Potřebuju pomoc (Dante)

Dante

Pomalu jsem se za pomoci stěny zvedl a šel směrem k původnímu místu kde jsem se chtěl schovat.Šel jsem pomalým krokem a ruce měl voně zpuštěné před tělem a byl jsem nahnutý.Když jsem tam došel sedl jsem si do rohu který byl maskovaný sutí.

Kaze

"Musíme odsud co nejdříve zmizet, jelikož se to tu plní vodou." Řekl jsem a Natsuki si všimla, že už mám vodu po kotníky. Když v tom se odlomil další kus té bariéry a začalo sem téct mnohem víc vody. Pomalu už Natsuki začala hýbat i rukama a já ji položil na schody jednoho domu, aby nebyla zatim v té vodě, protože nebyl zrovna nejvíc teplá. "Jdu pro ty dva." Řekl jsem a začal hledat Danteho a Midariho.

Midari -> V dálce jsi uviděl, jak sensei odnáší Natsuki na nějaké schody a pak ji tam pokládá, při čemž se vrací tvym směrem. Ale to už sis uvědomil, že jsi po kotníky ve vodě a že sem teče až moc vody skrz tu díru v bariéře. Za chvíli by jste se tu mohli i utopit. Sensei vás chtěl asi shromáždit.

Dante -> Bylo ti naskytnuto několik šanci, jak kraba zachránit a tim si získat Kuchiyose no jutsu, ale ty jsi blbej a nechal jsi tam kraba umřít, jelikož ho hadi uškrtili. V dálce jsi však viděl senseie a sám sis všiml, že se to tu plní vodou, jelikož jsi měl vodu už po kotníky.

Ne a neměl jsem vodu až po kotníky jelikož jsem seděl měl jsem ji někde po prd..

Dante

Viděl jsem senseie a mrtvého kraba.Pokud všichni budou muset opustit vesnici krabů a já mu nedokázal pomoct jen kvůli tomu , že jsem se nedokázal ovládnout, tak mu chci aspoň uspořádat pořádnej pohřeb.Tohle bylo moje rozhodnutí a tak jsem se k němu po čtyřech alespoň doplazil.Vzal jsem ho na záda a zvedl jsem se.Párkrát se mi podlomili kolena ale potom jsem stál.Šel jsem s ním hodně pomalu a párkrát jsem padl na kolena ale zachvíli jsem se doplazil na místo kde jesm se schoval.

Natsuki

Jup.. povedala som potichu a unavene som sa oprela o stenu či dvere či kam to tie schody viedli. Po tom som len zastala pohľadom na Senseiovom chrbte a čakala som kým sem donesie aj tých dvoch.. Dantemu som chcela aj niečo vytmaviť no nevedela som či ma to neprejde kým sa sem dotrepe.

Dante -> Tohle už bylo stejně k ničemu, z dálky jsi viděl senseie, jak se rozhlíží a došlo ti, že tě hledá, protože odsud musíte co nejrychleji vypadnout, jelikož už byla voda pod kolena.

Dante

Tak jdeme chlape! řekl jsem s nuceným ale zároveň smutným úsměvem na tváři a ze všech sil se odrazil od vody na které jsem stál.Dopadl jsem vedle senseie ale ne na vodu ale přímo do ní.Stejně to bylo jedno protože tohle oblečení bylo rozházený po celym světě . Jediný co mi z něj zbylo byly tyhle šedý kalhoty a ta "šála" kolem krku.Kudy se dostaneme ven Sensei? zeptal jsem se smutným a slabým hlasem.Potom jsme se podíval senseiovi do očí a v mém pohledu byla vidět nenávist k sobě samému.To jsem vážně tak k ničemu?To opravdu nejsem schopen nic udělat?To jsem opravdu Outsider?? ptal jsem se sám sebe pořád dokola.(Kraba jsem měl furt na zádech!)

Kaze Riun

Vzal jsem mu kraba ze zad a položil ho do vody, vypadalo to krutě, ale ve vesnici se ještě bojovalo a někteří krabi nás neznali, takže by mrtvého kraba na jeho zádech mohli brát, jako trofej, tkaže by na nás zaútočili. "Musíme odsud hned zmizet, krabi to tu zvládnou sami, ale mi pod vodou budem těžko dýchat." Řekl jsem, ale už jsem měl vodu do pasu. Pak jsem se otočil a došel s Dantem k Natsuki a Midarimu. "Fajn, připravte se. Za chvíli jdeme ven a tam nedělejte bordel, protože mě tohle dost unaví." Řekl jsem a udělal pečetě, najednou mi začaly pečetě zářit po celém těle a z každého milimetru pěčetí začaly vylézat jakési tyče, které se spojovaly a najednou vytvořily dvě železná křídla, která vypadala jako netopýří. "Midari a Dante, chyťte se mě za nohy a Natsuki vezmu do náruče, protože vypadá nejvíce unaveně a ještě působí trochu paralýza." Řekl jsem a vy jste si všimli, jak mi z všech míst, kde vyjely ty tyče a td. na křídla teče krev.

Natsuki

Pozerala som sa ako sa sensei aj s ostatnými vracia, na tvári som mala trocha naštvaný výraz smerujúci k Dantemu no po tom niečo sensei hovoril a z pečatí mu po tele začali vyliezať tyče, nejak som nezaregistrovala že naberajú podobu krídel pretože som sa zamerala skôr na jeho krv, eh sensei.. nemusíte ja .. myslím.. zvládnem sa postaviť, povedala som potichu no bol to skôr taký bľabot do prázdna.

Dante

Nic jsem neříkal a chytl ho za nohu.Sice jsem nechápal jak chce s takovou zátěží asi tak letět v vodě.Pokud se mu to povede a nějak poletí tou vodou tak tak krev by mohla přivábit žraloky kteří nás nejspíš sežerou.To bylo velmi praděpodobné , jelikož ve vodě moc rychle nepoletí a moje rány nejspíš taky budou krvácet. pomyslel jsem si ale nic neříkal.Moji neschopnost jsem už projevil dost.

Kaze

Stejně jsem chytl Natsuki do náručí, jelikož už se neměla kde chytit a nic jiného nezbývalo. Když jste byli blíže, tak jste mohli na křídlech vidět podobné černé pečetě co jsem měl na zádech, ale proč, to bylo zatim tajemství. Počkal jsem až se chytí i Midari a pak se pousmál. "Jste připraveni?" Dante i Midari museli doufat, že už poletíme, jelikož se mě drželi za nohy a tudíž byli přikrčeni a měli vodu po krk.

Dante

Lehce jsem přikývl.Nedokážu porazit ani nějakého hadího muže? zeptal jsem se sám sebe.Pokud to pujde takhle dál tak nikdy nedosáhnu své pomsty.Pochybuju ale že mě tahle vesnice v něčem takovém podpoří.Budu muset trénovat v potají.

Natsuki

Eh ďa..ďakujem. zašomrala som popod nos keď ma zodvihol na ruky a na otázku či sme pripravený som len pokývla hlavou, radšej som už jeho krv ďalej nevnímala a pohľad som hodila na dedinu okolo seba kde sa stále bojovalo. Ja tú Anakondu zabijem.. čoskoro.. niečo takéto, ona proste zaútočila na niekoho len pre to že chcela väčšie územie? už sa ani nedivím že na mňa ten strážca po tom ako som mu ukázala pečať zaútočil. rozmýšľala som trocha ospalo a už som chcela byť doma v posteli.

Kaze

Chytl se i Midari (Nemohu na něj čekat, musim vás dostat do vesnice, než odjedu na hory.) a já se pousmál. V tu chvíli mi začaly kmitat křídla a najednou jsme se rozletěli. Najednou jsme prorazili tu skleněnou bariéru, ale to už jsme byli ve vodě. Tam jsme se jakoby zastavili a neplavali nahoru. Vám pomalu docházel dech, ale v tu chvíli křídla modře zazářily a najendou jsme vystřelili obrovskou rychlostí nad hladinu vody a letěly ve vzduchu. "Eh, tak přesně kvůli tomuhle jsem říkal, že mi zmizí dost chakry, protože jsem musel veškerou použít, na tohle jakési torpédo." Řekl jsem za letu.

Natsuki

Keď sme sa ocitli vo vzduchu tak som sa zatvárila trocha neisto. Pozerala som sa na hladinu pod nami a stále som rozdíchavala ten "výjazd" hore hladinou až do vzduchu. Etoo.. zvládnete cestu na.. hmm pobrežie? spýtala som sa ho potichu a radšej som od hladiny odvrátila pohľad.

Dante

Jakmile jsme vylétli z vody do vzduchu jednou rukou jsem se pustil ale hned na to se zase chytl.Poletíme až do vesnice?? zeptal jsem se a čekal na jeho odpověď.

Sensei neodpovídal, protože se musel soustředit, ale to už jste dopadli na sněžnou půdu doprostředka vesnice. "Fajn, dám o tom vědět Sendokagemu. Vy se nechte ošetřit v nemocnici." Řekl vám sensei Kaze Riun a odešel

- Jedu na hory, tak jsem to musel uzavřít. Nahodim do Suichu filler, kde si můžete povídat s jinými postavami, aby jste své postavy nějak propletli mezi sebou a nebyl jsem pořád potřebný.