Seznámení (Shana)

Po nedávném incidentu ve vesnici ti nebyl ještě přidělen tým a tak si měla spoustu času pro sebe a svůj trénink. Byla si zrovna v lesíku nedaleko vesnice a bylo něco málo po 12cté hodině odpoledne. Slunko nemilosrdně pálilo až to bylo nepříjemné ale stín stromů tvořil na určitých místech hezký chládek. Příjemné prostředí ti přidávalo na koncentraci a při svém lukostřeleckém tréninku si měla docela hezké výsledky. No netrvalo dlouho a když si zrovna měla natažený šíp, ozval se chlapecký hlas zpoza tebe. Mohlo tě to vylekat protože zrovna na takovém místě bys společnost nečekala.

???

"Ahoj, doufám že neruším..." Řekl klidným. uctivým tónem který zněl skutečně chlapecky a hlavně přátelsky.

Shana Hokuai

Většinu událostí které se děli ve vesnici, ignorovala. Nebylo to z důvodu, že by se jich nechtěla účastnit, ale měla plnou hlavu svojeho tréningu který nikdy nepočká. Za tu dobu cítila opravdové zdokonalení a zesílení. Byl to opravdu svěží pocit i když tomu to sluníčko moc nepomáhalo. Sluníčko pařilo opravdu hodně a moc se pod jevo vlivem trénovat nedalo. Nejspíš to bylo tím, že bylo kolem oběda. Začínala mít hlad a proto se rozhodla vystřelit poslední ránu a pak si jít nádherně naplnit bříško. Soustředila se a mířila na menší skalku. Cítila tu sílu která chce tu skalku rozcupovat na malé kousíčky. Už chtěla ránu vypustil, ale v tom uslyšela hlas nějakého muže který už svým hlasem dával na jeho, že to není nepřítel. Shanina reakce byla celkem rychlá a zbrklá. Bylo to hlavně z toho důvodu, že to nečekala. Hbytě se otočila a namířila přímo na toho muže. Pustila lanko a šíp vystartoval velkou rychlostí přímo směrem vedle hlavy toho muže. Šíp se zabodl do stromu který stál za tím mužem. ,,Umh.. omlouvám se." Omluvila se a sklopila luk. Ten muž jí podzdravil a prohodil pár slov o tom jestli neruší. ,, Myslím si, že moje reakce byla jednoznačná" Řekla si v mysli a malinko si zívla. ,,Nezlobte se na sebe, ale někoho takhle vylekat při tak soustředivém tréningu není zrovna vhodné." Řekla hnedka po zívnutí a čekala co jí ten muž chce.

Saki

Šíp mu prosvištěl kolem hlavy a on se zaleknutím celý ztuhl. To už si ale zahlédla že to není žádný muž, ale mladý chlapec kterému je asi 12 let.
"Eh, já se omlouvám. Nebylo příliš moudré takhle tě vyrušit při tréninku." Řekl s úsměvem a podrbal se přitom na vlasech. Na jeho věk mluvil celkem vyspěle, což bylo docela zvláštní. Působil ale jinak jako obyčejný malý kluk.
"Ty budeš Shana že? Měl jsem tě tu vyhledat. Řekli mi jen, že tu někde budeš trénovat. Já jsem Saki, moc mě těší..." Dodal a přistoupil blíž aby ti potřásl rukou.

Shana Hokuai

Shana si připadal celkem blbě když zjistila, že to je takový malý kluk. Hodně ztuhl a pak se dokonce dostal k řeči. Na tváři se jí během chvilky vykouzlil úsměv a mávla rukou. ,, Teď už to bude v pořádku. " Řekla a přemýšlela nad tím, že ten malý kluk je celkem dobře vychován. Bylo to poznat už z jeho mluvi. Zmínil její jméno a taky to, že jí měl vyhledat. Shaně došlo, že to musí být něco opravdu dúležitého. Kluk přistoupil blíž k Shaně a chtěl si s ní potřást rukou, nacož reagovala mile a hodně přátelsky. Potřásla si s ním rukou a pak ho jemně poplácala po hlavě. ,, A copak se děje, že posílají takového malého kluka? " Zeptala se takovým způsobem aby si nemyslel, že se mu za to vysmívá. Chovat se mile a přátelsky k ostatním byla Shanina priorita. Netřeba si vytvářet zbytečné konflikty.

Saki

Mile se usmál a trošku zrudnul když si ho poplácala po hlavě. Vypadal že na takový kontakt není moc zvyklý.
"Inu, doneslo se mi že si nebyla přiřazena do týmu. Mám s tebou tedy podniknout průzkumnou misi kolem vesnice." Řekl rovnou upřímně a čekal na tvou reakci.

Shana Hokuai

Mile jí překvapila reakce malého kluka když mu poplácala rukou po hlavě. ,,Hm. Asi ho moc lidí nepoplácává po hlavě." Zamyslela se Shana. Ten kluk načal téma které Shana ráda slišela. I přes to, že nakonec do týmu vybrána nebyla. Na ústech jí vyrostl široký úsměv. ,,To by šlo. Po tom všem tréningu jsem připravena čelit čemukoliv." Řekla Shana a odhodlaně čekala na to kam jí ten kluk vezme.