Hlavní Brána (První tým) -> Aspire , Kakuza , Seven

Hikaru

"Ru-ruckou?" vykoktal jsem ze sebe nevěřícně a se změnou výslovnosti. "De-debile!!!" zařval jsem na něj a začal jsem si utírat ruku do rukávu. "Neříkej mi, že si to děláš touhle rukou?! A to jsi na mě ještě sáhl, sakra... Teď tě asi zabiju," potemněl jsem, tohle nebyla iluze pravdy, tohle pravda byla. Byl jsem natolik rozčílený, že by se někomu mohlo zdát, že je to snad poprvé.

Daisuke

"A to mi připomíná, že jsem si tu ruku zapomněl naposledy umýt no." Řekl jsem a uskočil jsem dozadu. Anbu i senseika si mohli všimnout mých rudě zabarvených konečků vlasů a místy rudých pečetí na těle. Vypadalo to, že jsem celkem naštvaný.

Hikaru

"I-di-o-te," řekl jsem velmi potichu, už sám pro sebe, na adresu Daisukeho. Svou mysl jsem uložil hluboko do podvědomí, ne vědomě, ale přeci jenom, představa, že jsem se dotýkal něčeho tak ohavného, co ani nepatřilo mně, mě velice rozčílila. "Pokračuj si ve svém tlachání," řekl jsem temným hlasem a hlavu sklopil mírně vpřed, takže mi nebylo vidět do obličeje. Ruce jsem strčil do kapes a naslepo jsem vyrazil zpátky do vesnice.

Daisuke

Ve chvíli kdy se vše uklidnilo mé konečky vlasů zase zbělaly a rudé pečetě zmizely. Doufám, že pochopil, že jsem si z něj jen utahoval. Pomyslel jsem si dost nevěřícně a následoval ho směrem do vesnice. Doufal jsem, že i on není tak naštvaný jak předtim vypadal.

Hakariki Raguki

Naštvaně odsekla a šla vedle nich a přez rameno omráčenýho , dělejte podte než se naštvu .. řekla velice naštvaným hlasem kůly tomu jak se hádali její druhý pěst se poděl pasu svírala pevněji a pak dodala ... Jeto dobrý už dem .. řekla pak ještě tomu anbuovi kterj přikývl a zmyzel