Cesta za sílou nebo pomstou? (Natsuki a Midari)

Pokračujte zde.

Natsuki

Bežali sme tam von zo Suichugakure, ak nás teda pustili cez brány, nemyslela som si však že to bude problém páč bol náš odchod v podstate ohlásený u senseia ktorý.. nás hádam nevyhlásil za nunkeninov.. keď sme boli kúsok od Suichugakure no sato tak som zastala.. pootočila som sa k Midarimu, v tvári som mala menšie obavy. Uhm.. nezaťažujem ťa.. ? alebo tak? poslala som mu myšlienku, predsa len, nechcela som ho nejak.. otravovať, bolo mi viac menej jasné že neodmietne ísť ale.. nevedela som či to chce aj on.. stále som na to musela myslieť.

Midari

Cestou jsem se držel za Natsuki. "Nědělej si starosti. Jsem s tebou rád a změna prostředí je občas fajn." Odpovědel jsem Natsuki a usmál se. "Tak půjdeme dál?" Tentokrát jsem pověděl už nahlas.

Natsuki

Len som sa pousmiala a keby sme zrovna nemali niekam namierené tak by som ho asi aj objala.. po chvíľke cesty som sa však zastavila a započúvala som sa do okolia. Vlastne, som nevedela ako ďalej, nemala som tušenie kam mám ísť a kde sa ten dom môjho brášku nachádza. On si nás už nájde, myslím že by sme mali počkať, posledne nejak nebol čas, povedať mi kde býva. Poslala som mu myšlienkou, tento štýl konverzácie sa mi páčil, alebo aspoň začínal páčiť.

Midari

Po chvíli čekání jsem odpověděl. "No nevim, ale pokud si pamatuju tak když ste se loučily tak mluvil o nějakym domku u jezera, nebo něčeho takovýho." Po chvíli jsem poslal další myšlenku, tentokrat se značnou provinilostí. "Promiň že sem poslouchal. Byl sem blýzko a tak sem něco zaslech." Jednalo se o chvíli kdy nás zachránil z hadí vesnice a posílal nás zpět do vesnice, nejak jsem si na to vzpoměl.

Natsuki

Po vypočutí Midariho myšlienok som len prikývla. uhm.. myslím že niečo také hovoril ale.. nemám tušenie o aké jazero ide.. rozhodne to nebude nič na očiach.. Poslala som mu myšlienku no len som sa otočila a obdarila som ho takým čarovným úsmevom. To je v poriadku, nehnevám sa na teba.. Dodala som ešte po čom som si len povzdychla. Bola som naozaj v koncoch, nemala som tušenie kadial ísť a ani som sa nechcela skúsiť spojiť s ním cez Hebi mód páč to mohlo dopadnúť tak.. že by som sa znova musela rozprávať s Anakondou.