Mlha (Eimi)

Eimi
Na čo ma sem otec poslal? Spýtala som sa medveďa.
Úžasné.... Povedala som si v mysli a čakala som na medveďovú reakciu.

Medvěd

Nereagoval jsem na ní a pomalu kráčel skrz vesnici až jsme dorazili do vyleštěného ledu, jakoby to byl křišťál a vešli do něj. V tu chvíli mi pod tlapama proběhlo několik malých medvědů, ale my šli dál až ke konci chodby, kde v pelíšku ležel.

Eimi
Ten ma asi počúvať nebude... Pomyslela som si.
V tom sme došli asi do nejakého kryštálu a zbadala som tých malý medveďov.
Chcela som sa zohnúť a hrať sa s nimi, no v tom sme šli ďalej.
Na konci chodby som zbadala ďalšieho.
Nič som nehovorila a čakala som ďalej čo sa bude diať.

Medvěd

"Je to můj poslední syn." Řekl jsem tiše a Eimi mohlo dojít, že nikde neviděla dospělou medvědici, takže je zřejmě po smrti. "Tvůj otec mě poprosil, abych tě k němu zavedl, že prý potřebuješ někoho kdo se o tebe postará, když on na to nemá čas." V tu chvíli se medvídě pomalu probouzelo. "Ještě ani nemá jméno, takže to je na tobě."

Eimi
Chápem. Povedala som a pozrela som sa na medveďa.
Ešte meno.... Povedala som si a klakla som si ku nemu.
Ahoj. Pozdravila som ho pričom som stále rozmýšľala nad menom.
No v tom ma napadlo jedno meno.
Budeš Hero. Povedala som a usmiala som.

Medvěd - Dej mu spíše Hiro místo Hero, aby to bylo spíše japonsky

"Fajn, od teď je to tvůj jak to říct, Summon a přivoláš ho pomocí Kuchiyose no jutsu. Nemusíš nic podepisovat, jelikož klan Hanirushi je s námi spojený." Řekl jsem ji a dalo by se říct, že jsem se jakoby usmál. Když v tu chvíli se vedle mě objevil dým a tam stál Sendokage.

Eimi -ok
Potešila som sa no potom som sa zarazila.
Otec!!! Zakričala som na seba v mysli.
Musím sa vrátiť do dediny! Povedala som na medveďa.

Sendokage

"Díky, že jsi ji ho ukázal, já to musel vyřídit s tim chlápkem. Takže Eimi." Řekl jsem a otočil se na ní, při čemž jsem vzal medvídka Hira do náruče a pomalu jí ho podal. "První měsíc by jsi měla mít Hira u sebe, aby jste si zvykli. Pak už ho budeš moct posílat zpět sem domů a přivolávat pomocí Kuchiyose no jutsu." Vysvětloval jsem ji, jak co má dělat.

Eimi
Keď som počula otcov hlas, pribehla som k nemu a objala som ho.
Potom mi podal Hiro do náručia.
Jasné! Tentoraz to zvládnem! Povedala som mu.
Nie ako skúšky...

Sendokage

"Fajn, vrátíme se tedy do vesnice." Řekl jsem a podíval se na roztomilého Hira a pak na mého medvěda, jehož jméno jsem neřekl. Jen jsem na něj kývnul hlavou, jako gesto, že se o jeho syna postaráme a v tu chvíli nás obalil led a najendou jsme opět stáli v Suichu -> Pokračování ve hře.