Není to vzduchem, pod vodou ani pěšky - Cesta do Suichu

Tsuchikage

Vrátil sem se do svého sídla sedl si do svého křesla... Z toho sem měl pěkný výhled na všechny geniny a naší planetu... Zrovna sme byli nad zemí Ohně.

Kiburo

Tsuchikage zřejmě nebyl u sebe,tak jsem si zašel znovu na míst,kde byla tréninková louka.Tam jsem se připravil a znovu jsem si zkoušel svůj slunečný paprsek,začal jsem se soustředit znovu asi 5 sekund a potom jsem zamířio na jeden strom,který byl poblíž.Paprsek nebyl ani vidět,jen bylo vidět jak do stromu to vypálilo menší díru,to jsem si vyzkoušel ještě párkrát a potom jsem si znovu zašel odpočinout.Při čemž jsem zkusil jít znovu za dědou.Kterého sjem viděl jak na nás kouká ze svého sídla

Renji Hagane

"To je fakt zaujímavý pohľad."
Pomyslel som si, keď som zbadal tie veci po sebou. Zem Ohňa bola veľká, no moja viera stále patrí Zemi Zeme. Pokračoval som v hľadaní Shinnai.

Shinnai

Vôbec som sa netrápila hľadaním mojich týmových partnerov, ku šťastiu mi stačil RAmi.
Išla som však smerom k hlavnej budove a uvidela som Tsuchikageho.
Hmm... naklonila som hlavu do prava.
Začína tu byť riadna nuda.. povedala som dosť nahlas a pritúlila som si Ramiho, no bodla som sa na jednom jeho pichliači.
Au..

Taka
Ked som bol asi 500 metrou nad plujucim kamienkom, na tvary sa mi urobil usmev.
Vytvoril som Vybusne listky a zacal ich hadzat do dialky. Vyzeralo to ako nejaky onostroj...

Renji Hagane

Vyšiel som na vyvýšené miesto a porozhliadol som sa po okolí.
"Teda. Je to ako krajina v guli."
Prebiehal som bystrím pohľadom a konečne sa mi ju podarilo zbadať. Vybral som sa teda smerom k nej. Bola neďaleko budovy Tsuchikageho.

Tsuchikage seděl ve své kanceláři, když v tom ucítil menší zemětřesení, všichni ho ucítili. K sídlu se blížil meteoritický déšť, pár minut se nic nedělo, jen to trošku zveličilo ohňostroj, který Taká vytvořil. Malé kousky kamenů se jen odráželi od skleněného krytu. Pak ale začali přicházet větší meteority od velikosti fotbalového míče do velikosti auta, začali prorážet bariéru a tím ohrožovala všechny ve vnitř. Tsuchikage ale pohotově vyskočil do vzduchu a pod nohama si vytvořil menší kus kamene na kterém se vznášel. Postupně vytrhával kousky vlastního sídla a zaceloval tím díry v bariéře, mezitím to Taku táhlo do jedné z děr přímo do vakua, kde by se udusil a umřel. Do tvého summona vletěl meteorit o velikosti medicimbalu, což znamenalo jediné... Summon se ti rozplynul pod nohama a ty si se neměl jak vrátit

Tsuchukage

Tohle není normální meteorický déšť.
Odrazil sem se od kamene a chytil Taku, který už skoro byl ve vákuu.
Zadrž dech.
Řekl sem ze strachem v hlasu.
Dostaň všechny támhle do té věže... Ao do té největší je to jediná možnost jak se zachránit!
Řekl sem a podíval se ke svému sídlu
Věřím t.....
Nedořekl sem to, protože mou levou nohu obklopil jakýsí zelený kámen, který mě začínal vcucávat ven do vesmíru. Napřáhl sem se a hodil s Takem vší silou směrem k sídlu.


Aiko

Sensei!
Vykřikla sem, ale hned na to sem se vzpamatovala.
Dostaňte vaše zadky sem sakra!
Křičela sem na všechny z nejvyšší věže, zatímco sem uzavírala díry po meteorech. Gravitace naj+ednou přestala fungovat a vy ste se začali všichni vznášet.

Kiburo

Začali jsme se všichni vznášet a tak se dostat do věže byl výrazně těžší,ale za chvíli jsem se tam přece jenom dostal.Doufam že se dědovi nic nestane,ale jestli to někdo dokáže tak to bude on je to přece kage.
Řekl jsem si trochu se strachem ale potom jsem se běžel schovat tam nahoru

Taka
Tento zacitok bude v 5 najhororovejsiich. pomyslel som si, ked ma kage hodil smerom k vezi z celejj svojej sily.
Sefik mi veri pomyslel som si, vytvoril jednoduchu pecat a vykrikol Mizu bushin no jutsu
Klony zacaly jeden druheho hadzat smerom k ostatnym. Mna osobne hodily smerom k tomu chlapcovi z mojeho tym, nebot bol najbliesie.
Klony, ak ich chytily, ich zo vsetkej sily odrazily smerom k vezi.
Ja sam som znova pouzil jedneho klona, ktory najprv odpalil jeho a potom mna.
Dufam ze sa mi to podari. pomyslel som si a potlacal slzy.

Jeden z meteorů, který už nedokázala zastavit ani Aiko napálil do věže, která byla podle všeho místnost, vytvořená pro přepravu lidí na povrch a naopak. Aiko odskočila a teď se jwen tak vznášela ve vzduchu.
Sakra!
Pomyslela si.
Všichni hlavní branou do sídla!
Vykřikla Aiko. A dveře v u hlavní brány se otevřeli.

Kiburo

Byl jsem blízko a tak jsem si co nejvíc pospíšil abych tam byl co nejdřív.Díky gravitaci to šlo velmi těžko,ale za chvíli jsem byl na místě kde jsme měli se shromáždit a tam jsem čekal na další pokyny

Shinnai

Snažila som sa pokúsiť urobiť to, čo Aiko vravela, no keď nezastavila ten meteor, zmenila som smer.
Snažila som sa dostať k nej.
Aiko-sensei! zakričala som na ňu.
Rami, idem pomôcť Aiko-sensei, potom sa uvidíme... usmiala som sa a odvolala som ho.
Pokúšala som sa posúvať smerom k nej.

Renji Hagane

Nič som nestíhal. Zemetrasenie ma trochu vyviedlo z rovnováhy a ponáhľal som sa k bráne.
"Pri Onokiho brade! Všade samé trable."
Utekal som za Shinnai, ktorú som zbadal pred sebou.
"Áno, áno. Presne tak. Nečakaj na mňa a bež som ti v pätách!" zakričal som na ňu s nádejou, že ma začuje.

Aiko Reizei

Popadla sem Meiko a Nikka a letěla přímo k bráně, kde už všichni byli, krome Renjiho.
Sorry
Vykřikla sem na Renjiho a za ním se vytrhl kus kamene a plnou silou ho šťouchl ke mě. Zavřela sem za námi bránu a všichni cítili gravitaci, která se vracela do normálu. Já sem ztěžka vydechovala.
Musíme... musíme.... unikový východ... Aspoň nějaká zábava dnes bude...
vypadlo ze mě.

Renji Hagane

"To bolo teda o chlp." pomyslel som si. Pred pár sekundami som skoro hľadel smrti do tváre. Takto zomrieť by som teda nechcel.
"Nevyzeráte, že by ste sa zabávali." dodal som na jej slová.

Taka Sorino
Pozrel som sa na ostatnych a z tazka vydychoval. Preco klony kua stoja 10% chakry?
otocil som sa k Aiko a dost zadychcane sa jej spytal.
Aku unikovu cestu?? Mna napada iba opacne privolavanie, a to nema kazdy..
povedal som a cakal na odpoved, ako sa zb tadial dostaneme.

Aiko

Vlastně ještě ne.
Řekla sem už s klidným ale trochu šibalským hlasem.
Máš pravdu nemá to každý... Jediná osoba, která to umí zrovna teď bojuje o čas někde tam venku...
Řekla sem na poznámku Taky
Tohle ale bude větší zábava.
Mrkla sem na něj.
Otevřeli se druhé dveře do hlavní haly, která měla uprostřed to velké schodiště. Na schodišti pořád stal ten kamenej golem, ale teď jakoby nereagoval.
To je zlý... něco se muselo stát z mistrovou chakrou. Nesmím myslet na nejhorší...
Vyšla sem po schodišti až uplně nahorů, prošla okolo nečiného golema a ukázala všem, aby mě následovali. Otevřela sem jedny z 6 dveři a za nimi byla malá místnost, která měla ze všech stran jen poličky, na nichž byly knihy. zatáhla sem za jednu knihu a zem se rozevřela.
Deme...
Řekla sem a skočila do do díry.

Renji Hagane

So zmiešanými pocitmi som ju nasledoval. Zvedavosť ma ani tak veľmi netrápila, ale to, čo som cítil nebol strach. Bolo to niečo iné s tým spojené. Napokon toto miesto je tajomné.

Shinnai

Cool... nasledovala som Aiko-sensei.
Heheh... bolo to tesné... som zvedavá čo bude ďalej...uškrnula som sa.

Kiburo


Doufám že se dědovi nic nestalo,snad to zvládne,ale kdo jinej by to měl dokázat.Řekl jsem si znovu a potom šel do díry,která se v zemi otevřela.

Nikko

Stala se hrozná věc, střecha se protrhla pod deštěm meteorů( nebo meteoritů?). Byla to sice nádherná podívaná, ale smrtící. Taka dopadl vedle mě, nejdřív jeho klon hodil mě, pak jeho. Nezapomeň na Meiko. Zařval jsem na něj a dopadl na zem.

Taka
Pozrel som sa nesuvislo na Nikkiho.
Ona, uz je v pohode.
Povedal som a bez nejakych zvlastnych efektou som skocil za Aiko.

Nikko

Následoval jsem Taku, z něhož príštila sebejistota. Nevím proč, ale zdá se mi silný. řekl jsem si. Poté jsem prošel kolem golema a následoval nějakou ženskou po schodech a pak jsem se ocitl před dírou. Po krátkém dilematu, jestli skočit nebo ne jsem dírou proskočil.

Pád byl velmi dlouhy... tak dlouhý, že ste si mysleli, že nikdy neskončí. Najednou ste se ale zastavili a objevili ste se v menší místnosti, uprostřed byl kulatý rybník v průměru asi 6 metrů, nad ním byl jakýsi kus kamene, který měl divný tvar... takový jakoby "kapky" a měl hnědou barvu.
Tohle je naše přeprava do Suichu
Řekla sem nadšeně.
Je to výtvor Tsuchikageho... Nekoluje v něm jeho chakra je to čistě jen o pasažérech, nastoupíte si dovnitř, sednete si do křesel a levou ruku dáte na opěrátko. Začnete soustředit chakru do levé ruky a já už se o zbytek postarám... Sežere nám to hodně chakry, ale dostanem se bezpečně na Zemi.

Shinnai

Prikývla som.
Cool! zopakovala som svoj nadšený tón a urobila som, čo Aiko-sensei povedala.