede, ale pak jsem otevřel oči, načež jsem se pomalu začal zvedat. "Co.." Nadechl jsem se znovu "Co tu děláš sakra? Měl jsi být zpátky ve své vesnici. Tady nemůžeš být." Řekl jsem dost vyplašeně a pak se rozhlížel, jestli tu není někdo další z Akatsuki, což nebyl, takže to zatim bylo v pohodě.

Yazoo

Nemohl jsem jentak odploud a nechat vás tam.. zvlášť po tom co jste se mě zastal.. Řekl jsem s úsvěvem a podal jsem mu ruku abych mu pomohl vstát. Děkuji vám.. Zdvořile jsem poděkoval a mírně se uklonil..

Andoru

Nechal jsem si pomoct se zvednout a pak se na tebe podíval. "Tohle se mi vůbec nelíbí. Sice jsi hodný, že jsi se vrátil, ale jsem z Akatsuki, měl bys přede mnou utíkat a né mi pomáhat." Řekl jsem ti. Bylo mi jasné, že tě sem Itsuri vzal záměrně, protože pak tě bude muset zabít, ale nechtěl jsem to jen tak nechat být. "Musim tě odsud dostat dřív než tě uvidí někdo další." Řekl jsem, ale v tom už se ozval jiný hlas. "To už se ti asi nepovede Andoru." a do místnosti vešel Hotaka Deishitsu (foto v charakterech). Sakra zrovna Hotaku musíme potkat, tohle nedopadne dobře. Pomyslel jsem si, když k nám došel Hotaka. "Jmenuju se Hotaka Deishitsu a kdo jsi ty?" Hotaka podal ruku Yazoovi, aby se představil.

Yazoo

Popravdě, ty červený mráčky nejsou vůbec děsivý.. Zavtípkoval jsem nad jeho větou že bych před ním měl spíše utíkat a pak jsem se jen mile usmál. Né že bych chtěl zemřít, ale i mí rodiče zemřeli na misi a proto bych byl rád kdybych nebyl vyjímkou. Řekl jsem hrdě ale to už se ozval další hlas a já se hned otočil za přicházející osobou.. Už od pohledu zněj šel docela strach ale když mi pak zdvořile podal ruku tak jsem jen nasucho polknul.. Chvilku trvalo než jsem se vymáčkl ale pak jsem poskočil, jednou rukou jsem se začal drbat na temeně hlavy a nahodil takový ten "Narutovský" přiblblý úsmev ..Etooo~ Já jsem Yazoo Nayami.. moc mě těší.. Potřásl jsem si snim rukou a čekal jsem co se bude dít dál.. Začíná to bejt čím dál zajímavějšíí

Hotaka

"Ne kluku!" Zvolal Andoru, ale to už jsi mi podal ruku a všiml sis, jak mi ruka zčernala a pokryla se šupinama a z ní pak vyjelo 5 bodáků, které byly také černé a zabodaly se přímo do tvé ruky, při čemž jsi ucítil jak slábneš. Pak bodáky vyjely a znovu zajely do mé ruky, při čemž jsem tě pustil, ucítil jsi, že jsi uplně bez chakry a máš chakru jen na to, aby jsi se pohyboval. "Hm díky Yazoo. Teď když tě budu chtít najít, tak tě najdu kdekoliv. Jsi docela hlupák podávat ruku členovi Akatsuki." Řekl jsem, ale to už se mě dotkl Andoru. "Nech ho být." Řekl mi, ale já se jen usmál a sundal jeho ruku z mého ramene. "Nechci ho zabít, o to se postará vůdce." Řekl jsem Andorovi a jen se zle usmál.

Yazoo

Hah.. Zatřepal jsem s rukou a ignoroval jsem bolest.. A myslíš že mi to vadí ? Klidně se zamnou stav doma krasavče.. Ušklíbl jsem se a jen lehkomyslně na něj mrknul. Asi tě baví za někym dolejzat když máš takovouhle hnusnou schopnost. Trochu jsem ho podráždil a pak jsem se jen usmál na Andora.. Ani nemá na to aby zabil gennina... Řekl jsem a pomalou chůzí jsem se vydal směrem temnou chodbou přičemž jsem si otřel čelo z únavy jelikož jsem byl téměř bez chakry.. Tak jdem za vůdcem ne ? Chci to mít z krku.. Pokračoval jsem v chůzi..

Hotaka

Pousmál jsem se když řekl tu narážku o tom zabití genina. V tom mi zčernala ruka a vytvořilo se jakési dělo, při čemž zazáčilo modře a v tom tě odhodila tlaková vlna a ty jsi narazil do zdi, dost tě bolely záda. "To jsem tě jen polechtal, takže příště mlč a neotevírej si hubu na někoho, jako jsem já." Řekl jsem a odešel do té samé chodby, kterou jsem přišel.

Andoru

Zakroutil jsem hlavou. "Kluku budeš se muset uklidnit. Tady nejsi ve vesnici, mohou tě tu kdykoliv zabít a nedokážu tě před všema ochránit." Řekl jsem, ale to už jsme šli tou chodbou. "Jsi si jistý, že za nim fakt chceš jít?" zeptal jsem se tě raději, aby jsem se ujistil.

Yazoo

Zůstal jsem sedět opřený zádami o zeď a chvilku jsem mlčel.. Pak jsem se ale pomalu vyhrabal nohy a mile jsem se na Andora usmál. Mohou mě tu kdykoliv zabít ? A jaká je moje šance na přežití teď hm ? Je už úplně jedno co udělám.. a ano opravdu za ním chci jít. Doveď mě kněmu prosím. Požádal jsem ho a čekal jsem jakým směrem ukáže..

Andoru

Nevim co má ten kluk v plánu, ale zatim je pro mě velký sebevrah. Pomyslel jsme si a kývnul hlavou. Schválně jsem nereagoval na slova o jeho smrti, protože jsem sám nevěděl jaké má vlastně šance. Jediné co jsem věděl bylo, že mu pomohu se odsud dostat. Sice je v naší základně, ale o její poloze nic neví, takže by pak nebyl pro nás nebezpečný. Ale tohle byly všechno jen mé domněnky. Došli jsme až k jedněm dřevěným dvěřím, kde jsem zaklepal a nechal tě vztoupit. Když jsi vstoupil, tak já odešel. Uviděl jsi za stolem sedět asi 20ti letého mládence s bílými vlasy a s menším brněním na pravém rameni. Přišel ti dost mladý na to, že má vést Akatsuki.

Yazoo

Pomalu jsem došel ke dveřím a když Andoru otevřel a odešel tak jsem jen nasucho polkl a spustil Eto..dobrý den.. Nějak sem nevěděl co říct protože jsem čekal že to někdo vyklopí za mě,..takže jsem spíš čekal na jeho reakce a jestli se náhodou nezjeví ten Andorův parťák...

Toshiro Uzumaki

Odložil jsem spisy, které jsem tu měl v rukou a pomalu se zvedl ze židle, při čemž jsem přešel před svůj stůl, u kterého jsem se postavil a následně se o něj i opřel. Sledoval jsem tě svými oči, při čemž jsem si dal ruce dozadu na stůl, abych se lépe opřel. "Jsi v Akatsuki základně, jsi genin a jediné co řekneš je Dobrý den?" Řekl jsem ti tiše.

Yazoo

Nevím co bych vám řekl, dostal mě sem jeden váš člen organizace a že vy rozhodnete co semnou bude.. Ještě jednou se omlouvám za svou přítomnost.. chtěl jsem chránit Andora který se mě zastal.. Řekl jsem stručně a popravdě. Pak jsem jen klekl na jedno koleno a čekal co semnou udělá..

Toshiro Uzumaki

Jsem chytrý člověk a tak jsem v tomhle viděl potenciální výhodu. Mezitim co mluvil a vysvětloval mi proč se sem dostal jsem už přemýšlel, jak toho všeho využít. "Máš štěstí chlapče. Právě posílám do Suichugakure dva členy, aby otevřeli bránu. Půjdeš s nima a u bran vesnice řekneš strážným, že jsou to dva přeživší z Horagakure. Budou ti věřit a tak je do vesnice pustí nepozorovaně a tak nevznikne boj. Ty budeš žít, lidi ve vesnici budou žít a Andoru taky bude žít. To je fér ne?" Mohla to být jen intrika, přeci jen jsem vůdce tak známé organizace, takže je jasné, že já měl v hlavě víc plánů.

Yazoo

Trochu mě jeho plán vyděsil ale znělo to jako dobré východisko.. Smím se zeptat co máte v plánu v naší vesnici ? Věděl jsem že mi nejspíš neodpoví ale je to poměrně riskantní i na členy akatsuki jentak si vejít do Suichugakure...

Toshiro

Pousmál jsem se "Jen chceme nepozorovaně otevřít jednu bránu, která je pod vesnicí a pak zase nepozorovaně odejít pryč. Nechceme zbytečné boje, když to jde i mírnou cestou." Ve skutečnosti jsem však měl strach, že nás ohrozí Jiro Kentiri, který se nedávno ve vesnici znovu objevil.
V tom do místnosti vešel Andoru, který měl na zádech asi 8 katan a své rudé vlasy měl v copu. "Jsem připraven." Řekl mi a já kývl hlavou a pak se podíval zase na Yazooa "Tak můžete vyrazit." Řekl jsem a Andorovi hodil náhrdelník, který jsem měl na krku.

Yazoo

A ani jste se mě nezeptal jestli souhlasím.. ts.. Dodal jsem a pak už jsem jen zamířil ke dveřím a čekal na Andora který nejspíš jde semnou..

Soul

Do dveří jsem vstoupil já a skřížil jsem cestu Yazoovi a málem jsem do něj vrazil ,ale zastavil jsem se těsně předním , a kouknul jsem se mu do tváře. Samozřejmě mu došlo ,že jsem další Akatsuki člen co vidí , ale když jsem se mu kouknul do tváře usmíval jsem se , ne sarkasticky ,ale vlídně pak jsem se kouknul na vůdce a už jsem se netvářil tak vlídně. Tak trochu jsem se mračil ,ale to byla moje celkem normální reakce pro ostatní. Měl jsem černé roucho zakrývající Akatsuki plášt jelikož jsem veděl ,že se bude tadle mise konat potajnu. S překvapením jsem měl přišitou druhou ruku i když byla mírně na černala ,ale to bylo schované pod rouchem a pevnou rukavicí. Slyšel jsem ,že se někam chystáme. řekl jsem s upřeným pohledem na Vůdce. A pak jsem se kouknul na Andora jako kdybych chtěl v jeho pohledu ,vysvětlení co tu dělá ten chlapec.

Andoru

Nevim co si Yazoo myslel, ale vůdce fakt neměl v plánu se tě ptát na tvé svolení, protože si myslel, že by tě během mrknutí oka zabil. Místo toho jsem já kouknul na Soula a pokývnutím hlavy jsem mu naznačil ať jde už s náma a nezatěžujeme vůdce. Venku před dveřmi jsem Soulovi řekl "Tady kluk nás zavede bezpečně do SUichugakure, kde otevřeme další bránu. Vůdce potřebuje vše rychle a tak se pokud možno vyhnout bojů když nás neobjeví. Podle všeho už nemá moc času, takže rychle." Řekl jsem Soulovi, zatim co jsme vycházeli ven z našeho sídla. Procházeli jsme úzkou kamennou chodbou, která nás následně vyvedla do lesa, který měl zřejmě vypadat temně, ale naopak vypadal jako normální klidný les. "Chyťte se mě." Řekl jsem a počkal, ve chvíli kdy jste se mně chytli do nás udeřil rudý blesk a my se objevili asi kilometr od Suichugakure.

Pište už do topicu v Suichu