Začátek Konců

Daisuke

Všiml jsem si té dívky a jen jsem se pousmál, ale dále ji nevnímal, protože jsem nehodlal zase přijít do hádky s někym jako je Fenris. Pořád jsem trénoval boj se třema katanama.

---
Postava Li Fu je pozastavena dokud Antrax nenapíše do charakteru to jutsu co dělá, protože to jutsu se mi vůbec nelíbí, jelikož mi to přijde jako S jutsu, že se jen tak vynořuje ve stínech.

Baki

Odišiel som od akadémie smerom na cvičisko. Ten Hokage mohol dávať pozor je síce vodca dediny ale narážať do mňa nemusel. Dosť som sa mračil.

Li

S Daisukem nebyla žádná zábava a vůbec si mě nevšímal.
Proto jsem se vydala zpátky za Hikaru.
Našla jsem ho o kus dál, když šel směrem do města.
Potichu ho sleduju, ale občas zašustim trávou nebo se otřu o zeď aby věděl že za ním někdo je.

Hikaru

Hm... Kdo to může být? zarazil jsem se, když jsem si všiml, že mě někdo sleduje, na chvíli jsem se zastavil a ohnul se k zemi. Kdo to může být? Očistil jsem si boty a znovu se narovnal. Sundal jsem si triko. Dneska sice není moc hezky, ale to vůbec nevadí... Stejně si mě nikdo nevšimne, ujistil jsem se, protože jsem si nemyslel, že by ten, kdo mě sleduje, měl zájem o to vidět mé svaly.

Daisuke

Trénoval jsem dál boj se třemi katanami a pak si všiml, že ta dívka zmizela. Hm, možná jsem se ji měl více věnovat. Zasunul jsem katany zpět do pouzdra a trénoval rychlost a hlavně obratnost, abych mohl být lepší než dříve.

Yotsuki Fenris

Kousek stranou od ostatních kterých jsem si dost okázale nevšímal jsem stál já a nadále pokračoval v práci na své technice. Její funkčnost či nefunkčnost jsem kontroloval jednoduše tak že jsem zkoušel své tělo a hlavně reflexi na nejrůznějších vlastnoručně vyrobených pastech a překážkách. Zatím se však zdálo že to moc slavné nebude.

Baki

Našiel som si malú lúku kus od všetkých a začal trénovať šerm. Ta skúška, musím ju urobiť. Aspoň mám viac času. Trénoval som hlavne rýchlosť a presnosť úderov.

Zero
Beh skoncil. Dychalo sa mi tazko a lialo zo mna ako z krhli. Pani, tak taku dlhu si uz nikdy nedam tuto vetu si v hlave opakoval kazdy den a predsa tu trat ani o meter neskratil. Oprel som sa o strom a utrel si pot z cela. Znova vytiahol katanu a teraz nou zacal robit vselijake postoje, poastupne zvysoval ich narocnost az kym znova nefucal. Vybehol som na vrch stromu a potom z neho zoskocil. Pocas letu som urobil zo 3 salta. S lahkostov som dopadol na zem. Takymto tempom ten turnaj vyhrajem, alebo co to je zamyslel som sa Nebude to nahodou nieco ine??, stiahol som sa do tiena stromu a premislal.

Li

Vezmu kámen a hodim ho před něj.
Pak ho potichu oběhnu a jdu k němu z boku.
Tady jsi, já tě celou dobu hledám.
Naučíš mě teda něco?

Hikaru

"Ah, to jsi ty," zasmál jsem se a raději jsem si rychle navlékl triko. "Jasný... Kdy chceš tedy začít?... Ale ještě než začneme... Chci se ti omluvit, šel jsem na to dost zostra..."

Li

To je dobrý, začneme hned povídám. Pomalu se rozejdeme zpátky k loukám.

Hikaru

Šel jsem v závěsu za ní. Nemohl jsem jít vedle ní, protože našlapovala moc potichu na to, abych ji v tom kraválu slyšel, takže jsem se držel její vábné vůně. "Už jsme nejspíš tady," řekl jsem, když jsem ucítil, že jsem šlápl na trávu a ne na písek nebo štěrk.

Hikaru

"Kawarimi a Nawanuke... Když tě někdo spoutá, potřebuješ se dostat pryč... Kawarimi ti zase může často zachránit život... Rozhodně se hodí," řekl jsem jí s úsměvem. "Nawanuke je zvláštní technika a cvičit se dá jen v praxi... Takže se vrhneme na kawarimi, tam ti ublížit nemusím..."

Li

Dobře, tak mi to vysvětli a ukaž.
Hikaru vysvětlil a ukázal.
A já teď, cvičím a cvičím a cvičím.

-------
A jdu spát a spát a spát. Zejtra mam poslední šichtu tak už tady budu déle do konce týdne. Pak napíšeme o pár hodin později a budeme pokračovat.

Hikaru

Když jsem Li vše vysvětlil, tak jsem si sedl na kámen opodál. Loktem jsem se zapřel o skrčené koleno a na ruku sevřenou v pěst jsem položil hlavu. Díval jsem se směrem na Li a představoval si, jak asi trénuje. Určitě musí být krásná... Chtěl bych ji vidět... Nikdy mi zrak tolik nescházel jako teď...

Hokage

V akademii sem sei sepsal něco málo poznámek a vyrazil jsem za vůdcem, abych mu oznámil že vesnici opustím.

Li

Trénovala jsem ze všech sil a občas se zeptala na nějakou radu.
Po delší době jsem sice zvládla jutsu, ale ne do takové fáze aby bylo použitelné v boji.
Tohle mi moc nejde, co kdybys mě naučil spíš Henge no Jutsu?

Hikaru

"Co?.... Jo," řekl jsem jí. "Takže Henge," usmál jsem se a vstal jsem. Velice pomalu, aby je Li viděla, jsem složil pečetě: "Henge!" zvolal jsem a proměnil jsem se na Li podobnou dívku. Nevěděl jsem, jak přesně vypadá, a proto jí byla jen podobná.

Li

Dívám se jak to dělá a hned po něm to zkusím taky.
Napoprvé se neproměním vůbec.
Hmm, čím to bude? Musím začít postupně.
Zkusím to ještě jednou.
Povedlo se, změnila jsem si barvu vlasů vykřiknu najednou.

Hikaru

"Iya," odkašlám si, abych to slovo nedořekl, při představě, kdy by měla rudo-zeleno-modré vlasy se mi odělalo tak trochu šoufl. "Iyake," neubránil jsem se výrazu zhnusení nad tou představou.

Li

Zkusím to ještě několikrát a postupně se dostanu k tomu, že se dokážu přeměnit úplně.
Tohle jutsu mi vyhovuje více, ale teď jsem strašně unavená.
Pojďme se někam najíst. navrhnu

Hikaru

"To zní slibně," usměji se a dojdu kousek od ní, podám ji ruku: "Víš o nějakém místě?"

Li

Já tu nic neznám, koupíme si něco na trhu a vrátíme se sem to sníst, co ty na to?

------
Kdyžtak napiš rovnou že už jdeme z trhu a rozkládáme jídlo.

Hikaru

Pobyt na trhu nebyl moc dlouhý, celou dobu jsem se jenom díval na Li a výběr jídla nechal na ní, když jsme se vrátili na louku, už to vypadalo na blížící se večer. "Co jsi vlastně všechno vzala?" zeptal jsem se jí a stále jsem se usmíval, když jsem nakoupené jídlo složil vedle sebe na zem.